Kouzelnický učeň Harry Potter chodil do londýnské Příční ulice pro nejrůznější pomůcky, které ve škole čar a kouzel v Bradavicích potřeboval. Pokud by mu v Brně někdo zlomil kouzelnickou hůlku nebo ukradl létající koště, může od včerejška zajít také do Příční ulice. Na novou policejní služebnu. Moderní a lidskou. „Když jsme před dvěma lety otevírali služebnu v Běhounské ulici, byli jsme první v republice. Policejní služebna v Příční ulici je druhá v pořadí, ale rozhodně není poslední,“ řekl brněnský policejní ředitel Jaroslav Vaněk.

Podle Vaňka čeká do konce roku modernizace i stanice v brněnském Komárově, Žabovřeskách a Králově Poli. Určitých stavebních změn se dočká i budova policejního ředitelství na rohu ulic Cejl a Koliště.

Policejní služebna v Příční ulici je -jak říká vedení brněnské policie - z nouze ctnost. Zedníci ji přebudovali ze starého průjezdu.
„Výhodou je, že se nic nemuselo bourat.
Jiné prostory v budově nebyly, takže místo bývalého průjezdu byla jediná varianta,“ řekl zástupce policejního ředitele Radko Bébar.

Budování nových „lidštějších“ policejních služeben zaštiťuje ministerstvo vnitra projektem P 1000. Šéf resortu Ivan Langer chce za své funkční období přestavět tisíc služeben z nudných a ošklivých do reprezentativních a vlídných. Policisty v nich střídají hostesky, dřevěné lavice vyměnila policie za pohodlné židle a čekání na sepsání protokolu si člověk může zkrátit šálkem kávy.

Lidem se nové služebny líbí. „Nevypadá to, jako na policii. Spíše mně to připomíná recepci slušnějšího hotelu,“ zhodnotila útulnější prostory Jana Zahradníková. Včera odpoledne šla okolo vyleštěných dveří v Příční ulici a ze zvědavosti nahlédla dovnitř.
Úkolem recepčních je nejen poradit příchozímu, na koho se má na oddělení obrátit, ale také mu pomoci s různými problémy. Vaněk věří, že recepční, které na stanici drží nepřetržitou službu, budou odolné. „Doufám, že jim úsměv na rtech vydrží. Služebna v Příční je hojně navštěvovaná. Loni přišlo více než dvacet tisíc lidí, což je nejvíce v Brně,“ říká.

Brněnský deník, 3. července 2007