Reforma veřejné správy prý není paskvil, alespoň tak soudí ve svém včerejším zamyšlení v MF Dnes Jaroslav Nedvěd. Prý přinese větší komfort pro veřejnost, a to zkrátka vždycky něco stojí.

Netvrdím, že tzv. reforma veřejné správy je přímo paskvil, jsem ale přesvědčen, že to co je vydáváno za reformu, žádnou reformou ve skutečnosti není. Reforma, aby byla reformou totiž musí mít nejméně tři základní charakteristiky: celý systém musí stát méně peněz, na jeho fungování se musí podílet méně lidí a změna musí přinést vyšší kvalitu služeb poskytovaných občanům.

To, co se ale v tuto chvíli děje pod velkolepým heslem reformy veřejné správy je pravým opakem - za více peněz, s více úředníky přichází horší kvalita veřejné správy. Namísto skutečné decentralizace státu, jsme zřídili krajské úřady, ale podstatu rozhodování - tedy z pražského centra - jsme nezměnili. Přibyli nám krajští úředníci, ale neubyli nám úředníci ministerští. Nyní budeme správně rušit okresní úřady, ale místo nich vytvoříme desítky nových, sice menších, ale přinášejících stovky nových úřednických míst. To, co na "velkém okrese" dělal jeden člověk, bude teď dělat pro stejné území tolik lidí, kolik bude "malých okresů" - tři, čtyři, pět,... O jejich odborné erudici si troufám již teď pochybovat, nebo tolik odborníků na volné noze určitě nemáme.

Co se děje s touto zemí a s námi tak zásadního, že musíme rok co rok zvyšovat náklady spojené s výkonem funkcí našeho státu? Co je to za reformu, která bude znamenat každý rok nejméně 5 miliard korun vyšších nákladů na správu tohoto státu? Opravdu neumíme tyto peníze použít jinak než na stavbu budov, výbavu kanceláří a platy státního úřednictva? Proč stát investuje ročně cca 10 miliard do informačních a komunikačních technologií, když nepřinášejí nikde žádnou úsporu provozních nákladů? Proč dále plníme pupek tlustého neohrabaného státního otesánka namísto toho, abychom mu ordinovali důslednou odtučňovací kůru? Proč namísto štíhlého levného a malého státu vytváříme stát, který bohatne na úkor svých občanů? Opravdu chceme žít v bohatém státě chudých občanů? Vyšší komfort pro veřejnost je jistě potřebný, důležitá je ale cena, která se za něj platí. Je-li cena příliš vysoká, není komfort komfortem, nýbrž obyčejnou marnotratností.

Říká se tomu reforma veřejné správy. Pokud je to reforma, pak zcela v duchu velkého českého myslitele Járy Cimrmana. Bude-li takto dále pokračovat, po čase zjistíme (stejně jako Cimrman v případě horníků), že se nám v České republice hromadí úředníci.