Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Tak počítám tu tabulku a došel jsem k zajímavému číslu: 5 tř. do 18 let 25 070Kč + 3000Kč příplatek za riziko a 1000Kč osobní suma sumárum 29070Kč!!!!! Tak to se ti zdá málo na obyčejný faře s 4000 obyvatel. Nechte si kecy o tom, že nastupujete se 17 ti hrubého. Ano toto má destař ve fabrice na tři směny , ale na doživotí, zatímco ty máš jistotu dostat se na peníze, co jsem ti vypočítal.
A ještě dodám, když nebudeš lempl a budeš studovat min. Bc., budeš jenom slavit a seženeš takovej flek, že ti ho bude kde kdo závidět.

dobrá, máš přibližně pravdu, ale jen přibližně a podle toho co píšeš si buď právník nebo pracovník MV, jelikož to info je docela přesný, až na ...

takže tarif je přesný, ale příplatek za riziko je průměrný - osobní je nenároková složka a cca 1/2 lidí je má v takovéto výši, ale ještě jednou je nenárokový!!, takže si vypočítal pouze základ tedy hrubou mzdu a teď mínus daně, sociální a zdravotní to dělá cca 5 tisíc, takže dojdeme k číslu cca 24 tisíc, což zní už jinak - suma sumárum po 18 letech služby je to dost málo, při omezení lidských práv jak si můžeš zjistit v LZPS /Listina základních práv a svobod/ a velkém riziku na ulici, v soukromé firmě kolem mě za ty léta máš víc a to už mám zjištěný

nejde o to, že by to bylo málo nebo moc (to je věc pohledu), ale jde tu o princip – tuto částku máme (neříkám všichni) již 3 roky při dnešní drahotě a inflaci je to dost málo nemyslíš a to si nemůžeš tedy nesmíš přivydělat vedlejším zaměstnáním – máš jen toto a jiná možnost neexistuje

a VŠ hmm, taky dobrý tak půjdeme všichni na titul a nikdo nebude na ulici – fajn (s titulem bych šel do nějaké firmy za lepšími prachy)

prosím Tě, už to pochop, že tu jde o principy jak ta to složka státu funguje a co jí škodí – jsou i jiné složky státu a tam jsou větší peníze, proč né u nás a proč u nich, když už tak všem stejně > a neříkej, že oni dělají složitější práci to bych nemusel rozdýchat a bylo by o jednoho řadového poldu míň – ty paskvily co občas vymysli stojí za to

PS: jsem rád, že je to už bez urážek a slušná diskuze taky bych mohl urážet tvoje zaměstnání, ale vím že ať je jaké je potřeba jako „policista“

Hmm, to jsem se rozepsal :-DD

ještě dodateček u Policie ČR se nenastupuje na 5. tarifní třídu, ale na 2. a 3. TT a bez odsloužených let tedy první platový stupeň a tam ty hodnoty jsou úplně jiný

příplatek za riziko uvádí civil sice jako průměrný,ale "na ulici" je většinou vyšší, nějaký "osobní" má (pravda školák nejspíš ne)také téměř každý, byť je pravdou, že se jedná o nenárokovou část mzdy a logicky civil uvádí hrubou mzdu, protože ze stejně vysoké hrubé mzdy je čistý příjem u každého jiný (ovlivněno počtem dětí,manželkou na mateřské, atd,....). A pokud vím, tak ve státní službě (i civilní)jsou platy též "zmrazeny", u soukromé výdělečné firmy se pravda můžou platy zvyšovat,ale to dle toho zda firma i teď, v době finanční krize, vydělává. Pokud nevydělává, tak platy zaměstnanec nedostává vůbec a pokud třeba firma krachuje tak je zaměstnanec dokoncde i propuštěn, což se Tobě ve státní službě (i u PČR) stát nemůže, zde dostaneš plat vždy.A pokud uvádíš "fajn (s titulem bych šel do nějaké firmy za lepšími prachy)" potom pokud zde chybí jako motivační prvek přesvědčení a děláš tuto práci jen pro peníze tak je to ta nejhorší motivace,která Tě k práci u PČR přivedla a možná i pro PČR bude lepší, když půjdeš "do nějaké té firmy za lepšími prachy".

Naprostý souhlas.

pane z vašeho sprostého úsudku odhaduji,jestli nejste pan chvátal z nkú.mimochodem sprostě do fízlů si můžete zanadávat,ale všem je tady jasné,že jste primitiv.

podle sebe soudím sebe :-)

Omluva pravému Civilovi

Bohužel jsem tak nějak nečetl tvé příspěvky a používání nicku dříve. Tudíž jestli dovolíš budu zde jako Civil 2. Tímto dávám na vědomí všem ostatním, že jsem Civil 2 a ne Civil a Sparta či co jste to tady psali.

napiš si Debil 2

nejseš náhodou fízl? Opět to tu začíná mít úroveň. Tak to nejdříve začlo stravenkama a teď nemají na toaletní papír! Dostanete přidáno, tak si snad utřete i tu prdel! Jsem zvědavej, co to bude dál, co Vám schází? Jste opravdu chudáci a to i ve vyjadřování. Prostě policajti. Hasiči to je třída, těm bych opravdu přidal. V těchto dnech je samá nehoda, tak zvedněte prdel a běžte makat. Vsadím se, že jste byli na obědě u maminky služebním vozidlem!

mluvím jako ty kanále, ale tolik mi z úst nezapáchá, prostě se jen Tobě přizpůsobuji. Jo a policajt nejsem, to jsi se taky sekl :-)

pro: for Nazdar

Jde Ti to krásně, nadávat a mluvit sprostě to fakt umíš, ale k jádru věci, mluvíš o dalších nehodách. Když už pochopíte, že to není v dopravní policii, ale v tom "dobytku" co jezdí na silnici /např. jsem policista a sloužím 18 let a po celou dobu se řidiči v prosinci se diví, že mrzne a padá sníh - což je podivné v prosinci :-( /. Dále motorkáři to je samo o sobě banda bez komentáře (omlouvám se slušným, bohužel je Vás málo). No a s těmi hasiči máš pravdu jsou na tom hůře (jsou řazený do nižších tarifů), ale jedou podle stejného zákon a mají stejného ministra, takže jsou na to prakticky stejně.

Jo, a přidáno, kdy a kolik, uvědomen si, že již 3 roky nikomu a to ne jen policistům, ale i hasičům, bachařům a celňákům nedali nic, ale vůbec nic -> to co říká Langer je LEŽ víc než sprostá lež klidně Ti až mě najdeš (jednou jsem tu nechal e-mail - tak hledej) ukážu výplatní pasky. Mimochodem pokud chodíš na stránky MV ČR tam je sbírka zákonů a tam jsou naše tarify /nejsou tajné/ tak se podívej na ně než budeš něco říkat.

PS: já na ten toaletní papír mám, ale kam to vede, když Langer tvrdí, že zlepšuje pracovní prostředí policistům a já si musím tahat toaleťák do práce > není to paradox, co? A to nás "žere", že se jen mluví do kamery a skutek utek :-(

to je zbytečné vysvětlovat něco někomu, kdo se jen provokací baví. Já bych to okomentoval dotyčnému asi tak : klidně i bez papíru když na něj mít díky levným králíkárnám mít nebudu, ale pak bych Vám pane provokatére rád podal ruku :-).

Tak počítám tu tabulku a došel jsem k zajímavému číslu: 5 tř. do 18 let 25 070Kč + 3000Kč příplatek za riziko a 1000Kč osobní suma sumárum 29070Kč!!!!! Tak to se ti zdá málo na obyčejný faře s 4000 obyvatel. Nechte si kecy o tom, že nastupujete se 17 ti hrubého. Ano toto má destař ve fabrice na tři směny , ale na doživotí, zatímco ty máš jistotu dostat se na peníze, co jsem ti vypočítal.

a ještě dodám, když nebudeš lempl a budeš studovat min. Bc., budeš jenom slavit a seženeš takovej flek, že ti ho bude kde kdo závidět.

je zbytečné Ti cokoliv psát. Podívej se kolik je volných tabulek a proč asi ? Se studiem souhlasím, ale v ostatním jsi mimo mísu.

možná něco v Pha, ale jinak je plno!

bohužel, zkus zavolat na centrum PP. Volných je stále bohužel přes 5t tabulek. Ostatní je blábol...

kvovadys policie ?

Pane jo, to muselo dát práci, vymyslet takový projev - z toho se budeš pár dní dávat dohromady, viď?

jen maličká úprava: Quo vadis

Za ty recepce a ozdravovny by měl jít tunelář ÍČKO na chvíli do stínu, takovým způsobem promrhat milióny a dnes není na benzin a na nic.

Je tu jenom trošku nějaké té jistoty, jinak stresy, odpovědnost, buzerace a zničené sdraví po pár letech.

zdraví

neříkáš si občas Kasper?

ale vždyť tady nikdo nebrečí,mimochodem já jsem se v civilu živil,měl jsem více peněz a více času,teď jsem věčně ve službě a za hovno a buzeraci,nastup si tedy k policii a zkus to,vřele doporučuji,mimochodem vem si s sebou toaletní papír,neboť u policie už v rámci šetření není ani na to...

proč nejdeš zpět do toho civilu, nedává to rozum, když jsi v civilu byl ok! Na přesvědčení tady nehraj.

až pomine krize,tak ti z pracáků zase utečou,bavil jsem se s mnohými mladými a jsou tu jen díky krizi,práce je nebaví a nenaplňuje,mimochodem mám 10 let a táhnu taky a mám hodně kolegů,co na konci roku jdou též,takže sbohem pčr.

Ono mezi námi co by tu ty mladé drželo?

zase jenom brečíte. Opravdu to je tak hrozné, že se to nedá vydržet a každý se žene do státních služeb. Měli by jste poznat pořádnou práci!!!!

nevím zda jsi policista nebo občan, ale stačí se podívat na aktuální volná místa u PČR a zjistíš, že je stále neobsazeno kolem 6t tabulek. Co se přijme v současnosti k PČR je z 2/3 k pláči. Prostě to byla pro ně nabídka, kterou jdou zkusit. Takže pokud do 1 až 2 let odejdou tak se to státu (potažmo občanu)hodně vyplatí (škola, mundůr aj.). Takže jen tak dál. Až 25-ti letý policista zjistí, že za daných podmínek a platu bydlení a rodinu neutáhne ... a přitom kolem je tolik nádhernejch baráků, nablýskaných bouráků ... zajímavých dovolených, ... no děj se vůle boží pro tuto společnost.

Za ty recepce a ozdravovny by měl jít tunelář ÍČKO na chvíli do stínu, takovým způsobem promrhat milióny a dnes není na benzin a na nic.

Tak pojďte do civilu hrdinové. Držkovat umíte, tak běžte jinam, ale to se Vám nechce. Ono zase nebude tak zle, když tam ještě smrdíte.

fakt nenormální, dobrá půjdou do civilu a to všichni a bude to O.K.

Kdo chtěl, tak už odešel, kdo bude chtít, tak odejde - tak to je.
Za poslední 3 roky odešlo dost lidí od PČR co znám a vím pouze o jednom, co se chce vrátit a to ještě vypadá, že to udělal, aby mu bylo vyplacené odchodné.
Jinak krize není každé desetiletí a tato krize nepopiratelně zbrzdila odchod poldů do civilu, neboť situace není na takové experimenty s novým zaměstnáním vhodná pokud není nové zaměstnání 100 % jisté ( 100 % jistá zaměstnání jsou, to je také pravdou, ale je jich poskrovnu ). Nynějsí situace na jedné straně zbrzdila odchod poldů do civilu, na straně druhé přispěla k zájmu nastoupit k policii - to je faktem. Takže současná krize je mocným lékem k zmírnění prohlubujícího se personálního stavu u PČR a momentální složení poldů je doslova hrozné, neboť páteř zkušených poldů se na hodně odděleních totálně rozpadla a služba je v mnoha případech zabezpečna nezkušenými poldy bez znalosti spousty pachatelů - to je také fakt, který vidím na vlastní oči - to se hned nezmění, to bude trvat.
Otázkou je, až krize skončí, jestli ti noví, kteří přišli k PČR hlavně pod " tíhou krize " budou dlouhé roky sloužit a nabírat zkušenosti, jako ti co přišli k PČR hlavně ze zájmu a ne pod vlivem krize.

Ale tyto věci jsou stejné i v civilu, zkušenost je daná praxí a léty člověk " zraje " a mnoho uzrálých je ale v čudu a to se bude napravovat " pár let ".
Nepředpokládám, že to musí každý pochopit a už vůbec ne někteří zhrzení, co sem píší. Jistě se jich pár najde.

Dobrá, ale jenom podotknu. Kdyby nebyla výsluha, odešlo by malé procento policistů. To je ten hlavní důvod. Další co je velice špatné je to, že není dán strop. Jak se v některých případech stává, tak protekční jedinci jsou katapultováni do nadstandartně placených funkcí a žije se jim báječně a výsluha při odchodu je zarážející. Chyba systému, či využití příležitosti? Výsluha ano, ale přiměřená a mimo st správu a samosprávu!! Jak někdo může odejít od PČR s výsluhou a odejít k MP, kde má lepší vybavení, plat na úrovni a menší odbornost či pravomoce při řešení veřejného pořádku?

Přesně tak Civile.S tím stropem renty s tebou souhlasím.
Není to tak dávno co od nás odešel bejvalej politruk s rentou co si nevydělá ani řadovej polda po 20 letech!!! A to nás řadové vytočilo řádně tomu věř.Ale naštěstí se strop renty už připravuje a je na spadnutí,ale toho komanče už se to bohužel nedotkne.
Ale s tím vyplácením renty pro bejvalé poldy,kteří jdou pod správu nebo samosprávu s tebou nesouhlasím.
Tak podle tebe jim nedáme rentu,ale těm bejvalejm poldům,kteří šli "makat" třeba pod křídla mafie ji necháme jo? :-))))

doporučuji Ti "Civile" naučit se komunikovat trošku slušněji. Pokud se podívám na odpovědi policistů pro Tebe tak nevidím náznak ničeho špatného. Pokud jsi vzorkem běžného občana tak já bych nešel sloužit ani za milión, protože s takovým hovadem se asi žádnej policajt nedomluví.

Dlouho jsem tu nereagoval, protože to nemá cenu, tohle fórum už dááávno upadlo, ale vidím, že tu jsou noví neznalí účastníci fóra, tak jen pro ně: civil je provokatér, individuum, které si zde léčí komplexy, dříve se vyskytoval též pod nicky kont, sparta, jura z brna, atd...... takže ho neberte až tak vážně, zaslouží spíš politování :-)

nevím, kam na to chodíš? Začni vykonávat svou práci poctivě a napiš si jeden den snímek pracovní doby. Uvidíš, co tam máš volného času. Bohužel to tak je. Odpověz mě na otázku- proč již odchází minimum policajtů do civilu. Když jste tak dobří tak pojďte v dnešní době ukázat svou vzdělanost a uplatnění. No nevím nevím!

pro snipera

Souhlasím s tebou, toto fórum hrozně upadlo. Kde jsou ty doby, kdy tě moje příspěvky rozpalovaly do běla. To je snad jediné, v čem s tebou souhlasím. Ten kdo používá můj nic "Civil" nyní, to je jen slabej čajíček, kterej se snaží urvat něco z mé slávy. Věř tomu, že to je někdo nový. Já už také, jako ty, většinou jen čtu, reagovat na někoho jiného než na tebe nebo F1 a další starou gardu mne ani nebaví. Takže se pleteš, stejně jako s dalšími nicky (kont, Sparta), které jsem nikdy neměl zapotřebí zneužívat, s nimiž ale v mnohém souhlasím (tedy s těma dvěma).

Bohužel jsem tak nějak nečetl tvé příspěvky a používání nicku dříve. Tudíž jestli dovolíš budu zde jako Civil 2. Tímto dávám na vědomí všem ostatním, že jsem Civil 2 a ne Civil a Sparta či co jste to tady psali.

Máš pravdu strop u rent se připravuje a je na spadnutí, ale směrem nahoru, bude se zvyšovat a to díky finanční krizi a inflaci.