4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Jak se stát policistou

Výhody
Kromě základního platu máte nárok na rizikový příplatek až ve výši 6 000 korun. K tomu se obvykle ještě
připočítává osobní ohodnocení, případně i příplatek za vedení. Po splnění mimořádného úkolu dostanete zvláštní finanční odměnu. Policisté také mají šest týdnů dovolené, příspěvky na rekreaci. Význam mají i výsluhy, na první – nejnižší – máte nárok po šesti letech. Například po 15 letech služby už máte výsluhy ve výši dvaceti procent měsíčního hrubého služebního příjmu.

Co vás čeká
Počítejte s tím, že vaše pracovní doba bude 37,5 hodiny týdně,

no , máš to trochu pomotaný

krom nedokonalých zákonů s kterými policisté pracují je třeba si uvědomit, že každý občan s finančně nadprůměrným zázemím je schopný vše proti zasahujícím policistům obrátit. Pracovní doba v týdnu je odrazem podstavů a objemu práce na jednotlivém oddělení dle služebního zařazení. Výhody prestiže tohoto zaměstnání v podstatě nejsou, jen se je snaží management nějakým způsobem prodat nově nastupujícím, což se daří ovšem do doby než nově nastupující procitne. Viz. odchody nově nastupujících, kteří bez absolvovává vojenské základní služby počítají s naprosto jiným "zacházením". Ohledně platu policisty se průměrně uvádí hrubá mzda 33000 kč. Je třeba ovšem počítat s tím, že se jedná o průměr, tedy pokud jsem dva na jedno "grilované kuře" a já jej sním, v průměru na každého vychází 1/2. Služební právník, který má zastupovat zasahujícího policisty v případě nouze je asi takový jak se ukázalo se snahou MV zrušit Dělnickou stranu. Výhodou současného stavu u PČR je, že má každý šanci (i bez protekce) si to zkusit ... :-)

Tak to je pravda,pravda na papíře.Jinak to člověka nasere,protože realita je jiná.Po 10 letech 19 tis. čistého,jo a pak si člověk uvědomí 150 hodin ročně fuč,který když slouží mu vře krev,protože ví,že je to zadarmo.Ps:už jsem v civilu(el.domovní rozvody),dělám normální práci,žádný stres,jsem štástnej

Jak je možné, když je práce poldy tak výhodná, že ani finanční krize nedokázala doplnit početní stavy u PČR ? Proč stále odchází tolik lidí od PČR a to i nováčci ? Stačí myslet hlavou a ne prodlouženými zády a každému dojde, že někde bude zakopaný pes, ale kdo toto nechápe tomu nemá cokoliv blíže vysvětlovat.

for LOVEC.
Vážený pane. Rizikový příplatek se jmenuje rizikový asi proto , že je za určité riziko.Nemám 6 ale 3 tisíce.Ano osobní ohodnocení se připočítává to je pravda. Někdo má a někdo ne . To je stejné jako v továrně akorát tam se tomu říká prémie. O zvláštních odměnách se nemá cenu bavit-je to nesmyl.Šest týdnů dovolené??? Ano ,ale papírově. Kolik dovolené má člověk v civilním sektoru? Asi 4 opravdu to nevím. Ale tento člověk má povětšinou pracovní dobu PO-PÁ 06-14,00. SO-Ne volno, noc volno a rozhodně nemá socialistický závazek 150 hodin zdarma státu. Takže 6 týdnů ve skutečnosti není 6 týdnů. A ještě k příspěvku na dovolenou. Myslím, že příspěvek na dovolenou dává každý zaměstnavatel (stát)a toto je hrazeno z fondu kulturních a sociálních potřeb .( Fond kulturních a sociálních potřeb je vytvářen v subjektech, jejichž příjmy a výdaje jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu, ve státních podnicích a dále v příspěvkových organizacích. Tento fond je fondem zaměstnavatele.)Nárok na příspěvek je 1x za dva roky a to ve výši 10000,- .Píšu nárok ,ale jde pouze o nárok zažádat .Příspěvek jako takový je nenároková částka.
Tak než bude psát něco co jste vyslechl včera v hostinci ,, U ROHLÍKU,, tak si prosím ověřte fakta .

to tady plácáte játrama, tak táhněte do civilu ubožáci , aby jste poznali realitu doby. Musím Vás nazvat nekulturníma hovadama, kteří jenom brečej, jestli Vás to nebaví běžte jinam, nikdo Vás u sboru nedrží a jenom děláte ostudu svou neschopností!!!

vem si prášek a jdi si lehnout "Bobane"

vtipný prášek se nám ozval a do civilu se ti nechce co?

máš smůlu já v tom "céčku jsem již 15 měsíců", ale lituji synovce, který si to nenechal rozmluvit a teď nechápe

Tak jsem k 31.12.2008 ukončil rok a půl před důchodem služební poměr. Pojal jsem toto povolání jako celoživotní, ale už to nešlo, jsem tzv. "vyhořelý". Mladým policistům závidím jen jejich mládí, ale práci a budoucnost u této firmy už né. Kdyby jsem byl mladý a znovu by mne někdo lákal, aby jsem nastoupil k policii, tak by jsem ho srazil ze schodů. Všem policistům přeji - pevné nervy a výdrž - pro slušné občany děláte kus poctivé práce a TI slušní to dovedou ocenit. Přeji VÁM, aby konečně vrchní velení pochopilo, že je třeba změnit podmínky pro výkon služby. Ty současné jsou opravdu otřesné.

nemáš dnes nikde, je jiná doba a flákárna se sprvedlností , poctivostí se nenosí!

děkuji Ti na "těchto" stránkách za po dlouhé době za věcný příspěvek, který bohužel odráží reálná stav u tohoto "soukromého" podniku.Krom příspěvků ukřivděných provokatérů typu Cizina a spol bohužel lze konstatovat, že v současné společnosti se slušností a poctivostí se leda dostaneš do průseru, protože zákony, které jsou tvořeny jen pro některé, Tě spíše dostanou pod zem a nebo do kriminálu. Viz poslední snaha o zrušení DS jasně napovídá jaký je management (v čele samý erudovaný právník a odborník).

hrozně naivní

nebreč

Přečtěte si příspěvek Paní Kamily v sekci "Policie ČR,hasiči" a hned pochopíte pro které lidi děláte tuhle velice těžkou práci. Tihle lidé VÁM jsou vděčni a proto vydržte. Takové poděkování je největší odměna. Ten, který páchá dopravní přestupky a platí pokuty, zloděj, lupič, podvodník a podobní lidé, které zadržíte, tak ti VÁM určitě děkovat nebudou. Budou Vám jen nadávat a psát přihlouplé příspěvky do fóra. Určitě se jich spousta ozve i teď.

přesně tak. Pokud policista zasahuje tak vždy se jedná o dva subjekty. Pachatel a poškozený. Výsledkem je tedy v případě úspěchu a zadržení pachatele 1 spokojený občan (poškozený) a 1 nespokojený občan (pachatel). Výsledek je tedy, že s prací policie může být tak spokojeno max. 50 % občanů. Vždy se bohužel jednalo a jená o represivní složku.

Omlouvám se ....překoukl jsem se, příspěvek Paní Kamily je v sekci "VOLNÉ"

jsem policista, kterého nikdo nemá rád :-(, proto tady onanuji

Na onanování jsi si vybral špatné stránky.Vychovatel v ústavu ti určitě najde jiné

jsem na oddělení, kde je pohodička a všichni nám to závidějí!

jmenuji se Cizina a jsem strašný debil. Od mládí trpím komplexem méněcennosti.

Tebe znám.Ty jsi k nám přišel z obvodu,kde ti hráblo.Ale neboj u nás je klídek a za čas se můžeš zase vrátit:-)

oni vážně ty renty chtějí nechat a uvažují o 100 ne 50% navyšování...supr

jsem, že renty budeme brát ještě k výplatě jako pojistku a budou ji brát i rodinní příslušníci.

Cizino,proč to pořád opakuješ,nemysli,i na vás dojde.Ještě se tím tady chlub,ty hlupáku.Jsou policisti,kteří mají práce dost a náročný.

já se nechlubím, mě je fajn a radím jiným, kam mají jít a znova opakuji je to cizina, protože máme pohodičku a vy na OOP se z toho klidně víte co!

proč se nepochlubit,když je to tak:-)špatně si jsi vybral.Na obvod,nebo dopravku může jít dobrovolně jenom mentál

for cizina
Je zajímavé, že před týdnem jsem se bavil s kamošem z ICP a ten si na samé DBA stěžoval a přirovnal současné ICP k odnoži dopravky. Nevím jak jinde, ale oni moc pohodu nemají, protože mají samé planované akce s Celní spravou, Úřadem práce, ČOI a dopravkou.

ten kdo vystupuje po nickem Cizina je zamindrákovanej debil.Dál je to naprosto zbytečné komentovat a reagovat na jeho výbuchy méněcennosti.

to tady plácáte játrama, tak táhněte do civilu ubožáci , aby jste poznali realitu doby. Musím Vás nazvat nekulturníma hovadama, kteří jenom brečej, jestli Vás to nebaví běžte jinam, nikdo Vás u sboru nedrží a jenom děláte ostudu svou neschopností!!!

nazdar hovado. Tebe znám z modrého fóra.

cizina

u nás je pohodička!....jo a ještě čištíš hundům kotce nebo už ti to dovolili i vynášet srando..

já hundům nic nečistím já se celou směnou projíždím a užívám si to.U nás je benzínu až,až......:-))))))))))

...jo vtip... 12.03.2009 Jitka Jitka

Dobrý den, nechápu kolegy, kteří si zde stěžují na to jak mají málo peněz, a že jim teď ještě k tomu odeberou stravenky. Myslím si, že by mohli zkusit uplatnění v soukromé sféře. Upřímně řečeno si myslím, že zato co někteří policisté dělají jsou až přehodnocení. Asi je pro každého jednoduší něco stále kritizovat nebo si stěžovat.Škoda, že se policie ještě pořádně v řadách policistů od nejvyššího k nejnižšímu článku nepročistila. Mrzí mě také výběrová řízení, která vlastně postrádají smysl, protože ikdyž vám nadřízený dá hodnocení velmi dobré, což v podstatě v loňském roce měli z důvodu častých odměn snad všichni, kteří odměny měly více než 2x a dle chytrého pokynu mají hned takové hodnoceni. Rozhodně to není motivující, ať se snažíte či nikoli máte stejné hodnocení i odměny jen proto, aby se "dorovnávalo" všem na výplatě stejně. Co mě také zaráží je to, když musí být příslušník propuštěn dle §42 odst.1 písm. h)zákona o sl.poměru (pozbyl zdrav. způsobilost k výkonu) je tento stejně dál ve výkonu, nerozumím tomu proč když zákony mají být dodržovány nikdo toto neřeší. Je to snad pro nedostatek policistů? Pak mi to ale nezapadá do vaší reformy, myslela jsem, že chcete kvalitní policisty, kteří toto povolání vezmou jako své poslání a budou k tomu odvpovídat jak zdravotně, fyzicky tak i samozřejmě odborností. Pořád vznikají náborové kampaně, které stojí spousty peněz, ale proč se třeba odkládá reorganizace cizinecké policie? Paradoxně údajně na základě nedostatku finančních prostředků:-) Jelikož znám situaci u ciz.p. a vím, že je zde spoustu policistů, kteří nemají pomalu co dělat a tak se vozí v autech v několikakilometrově dlouhých úsecích, a když už nic tak alespoň dají pokuty místo dopravní pol.. To potom postrádá smysl, nabírají se stále další lidi.....a přitom by zde stačilo víc vytížit nebo spíš zreorganizovat např. cizineckou....já se pecám ještě teď..jen by mě zajímalo kolik toho odkroutila v přímým výkonu na chodníku..

Pod toto se podepisuji.

tímto se potvrzují moje slova, u nás je pohodička!

Hele, nějaký policejní vtip by nebyl? Je to tady jak na pohřbu prezidenta republiky.

to tady nefrčí, jedině brekot, ten se daří!!

bojím se civilu a chci stravenky!

Tak to máš blbý.

u nás je pohodička!