Tresty pro veřejné činitele, kteří se dopustí korupce, se možná v budoucnu zpřísní. V boji proti korupci by měly pomoci také speciální soudy a protikorupční agenti. Počítá s tím vládní strategie boje proti korupci, kterou dnes kabinetu představil ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Odstupující vláda Mirka Topolánka podpořila hlavní zásady dokumentu, definitivně ho schválí zřejmě příští týden. Langer to řekl novinářům po dnešním jednání kabinetu.

Funkcionářům, kteří se nechají korumpovat, by podle vládního plánu místo nynějších osmi let hrozilo 12 až 15 let vězení. Langer chce také zřídit speciální protikorupční senáty u vyšších soudů. Na postihování korupce u veřejných činitelů a úplatkářství při veřejných zakázkách, soutěžích a dražbách by se měly zaměřit také zvláštní oddělení státních zastupitelství a "protikorupční agenti". Agenti by měli pod dohledem soudu odhalovat a usvědčovat pachatele, neměli by ale sami navádět k trestné činnosti.

Ministerstvo chce zavést také "černou listinu" lidí odsouzených za korupční jednání, kteří by se v budoucnu už nesměli účastnit dalších veřejných zakázek. Vedle trestu odnětí svobody či pokuty by soudci hříšníkům povinně ukládali trest zákazu činnosti. "V některých závažných případech bude moci být uložen i trest propadnutí majetku," uvádí se v materiálu pro vládu, který má ČTK k dispozici. Protikorupční strategii zpracovalo ministerstvo vnitra ve spolupráci s nevládní organizací Transparency International.

Langer zdůraznil, že strategie se nezabývá jen represí, ale i prevencí korupce. Velký důraz proto klade na omezení byrokracie, zjednodušení legislativy, elektronickou formu komunikace státu s občany či veřejnou kontrolu úředních rozhodnutí. Za prioritu považuje i průhledný systém zadávání veřejných zakázek či určení jasné hranice, kde končí lobbing a začíná korupce. V rámci preventivních opatření počítá strategie také se zřízením jednotného místa, kde by občané mohli na korupci upozorňovat, aniž by se museli bát případných postihů.

Podle průzkumu agentury GfK Praha si 66 procent Čechů myslí, že žijí ve zkorumpovaném státě. Většina lidí považuje úplatky za běžnou součást života. Z loňské zprávy organizace Transparency International vyplývá, že Česká republika patří v rámci Evropské unie mezi státy s největší mírou korupce. Na žebříčku zahrnujícím 159 zemí světa se Česko dělí o 47. až 50. příčku s Řeckem, Namibií a Slovenskem. Ze zemí evropské pětadvacítky dopadly hůře pouze Lotyšsko a Polsko.

Hlavní opatření navržená ve vládní strategii pro boj proti korupci v letech 2006 až 2011, kterou dnes vládě představil ministr vnitra Ivan Langer (ODS):

- zpřísnění trestů za korupci veřejných činitelů z nynějších osmi na 12 až 15 let odnětí svobody

- zřízení speciálního protikorupčního soudu a státního zastupitelství se zaměřením na korupci veřejných činitelů a korupci při veřejných zakázkách

- zavedení institutu "protikorupčního agenta", který by pod dohledem soudu odhaloval a usvědčoval pachatele korupce

- automatický zákaz činnosti (výkon určitých zaměstnání a funkcí) pro lidi, kteří byli odsouzeni za korupci

- "černá listina" lidí odsouzených za korupci v souvislosti s veřejnými zakázkami, soutěžemi a dražbami. Lidé na seznamu by se v budoucnu už nesměli účastnit dalších veřejných zakázek.

- provedení protikorupčních auditů na všech úrovních státní správy

- nový zákon o veřejných zakázkách upravující problematiku koncesního zákona

- zavedení povinnosti zveřejňovat všechny informace o zadání a výběru takzvaných malých zakázek na internetu

- úprava pravidel jednacího řádu Poslanecké sněmovny tak, aby poslanci nepřipojovali novely k nesouvisejícím návrhům zákonů

Zpravodajství ČTK, 18. října 2006