Právo:

Podle Langra se mají zpřísnit podmínky pro jejich nasazování

V České republice stále přibývá odposlechů, i když nárůst byl loni proti roku 2005 pouze mírný. Oznámil to včera ministr vnitra Ivan Langer (ODS) na tiskové konferenci věnované dlouho očekávané resortní analýze odposlechů za rok 2006.

Policisté podle Langra nasadili loni více než 7500 odposlechů, zatímco o rok dříve to bylo asi 7300. Celkem loni policisté odposlouchávali 4386 lidí. Nejvíce odposlechů vykázal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), Národní protidrogová centrála (NPC) a jihomoravská kriminálka. Kontroly nasazovaných odposlechů a dodržování ochrany osobních dat podle Langra ukázaly na často nedostatečné zabezpečení těchto údajů před jejich zneužitím. „Jedním ze závěrů analýzy je tedy i nutnost zpřísnění podmínek pro nasazování odposlechů, omezení osob, které se k nim dostanou, a důkladné vyšetřování úniků těchto citlivých dat,“ řekl.

Zpochybnil tvrzení předchozího vedení policie a ministerstva vnitra, že růst odposlechů je dán stoupajícím počtem prodaných mobilních telefonů. Dokumentoval to tím, že zatímco v roce 2005 bylo u nás evidováno necelých 11,5 miliónu klientů mobilních operátorů, o rok později to bylo už skoro o milión více. Počet odposlechů přitom stoupl jen o 342 případů.

Odposlech nemá být prvním krokem

Langer ještě jako opoziční politik dlouhodobě kritizoval nadměrné používání odposlechů. Do roku 2005 počet odposlechů jenom stoupal. V roce 2004 bylo například nasazeno asi 10 000 odposlechů. V roce 2005 tak počet odposlechů poprvé klesl.

Ministr včera také potvrdil, že jeho snahou je zpřísnit pravidla pro nasazení odposlechů a snížit počet lidí, kteří se k nim mohou při své práci dostat. „Jde o vážné téma, které se dotýká jak policie, tak základních lidských práv a svobod, které jsou v demokratickém státě přísně chráněny,“ řekl Langer s tím, že tyto analýzy chce vypracovávat každý rok.

Upozornil i na fakt, že zatím u policie neexistuje systém nebo metodika vyhodnocování odposlechů. „Nikdo si dosud nekladl otázku, zda jsou nasazované odposlechy nutné. Je opravdu nutností, aby první úkon, který policie v případu provede, byla žádost o nasazení odposlechů?“ řekl Langer.

Připomněl kauzu vyšetřování tzv. Kubiceho zprávy, kdy Inspekce ministra vnitra loni odposlouchávala i telefony lidí, kteří s případem neměli nic společného, a dokonce i jejich děti. „Vyšetřování následně ukázalo, že policisté, kteří o odposlechy žádali, dobře věděli, komu tato čísla patří, ale soudci to již neřekli. Dva z těchto policistů už proto na inspekci nepracují, další dva byli kázeňsky potrestáni,“ uvedl Langer.

Český rozhlas 1 - Radiožurnál:

Jana LEJPOVÁ, moderátorka
--------------------
Počet policií odposlouchávaných telefonních čísel se loni opět zvýšil. Oproti roku 2005 jich bylo o rovné dvě stovky víc. Celkem pak policie monitorovala na čtyři tisíce čtyři sta lidí. Podle ministra vnitra Ivana Langera se sice vyšetřovatelé a žalobci bez odposlechů neobejdou, musí ale existovat pevné mantinely pro jejich použití zakotvené v zákoně. Ministerstvo chce každoročně vydávat analýzu odposlechů a mnohem přísněji je kontrolovat, říká Langer.

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/
--------------------
Závěr je jasný, díky legislativním, organizačním, psychologickým a profesním opatřením chceme dosáhnout toho, aby, pokud budeme hovořit o počtu odposlechů, budeme vždy moci říct jasný soud, že jejich počet odpovídá míře jejich nezbytnosti.

Právo, Český rozhlas 1 - Radiožurnál, 30. června 2007