Chladnokrevná vražda otevírá diskusi o absolutním trestu

„Jako otec jsem pro, jako politik a právník proti,“ vyjadřuje nejčastější názor politiků Ivan Langer.

K nové diskusi o trestu smrti vyzývá vdova po zavražděném Michalu Velíškovi. Je možné jej obnovit? Jaké jsou argumenty pro a jaké proti? Proč popravy zločinců Evropa odmítá, ale Amerika naopak využívá?

Praha - „V době, kdy se dá na základě analýzy DNA stoprocentně dokázat, kdo je vrahem, už padá obava z justičního omylu,“ argumentuje Iva Velíšková. Stejný názor mají dvě třetiny Čechů. Nutno však dodat, že dlouhodobě podpora znovuzavedení absolutního trestu klesá -před deseti lety jej žádalo 80 procent lidí.
Pokaždé, když českou veřejností otřese brutální vražda, znovu vyvstane otázka: Neměli bychom znovu zavést trest smrti? Do vzrušené rozpravy se znovu a znovu zapojují politici i právníci, ale výsledek je pokaždé předem daný: trest smrti totiž zakazuje ústava i mezinárodní závazky České republiky.

Oko za oko, zub za zub?

I politici tak balancují na hranici, kterou nejlépe vystihuje místopředseda Sněmovny i ODS Ivan Langer. „Jako otec jsem pro, jako politik a právník proti. V okamžiku, kdy by mi někdo sáhl na dítě, budu vyznávat zásadu oko za oko, zub za zub,“ říká Langer. „Ovšem zároveň vím, v jakém stavu je naše policie a justice. Ani testy DNA pro mě nejsou dostatečnou zárukou a stále se musím obávat možného justičního omylu.“

Podobně mluví další právník z poslanecké lavice, Zdeněk Koudelka z ČSSD: „Já proti trestu smrti jako takovému nic nemám. Ale jeho obnovení prostě není možné.“ I proto žádná z rozhodujících politických stran téma nevyužívá k získání bodů u veřejnosti: naposledy to v programu měli Sládkovi republikáni, kteří byli ve Sněmovně v letech 1992 až 1998.

„Nikdy bych nevytáhl do boje ať už pro, nebo proti trestu smrti. Protože to prostě nejde,“ říká Langer.

Ne, vždyť soudci jsou omylní

Jaké jsou vlastně argumenty, proč ani několikanásobným vrahům nedávat provaz? „Protože justici tvoří lidé, a ti jsou omylní, vždycky musí být možnost napravit omyly justice. Trest smrti je natolik definitivní řešení, že je pro mě nepřijatelný,“ vysvětluje ministr spravedlnosti a šéf Unie svobody Pavel Němec. Posledním, kdo v Československu skončil na popravišti, byl v roce 1989 Štefan Svitek, který zabil tři lidi.

V Evropě je trest smrti pouze v Srbsku a Černé Hoře, nedávno jej zrušila například Ukrajina. Celosvětově nejvíce popravují lidi v Číně, Íránu, Saúdské Arábii -a samozřejmě také v USA, kde elektrické křeslo či oběšení uznává zhruba polovina států.

„Přístup Američanů je dán civilizačním vývojem - už od dobývání Ameriky mají tamní obyvatelé jiný přístup k ochraně osobních práv a k účelu trestu,“ vysvětluje Josef Kuchta z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Tam má být trest spíše odplatou, pomstou, má jakýsi ochranný společenský charakter, v Evropě se přikláníme spíše k trestu za účelem nápravy a výchovy.“

Od roku 1976 bylo v USA popraveno 752 lidí. A to nejvíce ve státě Texas v 90. letech, kdy jeho guvernérem byl nynější americký prezident George Bush.

***

Možná nebudu sama, kdo sdílí názor, jestli není čas začít debatu o zavedení trestu smrti Iva Velíšková po zadržení Davida Lubiny.

Trest smrti v Československu

* v letech 1945-1990 bylo popraveno přes 1200 lidí
* v období 1945-1947 bylo za zločiny spáchané za druhé světové války popraveno přes 730 lidí
* v letech 1948-1989 poslala komunistická justice na smrt dalších 469 odsouzených * z politických důvodů bylo popraveno přibližně 230 z nich
* mezi popravenými bylo pět žen
* posledním popraveným byl 8. června 1989 Štefan Svitek odsouzený za trojnásobnou vraždu
* 2. května 1990 Federální shromáždění trest smrti zrušilo
* zákaz trestu smrti vyplývá z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
* zákaz trestu smrti je obsažen i v Listině základních práv a svobod
* ve většině evropských zemí je trest smrti zrušen, obvyklý je naopak v některých státech USA, téměř celé Asii i některých afrických zemích.

Tabulka

Jaký mají lidé postoj k trestu smrti
(údaje v procentech)

ROK PRO PROTI
* 1992 85 15
* 1995 81 19
* 1997 74 26
* 1999 78 22
* 2001 72 28
* 2003 67 33
* 2005* 66 27

*7 % odpovědělo, že neví

Zdroj: Průzkum CVVM z května 2005, odpovídalo 1067 lidí starších 15 let

Mladá Fronta Dnes, 6. října 2005