Ministerstvo vnitra (MV) věří, že se mu díky novému služebnímu zákonu podaří vyčistit policii od bývalých příslušníků StB. Podle některých odborníků se ale tato možnost bude týkat jen služebních funkcionářů v řídících funkcích. Příslušníků StB sloužících jako řadoví policisté se toto opatření nedotkne. Celkem dnes slouží podle údajů MV u policie skoro 1000 bývalých příslušníků StB.

Problémy s vyřešením jejich odchodu si uvědomuje i ministr vnitra Ivan Langer. „Dosavadní právní řád neumožňuje do detailu vyřešit působení těchto lidí, kteří jsou v současnosti řadovými policisty,“ sdělil Právu. Podle něj však vnitro na rozdíl od jiných institucí učinilo pro snížení počtu příslušníků StB maximum.

Dobrovolná degradace

Podle nového služebního zákona platného od příštího roku je každému policistovi podle toho, v jaké pozici slouží, vyčleněn okruh utajovaných informací, se kterými se může seznamovat. Aby se k těmto materiálům, potřebným pro svou službu, policista dostal, musí projít bezpečnostní prověrkou.

„Kdo prověrku nedostane, na svém místě skončí,“ řekl Právu mluvčí MV Petr Vorlíček. Jedním z důvodů neudělení prověrky má být také estebácká minulost. Problém je ale v tom, že naprostá většina policejních záznamů nespadá do žádného stupně utajení, a tak se s nimi bývalí příslušníci StB budou moci seznamovat.

Druhou možností, jak dosáhnout odchodu bývalých tajných policistů, je lustrační zákon. V něm je zahrnuta pasáž, že v řídících funkcích nemůže působit ten, kdo neobdrží osvědčení, že nepracoval u StB.

„Tato povinnost se ale netýká řadových policistů, platí jen pro funkcionáře od úrovně vedoucího oddělení,“ potvrdil Právu Vorlíček. Policista nesplňující tuto podmínku bude převeden na místo, kde osvědčení potřebovat nebude. Navíc se tomuto kroku může vyhnout, když sám požádá o převelení na nižší místo. Sloužit u policie pak může dál.

Děravá síta prověrek

Problémem udělování prověrek na seznamování s utajovanými skutečnosti může být podle některých expertů i fakt, že prověrku na nejnižší stupeň „vyhrazené“ provádí u svých lidí sama policie. „Hodně bude záležet na tom, v jaké pozici dnes dotyčný slouží a jaké má konexe,“ upozornil na slabinu vnitřní kontroly zdroj z policejního prezídia.

Teprve prověřování na vyšší stupně je náplní práce Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). To se ale může vzhledem k velkému počtu prověřovaných osob táhnout velmi dlouho a po tu dobu budou moci bývalí příslušníci StB dál sloužit na svých místech. Prověrky NBÚ navíc v minulosti dostala řada bývalých příslušníků represivních složek, z nichž někteří to pak u policie dotáhli na vysoká místa.
Podle advokáta Milana Hulíka k nim patří například bývalý náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík.

„Tento předseda KSČ ve věznici a lektor marxismu-leninismu po desetkrát poskytnuté výjimce z prověření NBÚ z milosti Stanislava Grosse nakonec prověrku dostal na rozkaz tehdejšího ředitele NBÚ Tomáše Kadlece,“ uvedl Hulík.

Škatulata, hýbejte se

Přesný počet bývalých příslušníků StB a alespoň rámcové informace, u které části policie jich slouží nejvíce, tiskový odbor MV nesdělil. O tom, kdo v StB sloužil, má přitom MV přehled díky přepočítávání doby služby pro výsluhové nároky, které se provádělo v souvislosti s novým služebním zákonem u všech policistů. „Doba služby u StB se do vyplácení výsluhy nezapočítává,“ sdělil Právu Vorlíček.

Podle současné právní normy, platící už jen několik dnů, mohl sloužit u policie z příslušníků SNB každý, kdo prošel občanskými komisemi na začátku 90. let. Jejich síto však bylo velmi řídké, jak o tom svědčí řada afér s odhalením příslušníků StB uvnitř policie. Naposledy se před časem zjistilo, že jeden z nich, Pavel Pekárek, pracoval v odboru, kde měl na starosti právě archívy StB. Ze své pozice tak mohl přímo ovlivňovat, kdo a k čemu se do archívu dostane.

Právo, 27. prosince 2006