Vedení ministerstva vnitra a Policejního prezídia přivedlo policii až na samý okraj propasti. Lidé policii nedůvěřují, považují ji za nezkorumpovanější instituci v této zemi. Darebáci se policie nebojí, nikdo z ní nemá respekt. Sami policisté nemají ke své práci vyhovující podmínky. Žijí v neustálé nejistotě. Jeden týden jich má 2000 odejít, druhý týden zase ne, třetí týden je vše úplně jinak. Proto řada zkušených a dobrých policistů služby státu opouští. To vše vede ke ztrátě schopnosti policie vyšetřovat a stíhat zločiny. To vše vede k ohrožení naší bezpečnosti.

Z velké části se jedná o dědictví Stanislava Grosse. Ten do policie nasadil zhoubný nádor, který se stále rozrůstá. Ale ani ministr vnitra František Bublan není bez viny. Místo razantní léčby nabízí na zhoubný nádor acylpyrin. Proto se i nyní objevují stále nové kauzy, nová závažná pochybení policie. Ministr Bublan je ale odpovědný především za to, co neučinil. Za to, že neudělal radikální chirurgický řez nemocným organismem, který by policii konečně zbavil velkých neduhů.

V srpnu přijde nový policejní prezident. To však nestačí. S novým policejním prezidentem musí přijít celý nový vrcholový tým s jasnou vizí. Čeká ho nelehký úkol. Vedení policie musí zpět získat ztracenou důvěru občanů v policii a také důvěru policistů v to, že jejich práce má smysl, že se vyplatí na sobě pracovat a vzdělávat se, že se vyplatí být dobrým policistou. A naopak že být špatným policistou se tvrdě vymstí. Reformou musí projít také zkostnatělý byrokratický moloch zvaný "Policejní prezídium". Výsledkem musí být to, že my, občané, budeme hrdí na policisty a policisté budou hrdí na svou práci, na svou uniformu.

Za současný stav policie není odpovědný pouze odcházející policejní prezident. Další kapitoly knihy "Nutné změny v Policii ČR" by měly nést název "Bublan", "Macháně", "Šiška" a spousta dalších, velkých i menších kapitol. Jedna hlava prostě nestačí!

Lidové noviny, 27. června 2005