Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Pane ministře zvaný v ČR ÍČKO, jak je možné v takové tichosti převést tolik lázeňských objektů pod patronát vlastní ženy. To je kouzelnictví!

Přej mu a bude ti přáno!

přej modrým strakám a budeš mít h.ovno

stop stav-a to je dobře,že máme opět plno,co není do kvality je do kvantity,já už se těším na rentu a langrova pčr i s hlupáčkama,bez vojny nováčkama mi může

že ty jsi kvalitní článek, ale nějak dohoříváš

Tvé vyjadřování neodpovídá tomu, že bys již měl nárok na rentu ....

je ve většině krajů, berou jen vyjímečně.

to pravda, tak jen na přechodnou dobu, výběry stále pokračují.

Okamžitě bych odstoupil, protože když se člověk podívá na jejich stránky, tak se tam nic neděje. Prostě organizace k ničemu!

d

Vážení, Váš problém jsou peníze, renty a poslední dobou stravenky.Nic jiného Vás nezajímá a co mě doslova dostalo, to jsou ty stravenky. Naprosto banální věc, ale Vy jste schopni tady o tom tlachat a tlachat a rozumovat jací jste to chudáci.Zapomeňte nato, že budete obědvat křupavé kachní maso s lanýžovou omáčkou za 15 CZK.Oproti Vám je mnoho lidí, kteří dřeli celý život jak roboti, mají důchod 8000,- a pokud chce někdo donášku oběda domů tak zaplatí nejméně 70 CZK a nikdo se nikoho neptá . Ber nebo neber. Vy ovšem ne, stupidně tlacháte o ničem a nic nevyřešíte, tak jako jste nikdy nic nevřešili.Ber nebo neber, jinak máte maminky, manželky, přítelkyně a milenky,tak alou kastrůlky a můžete papat kolik chcete......Vzpamatujte se !!!

si prášek táta

Pro vizi

Podepisuji každou tvou větu, ale tady rozumnou reakci nečekej. Dočkáš se jen urážek od bahna, které by mělo být morálně alespoň lehce nad průměrem národa...

v tomto duchu narozdíl od potence většině nekulturním jedincům modrá pták

naprostá pravda a souhlas. Jedinej magor tady píše něco o prášku, jestli potřebuješ zajdi ke svému lékaři, ale asi nebudeš mít regulační poplatek, když nemáš na žrádlo - nejseš náhodou fízl!!!!!

ne já nejsem fízl, ale doktor. Tak si jej prosím vem a pošli nám 30,- kč složenkou

jsi hlavně přiblblo

for XY
jsme na tom skoro stejně mám nstoupit k 1.4. tak jsem zvědavý.

plat u MP je větší než u PČR a k tomu rentička,která mě smázne hypošku :-))))Taky už na tom pracuju.....:-)))))

je plat u MP? Prý okolo 22000Kč, ale nastupuješ za 17 hr. To když mám po 15 letech 28000Kč je více a pohodička u ciziny. U MP by mě vadilo starat se o ten sajrajt ve městě.

tak jak je to s těma rentama, máte někto nové info...

V prvé řadě na výsluhové příspěvky, tzv.renty, přestane platit osvobození od daně, poté se přestanou renty úplně valorizovat a na závěr budou zcela zrušeny a to zpětně i ty, které byly již přiznány. Pokud byste ale vždy bojovali za svá práva a nenechali si trusit na hlavy a do nich, tak by k tomu nemuselo dojít. Viz. poloviční valorizace, kdy téměř všichni, co se jich to týkalo, spoléhali na jednoho člověka, který měl vše zajistit za směšný poplatek do sbírky. Tak se ovšem za práva nebojuje a chybička se vloudila, neboť ten jeden člověk, co měl vše zařídit (hromadnou žalobu) byl bezcharkterní člověk pracující pro Ministerstvo vnitra - tzv. Ivan admin, žádné podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě nezajistil.

Jo a k tomu budou ještě rušit ZPĚTNĚ starobní důchody a nové už nebudou vyplácet.Už to neber ani ředěné

Dobrý večer,
jsem bývalý kolega, přes 13 let jsem sloužil na jednom OOP jako řadový policista v V. pl.třídě ve velkém městě ( ne v Praze). Nový zákon o služebním poměru mě znechutil ( nebo zneuctil), dlouho jsem se rozhodoval, že odejdu do civilu. Opravdu jsem se dlouho rozhodoval, práce mě bavila, nakonec jsem v listopadu 2007 sbor opustil. Šel jsem hned v prosinci do "pracovního procesu", pracoval jsem jako obchodní zástupce u jedné firmy, platově to nebylo špatné, ale tato práce mě vnitřně nenaplňovala, asi mi chybělo se " rozčilovat s lidmi". Na přísloví " jednou policajt, navždy policajt" asi něco je. Po 3/4 roce jsem si řekl, že zkusím MP ( uvažoval jsem se vrátit, ale do stejné řeky nevkročíš). Teď jsem u MP, práce mě baví, lepší jednání ze strany nadřízených, žádné podrazy a jsem celkem v pohodě. V duchu si občas říkám, že jsem měl u PČR zůstat, ale člověk si zpětně vybavuje většinou pozitiva a pěkné zážitky ze služby a to je taky špatně, musí koukat co bude, ne co bylo. Pravidelně sleduji tyto stránky, není mě osud PČR lhostejný, ale nad některými přispěvky do tohoto fóra žasnu a nechápu. Jinak přeji ostatním vše nejlepší, ať se Vám slouží dobře. Nashledanou.
PS: za případné gramatické chyby se omlouvám, nebudu příspěvek kontrolovat.

jsi se v civilu neuživil? Něco mě to připomíná a to hlavně silácké řeči ještě před půl rokem, jak tady každý uháněl do civilu. V současnosti ani zmíňka o něčem takovém.

pro Takže

vůbec si můj příspěvek nepochopil, ne napsal jsem, že jsem se neuživil, ale ta práce mě nenaplňovala. Ať si to každý přebere jak chce.

Proč by se neuživil! Asi neumíš číst viď?

šel k MP, měl spoustu možností ve skvělém civilním sektoru!

PANE ÍČKO MÁME NOVÁ AUTA, ALE NENÍ NA BENZIN TAKŽE JSOU ODSTAVENÁ. PROČ SE CPOU PENÍZE DO RECEPCÍ A NÁBORŮ, KDYŽ NENÍ NA ZÁKLADNÍ POLICEJNÍ POŽADAVKY ! !