1993

+1,08 mld

1994

+10,5 mld

1995

+7,23 mld

1996

-1,56 mld

1997

-15,72 mld

1998

-29,33 mld

1999

-29,63 mld

2000

-46,06 mld

2001

-67,7 mld

2002

-45,7 mld

2003

-111,3 mld

Ano, tušíte správně. Čísla v levém sloupci ukazují vývoj schodku státního rozpočtu České republiky. Čísla se znaménkem plus znamenají přebytek, se znaménkem minus deficit.

Co byste udělali vy, kdyby takto narůstala "díra" ve vaší peněžence či domácím rozpočtu? Možností na výběr byste asi příliš neměli. Jsem si jist, že byste nejdříve snížili svoje výdaje - nic jiného by vám ani nezbývalo. Dlouhodobě byste pak začali hledat bohatší zdroje - lépe honorované zaměstnání, práci přesčas nebo druhé zaměstnání, možnosti podnikání ...

Třetí variantou by bylo překlenutí vašich "rozpočtových" problémů půjčkou. Jako dobří hospodáři byste ale přitom hleděli minimálně na dvě úskalí takové půjčky. Zvažovali byste výši půjčky a úroku, přičemž kritériem č. 1 by nepochybně byla vaše schopnost půjčku i s úroky splácet. A to pokud možno vámi osobně, ne vašimi dětmi a vnuky, kteří by vám za takové "dědictví" pěkně poděkovali. Určitě byste také hledali "systémové" řešení vašich finančních problémů. Jinými slovy, úvěr byste neprojedli (neprodovolenkovali apod.), nýbrž byste řádně zaplatili dluhy a zbytek pak investovali do aktivit, dlouhodobě řešících vaše problémy (zvýšení kvalifikace, rozjezd podnikání aj.).

Takto by se asi choval každý rozumný člověk (hospodář). Ne tak ovšem naše vláda. Pro ní je v prvé řadě nepřijatelná varianta něco ušetřit. To dokázala bezpočtukrát. Vzpomeňme jen na její sliby sociálního státu, neochotu zamyslet se nad efektivní penzijní reformou, pokusy řešit svízelnou situaci po povodních vyšším zdaněním např. stavebních prací, zpackanou reformu veřejné správy, výběrová (ne)řízení na státní zakázky, rekordní počet náměstků na ministerstvech atd. Lepší než šetřit, je přece vymyslet nové a ještě vyšší příjmy. A jak? No, samozřejmě že socialisticky - zvýšíme daně! I když je jasné, že to jen podváže spotřebu a zpomalí hospodářský růst.

Úplně nejradši se ale vláda zadluží. A to stojí, co to stojí. Z kapes ministrů a vládních poslanců to přece nepůjde. Že tím zadlužují naši zemi na generace dopředu, je jim úplně jedno. Hlavně že teď vládnou. Zkrátka: po nás potopa!

Teď už jen čekám, kdy ministr financí navrhne jako řešení dluhové potopy zavedení nové daně - daně k nákupu 10 miliónů plovacích vest.