Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  15.03.2009 08:34 Lovec
 
Jak se stát policistou

Výhody
Kromě základního platu máte nárok na rizikový příplatek až ve výši 6 000 korun. K tomu se obvykle ještě
připočítává osobní ohodnocení, případně i příplatek za vedení. Po splnění mimořádného úkolu dostanete zvláštní finanční odměnu. Policisté také mají šest týdnů dovolené, příspěvky na rekreaci. Význam mají i výsluhy, na první – nejnižší – máte nárok po šesti letech. Například po 15 letech služby už máte výsluhy ve výši dvaceti procent měsíčního hrubého služebního příjmu.

Co vás čeká
Počítejte s tím, že vaše pracovní doba bude 37,5 hodiny týdně,
  15.03.2009 09:28 lord
 
no , máš to trochu pomotaný
  15.03.2009 11:21 Jak se stát policistou
 
krom nedokonalých zákonů s kterými policisté pracují je třeba si uvědomit, že každý občan s finančně nadprůměrným zázemím je schopný vše proti zasahujícím policistům obrátit. Pracovní doba v týdnu je odrazem podstavů a objemu práce na jednotlivém oddělení dle služebního zařazení. Výhody prestiže tohoto zaměstnání v podstatě nejsou, jen se je snaží management nějakým způsobem prodat nově nastupujícím, což se daří ovšem do doby než nově nastupující procitne. Viz. odchody nově nastupujících, kteří bez absolvovává vojenské základní služby počítají s naprosto jiným "zacházením". Ohledně platu policisty se průměrně uvádí hrubá mzda 33000 kč. Je třeba ovšem počítat s tím, že se jedná o průměr, tedy pokud jsem dva na jedno "grilované kuře" a já jej sním, v průměru na každého vychází 1/2. Služební právník, který má zastupovat zasahujícího policisty v případě nouze je asi takový jak se ukázalo se snahou MV zrušit Dělnickou stranu. Výhodou současného stavu u PČR je, že má každý šanci (i bez protekce) si to zkusit ... :-)
  15.03.2009 11:55 Martin
 
Tak to je pravda,pravda na papíře.Jinak to člověka nasere,protože realita je jiná.Po 10 letech 19 tis. čistého,jo a pak si člověk uvědomí 150 hodin ročně fuč,který když slouží mu vře krev,protože ví,že je to zadarmo.Ps:už jsem v civilu(el.domovní rozvody),dělám normální práci,žádný stres,jsem štástnej
  15.03.2009 17:34 Ronin
 
Jak je možné, když je práce poldy tak výhodná, že ani finanční krize nedokázala doplnit početní stavy u PČR ? Proč stále odchází tolik lidí od PČR a to i nováčci ? Stačí myslet hlavou a ne prodlouženými zády a každému dojde, že někde bude zakopaný pes, ale kdo toto nechápe tomu nemá cokoliv blíže vysvětlovat.
  15.03.2009 17:36 mutino
 
for LOVEC.
Vážený pane. Rizikový příplatek se jmenuje rizikový asi proto , že je za určité riziko.Nemám 6 ale 3 tisíce.Ano osobní ohodnocení se připočítává to je pravda. Někdo má a někdo ne . To je stejné jako v továrně akorát tam se tomu říká prémie. O zvláštních odměnách se nemá cenu bavit-je to nesmyl.Šest týdnů dovolené??? Ano ,ale papírově. Kolik dovolené má člověk v civilním sektoru? Asi 4 opravdu to nevím. Ale tento člověk má povětšinou pracovní dobu PO-PÁ 06-14,00. SO-Ne volno, noc volno a rozhodně nemá socialistický závazek 150 hodin zdarma státu. Takže 6 týdnů ve skutečnosti není 6 týdnů. A ještě k příspěvku na dovolenou. Myslím, že příspěvek na dovolenou dává každý zaměstnavatel (stát)a toto je hrazeno z fondu kulturních a sociálních potřeb .( Fond kulturních a sociálních potřeb je vytvářen v subjektech, jejichž příjmy a výdaje jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu, ve státních podnicích a dále v příspěvkových organizacích. Tento fond je fondem zaměstnavatele.)Nárok na příspěvek je 1x za dva roky a to ve výši 10000,- .Píšu nárok ,ale jde pouze o nárok zažádat .Příspěvek jako takový je nenároková částka.
Tak než bude psát něco co jste vyslechl včera v hostinci ,, U ROHLÍKU,, tak si prosím ověřte fakta .
  15.03.2009 19:09 Co
 
to tady plácáte játrama, tak táhněte do civilu ubožáci , aby jste poznali realitu doby. Musím Vás nazvat nekulturníma hovadama, kteří jenom brečej, jestli Vás to nebaví běžte jinam, nikdo Vás u sboru nedrží a jenom děláte ostudu svou neschopností!!!
  15.03.2009 19:20 For Co
 
vem si prášek a jdi si lehnout "Bobane"
  16.03.2009 07:33 Opět
 
vtipný prášek se nám ozval a do civilu se ti nechce co?
  17.03.2009 19:27 For opět
 
máš smůlu já v tom "céčku jsem již 15 měsíců", ale lituji synovce, který si to nenechal rozmluvit a teď nechápe
  14.03.2009 20:06 Zdeněk
 
Tak jsem k 31.12.2008 ukončil rok a půl před důchodem služební poměr. Pojal jsem toto povolání jako celoživotní, ale už to nešlo, jsem tzv. "vyhořelý". Mladým policistům závidím jen jejich mládí, ale práci a budoucnost u této firmy už né. Kdyby jsem byl mladý a znovu by mne někdo lákal, aby jsem nastoupil k policii, tak by jsem ho srazil ze schodů. Všem policistům přeji - pevné nervy a výdrž - pro slušné občany děláte kus poctivé práce a TI slušní to dovedou ocenit. Přeji VÁM, aby konečně vrchní velení pochopilo, že je třeba změnit podmínky pro výkon služby. Ty současné jsou opravdu otřesné.
  14.03.2009 20:46 To
 
nemáš dnes nikde, je jiná doba a flákárna se sprvedlností , poctivostí se nenosí!
  14.03.2009 21:14 For Zdeněk
 
děkuji Ti na "těchto" stránkách za po dlouhé době za věcný příspěvek, který bohužel odráží reálná stav u tohoto "soukromého" podniku.Krom příspěvků ukřivděných provokatérů typu Cizina a spol bohužel lze konstatovat, že v současné společnosti se slušností a poctivostí se leda dostaneš do průseru, protože zákony, které jsou tvořeny jen pro některé, Tě spíše dostanou pod zem a nebo do kriminálu. Viz poslední snaha o zrušení DS jasně napovídá jaký je management (v čele samý erudovaný právník a odborník).
  14.03.2009 22:07 Jste
 
hrozně naivní
  14.03.2009 22:08 for Zdeněk
 
nebreč
  15.03.2009 01:44 Zdeněk
 
Přečtěte si příspěvek Paní Kamily v sekci "Policie ČR,hasiči" a hned pochopíte pro které lidi děláte tuhle velice těžkou práci. Tihle lidé VÁM jsou vděčni a proto vydržte. Takové poděkování je největší odměna. Ten, který páchá dopravní přestupky a platí pokuty, zloděj, lupič, podvodník a podobní lidé, které zadržíte, tak ti VÁM určitě děkovat nebudou. Budou Vám jen nadávat a psát přihlouplé příspěvky do fóra. Určitě se jich spousta ozve i teď.
  15.03.2009 11:26 xxx
 
přesně tak. Pokud policista zasahuje tak vždy se jedná o dva subjekty. Pachatel a poškozený. Výsledkem je tedy v případě úspěchu a zadržení pachatele 1 spokojený občan (poškozený) a 1 nespokojený občan (pachatel). Výsledek je tedy, že s prací policie může být tak spokojeno max. 50 % občanů. Vždy se bohužel jednalo a jená o represivní složku.
  15.03.2009 18:47 Zdeněk
 
Omlouvám se ....překoukl jsem se, příspěvek Paní Kamily je v sekci "VOLNÉ"
  14.03.2009 16:17 Cizina
 
jsem policista, kterého nikdo nemá rád :-(, proto tady onanuji
  14.03.2009 16:45 Dušan
 
Na onanování jsi si vybral špatné stránky.Vychovatel v ústavu ti určitě najde jiné
  14.03.2009 20:47 cizina
 
jsem na oddělení, kde je pohodička a všichni nám to závidějí!
  14.03.2009 13:48 Cizina
 
jmenuji se Cizina a jsem strašný debil. Od mládí trpím komplexem méněcennosti.
  14.03.2009 16:09 cizina
 
Tebe znám.Ty jsi k nám přišel z obvodu,kde ti hráblo.Ale neboj u nás je klídek a za čas se můžeš zase vrátit:-)
  14.03.2009 08:08 dajo
 
oni vážně ty renty chtějí nechat a uvažují o 100 ne 50% navyšování...supr
  14.03.2009 09:30 Slyšel
 
jsem, že renty budeme brát ještě k výplatě jako pojistku a budou ji brát i rodinní příslušníci.
  13.03.2009 18:06 Martin
 
Cizino,proč to pořád opakuješ,nemysli,i na vás dojde.Ještě se tím tady chlub,ty hlupáku.Jsou policisti,kteří mají práce dost a náročný.
  14.03.2009 07:49 cizina
 
já se nechlubím, mě je fajn a radím jiným, kam mají jít a znova opakuji je to cizina, protože máme pohodičku a vy na OOP se z toho klidně víte co!
  14.03.2009 09:49 taky cizina
 
proč se nepochlubit,když je to tak:-)špatně si jsi vybral.Na obvod,nebo dopravku může jít dobrovolně jenom mentál
  14.03.2009 11:51 Obvoďák
 
for cizina
Je zajímavé, že před týdnem jsem se bavil s kamošem z ICP a ten si na samé DBA stěžoval a přirovnal současné ICP k odnoži dopravky. Nevím jak jinde, ale oni moc pohodu nemají, protože mají samé planované akce s Celní spravou, Úřadem práce, ČOI a dopravkou.
  15.03.2009 18:28 xxx
 
ten kdo vystupuje po nickem Cizina je zamindrákovanej debil.Dál je to naprosto zbytečné komentovat a reagovat na jeho výbuchy méněcennosti.
  15.03.2009 19:10 Co
 
to tady plácáte játrama, tak táhněte do civilu ubožáci , aby jste poznali realitu doby. Musím Vás nazvat nekulturníma hovadama, kteří jenom brečej, jestli Vás to nebaví běžte jinam, nikdo Vás u sboru nedrží a jenom děláte ostudu svou neschopností!!!
  15.03.2009 22:33 hmmm
 
nazdar hovado. Tebe znám z modrého fóra.
  13.03.2009 16:17 frc
 
cizina

u nás je pohodička!....jo a ještě čištíš hundům kotce nebo už ti to dovolili i vynášet srando..
  14.03.2009 09:53 taky cizina
 
já hundům nic nečistím já se celou směnou projíždím a užívám si to.U nás je benzínu až,až......:-))))))))))
  13.03.2009 16:15 satyr
 
...jo vtip... 12.03.2009 Jitka Jitka

Dobrý den, nechápu kolegy, kteří si zde stěžují na to jak mají málo peněz, a že jim teď ještě k tomu odeberou stravenky. Myslím si, že by mohli zkusit uplatnění v soukromé sféře. Upřímně řečeno si myslím, že zato co někteří policisté dělají jsou až přehodnocení. Asi je pro každého jednoduší něco stále kritizovat nebo si stěžovat.Škoda, že se policie ještě pořádně v řadách policistů od nejvyššího k nejnižšímu článku nepročistila. Mrzí mě také výběrová řízení, která vlastně postrádají smysl, protože ikdyž vám nadřízený dá hodnocení velmi dobré, což v podstatě v loňském roce měli z důvodu častých odměn snad všichni, kteří odměny měly více než 2x a dle chytrého pokynu mají hned takové hodnoceni. Rozhodně to není motivující, ať se snažíte či nikoli máte stejné hodnocení i odměny jen proto, aby se "dorovnávalo" všem na výplatě stejně. Co mě také zaráží je to, když musí být příslušník propuštěn dle §42 odst.1 písm. h)zákona o sl.poměru (pozbyl zdrav. způsobilost k výkonu) je tento stejně dál ve výkonu, nerozumím tomu proč když zákony mají být dodržovány nikdo toto neřeší. Je to snad pro nedostatek policistů? Pak mi to ale nezapadá do vaší reformy, myslela jsem, že chcete kvalitní policisty, kteří toto povolání vezmou jako své poslání a budou k tomu odvpovídat jak zdravotně, fyzicky tak i samozřejmě odborností. Pořád vznikají náborové kampaně, které stojí spousty peněz, ale proč se třeba odkládá reorganizace cizinecké policie? Paradoxně údajně na základě nedostatku finančních prostředků:-) Jelikož znám situaci u ciz.p. a vím, že je zde spoustu policistů, kteří nemají pomalu co dělat a tak se vozí v autech v několikakilometrově dlouhých úsecích, a když už nic tak alespoň dají pokuty místo dopravní pol.. To potom postrádá smysl, nabírají se stále další lidi.....a přitom by zde stačilo víc vytížit nebo spíš zreorganizovat např. cizineckou....já se pecám ještě teď..jen by mě zajímalo kolik toho odkroutila v přímým výkonu na chodníku..
  13.03.2009 18:06 mutino
 
Pod toto se podepisuji.
  14.03.2009 07:46 cizina
 
tímto se potvrzují moje slova, u nás je pohodička!
  13.03.2009 15:42 jarda
 
Hele, nějaký policejní vtip by nebyl? Je to tady jak na pohřbu prezidenta republiky.
  13.03.2009 15:47 Tak
 
to tady nefrčí, jedině brekot, ten se daří!!
  13.03.2009 15:39 policista 15 let
 
bojím se civilu a chci stravenky!
  13.03.2009 15:40 jarda
 
Tak to máš blbý.
  13.03.2009 15:47 cizina
 
u nás je pohodička!