Pokud se ve sněmovně začnou objevovat návrhy, jak odebrat reklamu České televizi, odkazuje většina politiků na poslance ODS Ivana Langra. HN už před rokem upozornily, že se Langer společně se senátorem Robertem Kolářem pokusil veřejnoprávní televizi zakázat přesouvání volných reklamních časů mezi jejími kanály. Nyní je Langer poblíž dalšího pokusu o zrušení reklamy v ČT: "Ano, od ledna 2007 by se důsledně odděloval reklamní čas na kanálech ČT 1 a ČT 2, pak by se objem reklamy snížil z jednoho na půl procenta, a na konci by televize vysílala pouze reklamu u mezinárodních sportovních přenosů, kde ji k tomu zavazují příslušné smlouvy," říká.

HN: Jak tento návrh vznikl? Vždyť v posledním roce se ve sněmovně chystal jiný model, který i nadále s reklamou ve veřejnoprávní televizi počítal, a neuvažovalo se o žádném útlumu nebo omezování.
Nevím, ale na stole je. Vím, že jsem o tom mluvil s poslancem ČSSD Ladislavem Skopalem, ale on mi nijak nepopisoval zrod. Za sebe mohu říci, že mě osobně je to názor blízký a dlouhodobý.

HN: Proč má najednou veřejnoprávní televize přijít o reklamu?
Je potřeba upozornit, že by odebrání reklamy nebylo okamžité, ale postupné. Byl by tu čas, aby si na novou situaci zvykla jak Česká televize, tak reklamní trh.

HN: Musím se zeptat znovu: Proč má ČT přijít o reklamu?
Tento plán je současně navázán na konečnou podobu mediálního zákona a digitalizace vysílání. Na jedné straně je financování ČT a na druhé straně přesun reklamní miliardy do balíku peněz, který je k dispozici komerčním televizím.

HN: Takže to je operace, která současný výdělek ČT převede jako přilepšení soukromým stanicím.
Není to ale jen přesun do dvou současných televizí, ale měl by posílit i menší společnosti, které žádají o digitální vysílání.

HN: Jak zaručíte, že peníze doputují do malých společností a nevezme si je Nova a Prima?
Jde o to, aby se oba kroky - odebrání reklamy České televizi a rozjezd digitálního vysílání - správně načasovaly. O digitální licence žádá řada malých a nově vznikajících televizí a peníze odebrané veřejnoprávní televizi by měly mířit právě k nim.

HN: Nebudeme zbytečně platit vyšší koncese jen proto, aby soukromé firmy měly lepší výdělek? Na udržení současných potřeb ČT se má právě podle poslance Skopala zvýšit měsíční poplatek za televizi na 135 korun.
To je přece to dilema, zda nastavená čísla pro hospodaření České televize jsou správná, či nikoliv. A také, zda kvalita poskytované služby těmto penězům odpovídá.

HN: To je názor ODS?
Nemohu teď říci, že tento návrh má zajištěnou podporu v ODS, ale ideově je mi to blízké. Když se bavíme o digitalizaci, tak všichni nadšeně volají, že budeme mít více televizí. Ale už se zapomíná na to, že reklamní balík je omezený a jasně definovaný.

HN: Pokud finanční ředitel ČT František Lambert říká, že nyní potřebuje na zajištění provozu ročně asi 5,5 miliardy korun, je to podle vás zbytečně moc?
To je vždy věc jistého subjektivního hodnocení. Můj pocit je, že ano. Pokud by vysílání mělo zůstat stejné, v té kvalitě programu, jakou známe dnes, tak je to za tuto cenu špatně.

HN: Televize by měla pracovat podle vás levněji?
Pokud by to dokázala, byl bych nadšený.

HN: Proč se vždy pokusy o odebrání reklamy ČT připravují v parlamentu tak potichu, že o nich jiní poslanci ani nevědí?
Nenazýval bych to tichostí. To, že k takovým věcem neděláme parlamentní tiskové konference, ještě neznamená, že to má pejorativní nádech něčeho tajného.

Hospodářské noviny, 14. června 2005