Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

mimochodem, proč se bojíte podepsat pod svůj názor? všude jenom "NEUVEDEN". stydíte se???

My,Filip I.,se nebojíme podepisovat své názory,nýbž někdy to nejde samo.

strany se ve volbách volí podle programů??? no tak ten, co to napsal je nějaký akademik z jiného světa. strany se totiž volí podle jejich představitelů, podle toho, jak na voliče působily v předchozím období... program je až na posledním místě. vždyť stejně po volbách na ty svoje programy kašlou a ženou se jen ke korytům!!!

Nemohu souhlasit. Alespoň ne zcela. Podle mne se politické strany volí podle programu, podle lidí, kteří stranu reprezentují a podle chování a jednání politické strany ve volebním období - tedy jakási trojkombinace.

Věc názoru !

nevim, proc se muj prispevek ohledne EU oznacil jako anonymni......

To neřeš ! Nikdo není dokonalý ! Chybička se může vloudit!

Nechcete do Evropy, volte ODS

Nemáte již tušení,že v politice skončíte podobně jako MUDr.Macek, čili žádná oficiální funkce, jen šedá
myš vzdadu - nebo k tomu směřujete.

Ja za sebe mohu rici, ze do Evropy chci, ale ne za cenu, ze budu muset nekomu servilne lezt do zadku. Podle mne je nutne se seznait s podminkami clenu EU pro nas vstup. Dale se snazit realisticky vyhodnotit, co nam to prinese dobreho a co naopak spatneho. O tom by se mela vest verejna diskuze, argumenty PRO i PROTI by mely zaznivat v mediich. Zda do EU vstoupit ci ne, bych pak nechal na obcanech CR, kteri by o tom rozhodli v referendu. Bohuzel nekteri politici se snazi o vstup do EU za kazdou cenu a ve svem usili jdo temer pres "mrtvoly". Dukazem toho je prijimani zbytecneho mnozstvi zakonu a pravidel EU. Samozrejme, pokud do EU chceme, neco pro to udelat musime. Ale jsou zakony zavazne, ktere proste musime s EU sladit a pak je mnozstvi "doporuceni", ktere nam nikdo nenuti a vlada by mela sama zodpovedne posoudit, zda-li je to pro nas dobre, ci ne. Dale prava a podminky vstupu do EU musi byt jednoznacne definovane a pro obe strany zavazne. A ne, abychom se dozvidali, ze povinosti budeme muset do puntiku splnit ale prava (vyhody) plynouci z naseho clenstvi v EU budou omezena. Podle mna ODS co se tyce naseho vstupu do EU postupuje v souladu se zajmy tohoto statu, prilis se nepodbizi a drzi si jistou uroven. To se bohuzel neda rici o nekterych jinych stranach. A prave proto (ale nejen proto) dam pravdepodobne ve volbach svuj hlas teto strane.

Proč na rozdíl od stránek Václava Klause je zde diskuse vedena takovým nehezkým slovníkem? Zabrowsil jsem na tyto site podobně jako na site p. Klause dnes poprvé. Nebo je to jen 1. dojem?

Proč na rozdíl od stránek Václava Klause je zde diskuse vedena takovým nehezkým slovníkem? Zabrowsil jsem na tyto site podobně jako na site p. Klause dnes poprvé. Nebo je to jen 1. dojem?

To DOCLA: Já nejsem Lukáš Krekáň. A slibuju Ti, ze Ti Tvoje pripojeni poradne zavarim. Tes se na prekvapko.

No tak se ukaž, hackere! Sliby chyby... :-P

A stalo se prd. Kecalku!

to DOCLA:
ostatně, jaké problémy se slovníkem? pokud vím, tak idiot je člověk, který je mentálně na velice nízké úrovni. a pokud si myslím, že ten, kdo po těch letech ještě snad může volit ODS, tak mám pádný důvod si myslet, že to v hlavě nemá v pořádku... :-)

Lukasu,ty ses idiot.
Strany se voli podle
volebniho programu.
Cetl jsi je vubec
nekdy?
Jen blazen by nemohl
nevolit ODS!!!

idioti, kam se jeden podiva...

to DOCLA:
ano, to jsem byl já s těmi idioty. ovšem měl jsem pro vás připraven zcela slušně napsaný emajl, ale vidím, že jste zcela nepřístupný diskusi a z tónu vaší reakce již nemám chuť se na vás s čímkoliv obracet. mějte se pěkně. nashle u voleb...

vzhledem k tomu, že jsme spolu asi půl roku, ještě stále miluji," řekl Langer. .....a co za rok a za více let?! Tak to mě pobavilo.Pan profesor asi špatně poradil. :-)))

dobrá otázka...

A vy víte , co bude za rok, za dva?

Pane Svoboda--vůbec nemáte ani tušení, jak by bývalo bylo možno opravdu vyžívat ve svůj prospěch zařízení ČT.Jeden případ, ještě teplý je vysílání "Bobovize".

Já jsem viděl i vysílání vzbouřenců a můžete mi říct, jaký byl rozdíl od vysílání oficiálního vedení?

Pokud záměrem změny stránek bylo utnutí byť kritické, ale přece jen diskuse, tak se zadařilo. Ika