Poslanecká sněmovna nedávno schválila zákon o vodách, předložený ministrem zemědělství Janem Fenclem a ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem. Co se skrývá za tímto strohým oznámením, kterého si možná leckdo ani nepovšiml? Vždy je důležitý konečný efekt.

V tomto případě nejde o nic více a nic méně než o skutečnost, že občané tohoto státu budou platit více za užívání pitné vody z podzemních zdrojů. Nově zavedené zpoplatnění odběru podzemní vody s předpokládaným výnosem jedné miliardy korun je nejvýraznější, a zároveň nejkontroverznější, změnou, kterou tato zákonná norma přináší. Těmito platbami jsou zatíženy všechny subjekty, které podzemní vody odebírají. Jde v podstatě o novou formu daně za to, že si kdokoli na své vlastní náklady vybuduje svoji studnu nebo jiné zařízení na čerpání vody, tuto vodu odebírá nad určený limit, nebo ji případně dodává dalším odběratelům. Poplatky ve svém důsledku zdražují vodné u konečného spotřebitele. Zvýšení daňového zatížení je jednostranné a není vykoupeno žádnými kompenzacemi.

Poslanci, kteří pro tento zákon hlasovali, si museli dobře uvědomovat, že ti odběratelé, kteří za cenu vysokých nákladů umožnili občanům odběr kvalitnější vody, než je voda povrchová, budou nově zavedenými poplatky de facto potrestáni. Kuriózní je v této souvislosti skutečnost, že se vláda často - i v tomto případě - ohání proevropskou rétorikou. V okolních evropských státech však výrazně stoupá podíl právě kvalitnějších podzemních zdrojů na zásobování obyvatelstva pitnou vodou. U nás tento trend zbrzdíme? Vůbec přitom nepřekvapuje, že s tímto návrhem přichází vládní sociální demokracie, která neomylně hledá každou skulinku, kde by bylo možno buď daně zvýšit, nebo zavést daně úplně nové. Nepřekvapuje rovněž, pokud pro podobné návrhy hlasují komunisté. Levice zkrátka využije každou příležitost, jak odebrat z kapes daňových poplatníků další prostředky, nebo je přesvědčena o tom, že je povolanější než občan rozhodovat o tom, na co budou využity. Každá miliarda v rozpočtu navíc je jí dobrá. O to nepochopitelnější je postoj zástupců KDU-ČSL a části Unie svobody. Pokud i čtyřkoalice hodlá zvyšovat daňové zatížení občanů, přičemž verbálně deklaruje pravý opak, svědčí to buď o rozporu jejích slov a činů, nebo o naprosté názorové nekonzistenci. Konečný výsledek pocítí každý z nás, i když v různé míře.

Občané Olomoucka patří mezi tu část populace, která využívá čerpání vody z podzemních zdrojů a bude tedy postižena výrazněji. Předběžně odhaduji, že nový zákon "přinese" Olomoučanům zdražení vodného a stočného zhruba o 10 až 20 procent. Dodávám jen, že zcela zbytečně, nebo pro zdražení nevidím žádný logický důvod. K pitné vodě, používané v domácnostech, musíme dále připočítat, že kvalitní podzemní zdroje jsou využívány i při výrobě piva a balených stolních vod, doporučovaných mimo jiné pro svoji nezávadnost lékaři pro kojence. Že se tato změna - naprosto zbytečně - promítne do cen těchto výrobků, o tom není třeba pochybovat. Nezbývá než zdůraznit, že ODS tento zákon z výše uvedených důvodů nepodpořila. Řekli jsme jasné ne zdražování pitné vody, nebo pro tento krok nenalézáme opodstatnění. Říkáme ne každému zvyšování daní, nebo naším cílem je naopak snižování celkového daňového zatížení občanů.

Odpovědnosti se však nemohou zříci zástupci těch politických stran, které pro tuto nemravnou daň z pitné vody zvedly ruku.