Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Zajímalo by mě,jestli opravdu je to tak tragické u policie když tady rozebíráte stravenky.Chápu,že někteří z Vás co slouží u PČR to v dnešní době nemáte lehké,sloužíme o víkendu,svátku atd..Co slychám od policistů odchází hodně nových přijatých lidí k PČR hlavně ze škol,pak hlavně od psychotestů.Že se znižuji fyzické zkoušky,které musí udělat(snad)každý je asi taky proto,aby to všichni zvládli bez problému,nebo to tak není?Tak se tu mějte

ne, ale jsou vyhořelí a byli zvyklí, že měli vždy vše.

Vždy vše ? Co se pod tím " vždy vše " vlastně ukrývá ? Co jsem si zatím všimnul, tak jistý " solidní servis " zaměstnancům, jsem vždy viděl mimo Policii ČR. Co se týká Městských policií, tam se to řídí úrovní na jejich úřadě, což je vždy lepší než u PČR, protože úředníci se neošidí a tak na této lajně jedou i MP - vím o čem mluvím. Rovněž i AČR či HZS mají servis na jiné úrovni, než PČR - povodně to již dostatečně ukázaly, jak se kdo umí o své lidi postarat a zabezpečit základní věci k " fungování člověka ".
Např. ve vyhlášených dnech, jako tropické mají kam se člověk podívá zkrácenou prac. dobu a pokud to nejde, tak minimálně zajištěné tekutiny, jak je dána povinnost zaměstnavatele, přičemž u PČR je na toto předpis a přes to pošlou poldu přes poledne na rozpálený asfalt stavět řidiče na dopravní akci, horko jak v peci, člověk je propocený, jak dobytek a že by někoho s těmi vysěděnými prdelemi napadlo zajistit lidem to co je třeba ? To jsem dal jen příklad přístupu a nebudu rozebírat, že u malých soukromníčků je často těžké vůbec něco chtít.
Je to tedy u PČR v nižších řadách trochu jinak, než " vždy vše ".

for vůbec
Co to tady meleš za nesmysly ? Dříve to bylo u PČR po materiální stránce lepší jak dnes ? To si děláš legraci ne ? Před 10 lety neexistoval ani příděl propisek a o dalších věcech ani nemluvě. U nás na oddělení bylo v tu dobu součásti vybavení na DS 2 reflexní vesty, 2 neprůstřelné vesty a 2 velké služební svítilny a 5 funkčních RDST a dneska je to pomalu na celou A4. V době mého nástupu za Rumla byl limit PHM 30 Km na jedno vozidlo a na směnu, kdy zbylé hlídky měly pěší. Do vozidla jsem se dostal tak maximálně třikráte za měsíc a jinak samé pěší hlídky. Jako okrskář jsem jako další kolegové chodil o ranní a odpolední směnu sám a běžně jsi byl DS poslán ve svém okrsku sám na zákrok s tím, že k tobě míří další kolega z druhé strany města. Chtělo by to, aby se tato doba vrátila, a to by pak bylo nářku na tomto DF.

co jsem prožil já, vrátil bych to do let 1993-2000. To byla pohoda a dobré vztahy.

ono totiž ve společnosti, kde neplatí pravidla jako za současného stavu v ČR snad ani policajta dělat nelze. Proto mi s prominutím dovolte nazvat ČR "Banánovou republikou". Pokud se Ti dole hádají, tak Ti nahoře se mají dobře. Proto opět připomenu jen to co jsem dříve napsal : Každý policista vzejde z civilu, takže mi promintě ten "Švejkovský" výraz jen neznalý blbec, který nesloužil může porovnávat, proto to tak vypadá i s naší politikou plnou odborníků v resortech.

for TAK. Taky to tak vydím. Není nic horšího než ubrečenej nováček ženoucí se za kariérou. Vztahy na pracovišti jsou děsné. Tedy myslím déle sloužící versus nováčci. Nováčkům ještě ani nezaschlo razítko ve služebáku a už chytračí.Ten kdo odslouženo víc jak 10 let je pro ně dědek , kterej by měl odejít. A to už vůbec nemluvím o ,,výběrovém řízení,,. Místa vedoucích oddělení a víš vyhrávají kluci ve věku okolo 25 let s roční praxí . Hlavně ,že mají VŠ. Bravo. Národe nedívím se ,že koukáte na policii tak jak koukáte asi bych dělal totéž.

Zdravím,
děkuji za všechny odpovědi.Mám v rodině už bývalého policistu, který odešel po 11letech,ale spíše slyším negativní věci než pozitiva.Takže se určitě pozeptám zda jsou volná místa po ČR nebo NE.Mockrát děkuji.Mějte se M.

je stop u většiny krajů.

Za vše se omlouvám a beru zpět a omlouvám se Cizině.

to xxx pochopil

trapná, ale na víc nemáš než zkopírovat nick

je dobrá diagnóza

u nás je pohodička a xxx nám závidí - hlupáček!!! maličkej !!!

je mi Tě líto, že jsi tak flustrovaný díky tomu, že jsi neuspěl na příjmacím pohovoru k cizinecké policii. Pokud Tvůj písemný projev je psychickou terapií tak promiň, ale lepší je napsat na psbohnicetvujkamarad@centrum.cz tam Ti opravdu pomohou

xxx se musíš bát hrozně civilu a nebo se ti stýská po rodině, která tě opustila pro tvou pokročilou demenci a vyhořelost. Jo to, že se máme lépe jak ty značí tvou neschopnost prosadit se!

PANE ÍČKO JAK TO BUDE DO BUDOUCNA Z OZDRAVOVNAMI MV ČR, KOLIK JICH VLSTNÍ VAŠE ŽENA?

pouze je má v pronájmu pod zástěrkou Bardejovských kúpelí. Ovšem tipuji to pouze na dobu, dokud to bude ziskový "tunel", a dokud nebudou nutné rozsáhlé investice.

Zdravím všechny.Mám na Vás otázku.Po přečtení pár vzkazů nevím kdo má pravdu a kdo ne.Určitě není lehké pracovat u policie,ale i tak by mě zajímalo zda jsou plné stavy např.u cizinecké nebo dopravní policie.Práci mám,ale chtěla bych to zkusit.Díky předem za odpověd.Zatím.

Váž. paní (slečno). Zkuste se obrátit s uvedeným dotazem (jaké to u PČR dnes je, jak to funguje a co chci tam vlastně dělat) nejlépe na policisty, který má nejméně 5-ti letou praxi a poctivě začal svůj služební životopis na základním útvaru. Na těchto stránkách plné provokatérů se pravdu opravdu nedozvíte, tedy alespoň pokud neumíte číst mezi řádky...

jsou z řad policie, protože tady lžou a nemají srovnání s civilem.

děkuji za článek nad. Typická ukázka, která už nepotřebuje další komentář :-)

objektivně ti poradí pouze člověk,který okusil oboje a to v posledních letech.

vzhledem k tomu, že každý policista byl dříve civilista tak zkuste oslovit někoho kdo za současného stavu slouží a má za sebou alespoň nějaký rok v první řadě

tak toto je velký omyl. Ten kdo byl v civilu před rokem 2000 či dokonce 1989 nemůže srovnávat dnešní situaci a to i před krizí. Vše je dnes v civilu daleko jinak !!!!!!!

POZOR dnes je to jinak i u PČR než dříve bylo. Nelze srovnávat !

Pro všechny pode mnou 15 a 16.03.2009

Je to hloupost. Výsluhové náležitosti byly vždycky i když trochu jiné. Co se týká stravenek, tak příspěvek na stravu od zaměstnavatele dostává i ten poslední zaměstnanec v civilu. Pouze na naše stravenky nám přestal zaměstnavatel přispívat. U nás třeba máme stravenky v hodnotě 50,-Kč a platím za ni teď 30,-Kč. Na městských úřadech mají stravenky v hodnotě 100,-Kč a platí za ně 10,-Kč, ano to není překlep.Je pravda, že nikdo se policistou nenarodí. Každý z civilu přijde a taky se tam vrátí, jde ale o to v jakém stavu a za jak dlouho. Ono přátelé u té policie to není zase až takový med jak si někteří chytráci myslí. Dnes když policista něco udělá, tak je to špatně, když neudělá nic, je to taky špatně. Nedivte se proto, že se snaží tím současným politickým a právním svinstvem proplouvat jak se dá, aby nepřišli k úhoně. Ani s tím platem to u té policie není zase až tak růžový. Neříkám, já jsem spokojený, ale to mám již odslouženo 29 let, ale co ti mladí kluci, kteří nastupují, z čeho mají živit rodiny. Ministr píše že platy jsou v průměru 32 tisíc Kč. Ano v průměru možná ano. Ale to je jako s tím kuřetem, které měli dva kamarádi. Jeden snědl celé a druhý nic, ale v průměru měli každý polovinu. To co se tady píše to jsou opravdu někdy bláboly, ale je tu i podstata celého problému, je jen třeba umět číst i mezi řádky. Co se týká náboru nových policistů, tak nejlepší náborovou kampaní je současná krize, kdy se do státní služby opravdu hlásí skoro každý a není divu, že jich většina vyletí i když podmínky jsou opravdu velmi měké a bere se každý kdo má ruky a nohy.

nech už ty stravenky na pokoji, u nás již v roce 2006 byly stravenky v ceně 40,- Kč a platili jsme za ně 31,- Kč, přitom v restauraci kde jsme se mohli (pokud nebyl nápad TČ) v poledne stravovat stál oběd v průměru 60,- Kč bez polévky. O noční službě nebyla možnost stravování žádná, tedy pokud Ti manželka (či maminka) nedala do práce "kastrůlek". Pokud jak píšeš dostáváš dnes stravenku v hodnotě 50,- Kř a platíš za ni 30,- Kč, tak jsi na tom lépe, než já v roce 2006. Tak buď rád a neporovnávej policii s MěÚ. A ne na každém Městském úřadě mají stravenky v hodnotě 100,-Kč a platí za ně 10,-Kč.... No tak asi tak aby byl Tvůj příspěvek objektivnější,....

děkuji Ti za příspěvek. Objektivně tyto skutečnosti může posoudit jen ten kdo je v procesu. Sám neznám (až na nějakou vyjímku)spokojeného policisty, který má vytvořen za současného vedení policie tak dobré pracovní zázemí a podmínky pro službu, že by mohl současný stav pochvalovat. Ti pisálci, kteří se snaží o opačný argument jsou spíše provokatéři, nebo fantasti.

a ty si myslíš, že jsou podmínky někde lepší, už toho nech, dobře už bylo a to všude a zamysli se, jestli celou pracovní dobu využíváš pro zaměstnavatele.

Sojka uhodil hřebíček na hlavičku, protože kritici tady stále zdůrazňují, že v civilu žádné stravenky nejsou, ale to možná u soukromníků a malých firem. V každé lepší firmě nebo samosprávě stravenky mají a přesně tak jak píše Sojka.

bohužel převážná většina firem, podniků a státních organizací má daleko větší firemní kulturu než organizace s názvem PČR. Pořád tvrdím, že dnes si to může opravdu zkusit každý pokud žadatel umí základní prvky gramotnosti. Dokonce i nesplnění nástupní školy tzv. ZOP není důvodem k propuštění ze sl. poměru, ale neúspěšný studující může opakovat tak dlouho až uvedenou nástupní školu z vůle boží úspěšně ukončí...

to taky zkouší a už , aby Vás vypráskali, nemáte ponětí a jste zaujatí!!!

ahoj, pošlu Ti odkaz na kamarádku s lehkou mozkovou disfunkcí jestli si chceš dopisovat

Nevím tedy kde sloužíš, ale to co popisuješ u nás v Sm.kraji nikdy nebylo a kastrůlky jsem nenosil do práce ani za komoušů v roce 1980. Máš pravdu, že ne všichni zam.Měst.úřadů mají stravenky v hodnotě 100,-Kč a platí za ně 10,-Kč. Někde mají stravenky jen v hodnotě 80,-Kč a platí za ně 8,-Kč a někde je mají v hodnotě 120,-Kč a platí pouze 12,-Kč. Dále stravenky dostávají všichni zaměstnanci i v těch malých firmičkách. Když ne, tak svým zaměstnancům platí obědy přímo jejich šefik. Doplňuji to tedy jen pro objektivnost celého mého příspěvku.

Ty řeči o tom nahrazení může vyslovit jenom hlupák, který o práci poldy nic neví. Naše oddělení jako každé druhé zažilo značnou generační obměnu, ale to co dneska chodí ke sboru je tragédie. Rozdíly mezi nováčky jsou tak propastné, protože co jeden se dokázal naučit za měsíc jsme druhého nenaučili ani za tři roky. Ono totiž platí, že komu není z hůry dáno v apatice nekoupí. Doplnění početních stavů za cenu náboru nekvalitních lidí je už do nebe volající. Například přijmutí dívčiny dětského vzhledu, která nedokáže natáhnout služební zbraň nebo příjmutí poldy, který nesnese pohled na krev a další extrémy.

každej nováček je hlupák.Chtěl bych vidět tebe, když si nastupoval, nechápu tyto názory. U nás jsou taky nováčci a zas taková tragédie to není. Zaučit a budou šlapat.

pro ach
Je vidět, že buď neumíš číst nebo nechápeš psaný text, protože jsem nepsal, že všichni nováčci jsou špatní, ale jenom jejich poměrná část. To tady přizná i mnoho z nich a tento problém je vizitka náborářů. Nováček může v krátké době nahradit déle sloužícího poldu, ale to tak na OHS nebo SDH, ale určitě ne na obvodě nebo SKPV.

zřejmě po 20 ti letech?

Po 20 letech 15%......a strop rent,jak to bylo před paskvilem 361 a dva odchodné platy,jako v civilu.Lépe už bylo

jo,jo je to na spadnutí z 99% letos!!!

taky jsem to slyšel

výsluha nebude žádná. Jen 6 x hrubých platů.

další nepřijatý k policii, a to je co říct. Dnes berou opravdu jen bez ruk... tak nevím, kde je chyba

chceš-li opisovat na psychotestech tak vynech to příjmení vpravo nahoře :-)

Pane ÍČKO to má policie pravdu tolik peněz, že dokáže vyhazovat za nábory a jěště zřizovat nové protikorupční oddělení?