Média o IL / Podezřelí ze zločinů mají dát povinně DNA. Obvinění zatím mohou test odmítnout a vyhnout se odhalení.
[08.06.2005]
Bezpečnost
Podezřelí ze zločinů mají dát povinně DNA. Obvinění zatím mohou test odmítnout a vyhnout se odhalení.
Zavedení povinného testu DNA.
Vyřešíme více těžkých zločinů, slibuje si policie od zavedení povinného testu DNA pro obviněné z trestných činů. Vládě ho dnes navrhne ministr František Bublan. Pokud by se však změnily zákony tak, jak to dnes navrhne vládě ministr vnitra František Bublan, vzorky by podezřelí poskytnout museli. Bublan chce, aby obvinění z trestných činů museli vzorek automaticky odevzdat, pokud se policie rozhodne, že jí to pomůže. U „pouhých“ podezřelých bude potřeba souhlas státního zástupce. „Lidé doposud mohou odebrání vzorků odepřít,“ vysvětlil Petr Vorlíček z ministerstva vnitra. I když v zákoně nebude výslovně napsané, kterých obviněných se bude povinnost týkat, Vorlíček ujistil, že policie bude k této pravomoci sahat jen po spáchání závažných násilných trestných činů. To potvrzují i sami policisté. Tvrdí, že nechtějí vytvořit evidenci DNA deseti milionů obyvatel Česka, ale databázi recidivistů. „Máme už teď interními směrnicemi nastavené, že odebíráme vzorky pachatelům závažnějších násilných a mravnostních trestných činů,“ řekl šéf republikové kriminální policie Petr Želásko. Stínový ministr vnitra Ivan Langer (ODS) má k Bublanovu návrhu připomínky, i když ho neodmítá. „Registr by měl spravovat někdo jiný než policie. Jinak hrozí podezření z manipulace s důkazy. Ve světě zodpovídají za odběry nezávislé instituce - typově ústavy soudního lékařství univerzit,“ dodal Langer. Podle stínového ministra z ODS bude také muset Bublan dobře zdůvodnit, proč chce, aby stát shromažďoval o lidech další informace. S návrhem naopak podle svého mluvčího Petra Dimuna souhlasí ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU) a zvedne pro něj ruku. Policisté, kterým vzorky DNA pomohly v posledních letech při objasnění několika těžkých zločinů, mají dnes přes deset tisíc vzorků. „Dvě třetiny z toho tvoří profily lidí a třetinu stopy z různých vyřešených i nevyřešených případů,“ sdělil Emil Vančo, zástupce ředitele Kriminalistického ústavu. Odborníci nejčastěji DNA určuji ze vzorků slin, používají se i však vzorky získané z krve. |