Žily, byly v jedné zemi, rozkládající se mezi vysokými horami a průzračnými řekami, hordy loupeživých rytířů. Mezi nimi sic vynikala ta, kterou vedl rytíř Vladivoj Pidlikudla, tak řečený Levý, spolu se svými pobočníky Stankem Velkým, zvaným Lidový, a Zdeňko Krompachem, zvaným Růžový. Ani další hordy - v čele s Kirilem Volným, zvaným Pobožný, Petrem z Karešů či Miromirem Rudým z Brebentíčků - však o nic lepší nebyly. Co je spojovalo, byla velká nenasytnost, rozhazovačnost, lenost, nechu k poctivé práci a obchodu. A také nestydatost, s jakou označovaly své loupežení za bohulibé. Co čert nechtěl, právě některé z těchto hord se jednoho dne v zemích českých ujaly vlády. A další, když viděly, že se zase může beztrestně lidem krást, jim v tom setsakramentsky pomáhaly. Byly to věru zlé časy. Poctivá práce byla trestána. Nové a vyšší berně uvalovala vláda loupežníků. Lidé byli upláceni jakýmisi pochybnými a mrzkými dávkami, když předtím oni sami nebo jiní byli o ty peníze odřeni.

Ale vůbec nejhorší časy na země české přišly tehdy, když těm hordám nenechavců došly peníze. Tehdy vyjížděly na svoje věru nespanilé jízdy a braly, kde braly. Chudým i bohatým. Ne dosti na tom, že dělníkům, sedlákům, řemeslníkům a kupcům braly i více než třetinu výdělků. Ne dosti na tom, že vybíraly nekřesanské berně z ježdění v kárách, pití špiritusu a kouření tabáku. Ne dosti na tom, že povinně a pod hrozbou trestu vybíraly až pětinu výdělku na příspěvky na felčary a povinnou charitu. Ty hordy totiž vybíraly i za to, že lidé vlastnili chalupy, statky, stavení, baráky, ba i pár cimer v barácích. A když jim dukáty na jejich pochybné čachry došly, pak začaly spřádat plány na ještě větší loupení. Bezbranní vlastníci selských i měšanských baráků a cimer, to pro ně byl ten nejlepší pramen dukátů do děravé kapsy eráru. I rozhodli se ti nenechavci, že berně z baráků a cimer (tehdy zvaná slovy odpornými, prý "daní z nemovistostí") - už tak sama o sobě hanebná a nekřesanská, nebo napodruhé zdaňující, šetrnost lidskou trestající a o majetek okrádající (!) - bude ještě zvýšena. Ba, co víc loupežníci se rozhodli zvláště potrestat ty, kdo se o své baráky a cimry dobře a poctivě staraly, a naopak ulevit těm, kdo je nechávali chátrat a padat.

A jak to s těmi loupeživými hordami nakonec dopadlo? Inu, lidu došla trpělivost a všechny ty hordy loupeživých rytířů vyhnala. Ani krev při tom netekla.