1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

tak pan langer nám chce opět vzít naši veřejnoprávní televizi. nepoučitelný člověk...

Langer Vám nic nebere.

Ale také nic nedává.

Ale také nic nedává.

aaa

Konečně jasný názor. Souhlasím.

Šmarjá lidi, to vám nedošlo, že tady je chat, na který Langer nechodí? Běžte mu nadávat na "ptejte se," jo?

Ale chodí sem, chodí!

Dělá se mi zle z toho,když čtu tolik nenávistných slov na adresu presidenta Havla.Tomuto člověku/ač k němu mám také výhrady/nesahá drtivá většina současných politiků morálně ani po kolena.Když označil naši republiku-právem a po pravdě -za vytunelovanou,potrefené husy se ozvaly a tím víc ho nenávidí.Dříve jsem ODS velice věřil a volil ji.Dnes ve svém okolí vidím,že nejfanatičtějšími obhájci ODS jsou podvodníci,tuneláři a další lidé /dříve vesměs funkcionáři KSČ/,kteří si neuvěřitelně nahrabali nepoctivým způsobem a v ODS tuší záruku toho,že po původu jejich majetku nikdo nikdy pátrat nebude.

Hm. Tak funkcionáře KSČ já bych hledal jinde - třeba v ČSSD nebo na ministerstvu vnitra. Souhlasím ale s tím, že díky opoziční smlouvě je i za tohle zodpovědná ODS. A co se Havla týče - stejně jako Klaus je už jen odleskem vlastní slávy. U obou mně to mrzí, lidi jako Vy, kteří potřebují modly, jsou ale směšní.

Hm. Tak funkcionáře KSČ já bych hledal jinde - třeba v ČSSD nebo na ministerstvu vnitra. Souhlasím ale s tím, že díky opoziční smlouvě je i za tohle zodpovědná ODS. A co se Havla týče - stejně jako Klaus je už jen odleskem vlastní slávy. U obou mně to mrzí, lidi jako Vy, kteří potřebují modly, jsou ale směšní.

Pane Vávro,díky za Vaši reakci.Když jsem psal o funkcionářích KSČ,nevyjádřil jsem se přesně-měl jsem na mysli nomenklaturní komunisty typu soudruh náměstek,soudruh ředitel,...Jak jste ale přišel na to že potřebuji modly?Mě jen štve,že se o Havla otírají takoví,kteří za minulého režimu vystudovali prestižní vysoké školy /Langer medicínu a Klaus dokonce VŠE-zahr.obchod,což bez minimálně loajality k režimu nepřipadalo v úvahu/.Pro mě lidský charakter představuje/ač se vám to může zdát naivní/určitou vysokou hodnotu,ale s charakterem dvou výše zmiňovaných to podle mého nebude žádná sláva. K.M.

Panu K.M.: Mohu vás ujistit, že i za komunismu se dalo vystudovat bez pochlebování komunistům. Sám jsem na vysokou školu šel skoro přímo z komunistického kriminálu v padesátých letech - a netajil jsem své názory. Kromě pozdějších disidentů se ke mně většina lidí chovala slušně.

Panu K.M.: Mohu vás ujistit, že i za komunismu se dalo vystudovat bez pochlebování komunistům. Sám jsem na vysokou školu šel skoro přímo z komunistického kriminálu v padesátých letech - a netajil jsem své názory. Kromě pozdějších disidentů se ke mně většina lidí chovala slušně.

Pro pana Vávru:Měl jste asi štěstí na slušné lidi.Můj strýc byl 6 let v 50.letech v komunistickém kriminále a moji dva bratranci nesměli !!! být na příkaz shora přijati ani na lepší učební obor.Mohli tehdy volit jen mezi oborem zedník a hornickým učilištěm.Jak se Vám,jako bývalému polit.vězni líbí,že tito lidé mají vesměs stále nejnižší důchody,zatímco estébáci a policajti dostali vysoké odchodné po zrušení StB,resp.berou vysoké renty-což jim umožnilo skvělý start do podnikání?

Nejsem pan Vavra, nevim, na koho mel stesti on. Ja stesti mel. kdyz si to dnes srovnam, neskutecne. Ale nejspis kazdy z vericich komunistu myslel, ze mne prevychova. Ja jim nerikal, ze jsou blbci - jen jsem kladl otazky, ktere si asi dosud nepolozili sami.

Panu V.L:Snad budete souhlasit s tím,že pokud je pravda,že matka p.Langera pracovala jako zdravotní sestra ve věznici,musela to být velice spolehlivá soudružka.Na otázku v předchozím příspěvku se vám odpovědět nechce?

Nestačím se divit kolik lidí má ještě náladu přehrabovat se v těch sračkách. Sám jsem se narodil v socialismu, přežil jsem ho rovně a teď si myslím, že důležité je to co bude. Svoje štěstí si stejně každý nese v sobě, režim nerežim. Byly chvíle dobrý i zlý, a tak je to i teď.

Nestačím se divit kolik lidí má ještě náladu přehrabovat se v těch sračkách. Sám jsem se narodil v socialismu, přežil jsem ho rovně a teď si myslím, že důležité je to co bude. Svoje štěstí si stejně každý nese v sobě, režim nerežim. Byly chvíle dobrý i zlý, a tak je to i teď.

Pane R.T. :Rád bych s vámi souhlasil,ale!!! Ty sračky,jak vy říkáte,se měly už dávno uklidit,ale protože se tak nestalo,narážíme na ně na každém kroku,ať se nám to líbí,nebo ne a často se v nich musíme chtě nechtě brodit až po kolena-bohužel.Ale tím,že se budeme tvářit,že neexistují a zavírat před nimi oči,tím nezmizí a neuklidí se.Víte,ono je to hodně i o morálce,která se u nás stala - i díky těm neuklizeným sračkám - téměř prázdným pojmem a je to také o smyslu pro spravedlnost. Neznám vás a nemám důvod nevěřit,že jste vždy byl čestným člověkem.Znám ale i řadu lidí,kteří by si moc přáli,aby se už ov těch "sračkách"nikdo nešťoural a na všechno se co nejdřív zapomnělo.Věřte mi,mají k tomu mnoho důvodů!Jak si vysvětlujete,že v parlamentu není a nikdy nebyla /až na pár čestných vyjímek/ "politická vůle"ty sračky uklidit?

Vy jste ,vážený pane poslanče ,právník. Mimo jiné ,já vím.Jak se slučuje s Váší profesní přísahou zpochybňování výroků Ústavního soudu?

Mám-li být přesný, žádnou profesní přísahu jsem neskládal a Ústavní soud ČR jsem nezpochybňoval. Vysvětluji to blíže na diskusním fóru - řekl jsem svůj názor a na ten mám snad právo nebo ne?

Zdravím Vás a fandím Vám. Pokud některým spoluobčanům pijete krev, pokračujte v tom - oni to pořebují...:-) S Vašimi postoji k hradní politice a nedávnému dění v ČT se ztotožňuji... Možná jsem úplně mimo obraz, ale v této zemi něco smrdí... Klidně do toho šťourejte, tím že se budou problémy obcházet, smrdět nepřestanou...

Jsou dva druhy politiků - ti, kteří mlčí a neřeknou svůj názor proto, aby se náhodou někomu nezlelíbili... a ti, kteří názory na věci kolem sebe mají a neskrývají se s nimi. Ti první se hřejí na výsluní žebříčku popularity, ti druzí nikoliv. Já upřednostňuji tu druhou skupinu.

Oblíbený citát
Už se mi poštěstilo znelíbit se špatným, a to je důkaz, že to je se mnou v pořádku.
(L.A.Seneca)

No hlavně, pane Langer, že máte jasno v tom, kdože jsou Ti špatní (Hrad, hradní kamarádi, vzbouřenci v ČT, atd....) a ti dobří (ODS, pan Klaus, vy.....). Připojuji se ke kritice pana Stárka. Též na mne dělá dojem, že Vám leží pan prezident Havel takříkajíc v žaludku a na jeho místě byste nejraději viděl zřejmě pana Klause.
Přeji prezidentu Havlovi pevné zdraví, aby mohl dokončit řádně své funkční období a novou hlavu státu pak již volil nový parlament. Doufám, že partneři v opoziční smlouvě nebudou mít po příštích volbách sílu k tomu, aby pana Klause zvolili jako Havlova nástupce. Jinak Vám přeji vše dobré!

ale prd.

Pane Langer, vaše výpady proti prezidentu Havlovi jsou již poslední dobou neúnosné. neumíte se ovládat a ve Vašem obličeji je vidět pohrdání, když o něm hovoříte. Narozdíl od Vás si pana prezidenta Havla hluboce vážím, ve srovnání a ním jste toho ještě moc nezažil a více pokory by Vám slušelo. Zřejmě bysta na jeho místě viděl raději pana Klause. Chci Vás ale ujistit, že se Vám tato vize nesplní. Vaše preference klesají a postupně se z ODS stává extremistická strana. Stejný názor mám i na Vaše koledy Zahradila, Nečase a Topolánka. Učíte se dobře od pana profesora!! Jen tak dál!!!!!!
Co takhle koalice ODS a ČSSD, neuvažujete o ní náhodou po volbách?
Děkuji, že nebudete na tento příspěvek reagovat!

Vážený pane! Vůbec se nedivím těm, kteří pohrdají našim prezidentem Havlem. Poslední dobou /zhruba už 4 roky/ neudělal pro tuto zemi nic dobrého. Vše co dělá je pro dobro jeho, nebo 4K. Naopak akorát rozeštvává strany proti sobě!!! A co se týká reprezentace státu, to je kapitola sama pro sebe. Vždy musí ukončit návštěvu předčasně kvůli zdravotnímu stavu.! Rozhodně by měl už odstoupit sám a ne než mu skončí volební období!! Měli bychom rozhodně lepšího nástupce v podobě pana Klause, to je člověk ve světě vážený a uznávaný! Jenom my si ho nedokážeme vážit! Rozhodně by to konečně byla pořádná osobnost, která by nás dokázala reprezentovat.

Neviděl, bych to tak černobíle. V soupeření se stranickými aparáty se člověk, který má zájem o věc, musí někam zařadit. Jsem tradičním voličem ODS a vážím si zároveň Václava Havla. Odkud máte informace o tom co V. Havel v posledních čtyřech letech dělal? Z médií :-)) ?

Každý politik se opotřebovává. Uzavřením se do krunýře stále stejných pochlebovačů i v jinak čestném člověkovi vybudí zdání vlastní vyjímečnosti a neomylnosti. Jsem také volič ODS a Havla jsem si vážil až do tzv. Rudolfinského projevu, který jsem hodnotil jednoznačně jako pro tuto zemi destabilizující. Od té doby Havel republice jednoznačně škodí až paranoidním příklonem na jednu stranu politického spektra. Jeho postoj v době "boje za svobodu slova" byl politika v jeho postavení (nikoli rozhledu) nedůstojný. Jiná věc je v zahraničí, kde jim naše vnitřní rozmíšky visí ...., tam má pořád, ať se to komu líbí nebo ne, vysoký kredit.

Ještě k prezidentu Havlovi:
Co se týká Rudolfinského projevu, plně se s ním ztotožňuji. Pomalu se začíná rozkrývat, jaké pozadí měla celá privatizace a začíná se dařit v kalných vodách naší křehké demokracie lovit i ryby větší.
Tolik obdivovaní (panem Klausem například) Kožený, Železný, Salzmann, Soudek,atd....) se daří usvědčovat z podvodů. Jsou to lidé, kterým je bližší jejich kapsa než prosperita celé republiky a s těmito lidmo byla vždy ODS v úzké vazbě. Zejména na jejich finanční zdroje. Pomalu se věci rozkrývají a dozvíme se spoustu zajímavého!

Úplně mě omračuje, jak každý blbeček ví, co si myslí Klaus. A co obdivuje. Nezapomeňte, že zůstal sám, kdo teď nese všechny průsery vlád, kde si bez lidovců a ODA ani neškrtl. Chce to nemít sklerózu nebo alespoň nebýt úplný pitomec. Moc čtete MFDnes.

Stárek je blb. Tohle není Langerovo diskusní fórum, ale chat. Když už neumíš psát, nauč se číst!

Kouřile,ty arogantní blbe a Klausomile,ty máš asi v tý svý řepě pěkně vykouříno!!

Jasně neuvedenej (potracenej). Mám ho nad postelí. Tím blbečkem jsem nemyslel tebe, protože ty nevíš ani to. Kdo ti to přečet?

Kouřile,samozřejmě vím,že všechny vlády,v nichž byl Klaus byly koaliční.Neuvěříš,ale číst umím.Kdyby totiž vládl Klaus sám a mohlo být jen po jeho,tak by toho tady zkurvil daleko víc.Víš proč se mu tak líbí ve Švýcarsku?Asi proto,že tam je to taky samej tunel a ten jejich ementál se spoustou děr mu připomíná naše zákony ve kterejch si tak lebedí.

To dnešní /včerejší/ vyjádření k výroku Ústavního soudu byl státnický čin.Občane ,kašli na všechny soudy ,včetně toho Ústavního!Vám to prostředí anarchie vyhovuje!!!!To je smutné zjištění ,pane poslanče.

Jsi nejen blbej ale i hluchej. To co píšeš jsi řekl akorát tak ty. Když se vrátíš z hospody s 12 pivama, nelez na chat.

Mám jasný názor týkající se chovu psů. Měla by být zakázána ta plemena,která jsou označována jako bojová,ale také bych uděloval výjimky chovatelům těchto plemen,jejichž zájem o chov by byl eminentní.Musely by však být jasně vytyčeny podmínky,jež by musely chovatelé dodržovat.Př.pravidelné cvičení psů,pravidelné veterinární prohlídky,pohyb vždy s náhubkem a vodítkem,atd.Samozřejmě při sebemenším porušení těchto podmínek, okamžité zrušení výjimky. Kromě jiného bych stanovil podmínky pro chov psů všeobecně - pohyb na volných prostranstvích výhradně s náhubkem a vodítkem , zákaz pohybu na místech,kde se vyskytují děti : pískoviště,dětská hřiště. A co je nejdůležitější - postih pro občany(chovatele psů obecně),jež nebudou tato nařízení respektovat. Nikoli pouze peněžní,ale i tresty nepodmíněné a doživotní zákaz chovu psů! Tímto a ničím jiným lze donutit lidi,aby se naučili starat nejen o sebe,ale i o zvíře,které se často stane jim nepohodlné!