Redaktor (Milan Bouška):

Včera učinila poslanecká sněmovna první vážný krok na cestě k odblokování digitálního televizního vysílání na našem území. Tím krokem je tak zvaná diginovela, jinými slovy, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. V prvním čtení tuto předlohu podpořili prakticky všichni poslanci, bez ohledu na politickou příslušnost. Tato předloha by měla pomoci odblokovat situaci, kdy sice na jedné straně stojí povinnost do jistého data přejít z analogového na digitální vysílání a na druhé obava současných provozovatelů z možných dopadů na jejich podnikání. A situace se ještě zkomplikovala, když Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypsala výběrové řízení a posléze udělila šesti subjektům licenci k provozování digitálního vysílání. Toto rozhodnutí ovšem následně zrušil soud, čímž zastavil veškeré aktivity vedoucí ke spuštění prvních digitálních televizí. Takže tu opět proti sobě stály dva, v tomto případě spíše zájmy tři. Především zájem státu věc vyřešit smírnou cestou tak, aby se eliminovalo nebezpečí dalších soudních sporů. Dále zájem držitelů licence-nelicence, aby byla situace co nejdříve vyřešena a oni mohli začít naplňovat své podnikatelské záměry, do kterých už někteří z nich vložili značné prostředky. A proti tomu zájmy současných provozovatelů komerčních televizí, z nichž někteří mají licence k vysílání až do roku 2017 a tudíž zajištěn zisk z reklamy ještě na deset let. Ti mají obavy z toho, že přechodem na digitální vysílání bude tato jejich výhoda potlačena a proto žádali garance ve vztahu k přidělovaným pozicím v digitálních multiplexech. Aby se totiž dalo vůbec pozemní digitální vysílání spustit, musí se nejprve vzdát provozovatelé svých analogových kmitočtů, aby se na nich dala vytvořit síť digitálních multiplexů, prostřednictvím kterých se bude šířit budoucí digitální vysílání. V budoucnu by mohlo být těchto multiplexů šest až sedm a podle toho, jaký se zvolí kompresní formát, zda Mpeg2 nebo Mpeg4, bude do nich možno umístit čtyři až šest televizních programů. V současnosti se však šíří digitální signál ve formátu Mpeg2, což znamená, že se do jednoho multiplexu vejdou pouze čtyři televizní programy a těchto multiplexů bude v prvé fázi možno vystavět pouze tři a později čtyři. Přičemž jeden z nich už je ze zákona přidělen České televizi, jako tak zvaný veřejnoprávní multiplex. Zbývá tedy dvanáct pozic ve třech multiplexech, o které se měly podělit jak stávající, tak budoucí provozovatelé. Ti stávající vedle překlopení svého analogového vysílání do digitálu žádali i další kompenzace v podobě bonusových licencí. Jejich požadavky šly až tak daleko, že si nárokovali přidělení celého multiplexu. Tyto problémy, alespoň pro první období, by měla vládní předloha řešit. Nicméně i tak bude hned v počátcích obsazeno celé digitální spektrum. A teprve na následující období se mohou těšit další zájemci o provozování digitální televize, kdy by mělo skončit, jak to nazval předkladatel novely ministr vnitra Ivan Langer, období soutěží krásy před Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, která posuzovala zájemce podle toho, zda splňují kritéria pro udělení licence. Napříště by totiž zájemci měli splnit pouze ohlašovací povinnost. K tomu, co novela přinese, se po jednání sněmovny vyjádřil ministr Langer následovně:

Host (Ivan Langer):

Cílem je odblokovat situaci v oblasti digitálního vysílání, vytvořit prostor pro vybudování digitálních sítí a samozřejmě pro jejich naplnění televizními programy. Proto tento složitý návrh na řešení ještě složitější situace. Jsem přesvědčený, že se nám to podaří zvládnout tak, aby už účinnost byla k 1.1.2008 a nové televize mohly začít vysílat. My musíme garantovat současným provozovatelům jistotu, že budou vysílat i po přechodu na digitální vysílání. Současně je chceme motivovat, aby to podpořili co nejrychleji a proto zavádíme institut kompenzačních licencí, které by měly umožnit při zrušení licenčního řízení jak ho známe doteď, kompenzaci stávajícím provozovatelům když budou spolupracovat a vysílání těm, kteří dosud vysílat nemohou.

Redaktor (Milan Bouška):

A co říká ministr Langer tomu, že s předlohou souhlasilo tak velké množství poslanců?

Host (Ivan Langer):

Já se snažím předkládat návrhy, které jsou dopředu velmi detailně prodiskutovány a v tuto chvíli mám ze všech poslaneckých klubů signály o tom, že mají zájem na přijetí této novely, že mají zájem na urychleném přijetí této novely, nicméně mají dílčí pozměňovací návrhy a o těch budeme diskutovat. Já jsem přesvědčen, že dosavadní příprava nás vede k důvodnému optimizmu, že se shodneme a tento návrh získá drtivou podporu sněmovny.

Redaktor (Milan Bouška):

Přes tuto velkou podporu se ale dají očekávat i výhrady. Ve kterých oblastech se mohou podle ministra Langera vyskytnout?

Host (Ivan Langer):

Je to garance současným provozovatelům, že nedojde ke zhoršení jejich postavení na trhu, je to problém vztahu mezi provozovatelem sítě a provozovatelem televize jako takové, aby bylo co nejvíce rovnoprávné a současně asi bude diskuse o tom, zda a v jaké výši se vypořádat s reklamou na České televizi a jak garantovat, že peníze, které navíc Česká televize dostane, budou opravdu určeny výhradně a pouze na ty cíle, které novela říká, tedy podpora kinematografie a rozvoj digitálního vysílání.

Redaktor (Milan Bouška):

Aby mohlo dojít k naplnění onoho magického data 10.10. 2010, je potřeba urychlit legislativní proces. Přes tento fakt však předkladatelé nepožádali o zkrácené projednávání a tak poslední otázka na ministra Langera směřovala k tomu, zda se to vše stihne.

Host (Ivan Langer):

Já jsem se všemi mluvil hodněkrát, ten tým na ministerstvu vnitra také a dosavadní vývoj spolupráce mě vede k optimizmu, že to zvládneme a zvládneme dobře a rychle. My jsme se dohodli, že pokud zvládneme projednání ve výboru a v komisi 12. září, potom nic nebrání tomu, aby druhé čtení proběhlo 25. září a třetí čtení 27. září.

Český rozhlas 6, 16. srpna 2007