Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Ach ty odbory! Jestli valorizují platovou tabulku, tak si pomůžeme o pár stovek, ale nezapomínejme, že v této době, kdy není nouze o nábor se to v konečném důsledku otočí proti nám a to nejméně redukcí výsl. příspěvku a zdanění. Ono si spočítejte kolik je daň z příjmu renty a ubohá 3% přidání na platě a to ještě v zákl. tarifu. Hraje se podivná hra, aby odbory ukázali, že něco dojednali. Přemýšlejte, že v ekonom. recesi, kdy stát čeká propad příjmů se bude rozhazovat a zrovna bezp. složkám. Aź budete po letech odcházet naprosto vyhořelí do civilního sektoru pochopíte!!!

,že na tom něco bude.

Známe přeci, jak to chodí.

Ing.Burda-1.místopředseda NOS

Ještě poznámka k výsluhám. Nikdo nenavrhuje a ani nepřipravuje změny ve výsluhových nárocích příslušníků. Nikdo s poslanců, který trochu přemýšlí to v současné době nenavrhe a ani nepodpoří. Ing. Burda. Byl jen záměr ministra financí ohledeně zdanění výsluh, ale v pracovním materiálu se jednalo o zdanění až od 24.000,-Kč a to si myslím, že žádný občejný polda nemá.

Tak jestli nás chceš tímto uklidnit, tak se ti to moc nepovedlo. Takovejch řečí již bylo a jak to nakonec dopadlo!!!

Já jsem ty materiálu ministra financí viděl. akže zatím se nic neděje, ale člověk u našich poslanců nikdy neví co udělají. Teď ale mají uplně jiné starosti, jde o nedůvěru vlády a potažmo o jejich koryta.

dnes na noc a těším se, tak 4 hodinky chrupka někde v lesíku, zapneme bufík atd.........

to je o vás všeobecně známé,že polovinu služby prochrápete a druhou jen tak projezdíte,ale od 1.7. bude pro vás rozhodně hůř.

nazdar debile :-), tak jsem Ti dostal u ciziny 23000,- odměnu, sl. byt a sl. auto včetně řidiče. Snad se konečně udusíš závistí když Ti řeknu, že Ti ještě v pracovní době šukám starou :-). Tak se měj a pěkný den.

to je vidět, že máš plnej pytel a leze ti to na mozek. Máš mindrák, že tě žádná nechce, ale to nevadí, i s malým kašpárkem si můžeš hrát na policajta. Kup si igráčka a můžeš začít. Jestli nezvládáš psychologii prásknem tě, aby se na tebe někdo podíval, protože jestli sloužíš, musíš být hodně zakomplexovanej. Jo v životě se musíš snažit a ne jen čekat, že ti kurvu někdo přivede pod čumák!

U nás to máme podobný a ti, co ti oponují jenom závidí, ale to je jejich problém. Mají opravdu velký strach z civilu a tak se drží zuby nehty.

CIZINU JE TŘEBA ROZPRÁŠIT A POHODIT DO VLTAVY.

službu nebo nick? Jinak bude TO.

Chci pochválit pana Langera jak šikovně dokázal převést ozdravovny MV na svoji manželku.

Můžeš tady napsat, o jaký lázeňský dům jde, v jaké že společnosti Langerová je a jak že k tomu převedení došlo? Chci podat trestní oznámení, ale nemám dost ověřitelných informací. Jak vidím z tvého příspěvku, ty zřejmě máš informace přesné, tak je zveřejni. Díky!

Jde o min. o Luhačovice a K. Vary- vypráno přes slovenskou společnost.

chci pochválit ty co venku šlapou chodníky a makaj,ti co ryskují život a zdraví,hanba padá spíše na ty lemply v kanclech, ty co koukají v kolik je svačinka a obídek

Neboj oni i ty svačinky a obědy už nejsou co bývaly.

A ty´s práci v kanclu, třeba práci na úseku vyšetřování, někdy dělal, že si zde osobuješ právo posuzovat, kdo je pracovitý a kdo líný? Když si tedy myslíš, že se v kanceláři žije od svačinky do oběda, tak si to můžeš zkusit. Pokud tedy na to máš vzdělání, chuť naučit se něco, co´s nikdy nedělal, jezdit na výslechy do věznic, jezdit na místo činu a hrabat se tam v mrtvolách. A psát ohledačky, provádět a zapisovat výslechy podezřelých, obviněných, svědků, kdy kolikrát je jen těžko poznatelné, kdo z nich je větší lump, plnit nejrůznější evidence a vypisovat nejrůznější hlášení, dohadovat se s mnohdy zkostnatělými státními zástupci, kteří jsou nereformovatelní jako kapitalizmus, čelit nesmyslným stížnostem šílených stěžovatelů... Uf, a teď mi řekni, kdy ti zbyde čas na tu svačinku? Víš, jen primitiv tleská práci, kterou dělá, a klepe si na rameno, jak je dobrej, přičemž není ochoten uznat, že také jiná práce se musí dělat poctivě. Bohužel, u dnešní PČR je takových primitivů čím dál tím více, což, samozřejmě, mnohým velitelům nadmíru vyhovuje. Když totiž příslušníci policejního sboru jsou rozhádaní, neochotní spolupracovat, tak toho někteří tupější velitelé dokáží velice rychle zneužít ve svůj prospěch - sbírají drby a jakékoliv informace o svých podřízených, což v takovém ovzduší není žádný problém. A tyto informace pak využívají k tomu, aby bylo u sboru ještě dusněji. Pamatuji doby, kdy se běžní policajti dokázali na lecčemž domluvit mezi sebou. Dnes je to velký problém, primitivové házejí špínu (viz tvůj příspěvek) a škodí a škodí. MOžná to vše zní pesimisticky, ale pesimista je, jak známo, poučený optimista.

Aby jsi se z těch ohledaček nepos... ty colombo.Kolik jich máš za měsíc? Když jedna,tak je to zázrak.

dělat na vyšetřovačce není žádní sranda. Navíc nic proti základnímu útvaru, ale kolika klukům tam činí problém napsat obyčejný ÚZ, ale vystudovat VŠ, kurz vyšetřovatelů může každý :-)

kapitalizmus určitě ne, chtěl bych vidět tvoje spisy, možná že nováček na zákl. útvaru je píše lépe. Nebo, že by jsi vystudoval Bc. na hnojárně či nějakým podvodem. To se mě nechce ani věřit.

Celkově je ve státním sektoru malá produktivita práce a u policie tuplem... V pracovním čase si vyřizují vše potřebné a většina policajtů na to sere, ale jsou i poctiví a pracovití. Těch je potřeba si vážit - zaplatit.

oblékneme všechny občany ČR (včetně politiků) do uniforem a pak budeme srovnávat kdo jak využívá pracovní dobu.

tou produktivitou to je pravda, kdyby byla policie živnostník, dávno by skrachovala na produktivitě práce a neschopnosti.

vloudilo se-to zase bude narážek.

Srovnávat policii se společností, která něco vyrábí je takový nesmysl, že je to až k pousmání.
1. policie je nevýrobní činnost, není to tedy šroubkárna s předem naplánovaným množstvím provedené práce za časový úsek ( není to tedy úkolová práce ), tedy těžko lze naplánovat počet zadržených pachatelů a pod.
2. Na druhé straně V cilvilním sektoru je velká spousta nevýrobních činností - různé údržby ( kde není stálý pracovní výkon ), obsluha např. elektráren, vodní díla, čističky odpadních vod a je zkrátka těchto činností mnoho a mnoho.
Jako příklad - bratr pracuje v nejmenovaném velkém podniku, který má vlastní pohonný zdroj el. energie. Pracuje na směny, jako udržba v tomto provozu a jeho pracovní vytížení je směšné ve srovnání se mnou, jako poldy s každodením příjímáním množství různých oznámení od A do Z. Tak to je a pokud to někdo nechce chápat, tak chápat nebude.
3. Když jsem viděl pracovní morálku firmy, která na oddělení policie prováděla rekonstrukci, tak to byl zážitek. Na pracoviště dorazili kolem 9.00 hod., aby zjistili, že nemají nějaké potřebné šrouby, ktere šli koupit pěšky do cca 2 km vzdáleného hypermarketu. Dělat začali kolem oběda - poučné. Je to samozřejmě všude jiné a jen tím podotýkám, že není třeba házet na poldy špínu, že je to zaměstnání jen o flákání se. Běžný řadový polda pořádkové policie ve městě, kde je problémů mezi lidmi a parchantů všeho druhu dost, má službu většinou vyplněnou dost a dost a určitě i mnohdy více než je u jiných zaměstnání, jak jsem nahoře dal příklad svého bratra. Takových míst je dost. Na druhé straně jsou úkolovky, kde není co závidět - v tomto procesu pracuje má manželka, takže vím o čem je řeč. To jen pro rejpavce.

for Michal
Doporučuji si přečíst nějaké statisktiky a pak tady lhát o nízké produktivitě ve státní správě, samosprávě a Policii. V ČR je velká administrativní zatíženost úředníků a poldů oproti EU a i zbytečná práce je také činnost.

No, proč si tedy v pracovní době vyřizuješ své soukromé věci? Dělej to, co máš v náplni práce a neflákej se po svých kšeftíčkách. Nebo snad nejsi policajt a jen usuzuješ, že to tak policajti dělají, a to podle toho, jak to děláš sám?

ale ty dostaneš krásný prachy, ale tvůj bratr je na tom určitě hůř!

u tebe stále komplexi

vůbec ne, já su spokojený, protože mám na cizině pohodičku a tuplem neřeknu, kde to je. Vidím u tebe spíše závist a nebo nevyzrálost.

jo a minulý měsíc jsem dostal 5000Kč odměnu no prostě pohodička!

Cizina je nemocný člověk, kterého nevzali k policii, pro jeho emoční labilitu a tak se snaží stát policistou na těchto stránkách

Vrtá Vám to hlavou co? Jo závist to je věc!

u nás je stále pohodička!

to je slušný, ale teď jsem dostal na našem obvodě 15t tak jsem teda koukal jak blázen

cizino blbečku,žádné odměny se na cizinecké nedávaly,jedině,že jsi protekční blb co hulí šéfa.Jsem taky na cizině a děláš nám ostudu,všude narazíš na blbce a ty jsi jeden u nás

no nevím jak ty, ale zřejmě jsi ve špatným oddíle a jestli chceš brečet, tal běž dojit krávy, tam to dostaneš v naturáliích.

Nechci nic říkat,ale pan Kalousek by mohl začít redukovat stavy na Finančních úřadech, je tam lidí jako much a nic se neděje od roku 1995. Bylo by dobré se postarat i o jiné státní úředníky a nebrat furt do huby celní správu. Už je to trapné!!!

jsou největší vyžírky u ozbrojené složky. berou daleko víc jako policajti a hasiči a dělají nebo spíš nedělají nic....jízda po dálnici, kontrola pálenic, no prostě pohodička. Rizikový větší jako hasiči, ale není se čemu divit. bordel je prostě bordel.

naprostej souhlas ještě lepší než na cizině

Tak jsem právě vyhořel na psychu. Inteligence nadprůměrná, ale prý jsem moc ovlivnitelný citem. Po devíti letech služby u MP si to nemyslím, ale psycholog má asi vždy pravdu.

Zdravím,
je mi líto,že jste u psycho.vyletěl já bohužel taky,ale mezi náma je rozdíl ten,že mi psycholog řekl,že jsem psychotesty udělala a je vš OK a pak mi přišel dopis,že jsem je neudělala tak nevím zda má psycholog vždy pravdu.Tak hodně štěstí v životě a at se vám ve všem daří.M.

Tak to jste dopadla ještě hůř, než já. To Vám nezávidím, ale nic s tím nenaděláme.

si nic nedělejte. Já jsem zase vyletěl z marxismu-leninismu.

jací psychopati dnes dělají u policie

Já opravdu nelžu. Prý jsem moc hodný a to je špatné. Asi musím být větší hajzl a pak bude vše OK. Kdyby mi to někdo říkal, tak tomu nebudu věřit.

Zdravím Tomáše,
tak asi normální hodný lidi nepotřebuji a pak do vypadá u Policie že?Nic s tím nezmůžeme jsme jen obyč.lidi takže hold máme smůlu mi hodní co chceme pomáhat a chránit!!!

zpětná vazba...vzpomíná si někdo když byly občanky, pasy, řidičáky, přepisy aut pod policajty ? Vzpomene si někdo kolik úředníků (na na jedné ruce spočítáno) a v jakém útulném prostředí zde pracovalo ? Porovnal někdo (když už se na ty policajty nadává) kolik úředníků dnes na magistrátech v uvedených odborech pracuje ? V jakých počtech a podmínkách (viz. stravenky) tam pracují narozdíl... od Těch blbejch policajtů i tehdy ? Uvědomuje si těch pár rejpalů do policajtů o kolik se jim zvedly daně jen díky tomu, že to nedělají Ti zkourumpovaní a "blbí" policajti pod přísahou, pochopitelně narozdíl od nezkorumpovaných úředníků na magistrátu ?

jde dělat to, co chce a co umí. Jestli se Vám to nelíbí, máte přeci svobodnou volbu. V době ještě tak před rokem a to se každý může podívat to tu bylo jako hromadný úprk. Ejhle, doba se změnila a ten kdo odešel se tluče do hlavy a je možná bez práce a i ta renta ho nezachrání. Všude je chleba o dvou kůrkách, ale když vidím náplň práce Policie u nás ve městě, není mě veselo a ještě se k tomu přiznají. Viz. cizina a píchnutí do mapy.

co ještě smrdíš u policajtů, když ti je tak zle!

jako bývalý policista pracuji právě na magistrátu a tak mohu srovnávat. Stejně to zaplatí občan na daních. Co se týče některých přispěvků jde poznat kdo přispívá a je poznat, že policisté jsou alespoň slušní, ovšem na modrých stránkách se nelze divit ničemu

proč jsi odešel? Když ti tam bylo tak dobře!

nechápu, on kritizuje vlastně sám sebe. Bohužel jen na těchto stránkách, židličku a bačkůrky má rád.

Nechápou ti co nechtějí chápat. Je to jen o tom, že pracovní " klima " ( různého směru ), za jakého se pracovalo ve správních činnostech pod " hlavičkou " Policie ČR, bylo odlišné ( pro vysvětlení nikoliv lepší ) než na Magistrátech a pod. Vybavením, přístupem ke svým lidem se PČR nikdy nemohla chlubit a chlubit se nemůže ani dnes, kdo vidí pod pokličku. Pohled z venčí je jako pohled nezkušeného kupce vozidla, který se spokojí s novým lakem, ale neprověří si vozidlo jízdou. Ano, jede to, ale tak nějak divně. Jak říkám, kdo nechce chápat, tak chápat nebude a bude mluvit o blahobytu u PČR. Kdo ale ví, jak je polda v dnešní době blízko situaci s vyšetřováním inspekcí MV - pro např. podanou stížnost hajzlem co má za sebou kolem 50-100 skutků naplňujících nějaký tr. čin a jak jsou schopni poldu na vlně takové stížnosti " usmažit ", tak to nemusí být tak jisté, jak se zdá. Zase kdo o tom nic neví chápat asi nebude a zřejmě asi ani nebude chtít, jak je to nastaveno ve společnosti. To že to bude kritizováno, je mi jasné - víc člověk nemůže čekat.

Děkuji Ti za pochopení mého přesto si myslím, že nejen pro zasvěceného zcela pochopitelného článku. Vysloveně se bavím z některých příspěvků, protože ty náklady, které každý na tuto agendu zaplatí v současnosti všichni z daní jsou naprosto nesrovnatelné s náklady, když tato služba byla pod hlavičkou PČR. Dále je zbytečné cokoliv psát ...