Budoucímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi se nelíbí, jak novináři píší o sociální demokracii. Protože je ve straně zodpovědný za její obraz v médiích, rozhodl se, že se to pokusí změnit. A to i za cenu přepisování mediálních paragrafů. Chce zpřísnit tiskový zákon, aby se politici rychleji domohli omluvy, pokud se cítí poškozeni novinovými články. A také chce více "tlačit" na členy vysílací rady, aby si Česká televize začala přísněji hlídat politickou satiru na obrazovce.

Jako za Rakousko-Uherska

Paroubek by rád zavedl tiskové soudy - podle svých slov po vzoru sousedního Rakouska."Takových soudů by nemuselo být mnoho, stačil by třeba jeden na republiku, který by takovéto věci rozhodoval během několika desítek hodin," řekl Paroubek serveru ceskamedia.cz, který na jeho záměry změnit zákony jako první upozornil. Politici by se tak podle jeho představ mohli rychleji bránit nepravdivým informacím.

Jenže již současné zákony dovolují, aby si poškození vynutili na vydavatelích právo na odpověď. Mohou novináře žalovat o odškodnění, mohou na ně podat trestní oznámení pro pomluvu. To ale Paroubkovi nestačí. "Co je mi platné, když se mi někdo omluví za rok. To už nikdo neví, o čem ta omluva je," tvrdí Paroubek. Čeští odborníci na mediální právo se ale shodují, že české zákony nejsou tak špatné a přepisovat se rozhodně nemusí.

"Nevím o nějaké úpravě, která by byla vysloveně lepší a rychlejší než ta naše," upozorňuje Helena Chaloupková, advokátka, která přednáší o mediálním právu na Univerzitě Karlově. "Opravdu rychlé bylo snad uveřejňování odpovědi za Rakousko-Uherska. Zákon z roku 1922 stanovoval, že odpověď musí vydavatel uveřejnit vždy, a nezkoumalo se, zda to, co napsal, byla opravdu lež," podotýká Chaloupková.

Rychle se soudí už teď

Podle ní ale i nyní dokážou české soudy rozhodovat o omluvách dostatečně rychle. "Minimálně v Praze jsou speciální soudní senáty, které se věnují pouze právu na odpověď a právu na ochranu osobnosti. Všechny důkazy musí být předloženy již v prvním řízení a nemohou být dodávány postupně. To případ urychluje," tvrdí Chaloupková.

Její kolegyně Veronika Křesťanová navíc říká, že politici mají dost možností, jak se bránit rychleji a účinněji než pomocí zákonů: "Mohou například svolat tiskovou konferenci a případné zkreslení uvést na pravou míru." Včera to předvedl sám budoucí premiér. Na narychlo svolané tiskové konferenci opravoval nepřesnosti ze svého životopisu zveřejněné ve včerejších novinách.

Paroubek by se také rád sešel se členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nominovanými sociální demokracií. Chce se jich ptát na to, co říkají satirickému pořadu České televize Budování státu a na komentované zpravodajství Bez obalu. Podle něj jde o pořady na hraně politické pornografie. Ale takové setkání by zase bylo na hraně porušení zákona. Velmi špatně by se to ale dokazovalo.

"Jenže už pouhá slova o tom vzbuzují pochybnosti o nezávislosti rady," říká právnička Chaloupková a dodává, že zákon zakazuje členům rady zastávat funkce v politických stranách a vystupovat v jejich prospěch a také od nich přijímat pokyny a instrukce.

Opozičním politikům se Paroubkovy návrhy příliš nezamlouvají. "Dokážu si jen představit, že by soudy v těchto případech mohly rozhodovat rychleji," říká poslanec ODS a člen sněmovní komise pro sdělovací prostředky Ivan Langer "Tlak na radu ale už zavání cenzurou. ČSSD by si měla uvědomit, že za špatný mediální obraz si může především ona sama."

Hospodářské noviny, 21. dubna 2005