Vitaminy rozpustné v tucích
Vitamin A (retinol - název odvozen od slova retina=sítnice)

Struktura vitaminu A je odvozena od beta-karotenu. Zdrojem vitaminu A u býložravých živočichů jsou především rostlinné pigmenty zvané karoteny, čili provitaminy A, které jsou syntetizovány téměř všemi rostlinami. V lidské potravě je nejvíce zastoupen beta-karoten. Karoteny jsou účinné jen v případě, pokud se přemění na alkohol vitaminu A neboli retinol, což je vlastní vitamin A. K této přeměně dochází u člověka pravděpodobně jen v játrech. Vitamin A v lidské stravě pochází z retinolu a karotenů. Karoteny se ovšem ze střeva vstřebávají podstatně hůře než retinol. Celkové využití beta-karotenu je rovno jedné šestině využití retinolu. Zdrojem retinolu jsou pouze potraviny živočišného původu.

Důležitou funkcí vitaminu A je zachování neporušené funkce epitelových tkání. Je-li vitamin A nepřítomen, je normální sekreční epitel nahrazován suchým, keratinizovaným epitelem, který je citlivější k napadení infekčními organismy. Např. u oka je pozdním následkem nedostatku vitaminu A xeroftalmie neboli keratinizace oční tkáně, která může vést až ke slepotě.

Vitamin A má specifickou úlohu ve fysiologických mechanismech vidění. Sítnicový pigment rhodopsin se po dopadu světla štěpí na bílkovinnou složku opsin a na nebílkovinný karotenoid retinal, který se redukcí přeměňuje na vlastní vitamin A neboli retinol. Regenerace rhodopsinu probíhá ve tmě. Při nedostatku vitaminu A je tato regenerace zpomalena.

Dalším projevem nedostatku vitaminu A je šeroslepost (nyktalopie, hemeralopie).

Vitamin A není ovšem důležitý jen pro činnost zrakového analyzátoru, ale účastní se v těle látkové přeměny (metabolismu) mnohem obecnějším způsobem. Experimentální zvířata, která byla krmena stravou bez vitaminu A, netrpěla pouze poruchami vidění a poškozením oka, nýbrž jejich růst nepokračoval normálně. Nejdříve byla postižena kostra a potom měkké tkáně a nakonec došlo k úhynu.

Vitamin A je důležitý pro kolagenové tkáně, mukopolysacharidy, syntézu proteinů, stabilitu buněčných membrán i subcelulárních částic.

Nové poznatky o karotenech prokazují, že nejsou jen provitaminem A, nýbrž plní i další důležitou funkci: vychytávají volné radikály. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu.

Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie. Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž patří beta-karoten, vitamin C a E.

Zdroje provitaminu A (karotenu): veškerá barevná (zejména žlutá, oranžová a červená) zelenina a plody (např. sladké brambory neboli batáty, mrkev, tykev, papaje, rajčata, meruňky, broskve) a listová zelenina,z obilovin kukuřice.

Zdroje retinolu: pouze potraviny živočišného původu: játra, mléko, máslo, vejce, v menší míře též maso a některé ryby (např. úhoř, méně makrela).

Denní potřeba vitaminu A pro člověka - velmi těžká otázka, která patří do rukou velmi zkušeného lékaře. Na tomto místě důrazně varuji před samoléčitelstvím vitaminem A, protože každý organismus (každý člověk je jiný) potřebuje vitaminu A právě tolik, kolik ho potřebuje. Předávkování nebo poddávkování způsobuje problémy. Beta-karoten se nepovažuje za toxický. Při nadměrném příjmu beta-karotenu dochází jen k ukládání žlutého pigmentu do kůže, který po snížení přívodu beta-karotenu opět mizí. Pokud dojde k tzv. předávkování požitím nadměrného množství vitaminu A (retinolu) ve formě koncentrátu, než daný člověk potřebuje, vzniká hypervitaminóza A, která se projevuje nevolností, zvracením, poruchami vidění, bolestivostí kloubů, vypadáváním vlasů, ospalostí, změnami kostí.

V současné době se uvádí jako hodnota vitaminu A v potravinách váhový ekvivalent retinolu. Jeden retinolový ekvivalent se rovná 1 mikrogramu retinolu nebo 6 mikogramům beta-karotenu nebo 12 mikorogramům ostatních karotenoidových provitaminů. Minimální denní množství vitaminu A potřebné k tomu, aby dospělí jedinci měli trvale přiměřenou koncentraci vitaminu A v krvi a aby se zabránilo všem příznakům karence, je v ČR 800 mikrogramů retinolu. Údaje z USA ze 70. let hovoří o čísle 500 - 600 mikrogramů retinolu. Na těchto rozdílech je zcela patrné, jak se poznatky o vitaminu A neustále vyvíjejí a jak vědci mají různé názory. Další problém spočívá v obsahu vitaminu A v potravinách, který může vykazovat značné rozdíly. Např. vepřová játra - záleží na tom, čím bylo prase krmeno. Knižní údaje uvádějí ve 100 gramech jater obsah 39 000 mikrogramů retinolu. A další problém spočívá ve vstřebávání střevní sliznicí a v přeměně provitaminu A na retinol při onemocnění jater. A dále je třeba k udržení hladiny vitaminu A v krvi zinek, který mobilizuje vitamin A z jater. Takže při nedostatku zinku může dojít k nedostatku vitaminu A. Beta-karoten i další karotenoidy jsou nedostatečně vstřebávány u osob s dietou chudou na tuky. Nejen vitamin A, ale i ostatní vitaminy rozpustné v tucích se špatně resorbují v nepřítomnosti žluči. Z tohoto důvodu může jakákoliv porucha v resorpci tuků způsobit nedostatek vitaminů rozpustných v tucích. Vstřebávání vitaminu A rovněž blokují střevní onemocnění, jako např. úplavice nebo celiakie (alergie na lepek v mouce). V léčbě se vitamin A či spíše jeho deriváty (retinoidy) používají např. na akné, psoriasis, úspěšné byly i u rakoviny prsu apod. (vitamin A je totiž nezbytný pro správnou diferenciaci buněk). Léčba patří do rukou lékaře.

Vitamin D

Ve skutečnosti se jedná o skupiny látek a jsou to všechno steroly. Nejdůležitější jsou dva vitaminy D: D2 neboli ergosterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na ergokalciferol a D3 neboli 7-dehydrocholesterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na cholekalciferol. Struktura vitaminu D3 je stejná jako vitaminu D2, až na postranní cholesterolový řetězec. Vitamin D3 se může tvořit v těle, takže technicky vzato není vitaminem, protože nemusí být dodáván potravou. Po ozáření ultrafialovým zářením je vitamin D transportován do různých tělesných orgánů, kde se budˇvyužije, anebo je skladován v játrech. Jediným výtečným zdrojem vitaminu D je rybí olej. Normálně nemusí být vitamin D dodáván potravou, ovšem zvýšená potřeba vitaminu D v těhotenství a při růstu dětí vyžaduje dodávání potravou.

Hlavním účinkem vitaminu D je zvyšování resorpce vápníku a fosforu ze střeva a má také přímý vliv na kalcifikační proces, kterým se zpevňují kosti a zuby.

Cholekalciferol ovšem není aktivní formou vitaminu D - metabolicky aktivní formou vitaminu D, která indukuje přenos kalcia přes střevní membránu, je 1,25-dihydroxycholekalciferol. Tento derivát je také zodpovědný za schopnost vitaminu D mobilizovat vápník z kostí. Tato látka se tvoří v ledvině. Dalším aktivním metabolitem vitaminu D je 21,25-dihydroxycholekalciferol, který je rovněž tvořený v ledvině a působí na renální tubulární mechanismy vylučování vápníku a fosforečnanů. Vitamin D je steroidní derivát a vyvolává syntézu proteinů transportujících vápník. Zdá se tedy, že vitamin D má spíše funkci hormonu než vitaminu.

Předpokládá se, že působení vitaminu D na metabolismus vápníku není omezeno jen na některé orgány, ale je spíše obecného charakteru, a dále, že vitamin D řídí přesuny dvojmocných kationtů v řadě tkání a zvláště zasahuje do obratu (distribuce a transportu) těchto kationtů. Vyskytuje se v játrech, v buňkách sliznicie tenkého střeva, v membránách srdečního a kosterního svalu, v proliferujících chondrocytech a v epifysárních ploténkách dlouhých kostí. V homogenátech jater, ledvin a tenkého střeva byl zjištěn v mikrosomální frakci.

Ve své aktivní formě není v přírodě vitamin D vhodně distribuován a jediným bohatým zdrojem jsou játra a vnitřnosti ryb a játra živočichů živících se rybami. Voítamin D je rovněž obsažen ve vejcích a másle. Mléko je slabým zdrojem vitaminu D, není-li fortifikováno přídavkem vitaminu D nebo ozářeno ultrafialovým světlem.

Hlavním projevem nedostatku vitaminu D je u dětí rachitis (křivice), projevující se odvápněním kostí, které vede k trvalému poškození, a u dospělých osteomalácie, projevující se měknutím kostí. Dále se může objevit slabost svalů, zvýšená náchylnost k infekcím. Příčina nedostatku vitaminu D spočívá např. v nedostatku slunečního záření, v onemocnění žaludku a střev (nedostatečná resoprce vitaminu D), ve špatné snášenlivosti tuků kvůli onemocnění žlučníku, resp. slinivky břišní. U starších lidí je tvorba vitaminu D snížena, takže potřebují větší exposici slunečního záření, což ale zase způsobuje tvorbu vrásek (ultrafialové záření totiž způsobuje apoptózu fibroblastů) a rakoviny kůže (ultrafialové záření způsobije snížení počtu Langerhansových buněk v kůži). Starší lidé ale na druhé straně mívají větší hladinu cholesterolu, ze kterého se vitamin D tvoří, takže tato otázka je velmi složitá.

Užívání vitaminu D v množství převyšujícím potřebu daného organismu (každý člověk je jiný, takže se dá jen velmi těžko stanovit obecně doporučené množství vitaminu D) nemá význam a dokonce může vést k vážným a někdy fatálním následkům. Množství vitaminu D, které by vyvolalo toxický stav hypervitaminosy, nelze získat z přirozených zdrojů. Riziko předávkování je jenom při nesprávném užívání farmaceutických vitaminových přípravků.

Léčba vitaminem D patří do rukou lékaře. Vitamin D například zabraňuje osteoporóze, která má např. u žen po klimaktériu vliv na častější zlomeniny kostí (především krčku stehenní kosti).

Vitamin E

Jedná se o tokoferoly a tokotrienoly. Největší účinek má alfa-tokoferol, ostatní látky mají minimálně 2x až 10x menší účinnost než alfa-tokoferol.

Nejnápadnější chemickou vlastností vitaminu E jsou jeho antioxidační vlastnosti neboli vychytávání volných radikálů. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu. Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie.

Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž dále patří beta-karoten a vitamin C.

Hlavními zdroji vitaminu E jsou vejce, libová masa, játra, ryby, ovesná mouka, kukuřičný, sójový a bavlníkový olej a výrobky z těchto olejů, jako ztužené tuky a majonéza, dále syrová paprika, lněná semena a celerová hlíza. Smažením a zmrazováním potravin dochází k výrazným ztrátám vitaminu E. Koncentráty vitaminu E se připravují např. destilací oleje z obilných klíčků, které jsou zvlášť bohaté na vitamin E.

Potřeba vitaminu E je závislá mimo jiné (viz např. antioxidační účinky) na příjmu nenasycených mastných kyselin (např. kyselina linolenová), neboť se od toho odvíjí složení tukové tkáně člověka, a tím i nároky na potřebu vitaminu E. Uvádí se, že na jeden gram nenasycených mastných kyselin je třeba přijmout 0,4 až 0,6 mg alfa-tokoferolu.

Vitamin E se dále podílí na stabilizaci buněčných membrán a zvyšuje odolnost arterií před usazováním kalciových solí, a tím brání vzniku arteriosklerózy. Dále napomáhá procesu hojení.

Projevy avitaminózy se u zdravých lidí neprojevují, protože vitamin E je obsažen v dostatečném množství ve všech základních potravinách a navíc je deponován v tukové tkáni. Ve vzácných případech (jako např. u porušeného vstřebávání tuků, žloutence, onemocnění slinivky břišní či žlučníku) se tedy nedostatek vitaminu E může projevit snížením libida, nedostatečnou pohyblivostí spermií, spontánními potraty či neplodností, dále např. hemolýzou erythrocytů a anemií.

Léčebně se vitamin E využívá např. při léčbě ran, vředů, přidává se do kosmetických přípravků. Vitamin E dále zabraňuje znehodnocení rostlinných olejů, které je třeba uchovávat v nepřítomnosti světla, protože světlo vitamin E rozkládá.

Vitamin K

Jedná se o řadu látek odvozených od methyl-naftochinonu. Nejlépe známou funkcí vitaminu K je katalýza syntéza prothrombinu v játrech i ostatních faktorů srážení krve, závislých na vitaminu K (faktory VII, IX a X). Nedostatek vitamin K se tedy projevu poruchou srážení krve. V této souvislosti je ovšem třeba zdůraznit, že účinek vitaminu K na tuto tvorbu je závislý na schopnosti jaterního parenchymu. Pokročilé poškození jater, jako např. u karcinomu nebo cirhóze, může bát provázeno sníženou srážlivostí krve, kterou nemůže vitamin K zmírnit.

Nedostatek vitaminu K se v potravě nevyskytuje, protože je v potravinách hojně obsažen, a navíc ho produkují střevní bakterie. Nedostatek vitaminu K se může projevit jako následek dlouhodobého podávání perorálních antibiotik, zvláště širokospektrých, která mohou výrazně potlačit střevní bakterie produkující vitamin K. Dále pak, stejně jako u ostatních vitaminů rozpustných v tucích, resorpce vitaminu K ze střeva závisí na přítomnosti žluče. Pro tyto situace byly vyrobeny formy vitaminu K rozpustné ve vodě, které se mohou rezorbovat i bez žluče.

Zdroje vitaminu K v potravě: špenát, kapusta, květák, hrách, obiloviny, kiwi, avokádo, méně kravské mléko. Důležitým terapeutickým uplatněním vitaminu K je jeho použití jako antidota antikoagulancií, jako je např. dikumarol. Megadávky vitaminu A a E působí antagonisticky k účinkům vitaminu K.

Jsem hluboce nevěřící, ale dne jsem se modlil a klaplo to. Sice už včera bylo pozdě, ale přece. Doufám, že se ti policii nepodařilo zdevastovat až tak moc, aby nemohli pěkně prošetřit vše co jsi napáchal

Přesně jsi to vystihnul.

Modrá holota zlodějská pomalu balí!

Je čas Ivane sbalit kufry, chvíli to trvalo, ale už jsme se dočkali

Hlavně aby odešli i jeho patolízalové.

Je po Tobě mafiáne!!!

je čas udělat pá pá

PRÁVĚ SE HLASUJE O VLÁDĚ MODRÝCH PODVODNÍKŮ A TUNELÁŘŮ.

Dobrý den,
prosím Vás mohli byste mi říct co se při psychotestech dělá na co se ptají atd.?Mám nějakou šanci se dostat k dopravní nebo dálníční policii když mám vystudovanou silniční dopravu?Díky za každou odpověd.Petra

iq testy,vyjadřování v českém jazyku...člověk,který zvládl střední školu by měl tyto tety udělat,důležitou složkou je zjištění profilu osobnosti---písemnou formou odpovídáte na běžné otázky,které se opakují v jiných formách.Pak jednoduše třeba zjistí,že se na tuto práci nehodíte.už je to 10 let,možná se něco změnilo:-)

nastupují i slováci co získali občanství a neumí česky

Dobrý den.
Dnes jsem dostal rozhodnutí o výši příspěvku za službu po 10 letech(5780 kč),příspěvek byl přiznán k datu 1.1.2009.Chtěl bych se zeptat,jestli se mě týká navýšení v rámci valorizace k 1.1.2009?Děkuji za odpovědi

K 1.1. ,se dle mne, valorizují jen ty, které byly přiznány nejpozději k 31.12. předchozího roku

určitě neee...taky jsem to před rokem řešil

Mam VS ekonomick.(specialzace finan., pojist., dane).Chtela jsem se prihlasit na policejni akademii jako "civilista". DOcetla jsem se, ze pokud ma nekdo jiz Bc.udela rozdilove zkousky a pak prijimacky staci studovat 2 roky.Volala mi vsk pani ze stud.oddeleni, ze to je sice pravda, ale jen pokud mate toho Bc.!!!V praxi to znamena, ze Ing. je jiz moc a tudiz bych musela studovat od 1.rocniku t.j. 5 let. Proc policieporad vyklada, ze policistu je malo a kdyz pak nekdo chce studovat tak je na to moc chytry???Mrzi me to.protoze neco jako hospod.krimunalita nebo neco pod. by me opravdu lakalo a myslim si, ze kombinace VSE s PA neni spatna...

Bigi, zůstaň kde jsi. Takových exotů jako ty je u PČR už dost (podle tvého písemného projevu). Je vidět, že kvalita českého školství a jeho výstupů klesá kvadraticky. Ty jsi toho nezvratným důkazem. Bůh nás chraň od takových policistů.

... a ještě doplním, PA je VŠ s právním zaměřením, takže si nedovedu představit jak by ekonomický inženýr chtěl ve dvou letech řádného magisterského studia ještě navíc (že by třeba o víkendech???) dostudovat 3 roky právnického Bc. studia. A nebudu hodnotit zda ing. z VŠE je na studium PA "moc chytrý", hlavně je to zcela zřejmě hodně odlišný studijní obor. Takže inženýre, trochu soudnosti neuškodí.

stránku pro váš dotaz jste si zvolit už nemohla. Tady diskutují z 99% toliko policejní nemehla.

jsem nazoru ze VSE a PA jde dohromady...hlavne pak u te hospod.krim.a hlavne porad lepsi 2 roky studia po VSE nez po 2 letech studia jakehokoliv BC!!drz se

nejlepší je ten, kdo si poctivě vyšlape vytoužené místo. Tedy nástup OOP ... atd. Žádný skok

Pane ÍČKO jak můžete kázat vodu a popíjet tvrdý alkohol. Viz lázně a ozdravovny MV.