Premiér Stanislav Gross, jehož strana totálně prohrála volby do Senátu, oživil myšlenku zrušení či transformace horní komory parlamentu. Debaty o proměně Senátu probíhají od chvíle, co byl ustaven. Kritikům horní komory dává za pravdu jak nízká důvěra lidí v tuto instituci, tak neznalost její práce. To se mimo jiné projevuje každé dva roky velice nízkou účastí ve volbách. "Politici by měli diskutovat o zjednodušení systému, kterému lidé nerozumí," říká Gross. Byť politici i politologové přímo spojují Grossova slova s prohrou ve volbách, reformě by se nebránili. Paradoxně však bude složité jakoukoli změnu, natož zrušení Senátu prosadit, nejenom mezi ostatními stranami (kromě komunistů, kteří chtějí Senát zrušit), ale i mezi sociálními demokraty.

"Je to legitimní názor, ale já si myslím, že Senát svůj význam má. Není zbytečný. Mě se to ale už tolik netýká, zbývají mi dva roky a pak končím," řekl předseda senátního klubu ČSSD Petr Smutný.

Velkými kritiky horní komory byli vždy občanští demokraté. Poslanec Ivan Langer z ODS ještě před čtyřmi roky požadoval zrušení Senátu, i když s tím nesouhlasila řada jeho kolegů. Dnes už tak radikální není. "Ve hře je úplně všechno - od změny volebního systému do Senátu a Poslanecké sněmovny, třeba změny způsobu voleb do Senátu z dvoukolových na jednokolové, až po transformaci Senátu, kdy by v něm měly třeba zastoupení jednotlivé kraje," tvrdí Langer. Podle něj je ale změna každopádně nutná.

"Musely by se najít takové mechanismy, v rámci kterých by jiné instituce převzaly funkce Senátu, aby někdo, kdo bude mít v určitou chvíli většinu, nemohl měnit pravidla podle svého uvážení. To by znamenalo výraznou ústavní změnu. Ta ale musí mít třípětinovou podporu v obou komorách a nedokážu si představit, že by tři pětiny senátorů rozhodly o svém zrušení," říká politoložka Vladimíra Dvořáková.

Nejvíc se mluví o změně na "krajskou komoru"

Stejný názor má i politolog Ladislav Cabada ze Západočeské univerzity. Změna by se ale dala docílit vypsáním referenda. "Při nechuti, jaká je tady mezi politickou reprezentací k referendům, pochybuji, že by politické strany byly ochotny něco takového navrhnout," říká Cabada. Pokud by se ale shodli politici na nutnosti změny, nejspíše by nešlo o zrušení Senátu. Nejčastěji zmiňovanou možností je jeho přetransformování na jakousi "krajskou komoru". "Variant je řada. Umím si představit, že by to bylo podobně jako ve Spolkové republice Německo. Krajská zastupitelstva by delegovala své zástupce do horní komory," dodává Cabada s tím, že je však řada jiných možností, jak zvýšit "přitažlivost" Senátu pro voliče. Například změnou volebního mechanismu a zmenšením počtu volebních obvodů.

Každopádně prosazení jakékoli změny bude komplikované. Musela by se totiž radikálně změnit ústava, s čímž by musela souhlasit naprostá většina politiků. Změny by se totiž mohly dotknout nejenom Senátu, ale například i pravomocí či volby prezidenta.

Lidové noviny, 15. listopadu 2004