Policistům, hasičům, celníkům a vězeňským dozorcům zhasíná naděje, že se jim už od příštího roku výrazně zvýší platy. Senát včera z podnětu lidovců odhlasoval, aby se účinnost příslušného zákona odložila na 1. leden 2006. Poslední slovo však bude mít Sněmovna, kde šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek prosazuje až dvouletý odklad. K tomu musí zlomit nesouhlas soc. dem. a komunistů. Ministr práce a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach již ale zatroubil k ústupu a senátní verzi neodmítl. Podle kuloárových informací se na tomto řešení měly shodnout koaliční strany, aby odstranily napětí ve vládě. Proto má senátní úprava ve Sněmovně šanci na úspěch.

Ruml s Jařabem byli proti

Kalousek byl rozhodnutím Senátu očividně potěšen. Zda návrh na odklad zákona projde i u poslanců, nedokázal odhadnout. "Mám víru a naději ve zdravý rozum Sněmovny," řekl Právu. Pro novelu zákona o realizaci veřejných financí, jež se týká také platů bezpečnostních složek, se ve čtvrtek vyslovilo 44 senátorů ze 60 - vedle lidovců členové ODS a unionisté. Proti byli většinou soc. demokraté, ale také Jan Ruml a Josef Jařab.

K tažení lidovců za odložení služebního zákona se včera připojil bývalý unionistický poslanec Tomáš Vrbík. Při projednávání rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra ve sněmovním výboru pro obranu a bezpečnost navrhl - stejně jako Kalousek - odklad účinnosti zákona. Jeho návrh ale nezískal ve výboru většinovou podporu, postavili se za něj poslanci ODS, lidovců a Unie svobody. Proti naopak byli soc. dem. s komunisty.
"Není správné, aby se nůžky mezi příjmy státních zaměstnanců rozevřely tak brutálním způsobem," prohlásil šéf výboru Jan Vidím (ODS). Proto je podle něj nutné účinnost zákona odložit. 

S tím ale nesouhlasí ministr vnitra František Bublan, který již oznámil, že jeho resort připraví změnu zákona, která by se měla týkat výsluh, jejichž výši kritizují lidovci slovy, že jde o luxusní penze bývalým esenbákům. Podle Bublana ale 70 procent policistů přišlo až po roce 1990. Policisté měli od Nového roku brát o průměru o osm tisíc korun více - 32 tisíc korun měsíčně. Současně by ale měli odpracovat stovky hodin přesčasů. Zvýšit by se výrazně měly hlavně výsluhy a odchodné.

Langer by mzdy zvyšoval postupně

Místopředseda ODS Petr Nečas považuje odložení zvýšení platů za nutný krok. "Nejlepší by samozřejmě bylo tu věc v tuto chvíli úplně odložit i z hlediska stavu veřejných financí," řekl Právu. Nečas se podivil nad Grossovou tvrdohlavostí. "Podle mého názoru přispěla i ke špatnému výsledku sociální demokracie ve volbách," dodal Nečas.

Jiný názor přitom má stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer: "Přiznám se, že bych preferoval účinnost tohoto zákona s jinými ekonomickými parametry," řekl Právu. Připomněl, že tyto změny navrhoval prostřednictvím senátorů ODS v Senátu, když byl zákon poprvé projednáván. "Upravovaly růst platu, zvyšoval by se postupně a současně by klesaly výsluhové nároky," upřesnil Langer.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš Právu řekl, že komunisté mají vůči postupu Senátu výhrady. "Nemyslíme si, že by to mělo být cestou odložení toho zákona. V zákoně by se mělo ale korigovat výslužné," řekl Právu Dolejš. "Navýšení platů není tak dramatické, aby to mohlo vyvolat politický kotrmelec, výslužné by ale mohlo mít dopad na rozpočet," vysvětlil Dolejš.

S argumentací, že výslužné je příliš vysoké, souhlasí i místopředsedkyně poslanců ČSSD Eva Nováková. "Odklad chceme z toho důvodu, aby se vyřešilo odchodné. Existuje obava, že kdyby taková výsluha platila, odejdou všichni do důchodu," míní. Dotčené profese se zvýšením svých platů od 1. ledna počítaly téměř najisto. "Je to špatná zpráva pro příslušníky bezpečnostních sborů, tedy pro hasiče, policisty a celníky," reagoval na rozhodnutí Senátu pro Právo šéf odborového svazu hasičů Vladimír Mühlfeit. Nicméně dodal, že naděje umírá poslední: "Ještě spoléháme na Sněmovnu." "Je předčasné se vyjadřovat. Nemíníme v žádném případě ovlivňovat jednání Senátu a poslanců," řekla Právu mluvčí policejního prezídia Blanka Kosinová.

Odmrazí už od ledna příjmy politiků?

Senátoři včera potvrdili platnost služebního zákona pro civilní státní zaměstnance na leden 2007. "Byly odmrazeny platy ústavních činitelů k 1. 1. 2005," řekl Právu Škromach. Vláda přitom chtěla zmrazit tyto příjmy až do konce roku 2006. "Plat půjde výrazně nahoru," řekl ministr s tím, že u poslance to bude dělat více než 1500 korun měsíčně. Jitka Seitlová (Nezávislí) prohlásila, že odmrazení platů politiků nepodporovala. "Za současné ekonomické situace to není úplně nejšťastnější rozhodnutí," řekla. Stejně argumentoval i Ruml, který to pokládá za velké neštěstí před druhým kolem senátních voleb.

Zatímco ve veřejném sektoru se má od příštího roku rozpustit 20 procent měsíční mzdy do 12 běžných příjmů a zruší se 13. a 14. platy, u politiků se takto rozpustí celý měsíční plat. Podle propočtů vlády se tím politikům a soudcům zachová celoroční součet příjmů, jinak by zrušením 13. a 14. platů celkově tratili.

Právo, 12. listopadu 2004