1. Zprávu ministra S. Grosse ani Aktualizovaný vládní program boje proti korupci není v žádném případě možné považovat za koncepční materiál. Tyto texty totiž naprosto pomíjejí analýzu samotné podstaty vzniku a existence korupce v naší společnosti a příčiny korupčního jednání.

Rozsah korupce ve společnosti je přímo úměrný rozsahu kompetencí, kterými stát na všech svých úrovních reguluje životy občanů. Právě za vlády ČSSD došlo a dochází k obrovskému bobtnání státní mašinérie, k růstu veřejnoprávních regulací a posilování moci byrokracie. Jinými slovy, právě ČSSD svojí politikou podporuje růst korupčního prostředí

Zpráva předkládá několik návrhů, jak problém korupce "řešit". Jsou mezi nimi např. majetková přiznání, širší pravomoci úředníkům ke zjištění potřebných informací, tzv. test integrity neboli zavádění policejních agentů provokatérů, kriminalizace neoznámení či nepřekažení trestných činů souvisejících s korupcí a další návrhy, které jenom dokazují, že vláda nechápe nebo nechce chápat podstatu korupce, příčiny jejího vzniku, podmínky existence a šíření korupce ve společnosti. Vláda si v této oblasti počíná jako lékař, který léčí pacienta a protože nezná příčiny jeho nesnází, tak mu napřed zkouší pustit žilou, potom uřezat celou ruku, zkouší skotské střiky, napřed teplé, pak studené zábaly, ale podstatu nemoci neřeší, což vede k ohrožení pacienta na životě a nakonec i k jeho smrti.

Bez jakékoli nadsázky lze říci, že čím více sociální demokracie proti korupci bojuje, tím více korupce u nás bují. Příčina je nasnadě: ČSSD proti korupci bojuje slovy, zatímco činy ji podporuje. A to neprůhledností svého rozhodování o významných státních zakázkách či privatizačních rozhodnutí ( dálnice D 47, stíhačky Grippen, severočeské doly, Královopolská strojírna Brno, "prodej" IPB, Platební agentura na ministerstvu zemědělství, prodej mlékárny MADETA, zakázky na pistole a pouzdra na ministerstvu vnitra, zastupování státu v arbitráži se CME a mnoho dalších).

Ministr vnitra ve zprávě uvádí přehled zjištěných a objasněných trestných činů souvisejících s korupcí se závěrem, že počet zaevidovaných trestných činů v této oblasti klesá (s výjimkou zneužívání pravomoci veřejného činitele). Do jaké míry je ale možné věřit těmto číslům, když např. počet zjištěných případů přijímání úplatku byl pouhých 49 případů? Výzkumy veřejného mínění a postavení České republiky na žebříčku korupce zpracovávaného mezinárodní organizací Transparency International však dokazují něco jiného. V tomto žebříčku Česká republika neustále klesá, a to z 25. místa v roce 1996 až na 54. místo v roce 2003, tedy mezi "banánové republiky". Z výzkumů veřejného mínění vyplývá, že s korupcí se ve svém okolí setkalo 76 % dotázaných a 52 % úplatek dokonce poskytlo.

Od září 2002 do září 2003 zaznamenala Policie ČR dramatický pokles důvěry v očích občanů, a to z 63% na 38%. V roce 2003 pak došlo k výraznému nárůstu trestných činů souvisejících s korupcí u příslušníků Policie ČR oproti předcházejícímu roku (v roce 2002 bylo u sledovaných trestných činů objasněno 253 případů, v roce 2003 již 337 případů, tj. nárůst o 33%). Uplynulý rok byl rokem plným skandálů provázejících veřejné zakázky Policie ČR. Za této situace je na místě nejprve usilovat o důkladnou očistu policejního sboru, o získání důvěry veřejnosti a teprve poté usilovat o rozšiřování svým pravomocí, znamenající další omezování práv občanů a vpád do jejich soukromí. Neexistuje totiž jistota, že těchto pravomocí nebude samotnými policisty zneužíváno, a že jejich počínání bude prosto korupce

zmenšování prostoru pro korupci - zastavení bobtnání státní byrokracie a její postupná redukce.Např. místo zřízení finanční policie (mimochodem, policisté a bývalí celníci, ze kterých se má skládat, jsou občany považováni za nejzkorumpovanější povolání) zavést rovnou daň a jednoduchý daňový systém. Místo vypisování stále nových dotačních programů (jejichž neprůhlednost je podle Zprávy jedním ze zdrojů korupce) nechat občanům a firmám co nejvíce prostředků, a si o nich sami rozhodují. Platí totiž, že čím méně o nás bude někdo rozhodovat, tím menší potřeba bude někoho korumpovat. Jinými slovy - čím méně bude úředníků, čím méně bude razítek, tím méně bude korupce.

důsledný zákon o střetu zájmů - racionální rozšíření okruhu veřejných činitelů, kteří budou (pod hrozbou sankcí) povinni oznamovat své majetkové poměry.

důsledné potírání korupce, její odhalování, vyšetřování a dokazování korupčního jednání Policií ČR. Zde je nutno podotknout, že na prvním místě sama Policie ČR musí projít v této oblasti důslednou očistou a teprve poté je možné uvažovat o posilování jejích pravomocí