4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Zajímalo by mě,jestli opravdu je to tak tragické u policie když tady rozebíráte stravenky.Chápu,že někteří z Vás co slouží u PČR to v dnešní době nemáte lehké,sloužíme o víkendu,svátku atd..Co slychám od policistů odchází hodně nových přijatých lidí k PČR hlavně ze škol,pak hlavně od psychotestů.Že se znižuji fyzické zkoušky,které musí udělat(snad)každý je asi taky proto,aby to všichni zvládli bez problému,nebo to tak není?Tak se tu mějte

ne, ale jsou vyhořelí a byli zvyklí, že měli vždy vše.

Vždy vše ? Co se pod tím " vždy vše " vlastně ukrývá ? Co jsem si zatím všimnul, tak jistý " solidní servis " zaměstnancům, jsem vždy viděl mimo Policii ČR. Co se týká Městských policií, tam se to řídí úrovní na jejich úřadě, což je vždy lepší než u PČR, protože úředníci se neošidí a tak na této lajně jedou i MP - vím o čem mluvím. Rovněž i AČR či HZS mají servis na jiné úrovni, než PČR - povodně to již dostatečně ukázaly, jak se kdo umí o své lidi postarat a zabezpečit základní věci k " fungování člověka ".
Např. ve vyhlášených dnech, jako tropické mají kam se člověk podívá zkrácenou prac. dobu a pokud to nejde, tak minimálně zajištěné tekutiny, jak je dána povinnost zaměstnavatele, přičemž u PČR je na toto předpis a přes to pošlou poldu přes poledne na rozpálený asfalt stavět řidiče na dopravní akci, horko jak v peci, člověk je propocený, jak dobytek a že by někoho s těmi vysěděnými prdelemi napadlo zajistit lidem to co je třeba ? To jsem dal jen příklad přístupu a nebudu rozebírat, že u malých soukromníčků je často těžké vůbec něco chtít.
Je to tedy u PČR v nižších řadách trochu jinak, než " vždy vše ".

for vůbec
Co to tady meleš za nesmysly ? Dříve to bylo u PČR po materiální stránce lepší jak dnes ? To si děláš legraci ne ? Před 10 lety neexistoval ani příděl propisek a o dalších věcech ani nemluvě. U nás na oddělení bylo v tu dobu součásti vybavení na DS 2 reflexní vesty, 2 neprůstřelné vesty a 2 velké služební svítilny a 5 funkčních RDST a dneska je to pomalu na celou A4. V době mého nástupu za Rumla byl limit PHM 30 Km na jedno vozidlo a na směnu, kdy zbylé hlídky měly pěší. Do vozidla jsem se dostal tak maximálně třikráte za měsíc a jinak samé pěší hlídky. Jako okrskář jsem jako další kolegové chodil o ranní a odpolední směnu sám a běžně jsi byl DS poslán ve svém okrsku sám na zákrok s tím, že k tobě míří další kolega z druhé strany města. Chtělo by to, aby se tato doba vrátila, a to by pak bylo nářku na tomto DF.

co jsem prožil já, vrátil bych to do let 1993-2000. To byla pohoda a dobré vztahy.

ono totiž ve společnosti, kde neplatí pravidla jako za současného stavu v ČR snad ani policajta dělat nelze. Proto mi s prominutím dovolte nazvat ČR "Banánovou republikou". Pokud se Ti dole hádají, tak Ti nahoře se mají dobře. Proto opět připomenu jen to co jsem dříve napsal : Každý policista vzejde z civilu, takže mi promintě ten "Švejkovský" výraz jen neznalý blbec, který nesloužil může porovnávat, proto to tak vypadá i s naší politikou plnou odborníků v resortech.

for TAK. Taky to tak vydím. Není nic horšího než ubrečenej nováček ženoucí se za kariérou. Vztahy na pracovišti jsou děsné. Tedy myslím déle sloužící versus nováčci. Nováčkům ještě ani nezaschlo razítko ve služebáku a už chytračí.Ten kdo odslouženo víc jak 10 let je pro ně dědek , kterej by měl odejít. A to už vůbec nemluvím o ,,výběrovém řízení,,. Místa vedoucích oddělení a víš vyhrávají kluci ve věku okolo 25 let s roční praxí . Hlavně ,že mají VŠ. Bravo. Národe nedívím se ,že koukáte na policii tak jak koukáte asi bych dělal totéž.

Zdravím,
děkuji za všechny odpovědi.Mám v rodině už bývalého policistu, který odešel po 11letech,ale spíše slyším negativní věci než pozitiva.Takže se určitě pozeptám zda jsou volná místa po ČR nebo NE.Mockrát děkuji.Mějte se M.

je stop u většiny krajů.

Za vše se omlouvám a beru zpět a omlouvám se Cizině.

to xxx pochopil

trapná, ale na víc nemáš než zkopírovat nick

je dobrá diagnóza

u nás je pohodička a xxx nám závidí - hlupáček!!! maličkej !!!

je mi Tě líto, že jsi tak flustrovaný díky tomu, že jsi neuspěl na příjmacím pohovoru k cizinecké policii. Pokud Tvůj písemný projev je psychickou terapií tak promiň, ale lepší je napsat na psbohnicetvujkamarad@centrum.cz tam Ti opravdu pomohou

xxx se musíš bát hrozně civilu a nebo se ti stýská po rodině, která tě opustila pro tvou pokročilou demenci a vyhořelost. Jo to, že se máme lépe jak ty značí tvou neschopnost prosadit se!

PANE ÍČKO JAK TO BUDE DO BUDOUCNA Z OZDRAVOVNAMI MV ČR, KOLIK JICH VLSTNÍ VAŠE ŽENA?

pouze je má v pronájmu pod zástěrkou Bardejovských kúpelí. Ovšem tipuji to pouze na dobu, dokud to bude ziskový "tunel", a dokud nebudou nutné rozsáhlé investice.

Zdravím všechny.Mám na Vás otázku.Po přečtení pár vzkazů nevím kdo má pravdu a kdo ne.Určitě není lehké pracovat u policie,ale i tak by mě zajímalo zda jsou plné stavy např.u cizinecké nebo dopravní policie.Práci mám,ale chtěla bych to zkusit.Díky předem za odpověd.Zatím.

Váž. paní (slečno). Zkuste se obrátit s uvedeným dotazem (jaké to u PČR dnes je, jak to funguje a co chci tam vlastně dělat) nejlépe na policisty, který má nejméně 5-ti letou praxi a poctivě začal svůj služební životopis na základním útvaru. Na těchto stránkách plné provokatérů se pravdu opravdu nedozvíte, tedy alespoň pokud neumíte číst mezi řádky...

jsou z řad policie, protože tady lžou a nemají srovnání s civilem.

děkuji za článek nad. Typická ukázka, která už nepotřebuje další komentář :-)

objektivně ti poradí pouze člověk,který okusil oboje a to v posledních letech.

vzhledem k tomu, že každý policista byl dříve civilista tak zkuste oslovit někoho kdo za současného stavu slouží a má za sebou alespoň nějaký rok v první řadě

tak toto je velký omyl. Ten kdo byl v civilu před rokem 2000 či dokonce 1989 nemůže srovnávat dnešní situaci a to i před krizí. Vše je dnes v civilu daleko jinak !!!!!!!

POZOR dnes je to jinak i u PČR než dříve bylo. Nelze srovnávat !

Pro všechny pode mnou 15 a 16.03.2009

Je to hloupost. Výsluhové náležitosti byly vždycky i když trochu jiné. Co se týká stravenek, tak příspěvek na stravu od zaměstnavatele dostává i ten poslední zaměstnanec v civilu. Pouze na naše stravenky nám přestal zaměstnavatel přispívat. U nás třeba máme stravenky v hodnotě 50,-Kč a platím za ni teď 30,-Kč. Na městských úřadech mají stravenky v hodnotě 100,-Kč a platí za ně 10,-Kč, ano to není překlep.Je pravda, že nikdo se policistou nenarodí. Každý z civilu přijde a taky se tam vrátí, jde ale o to v jakém stavu a za jak dlouho. Ono přátelé u té policie to není zase až takový med jak si někteří chytráci myslí. Dnes když policista něco udělá, tak je to špatně, když neudělá nic, je to taky špatně. Nedivte se proto, že se snaží tím současným politickým a právním svinstvem proplouvat jak se dá, aby nepřišli k úhoně. Ani s tím platem to u té policie není zase až tak růžový. Neříkám, já jsem spokojený, ale to mám již odslouženo 29 let, ale co ti mladí kluci, kteří nastupují, z čeho mají živit rodiny. Ministr píše že platy jsou v průměru 32 tisíc Kč. Ano v průměru možná ano. Ale to je jako s tím kuřetem, které měli dva kamarádi. Jeden snědl celé a druhý nic, ale v průměru měli každý polovinu. To co se tady píše to jsou opravdu někdy bláboly, ale je tu i podstata celého problému, je jen třeba umět číst i mezi řádky. Co se týká náboru nových policistů, tak nejlepší náborovou kampaní je současná krize, kdy se do státní služby opravdu hlásí skoro každý a není divu, že jich většina vyletí i když podmínky jsou opravdu velmi měké a bere se každý kdo má ruky a nohy.

nech už ty stravenky na pokoji, u nás již v roce 2006 byly stravenky v ceně 40,- Kč a platili jsme za ně 31,- Kč, přitom v restauraci kde jsme se mohli (pokud nebyl nápad TČ) v poledne stravovat stál oběd v průměru 60,- Kč bez polévky. O noční službě nebyla možnost stravování žádná, tedy pokud Ti manželka (či maminka) nedala do práce "kastrůlek". Pokud jak píšeš dostáváš dnes stravenku v hodnotě 50,- Kř a platíš za ni 30,- Kč, tak jsi na tom lépe, než já v roce 2006. Tak buď rád a neporovnávej policii s MěÚ. A ne na každém Městském úřadě mají stravenky v hodnotě 100,-Kč a platí za ně 10,-Kč.... No tak asi tak aby byl Tvůj příspěvek objektivnější,....

děkuji Ti za příspěvek. Objektivně tyto skutečnosti může posoudit jen ten kdo je v procesu. Sám neznám (až na nějakou vyjímku)spokojeného policisty, který má vytvořen za současného vedení policie tak dobré pracovní zázemí a podmínky pro službu, že by mohl současný stav pochvalovat. Ti pisálci, kteří se snaží o opačný argument jsou spíše provokatéři, nebo fantasti.

a ty si myslíš, že jsou podmínky někde lepší, už toho nech, dobře už bylo a to všude a zamysli se, jestli celou pracovní dobu využíváš pro zaměstnavatele.

Sojka uhodil hřebíček na hlavičku, protože kritici tady stále zdůrazňují, že v civilu žádné stravenky nejsou, ale to možná u soukromníků a malých firem. V každé lepší firmě nebo samosprávě stravenky mají a přesně tak jak píše Sojka.

bohužel převážná většina firem, podniků a státních organizací má daleko větší firemní kulturu než organizace s názvem PČR. Pořád tvrdím, že dnes si to může opravdu zkusit každý pokud žadatel umí základní prvky gramotnosti. Dokonce i nesplnění nástupní školy tzv. ZOP není důvodem k propuštění ze sl. poměru, ale neúspěšný studující může opakovat tak dlouho až uvedenou nástupní školu z vůle boží úspěšně ukončí...

to taky zkouší a už , aby Vás vypráskali, nemáte ponětí a jste zaujatí!!!

ahoj, pošlu Ti odkaz na kamarádku s lehkou mozkovou disfunkcí jestli si chceš dopisovat

Nevím tedy kde sloužíš, ale to co popisuješ u nás v Sm.kraji nikdy nebylo a kastrůlky jsem nenosil do práce ani za komoušů v roce 1980. Máš pravdu, že ne všichni zam.Měst.úřadů mají stravenky v hodnotě 100,-Kč a platí za ně 10,-Kč. Někde mají stravenky jen v hodnotě 80,-Kč a platí za ně 8,-Kč a někde je mají v hodnotě 120,-Kč a platí pouze 12,-Kč. Dále stravenky dostávají všichni zaměstnanci i v těch malých firmičkách. Když ne, tak svým zaměstnancům platí obědy přímo jejich šefik. Doplňuji to tedy jen pro objektivnost celého mého příspěvku.

Ty řeči o tom nahrazení může vyslovit jenom hlupák, který o práci poldy nic neví. Naše oddělení jako každé druhé zažilo značnou generační obměnu, ale to co dneska chodí ke sboru je tragédie. Rozdíly mezi nováčky jsou tak propastné, protože co jeden se dokázal naučit za měsíc jsme druhého nenaučili ani za tři roky. Ono totiž platí, že komu není z hůry dáno v apatice nekoupí. Doplnění početních stavů za cenu náboru nekvalitních lidí je už do nebe volající. Například přijmutí dívčiny dětského vzhledu, která nedokáže natáhnout služební zbraň nebo příjmutí poldy, který nesnese pohled na krev a další extrémy.

každej nováček je hlupák.Chtěl bych vidět tebe, když si nastupoval, nechápu tyto názory. U nás jsou taky nováčci a zas taková tragédie to není. Zaučit a budou šlapat.

pro ach
Je vidět, že buď neumíš číst nebo nechápeš psaný text, protože jsem nepsal, že všichni nováčci jsou špatní, ale jenom jejich poměrná část. To tady přizná i mnoho z nich a tento problém je vizitka náborářů. Nováček může v krátké době nahradit déle sloužícího poldu, ale to tak na OHS nebo SDH, ale určitě ne na obvodě nebo SKPV.

zřejmě po 20 ti letech?

Po 20 letech 15%......a strop rent,jak to bylo před paskvilem 361 a dva odchodné platy,jako v civilu.Lépe už bylo

jo,jo je to na spadnutí z 99% letos!!!

taky jsem to slyšel

výsluha nebude žádná. Jen 6 x hrubých platů.

další nepřijatý k policii, a to je co říct. Dnes berou opravdu jen bez ruk... tak nevím, kde je chyba

chceš-li opisovat na psychotestech tak vynech to příjmení vpravo nahoře :-)

Pane ÍČKO to má policie pravdu tolik peněz, že dokáže vyhazovat za nábory a jěště zřizovat nové protikorupční oddělení?