Sedmnáct let po pádu komunistického režimu se lidé konečně dozvědí, jak kdo pracoval pro totalitní Státní bezpečnost.

Vůbec poprvé od roku 1989 budou známi nejen donašeči, ale veřejně přístupný bude i seznam důstojníků tajné policie včetně podrobností o nich. Na internetu se postupně objeví téměř všechny dokumenty, které po StB zůstaly.

Nový projekt dostal jméno Otevřená minulost. „Sedmnáct let po pádu komunismu existují bohužel stále tisíce dokumentů, které nebyly nikdy zveřejněny, a část z nich byla ještě nedávno označována za utajené. Teď se to změní,“ řekl ministr vnitra Ivan Langer, pod jehož resort archivy StB spadají.

V archivech vnitra je nyní 17 kilometrů dokumentů po bývalé tajné policii. Jsou mezi nimi i osobní spisy zhruba 220 tisíc důstojníků StB. Historici odhadují, že ze všech archiválií je prozkoumána jen asi polovina. Mezi nimi se podle některých odborníků mohou skrývat informace o dalších lidech, jako je expremiér Josef Tošovský, který spolupracoval s StB, a přesto byl ve vysokých státních funkcích i po roce 1989.

Historik: Opravdová překvapení nás ještě čekají

Lidí jako Tošovský mohou být desítky, protože komunistická rozvědka spolupracovala od roku 1982 s řadou odborníků, kteří tehdy působili na ministerstvu zahraničního obchodu, ministerstvu financí nebo ve státní bance. „Opravdová překvapení nás teprve čekají,“ uvedl historik Prokop Tomek.

Bývalý šéf polistopadové tajné služby BIS Stanislav Devátý navíc řekl, že lidé s podobnou minulostí představují pro Česko riziko, pokud stále působí v politice či státní správě. „Člověk, který měl vazby s StB a není to veřejné známé, je bezesporu vydíratelný,“ uvedl Devátý. Sám Devátý navíc nevěří, že o Tošovského minulosti nikdo z politiků z devadesátých let nevěděl.

„Nebyl prostě zájem, aby se to vědělo. Tošovský byl považovaný za odborníka, který je prospěšný, a nikdo se v tom nechtěl šťourat,“ řekl Devátý.

Navzdory slibu, že se dokumenty StB zveřejní plošně, to není úplně pravda. Sám Langer připustil, že některé spisy zůstanou tajné. „Jejich zveřejnění by mohlo poškodit i současné zájmy Česka,“ řekl ministr Langer.

Podle odborníků je nutné utajit třeba informace o ekonomické špionáži. Pokud by se provalilo, že StB ukradla na tehdejším Západě nějaké technologie, mohla by Česku i dnes teoreticky hrozit arbitráž. Nadále budou utajené i některé osobní údaje o lidech, kteří ve spisech vystupují.
Pokračování na str. A3

Estébáci přijdou o anonymitu
Pokračování ze str. 1
„Zatmavené budou třeba adresy, protože by to mohlo poškodit blízké někdejších spolupracovníků nebo pracovníků StB. Někdo by se jim mohl mstít, přestože nemají nic společného s tím, co dělal jejich příbuzný,“ řekl šéf archivu ministerstva vnitra Pavel Žáček.

Otázkou je, kdy se lidé budou moci na dokumenty StB na internetu podívat. Digitalizace všech spisů totiž zabere měsíce, možná roky. „Chceme o pomoc požádat i kolegy ze slovenského Ústavu paměti národa, kteří mají se zpřístupňováním dokumentů po StB zkušenosti,“ prohlásil ministr Langer.

Na Slovensku Ústav paměti národa funguje už několik let. Instituce se stejným jménem by měla vzniknout i v Česku. Návrh na její zřízení už leží v parlamentu. Oba státy si navíc mezi sebou předají dokumenty o činnosti StB, které jim chybějí.
Včera takovou dohodu podepsaly vojenské zpravodajské služby z obou zemí. „Pro nás je to důležité i proto, že se pomocí těchto dokumentů dozvíme více o roli a vlivu bývalé armádní zpravodajské správy či vojenské kontrarozvědky na osudy naší země,“ řekl slovenský ministr obrany František Kašický.

MF Dnes, 15. února 2007