4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Tak počítám tu tabulku a došel jsem k zajímavému číslu: 5 tř. do 18 let 25 070Kč + 3000Kč příplatek za riziko a 1000Kč osobní suma sumárum 29070Kč!!!!! Tak to se ti zdá málo na obyčejný faře s 4000 obyvatel. Nechte si kecy o tom, že nastupujete se 17 ti hrubého. Ano toto má destař ve fabrice na tři směny , ale na doživotí, zatímco ty máš jistotu dostat se na peníze, co jsem ti vypočítal.
A ještě dodám, když nebudeš lempl a budeš studovat min. Bc., budeš jenom slavit a seženeš takovej flek, že ti ho bude kde kdo závidět.

dobrá, máš přibližně pravdu, ale jen přibližně a podle toho co píšeš si buď právník nebo pracovník MV, jelikož to info je docela přesný, až na ...

takže tarif je přesný, ale příplatek za riziko je průměrný - osobní je nenároková složka a cca 1/2 lidí je má v takovéto výši, ale ještě jednou je nenárokový!!, takže si vypočítal pouze základ tedy hrubou mzdu a teď mínus daně, sociální a zdravotní to dělá cca 5 tisíc, takže dojdeme k číslu cca 24 tisíc, což zní už jinak - suma sumárum po 18 letech služby je to dost málo, při omezení lidských práv jak si můžeš zjistit v LZPS /Listina základních práv a svobod/ a velkém riziku na ulici, v soukromé firmě kolem mě za ty léta máš víc a to už mám zjištěný

nejde o to, že by to bylo málo nebo moc (to je věc pohledu), ale jde tu o princip – tuto částku máme (neříkám všichni) již 3 roky při dnešní drahotě a inflaci je to dost málo nemyslíš a to si nemůžeš tedy nesmíš přivydělat vedlejším zaměstnáním – máš jen toto a jiná možnost neexistuje

a VŠ hmm, taky dobrý tak půjdeme všichni na titul a nikdo nebude na ulici – fajn (s titulem bych šel do nějaké firmy za lepšími prachy)

prosím Tě, už to pochop, že tu jde o principy jak ta to složka státu funguje a co jí škodí – jsou i jiné složky státu a tam jsou větší peníze, proč né u nás a proč u nich, když už tak všem stejně > a neříkej, že oni dělají složitější práci to bych nemusel rozdýchat a bylo by o jednoho řadového poldu míň – ty paskvily co občas vymysli stojí za to

PS: jsem rád, že je to už bez urážek a slušná diskuze taky bych mohl urážet tvoje zaměstnání, ale vím že ať je jaké je potřeba jako „policista“

Hmm, to jsem se rozepsal :-DD

ještě dodateček u Policie ČR se nenastupuje na 5. tarifní třídu, ale na 2. a 3. TT a bez odsloužených let tedy první platový stupeň a tam ty hodnoty jsou úplně jiný

příplatek za riziko uvádí civil sice jako průměrný,ale "na ulici" je většinou vyšší, nějaký "osobní" má (pravda školák nejspíš ne)také téměř každý, byť je pravdou, že se jedná o nenárokovou část mzdy a logicky civil uvádí hrubou mzdu, protože ze stejně vysoké hrubé mzdy je čistý příjem u každého jiný (ovlivněno počtem dětí,manželkou na mateřské, atd,....). A pokud vím, tak ve státní službě (i civilní)jsou platy též "zmrazeny", u soukromé výdělečné firmy se pravda můžou platy zvyšovat,ale to dle toho zda firma i teď, v době finanční krize, vydělává. Pokud nevydělává, tak platy zaměstnanec nedostává vůbec a pokud třeba firma krachuje tak je zaměstnanec dokoncde i propuštěn, což se Tobě ve státní službě (i u PČR) stát nemůže, zde dostaneš plat vždy.A pokud uvádíš "fajn (s titulem bych šel do nějaké firmy za lepšími prachy)" potom pokud zde chybí jako motivační prvek přesvědčení a děláš tuto práci jen pro peníze tak je to ta nejhorší motivace,která Tě k práci u PČR přivedla a možná i pro PČR bude lepší, když půjdeš "do nějaké té firmy za lepšími prachy".

Naprostý souhlas.

pane z vašeho sprostého úsudku odhaduji,jestli nejste pan chvátal z nkú.mimochodem sprostě do fízlů si můžete zanadávat,ale všem je tady jasné,že jste primitiv.

podle sebe soudím sebe :-)

Omluva pravému Civilovi

Bohužel jsem tak nějak nečetl tvé příspěvky a používání nicku dříve. Tudíž jestli dovolíš budu zde jako Civil 2. Tímto dávám na vědomí všem ostatním, že jsem Civil 2 a ne Civil a Sparta či co jste to tady psali.

napiš si Debil 2

nejseš náhodou fízl? Opět to tu začíná mít úroveň. Tak to nejdříve začlo stravenkama a teď nemají na toaletní papír! Dostanete přidáno, tak si snad utřete i tu prdel! Jsem zvědavej, co to bude dál, co Vám schází? Jste opravdu chudáci a to i ve vyjadřování. Prostě policajti. Hasiči to je třída, těm bych opravdu přidal. V těchto dnech je samá nehoda, tak zvedněte prdel a běžte makat. Vsadím se, že jste byli na obědě u maminky služebním vozidlem!

mluvím jako ty kanále, ale tolik mi z úst nezapáchá, prostě se jen Tobě přizpůsobuji. Jo a policajt nejsem, to jsi se taky sekl :-)

pro: for Nazdar

Jde Ti to krásně, nadávat a mluvit sprostě to fakt umíš, ale k jádru věci, mluvíš o dalších nehodách. Když už pochopíte, že to není v dopravní policii, ale v tom "dobytku" co jezdí na silnici /např. jsem policista a sloužím 18 let a po celou dobu se řidiči v prosinci se diví, že mrzne a padá sníh - což je podivné v prosinci :-( /. Dále motorkáři to je samo o sobě banda bez komentáře (omlouvám se slušným, bohužel je Vás málo). No a s těmi hasiči máš pravdu jsou na tom hůře (jsou řazený do nižších tarifů), ale jedou podle stejného zákon a mají stejného ministra, takže jsou na to prakticky stejně.

Jo, a přidáno, kdy a kolik, uvědomen si, že již 3 roky nikomu a to ne jen policistům, ale i hasičům, bachařům a celňákům nedali nic, ale vůbec nic -> to co říká Langer je LEŽ víc než sprostá lež klidně Ti až mě najdeš (jednou jsem tu nechal e-mail - tak hledej) ukážu výplatní pasky. Mimochodem pokud chodíš na stránky MV ČR tam je sbírka zákonů a tam jsou naše tarify /nejsou tajné/ tak se podívej na ně než budeš něco říkat.

PS: já na ten toaletní papír mám, ale kam to vede, když Langer tvrdí, že zlepšuje pracovní prostředí policistům a já si musím tahat toaleťák do práce > není to paradox, co? A to nás "žere", že se jen mluví do kamery a skutek utek :-(

to je zbytečné vysvětlovat něco někomu, kdo se jen provokací baví. Já bych to okomentoval dotyčnému asi tak : klidně i bez papíru když na něj mít díky levným králíkárnám mít nebudu, ale pak bych Vám pane provokatére rád podal ruku :-).

Tak počítám tu tabulku a došel jsem k zajímavému číslu: 5 tř. do 18 let 25 070Kč + 3000Kč příplatek za riziko a 1000Kč osobní suma sumárum 29070Kč!!!!! Tak to se ti zdá málo na obyčejný faře s 4000 obyvatel. Nechte si kecy o tom, že nastupujete se 17 ti hrubého. Ano toto má destař ve fabrice na tři směny , ale na doživotí, zatímco ty máš jistotu dostat se na peníze, co jsem ti vypočítal.

a ještě dodám, když nebudeš lempl a budeš studovat min. Bc., budeš jenom slavit a seženeš takovej flek, že ti ho bude kde kdo závidět.

je zbytečné Ti cokoliv psát. Podívej se kolik je volných tabulek a proč asi ? Se studiem souhlasím, ale v ostatním jsi mimo mísu.

možná něco v Pha, ale jinak je plno!

bohužel, zkus zavolat na centrum PP. Volných je stále bohužel přes 5t tabulek. Ostatní je blábol...

kvovadys policie ?

Pane jo, to muselo dát práci, vymyslet takový projev - z toho se budeš pár dní dávat dohromady, viď?

jen maličká úprava: Quo vadis

Za ty recepce a ozdravovny by měl jít tunelář ÍČKO na chvíli do stínu, takovým způsobem promrhat milióny a dnes není na benzin a na nic.

Je tu jenom trošku nějaké té jistoty, jinak stresy, odpovědnost, buzerace a zničené sdraví po pár letech.

zdraví

neříkáš si občas Kasper?

ale vždyť tady nikdo nebrečí,mimochodem já jsem se v civilu živil,měl jsem více peněz a více času,teď jsem věčně ve službě a za hovno a buzeraci,nastup si tedy k policii a zkus to,vřele doporučuji,mimochodem vem si s sebou toaletní papír,neboť u policie už v rámci šetření není ani na to...

proč nejdeš zpět do toho civilu, nedává to rozum, když jsi v civilu byl ok! Na přesvědčení tady nehraj.

až pomine krize,tak ti z pracáků zase utečou,bavil jsem se s mnohými mladými a jsou tu jen díky krizi,práce je nebaví a nenaplňuje,mimochodem mám 10 let a táhnu taky a mám hodně kolegů,co na konci roku jdou též,takže sbohem pčr.

Ono mezi námi co by tu ty mladé drželo?

zase jenom brečíte. Opravdu to je tak hrozné, že se to nedá vydržet a každý se žene do státních služeb. Měli by jste poznat pořádnou práci!!!!

nevím zda jsi policista nebo občan, ale stačí se podívat na aktuální volná místa u PČR a zjistíš, že je stále neobsazeno kolem 6t tabulek. Co se přijme v současnosti k PČR je z 2/3 k pláči. Prostě to byla pro ně nabídka, kterou jdou zkusit. Takže pokud do 1 až 2 let odejdou tak se to státu (potažmo občanu)hodně vyplatí (škola, mundůr aj.). Takže jen tak dál. Až 25-ti letý policista zjistí, že za daných podmínek a platu bydlení a rodinu neutáhne ... a přitom kolem je tolik nádhernejch baráků, nablýskaných bouráků ... zajímavých dovolených, ... no děj se vůle boží pro tuto společnost.

Za ty recepce a ozdravovny by měl jít tunelář ÍČKO na chvíli do stínu, takovým způsobem promrhat milióny a dnes není na benzin a na nic.

Tak pojďte do civilu hrdinové. Držkovat umíte, tak běžte jinam, ale to se Vám nechce. Ono zase nebude tak zle, když tam ještě smrdíte.

fakt nenormální, dobrá půjdou do civilu a to všichni a bude to O.K.

Kdo chtěl, tak už odešel, kdo bude chtít, tak odejde - tak to je.
Za poslední 3 roky odešlo dost lidí od PČR co znám a vím pouze o jednom, co se chce vrátit a to ještě vypadá, že to udělal, aby mu bylo vyplacené odchodné.
Jinak krize není každé desetiletí a tato krize nepopiratelně zbrzdila odchod poldů do civilu, neboť situace není na takové experimenty s novým zaměstnáním vhodná pokud není nové zaměstnání 100 % jisté ( 100 % jistá zaměstnání jsou, to je také pravdou, ale je jich poskrovnu ). Nynějsí situace na jedné straně zbrzdila odchod poldů do civilu, na straně druhé přispěla k zájmu nastoupit k policii - to je faktem. Takže současná krize je mocným lékem k zmírnění prohlubujícího se personálního stavu u PČR a momentální složení poldů je doslova hrozné, neboť páteř zkušených poldů se na hodně odděleních totálně rozpadla a služba je v mnoha případech zabezpečna nezkušenými poldy bez znalosti spousty pachatelů - to je také fakt, který vidím na vlastní oči - to se hned nezmění, to bude trvat.
Otázkou je, až krize skončí, jestli ti noví, kteří přišli k PČR hlavně pod " tíhou krize " budou dlouhé roky sloužit a nabírat zkušenosti, jako ti co přišli k PČR hlavně ze zájmu a ne pod vlivem krize.

Ale tyto věci jsou stejné i v civilu, zkušenost je daná praxí a léty člověk " zraje " a mnoho uzrálých je ale v čudu a to se bude napravovat " pár let ".
Nepředpokládám, že to musí každý pochopit a už vůbec ne někteří zhrzení, co sem píší. Jistě se jich pár najde.

Dobrá, ale jenom podotknu. Kdyby nebyla výsluha, odešlo by malé procento policistů. To je ten hlavní důvod. Další co je velice špatné je to, že není dán strop. Jak se v některých případech stává, tak protekční jedinci jsou katapultováni do nadstandartně placených funkcí a žije se jim báječně a výsluha při odchodu je zarážející. Chyba systému, či využití příležitosti? Výsluha ano, ale přiměřená a mimo st správu a samosprávu!! Jak někdo může odejít od PČR s výsluhou a odejít k MP, kde má lepší vybavení, plat na úrovni a menší odbornost či pravomoce při řešení veřejného pořádku?

Přesně tak Civile.S tím stropem renty s tebou souhlasím.
Není to tak dávno co od nás odešel bejvalej politruk s rentou co si nevydělá ani řadovej polda po 20 letech!!! A to nás řadové vytočilo řádně tomu věř.Ale naštěstí se strop renty už připravuje a je na spadnutí,ale toho komanče už se to bohužel nedotkne.
Ale s tím vyplácením renty pro bejvalé poldy,kteří jdou pod správu nebo samosprávu s tebou nesouhlasím.
Tak podle tebe jim nedáme rentu,ale těm bejvalejm poldům,kteří šli "makat" třeba pod křídla mafie ji necháme jo? :-))))

doporučuji Ti "Civile" naučit se komunikovat trošku slušněji. Pokud se podívám na odpovědi policistů pro Tebe tak nevidím náznak ničeho špatného. Pokud jsi vzorkem běžného občana tak já bych nešel sloužit ani za milión, protože s takovým hovadem se asi žádnej policajt nedomluví.

Dlouho jsem tu nereagoval, protože to nemá cenu, tohle fórum už dááávno upadlo, ale vidím, že tu jsou noví neznalí účastníci fóra, tak jen pro ně: civil je provokatér, individuum, které si zde léčí komplexy, dříve se vyskytoval též pod nicky kont, sparta, jura z brna, atd...... takže ho neberte až tak vážně, zaslouží spíš politování :-)

nevím, kam na to chodíš? Začni vykonávat svou práci poctivě a napiš si jeden den snímek pracovní doby. Uvidíš, co tam máš volného času. Bohužel to tak je. Odpověz mě na otázku- proč již odchází minimum policajtů do civilu. Když jste tak dobří tak pojďte v dnešní době ukázat svou vzdělanost a uplatnění. No nevím nevím!

pro snipera

Souhlasím s tebou, toto fórum hrozně upadlo. Kde jsou ty doby, kdy tě moje příspěvky rozpalovaly do běla. To je snad jediné, v čem s tebou souhlasím. Ten kdo používá můj nic "Civil" nyní, to je jen slabej čajíček, kterej se snaží urvat něco z mé slávy. Věř tomu, že to je někdo nový. Já už také, jako ty, většinou jen čtu, reagovat na někoho jiného než na tebe nebo F1 a další starou gardu mne ani nebaví. Takže se pleteš, stejně jako s dalšími nicky (kont, Sparta), které jsem nikdy neměl zapotřebí zneužívat, s nimiž ale v mnohém souhlasím (tedy s těma dvěma).

Bohužel jsem tak nějak nečetl tvé příspěvky a používání nicku dříve. Tudíž jestli dovolíš budu zde jako Civil 2. Tímto dávám na vědomí všem ostatním, že jsem Civil 2 a ne Civil a Sparta či co jste to tady psali.

Máš pravdu strop u rent se připravuje a je na spadnutí, ale směrem nahoru, bude se zvyšovat a to díky finanční krizi a inflaci.