Vždy jsem byl zastáncem teze, že svět médií je světem podnikání, ve kterém jde o zisk, tedy o peníze. Na tom není ostatně nic špatného, je-li toto podnikání prováděno v souladu s platnými zákony a podle zásad rovného, férového konkurenčního boje. Žijeme však v tzv. duálním systému vysílání, ve kterém vedle sebe působí jak média soukromá, tak i veřejnoprávní. A právě otázka rovných podmínek pro podnikání v případě elektronických médií bezprostředně souvisí s existencí veřejnoprávní televize a rozhlasu, s koncesionářskými poplatky a s přítomností reklamy v jejich vysílání. Ve světě soukromých médií je vše jasné: vysílat mohou pouze to, na co mají a co si mohou dovolit z jediného příjmu, který mají - z reklamy. Proto také stát neukládá takovým provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání žádná zvláštní omezení, co mohou či nemohou dělat. Vyjma respektování společností obecně sdílených hodnot, jako je odmítání propagace násilí, rasové či náboženské nesnášenlivosti apod. Veřejnoprávním médiím stát garantuje drtivou většinu jejich příjmů prostřednictvím tzv. koncesionářských poplatků. Vedle stejných omezení jako u soukromých médií těm veřejnoprávním stát navíc ukládá povinnosti, které bezprostředně souvisejí s podstatou jejich existence. Navíc však tato média mají významný příjem peněz i z reklamy. A právě takové rozmělnění finančních zdrojů vede i k rozmělnění plnění povinností a místy a ke schizofrennímu chování zejména ČT - chvíli je veřejnoprávní, chvíli komerční. A to je špatně, to je jednání ke škodě všech. Diváky a koncesionáři počínaje přes televizní tvůrce a elektronickými médii samými konče. Posláním veřejnoprávních médií je zejména informovat, vzdělávat a vychovávat s tím, že kladný hospodářský výsledek není cílem, nýbrž prostředkem, jak poskytnout ještě kvalitnější program, ještě kvalitnější službu divákům a posluchačům. Posláním soukromých médií je vydělávat peníze tím, že baví diváky a posluchače, informují je. A je-li možnost, pak je rovněž i vzdělávají a vychovávají k respektu a sdílení určitých hodnot. Proto změna způsobu financování (navýšení koncesionářského poplatku a odstranění reklamy z vysílání ČT a ČRo) s sebou přinese jasné, přehledné a systémové oddělení dvou světů - veřejnoprávního a soukromého. A nejen to. Měla by znamenat konec podbízení se komerčním zájmům z jejich strany na úkor plnění role média veřejné služby. Měla by znamenat možnost pro ČT i ČRo soustředit se výhradně a pouze na plnění svého poslání. Změna přinese finanční stabilizaci obou veřejnoprávních médií - ČT a ČRo - a zejména možnost dělat dlouhodobý finanční a programový plán. Změna přinese ČT a ČRo nezávislost na výši sledovanosti/poslechovosti a z nich plynoucích příjmů z reklamy, a tím i ztrátu nutnosti podbízet se vkusu diváků za cenu rezignace na své poslání. Návrh je změnou zásadního významu. Proto by k ní nemělo dojít ze dne na den, nýbrž postupně, aby se s ní dokázali sžít všichni zainteresovaní - televize i rádia, tvůrci pořadů, reklamní agentury i inzerenti. Diváky podle mne čeká změna k lepšímu, a to v podobě kvalitnějšího vysílání nejen veřejnoprávních, ale koneckonců i soukromých elektronických médií.