Výjimku mají jen spory o děti a výživné, o mzdu a náhradu škody na zdraví

Jste v nepříjemné nebo dokonce zoufalé situaci. Váš obchodní partner vám odmítá zaplatit, majitel činžáku vám dělá ze života peklo, soused začal těsně vašeho domku cosi stavět. Pokud jste ještě včera stihli podat k soudu návrh na předběžné opatření, které by druhé straně zakázalo v jejím počínání pokračovat, nebo jí případně zablokovalo část majetku, máte štěstí.

Ode dneška ale už musíte spolu s návrhem složit u soudu padesátitisícovou a podnikatelé dokonce stotisícovou jistotu. Peníze mají sloužit k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by předběžným opatřením vznikla. Výjimku tvoří jen spory o děti a výživné, o mzdu a náhradu škody na zdraví, kdy se jistota skládat nemusí.

Novinka je součástí novely občanského soudního řádu, jejímž předkladatelem byl poslanec a stínový ministr ODS Jiří Pospíšil. Jeho návrh ale původně obsahoval pouze opatření k omezení soudního ping-pongu, tedy případů, kdy odvolací soudy opakovaně spory vracejí zpátky soudu prvního stupně.

Navrhl to Langer

Teprve na poslední chvíli, až ve druhém čtení, vyrukoval s novou úpravou předběžných opatření, která zahrnuje i skládání jistoty, místopředseda Sněmovny a ODS Ivan Langer. Podle svých slov tak ale učinil po konzultaci a se souhlasem ministra a šéfa Legislativní rady vlády Jaroslava Bureše. Langerův návrh pak ve Sněmovně prošel díky hlasům poslanců ODS a KSČM, ale i hlasy sedmi sociálních demokratů. 

Podle Langera má skládání peněz zabránit zneužívání předběžných opatření, ke kterým prý v praxi dochází. „Lidé si na náklady státu vyřizují účty s obchodními rivaly,“ říká.

To si myslí i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa. „V řadě případů se předběžné opatření používá k vystrašení žalovaného. Za posledních pět let jsem tak 90 procent návrhů na předběžná opatření zamítal jako bezdůvodná,“ řekl Jirsa Právu.

Jiné zkušenosti má ale místopředseda královéhradeckého krajského soudu pro věci občanskoprávní Jan Čipera. „Ze strany žalobců nejde o nějakou šikanu, ale o někdy zoufalou snahu dosáhnout dřív toho efektu, kterého můžete dosáhnout jedině rozhodnutím ve věci samé. Ale předběžné opatření nemůže suplovat či předjímat rozsudek,“ míní Čipera.

Jen pro bohaté?

Podle Čipery může řadu méně majetných lidí povinnost skládat jistotu nepochybně od podání návrhu na předběžné opatření odradit. S tím souhlasí i pražský advokát František Schulmann. „Podle mého názoru měli poslanci stanovit rozmezí od nuly až třeba po milión a nechat na úvaze soudce, jak vysokou jistotu stanoví. Zda jen dva tisíce, když to bude důchodce, nebo půl miliónu, když tu žádost podá například ČEZ,“ uvedl Schulmann v rozhovoru s Právem. 

Langer je ale přesvědčen, že skládání jistoty chudší lidi na jejich právech neomezí. „Pokud soudu někdo doloží, že je nemajetný, nemusí peníze skládat,“ argumentuje.

Podle Čipery ale v praxi budou mít se skládáním jistoty problémy i ti, kteří peníze na ni mít budou. K novele totiž zatím chybějí nutné prováděcí předpisy. "Částka musí být složena u soudu v den podání návrhu. Soudy ale mají stanoveny limity množství peněz, které mohou být v pokladně přes noc, takže asi bude třeba změnit předpisy o nakládání s hotovostí,“ vysvětluje.

A téměř martyrium čeká prý toho, kdo by chtěl jistotu složit bezhotovostně. Navrhovatel by si musel dopředu zjistit číslo účtu soudu, a protože převody z banky do banky jdou i víc dní, musel by příkaz k převodu peněz zadat několik dní dopředu. Otázkou také je, jak tu svoji platbu bude identifikovat, a z druhé strany, jak pak soudce zjistí, že ta platba je skutečně od něj,“ říká Čipera.

Další problémy pak podle Čipery nastanou okolo nové povinnosti, kterou novela uložila soudcům. Pokud to budou vyžadovat okolnosti, budou totiž muset o vydání předběžného opatření ihned osobně informovat toho, koho se opatření týká. Představte si, že je potřeba někomu teď hned zakázat pokračovat ve stavbě. Stavba je v Hradci, ale staví ji firma z Chebu, kde jsou i všichni statutární zástupci, a na stavbě v tu chvíli na potvoru není ani stavbyvedoucí. Takže soudce na stavbě najde jen Voloďu, Ivana a Michala, kteří mu nerozumějí. Co pak? Bude to platné, když to sdělí jim?“ přemýšlí Čipera.

V řadě případů také podle něj bude třeba i spolupráce policistů. Čipera však neví ani o právním předpisu, ani o meziresortní dohodě, která by takovouto spolupráci soudů a policie upravovala.

Právo, 1. dubna 2005