Místopředseda ODS Ivan Langer podezírá polského premiéra Marka Belku a Zdeňka Doležela, bývalého šéfa sekretariátu českého premiéra, ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv, konkrétně práv menšinových akcionářů společnosti Unipetrol. Podezření, které by měla prověřit policie, podle Langra vychází mimo jiné ze záznamu o jednání Doležela s polským premiérem kvůli privatizaci Unipetrolu.

Langer to dnes uvedl při interpelaci ministra vnitra Františka Bublana. Záznam z jednání mu předal a požádal ho, aby policie "neodkladně zahájila šetření pro podezření ze spáchání trestného činu, jehož důsledkem je zhruba 100.000 poškozených menšinových akcionářů společnosti Unipetrol".

"Z tohoto trestného činu jsou podle mého názoru důvodně podezřelí předseda vlády Polské republiky (Marek Belka), ministr státního pokladu Polské republiky (Jacek Socha), předseda dozorčí rady PKN Orlen (Jacek Bartkiewicz) a (bývalý) ředitel kabinetu předsedy vlády České republiky Zdeněk Doležel," prohlásil Langer. Podezírá je, že trestný čin spáchali přinejmenším ve stádiu přípravy nebo pokusu.

Langer své obvinění opírá o záznam z jednání Doležela s Belkou. Dokument prý pořídil český velvyslanec. Z textu, který ČTK poskytla ODS, vyplývá, že polská strana naléhala na to, aby Komise pro cenné papíry (KCP) umožnila PKN Orlen vykoupit akcie minoritních akcionářů Unipetrolu ve zkrácené časové lhůtě. Polský premiér i předseda dozorčí rady Orlenu přitom uvedli, že výsledek privatizace bude mít přímý dopad na česko-polské vztahy.

O záznamu hovořili při ústních interpelacích i další poslanci ODS, kteří nepřímo obviňovali premiéra Jiřího Paroubka z ovlivňování KCP. Paroubek to ale opakovaně důrazně odmítl.

"Jednání, které je zaznamenáno naším velvyslancem na tomto papíru, není o ničem jiném než o rozhodnutí Komise pro cenné papíry tak, jak dva dny poté Komise pro cenné papíry rozhodla," uvedl například stínový ministr průmyslu ODS Martin Říman.

Miroslava Němcová (ODS) řekla, že poškozeni byli někteří akcionáři Unipetrolu: "Bylo to jednání, které je připravilo v době, kdy bylo uzavřeno, o 60 korun na jednu akcii. Cena na burze byla tehdy 200 korun, cena, kterou jste vyjednával, byla 139 korun." Paroubek ale prohlásil, že do práce KCP nezasahoval.

Bublan uvedl, že policie se už Doleželovým jednáním zabývá. Neví, zda Langrův podnět policie zařadí do nynějšího vyšetřování, nebo jej bude vyšetřovat samostatně. "Možná si to vezme jako zvláštní případ, který bude posuzován z jiného pohledu." Na Langrův dotaz, zda policie vezme Doležela do vazby, aby nemohl ovlivňovat svědky, odpověděl, že do případu nechce zasahovat: "Policie postupuje se vší důsledností a důkladností."

Jednání Doležela s Belkou se uskutečnilo koncem srpna kvůli článkům v polském deníku Rzeczpospolita. Podle nich někdejší vedení polského koncernu PKN Orlen uzavřelo dohodu s podnikatelem Andrejem Babišem o levném prodeji některých chemických závodů Unipetrolu. Dohoda s Babišem prý byla podmínkou, aby polský koncern mohl v tendru na privatizaci Unipetrolu zvítězit.

Před odletem do Varšavy se Doležel setkal v Praze s lobbistou Jackem Spyrou, jehož si najala česká společnost Seta, která se ještě v roce 2004 snažila účastnit privatizace Unipetrolu jako český partner PKN Orlen. Její místo zaujal Babiš.
Televize Nova skrytou kamerou zachytila Doležela, když si údajně řekl Spyrovi o pětimilionový úplatek. V kauze figuruje také jméno šéfa ČSSD Stanislava Grosse, který všechna nařčení popřel a na Spyru podal trestní oznámení. Doležel tvrdí, že si o úplatek neřekl. Úřad vlády s Doleželem ukončil pracovní poměr.

Ihned, 22. září 2005