MF Dnes, respektive její regionální mutace pro Střední Moravu, přinesla ve čtvrtek 19.4. 2001 obsáhlý materiál týkající se golfového areálu nedaleko Olomouce. V souvislosti s ním uvedla řadu tvrzení dotýkajících se mé osoby. Přestože součástí tohoto materiálu byl i rozhovor se mnou, tvrzení a schéma obsažená ve zbývající části textu jsou natolik nepřesná, natolik zavádějící, že není možné je ponechat bez reakce. Není možné spojovat nespojitelné, jen proto, že se to nějakému redaktorovi nebo deníku hodí. Konstrukce a zavádějící souvislosti převzala ve své reportáži i Česká televize v pořadu Události dne 20.4. 2001, a to způsobem, který může vést k pochybnostem o mé roli v uvedeném případu.

Proto sděluji následující:

Jsem členem Golfového klubu Olomouc. Dovozovat z toho, že jsem proto odpovědný za něčí rozhodnutí investovat do výstavby golfového hřiště (například nějaké kampeličky) je ale naprosto absurdní.

Spojovat členství mé osoby ve sportovním klubu, moji zálibu v nějakém sportu s rozhodnutím jiné osoby do tohoto sportu investovat je stejně hloupé jako tvrdit, že každý myslivec v zemi je odpovědný za to, když jiný myslivec někoho postřelí.

Byl jsem členem představenstva společnosti Golf Ageus a.s. na žádost vedení Golfového klubu Olomouc. Moje členství bylo ryze formální a nikdy jsem za něj nedostal ani jednu jedinou korunu odměny či jinou formy úsluhy.

Ve společnosti Golf Ageus a.s., která je vlastníkem golfového areálu, mi nikdy nepatřila ani jedna jediná akcie. Nikdy mi nepatřil ani jeden jediný čtverečný metr tohoto areálu či jiného pozemku v okolí. Nikdy jsem tedy neměl na investici kampeličky žádný majetkový zájem a z ní sebemenší majetkový prospěch.

Smlouvu s kampeličkou (její dceřinnou společností) uzavírala Olomoucká golfová společnost s. r.o., která je akcionářem společnosti Golf Ageus a.s., tedy zcela jiný subjekt než ten, v jehož představenstvu jsem zastupoval Golf klub Olomouc. Na rozhodování Olomoucké golfové společnosti s.r.o. jsem tedy neměl žádný vliv a s ním ani žádnou spojitost.

Nikdy jsem nevedl žádné jednání s kampeličkou o její investici, nikdy jsem se nepodílel na přípravě nějaké smlouvy a nikdy jsem také žádnou smlouvu nepodepisoval. Ani jsem nemohl, nebo jsem k tomu neměl nikdy žádné zmocnění.

Z výše uvedených faktů podle mého hlubokého přesvědčení jasně vyplývá, že jakékoli spojování zkrachovalé kampeličky se jménem Ivana Langera není nic jiného než průhledná a účelová snaha pošpinit a diskreditovat moji osobu, snaha nemající sebemenší oporu ve skutkovém stavu věci.