Včera zveřejněná analýza neuspokojila ODS. Ostatní politici policistům věří, předpokládají však, že si odposlechy zadávají i soukromé firmy. První místopředseda lidovců Jan Kasal se domnívá, že tvůrci zprávy byli pod dohledem policejní inspekce, takže jsou výsledky objektivní. Za podstatně horší než odposlechy samotné považuje úniky informací. "Nedělám si iluze, že Policie České republiky je jediná instituce, která je nasazena na průmyslníky, politiky a tak dále. Každý musí počítat s tím, že je odposloucháván," řekl Kasal Právu.

"Z analýzy bohužel až příliš čiší snaha vedení policie bagatelizovat ten problém," řekl ČTK stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer. Materiál podle něj potvrzuje růst počtu odposlechů.  "Ukazuje rovněž, že nejméně třetina z nich nevede ke svému účelu, a tudíž že tisíce, ne-li desetitisíce lidí byly bezdůvodně odposlouchávány," uvedl.  Policie se podle Langera snaží zlehčovat a zastřít problém tím, že poměřuje provedené odposlechy s celkovou trestnou činností. Podle zákona je ale možné použít odposlech jen u závažných trestných činů. "Je nesmyslné to srovnávat s celkovou kriminalitou," míní Langer. Za zavádějící považuje i mezinárodní srovnání, podle nějž ČR nevybočuje z praxe zemí EU. Srovnání je podle Langera z roku 2002, nezaznamenává tedy enormní vzestup odposlechů v posledních letech.

Místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost Sněmovny Miloš Titz (ČSSD) předpokládá, že je v Česku více mobilních telefonů na počet obyvatel než na Západě, což může být jedním z důvodů relativně vysokého počtu odposlechů. Také je podle něj rozšířen organizovaný zločin, který se týká i kapsářských tlup. "A nikdo neví, zda to není jen odnož něčeho ještě organizovanějšího," uvedl poslanec na dotaz Práva. "Jestliže by se těmi odposlechy podařilo zabránit závažné trestné činnosti, tak si myslím, že to stojí za to," soudí Titz. Důležitá je podle něj kontrola. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš podle svých slov Právu nemá důvod si myslet, že jsou některé policejní odposlechy nelegální. Stát by za nimi však mohly privátní organizace či jednotlivci.

Mluvčí Hradu Petr Hájek Právu řekl, že prezident Václav Klaus, na jehož objednávku analýza vznikla, musí zprávu nejdříve prostudovat a až poté se k ní vyjádří.

Právo, 8. ledna 2005