Moderátor (Jiří Podzimek):

Příjemné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na Primě u Nedělní partie. Vítám ve studiu svého prvního hosta, ministra vnitra, pana Stanislava Grosse, dobrý den...

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Dobrý den.

Moderátor (Jiří Podzimek):

... a stínového ministra vnitra, ale podstatnější je, že místopředsedu Poslanecké sněmovny, pana Ivana Langera. Dobrý den.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Dobrý den přeji.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Vítám ve studiu i pány Koreckého a Krejčího. Dobrý den, pánové.

Miroslav Korecký, novinář, Týden:

Dobrý den.

Viktor Krejčí, nezávislý novinář:

Dobrý den.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Budeme hlasovat. Vy budete opět hlasovat stejně jako v minulé partii. Tentokrát ta otázka vychází z toho, že tady máme dva ministry vnitra, jednoho skutečného, jednoho stínového. A otázka na vás zní: Budeme se cítit v Evropské unii bezpečněji? K téhle otázce se vrátíme ještě vícekrát během pořadu. Pokud hlasujete "ano", voláte na číslo 776999001, pokud hlasujete "ne", voláte na číslo 776999002. Pokud hlasujete prostřednictvím SMS zpráv, hlasujete tímto způsobem: VOL NP ANO nebo NE. To je všechno. Ještě jednou říkám otázku: Budeme se cítit v Evropské unii bezpečněji? Ano nebo ne? Už je to na vás a samozřejmě vaše průběžné hlasování budeme sledovat. Jaká jsou témata? První téma je jednoduché: Poslanecká imunita. Druhé je trochu složitější: Vztah vlády a odborů. Třetí je reprezentováno jménem: Rodina Červeňákova. Bližší okolnosti poznáte za chvíli. A poslední hlavní téma vychází z té první udané otázky, zda se budeme cítit v Evropské unii bezpečněji, ano či ne. Takže to jsou témata. Pojďme se podívat tedy na ta první tři krátká, co nám přinesl tento týden.

Vláda tento týden rozhodla, že sáhne poslancům a senátorům na jejich imunitu. Navrhla zásadní změnu ústavy, kde ji doporučuje omezit. Imunita by podle ní platila jen po dobu poslaneckého mandátu. V posledních letech se návrh na omezení imunity objevil už mnohokrát, žádný ale neuspěl. Tentokrát ho poprvé navrhuje přímo vláda. Protože jde o ústavní zákon, potřebuje, aby pro něj ve sněmovně hlasovalo 120 poslanců a tři pětiny senátorů. Bude tak muset hledat podporu u opozice. Podle odborníků se jim to pravděpodobně nepodaří.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pánové, imunita ano nebo ne? V jaké podobě? Omezit? Neomezit?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Tak jestli můžu začít já, tak imunita ano, ale v omezené podobě. To, co předkládá vláda, není originální dílo pocházející z vládní legislativy, ale tak jak jsem se seznámil s tímto materiálem, tak je to vlastně kompilát návrhů, které už v Poslanecké sněmovně jednou byly.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Takže v omezené podobě. V jaké omezené podobě?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Tak to, co je obsaženo v tom návrhu změny ústavy, tedy imunita ano, ale pouze po dobu výkonu poslaneckého nebo senátorského mandátu s tím, že trvání toho mandátu by nemělo mít vliv na běh takzvané promlčecí lhůty, to znamená ten dotyčný ústavní činitel, kdyby nebyl vydán k trestnímu stíhání, neznamenalo by to automatickou beztrestnost, ale mohl by být po skončení svého mandátu následně trestně stíhán.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane ministře.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Tak vláda navrhuje dvě změny. Zaprvé to, o čem hovoří pan místopředseda Langer, to znamená v případě nevydání, tak to trestní stíhání není vyloučeno navždy, tak jak nyní, ale pouze po dobu výkonu mandátu. Mimochodem, má se to týkat i soudců ústavního soudu. A za druhé navrhuje vláda to, že v případě, že poslanec je odsouzen, pravomocně odsouzený za úmyslný trestný čin, tak aby to automaticky znamenalo zánik mandátu, protože tato věc je dnes v ústavě neřešena. To jsou dvě věci. A pokud bych se mohl vrátit v tom uvození, tak jak to vaše televize zpracovala, tak bych jenom nesouhlasil s jednou věcí, že je to poprvé, co vláda předkládá, protože vláda již předkládala také v minulém volebním období jednu věc, která se týkala omezení imunity.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Tato vláda, v tomhle smyslu.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Dobře, ale bylo řečeno, že to je poprvé vláda. My už jsme jednou předkládali jako vláda omezení přestupkové imunity, respektive zrušení přestupkové imunity. To tento návrh v tuto chvíli neobsahuje. To je otázka, jak bude vypadat nový přestupkový zákon.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Já se zeptám úplně jinak. Před čtyřmi dny italské obě komory parlamentu přijaly zákon, který činí imunním vůči zákonnému pronásledování pouze pět lidí - prezidenta, premiéra, šéfy obou komor parlamentu a předsedu ústavního soudu. Je to příliš? V čem jsme jiní než Itálie? Proč bychom nemohli následovat jejího příkladu?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já si myslím, že zaprvé je, a toto chce vláda tímto návrhem odstranit, ten rozdíl, který je dnes mezi Českou a Slovenskou republikou, protože v tomto směru máme podobné právní úpravy jako většina zemí v Evropské unii a vůbec okolo nás, to znamená to je ten návrh, který teď vláda předložila a schválila. My si samozřejmě neděláme velké iluze, že jenom vláda může prosadit ústavní změnu, protože na to je zapotřebí ústavní většina jak v Senátu, tak ve sněmovně, takže určitě o tom budou vedeny určité debaty.

Moderátor (Jiří Podzimek):

A proč ne Itálie, pánové?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já si myslím, že ...

Moderátor (Jiří Podzimek):

Proč ne těch pět největších papalášů, abych to tak řekl?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já bych se zrovna tak mohl ptát, proč zrovna těch pět. Ale já si myslím, že tady jistá forma navazování na tradici právní a na obdobu právní úpravy, která je typická pro okolní země, je logický argument, proč ne zrovna Itálie. Já mám jednu jedinou otázku v této souvislosti, a to je otázka, proč vláda sama přichází s touto iniciativou, když samotná vláda, vládní poslanci odsouhlasili zřízení ústavní komise, která se má zabývat komplexní změnou ústavy, a trošku bych tady podezíral vládu, že chce touto iniciativou odpoutat pozornost od té své takzvané vládní reformy veřejných financí a předhodit k diskusi jiné zajímavé téma.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Já si dovolím tuto vaši otázku vás obou, proč zrovna těchto pět, tak bychom to mohli předat italskému vyslanectví, ale já nejsem v tuhle chvíli kompetentní na ni odpovídat.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Jenom k té Itálii. Tam samozřejmě jsou trošku jiné zvyklosti. Je tam dost rozdílné, rozlišné pojetí kompetencí jednotlivých ústavních institucí. Ale byla-li by tady shoda, že to má být užší okruh osob, tak asi by se ten okruh našel, ale byl by jiný nežli v té Itálii.

Moderátor (Jiří Podzimek):

O koho byste ho rozšířil ještě?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já to tady teď nechci, v uvozovkách, z fleku vyjmenovávat.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Třeba byste na někoho zapomněl a byl by problém.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Na někoho bych zapomněl a pak bych s tím měl problémy. Ale počkejte, já jsem dlužen odpověď na to, co říkal pan místopředseda Langer, že to vláda předkládá z nějakých jiných důvodů ...

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já jsem kladl otazník.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

... nebo proč to předkládá. Ten důvod je jednoduchý. Pokud si přečtete programové prohlášení vlády, které jsme předkládali v červenci loňského roku parlamentu, tak tam tento závazek byl mnohem dříve, nežli vznikla nějaká parlamentní komise. A jelikož programové prohlášení bereme vážně, tak to samozřejmě předkládáme.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane Krejčí, prosím.

Viktor Krejčí, nezávislý novinář:

Já bych navázal na to, co jste teďko říkal. Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti pan Rychetský ale říkal, že ten zákon stejně nemá ve sněmovně šanci na projití, a že tu novelu předkládá právě proto, že to je jenom v programovém prohlášení vlády. Tak já vůbec nechápu, proč to předkládáte. To je naprosto zbytečná práce.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já myslím, že to není zbytečná práce. Máte pravdu v tom, že se to může zdát poněkud zvláštní, když vláda jde do parlamentu s návrhem zákona, o kterém víme předem, že úplně v této podobě asi neprojde. Ale ten důvod, proč si to myslíme, je ten, že tato vláda má křehkou většinu ve sněmovně, na změnu ústavy je zapotřebí minimálně 120 hlasů ve sněmovně a my máme 101, totéž je zapotřebí mít třípětinovou většinu v Senátu, a to také nemáme. Ale chceme-li v té parlamentní debatě něco dokázat a alespoň něco prosadit, tak musíme s něčím přijít. A to je to, s čím přicházíme.

Viktor Krejčí, nezávislý novinář:

Není to spíš pro veřejnost, že jako ukazujete: "Ano, my něco chceme udělat, ale víme, že to stejně neprojde"?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

No, kdybychom nepředložili nic, tak si myslím, že nás za to oprávněně budete kritizovat za to, že vláda něco má v programu a pak to ani nepředloží, a za druhé, že je parlamentní debata, do které vláda nemá svůj názor.

Moderátor (Jiří Podzimek):

To jsme se zavinuli do kruhu, protože vy říkáte: "Vy to děláte jen tak," a pan ministr říká: "My to děláme proto, abyste neříkali, že to děláme jen tak." Z toho není úniku. Takže bych se s dovolením podíval na druhé téma, a tím jsou hrozby odborářů. Děkuji.

Dvě velké odborové organizace se zatím neshodly na společných protestech proti reformě veřejných financí. Chystají oddělené demonstrace v centru Prahy.

Milan Štěch (ČSSD), předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

3 až 5 tisíc, bude-li více, musíme na to být připraveni.

Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů:

Českomoravská konfederace se rozhodla podle vlastního scénáře. Nám je to trochu líto.

Pokud ale ani poté vláda jejich požadavkům nevyhoví, plánují odboráři společnou masovou protestní akci. Prahu by zaplavily desetitisíce lidí.

Zdeněk Škromach (ČSSD), ministr práce a sociálních věcí:

Se nebojím, protože myslím, že to patří prostě k demokracii stejně tak jako stávky.

O reformě veřejných financí bude ještě před demonstracemi jednat 11. června tripartita.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Doplňme ještě komentář o sdělení, že vicepremiér Petr Mareš pravil, že vláda bude jednat s odboráři teprve po uklidnění emocí, kterýžto výrok vicepremiéra předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch komentoval, řekněme, že velmi rezervovaně, že není potřeba uklidňovat žádné emoce. Pánové, měla by vláda jednat okamžitě teď s odboráři? Je to otázka na vás nejprve.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Tak já si myslím, že ačkoliv můj vztah k odborům obecně není zřejmě tak vstřícný jako vztah politiků v sociální demokracii, tak je to neopomenutelná složka a součást naší společnosti. A jednat by se s nimi určitě mělo, ale zejména v tom smyslu, že jsme, tak jak říkám, všichni na jedné lodi, to znamená má smysl demonstrovat, ale otázka je, jaké je jiné řešení té situace, kdy stát se žene do katastrofy, kdy veřejný dluh roste tak dramatickým způsobem, že sice v tomto roce je mínus 500 miliard korun, ale v roce 2006 to bude mínus 1100 miliard korun ...

Moderátor (Jiří Podzimek):

Takže by se mělo jednat hned, myslíte?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

A tady si myslím, že jestli vláda přichází s iniciativou omezení imunity, tak současně by měla říci: "Dobře, my bereme vám a nebo nám všem nějaké výhody, omezujeme výdaje," ale současně by také vláda měla říct: "Ale začíná se od hlavy, začíná se od státu, bude se spořit nejdříve na výdajích a fungování státu."

Moderátor (Jiří Podzimek):

Jakou to má souvislost s těmi odboráři ale?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

No, v tom smyslu, že jestliže jsme na jedné lodi všichni, potom tedy máme-li se zachránit, aby se ta loď nepotopila, musíme se uskrovnit všichni, tedy stát ve svých výdajích, počínaje parlamentem, poslanci, vládou, ústavními činiteli, všemi možnými administrativními úřady a současně také potom také každý z nás občanů, bez ohledu na to, jakou máme profesi.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Teď mě napadá, jak byste hlasoval pro eventuelní úsporná opatření, ano nebo ne? Ale to už bychom byli úplně u jiného tématu.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Ale to já bych vám klidně velmi rád řekl. Úsporná opatření je jedna věc, druhá věc jsou opatření na podporu růstu ekonomiky, aby ta opatření nemusela být mnohdy tak drastická. V tomto případě jde spíše o kosmetické změny.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Ano. Prosím.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já nejprve začnu u toho, o čem mluvil pan kolega Langer. Mě připadá, že opozice tady opravdu si bude muset vybrat, jakou roli v tomto státě chce hrát, protože jsme na důležité křižovatce, a já si myslím, že nemůže ODS, která si dělá ambice na vládnutí v této zemi, vystačit s tím, že jeden její významný člen bude říkat: "Tomuto resortu peníze určitě odebírat nebudeme," a na druhé straně ODS jako celek bude říkat: "Ano, úspory musí být." To je prostě velmi nekonzistentní postup.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Ale toto my neděláme, pane ministře. Toto neděláme.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

No, pokud jsem slyšel třeba výroky pana stínového ministra obrany Nečase, významného, myslím, že místopředseda ODS, tak ten jasně řekl, že nesouhlasí s jakýmikoliv škrty v obraně. Takže jenom říkám, že ...

Moderátor (Jiří Podzimek):

Že by armáda klidně mohla přestat existovat, pravil, ano.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Mně nejde o armádu teď konkrétně. Mně jde o to, že platí-li slova pana místopředsedy Langera, že se všichni musí uskromnit, pak nemohou platit slova pana místopředsedy Nečase, že armáda se uskrovňovat nemůže. To je první věc. A druhá věc ...

Moderátor (Jiří Podzimek):

Co říkáte tomu, že odbory se vůči vládě staví, řekněme, že velmi razantně, velmi otevřeně, až v tuto chvíli agresivně, když vyhrožují?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já si myslím, že odbory v tuto chvíli samozřejmě dělají to, co odbory dělají všude ve světě, to znamená nesouhlasí se změnami systému, který zaručuje poměrně solidní sociální standard. To je věc relativně normální. Ale pravda je, že by odbory měly říkat racionální argumenty a správné argumenty. A já bohužel musím říct, že v některých případech ne vždycky ty argumenty, které prezentují, jsou argumenty zcela správnými. A trochu to na mne někdy dělá dojem, že odbory v tuto chvíli si řeší trošku jiné problémy nežli ten skutečný, myslím tím spíš odborovou politiku, nežli skutečné dopady na občany, protože kdyby se prošly za a) důvody té reformy, a tady možná bych ukázal na kameru, jestli to bude vidět, dvě zajímavé mapky, ze kterých to vyplývá. Tady je mapka vládního dluhu, kde vidí všichni, že Česká republika je na tom ve srovnání s ostatními státy relativně dobře, ale tady je mapka ročních deficitů rozpočtů. A tady už je zase vidět, že Česká republika na tom moc dobře není.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane ministře, já vám skočím do řeči, omlouvám se, ale teď jste, pánové, předvedli modelovou situaci - vy říkáte výši dluhu, vy říkáte, že na tom nejsme tak špatně.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Ne, ale ... Kdybyste mě nechal domluvit, tak já tady, myslím, že z toho je jasný závěr. My skutečně absolutní výši dluhu vůči HDP máme velmi malou ve srovnání s tím, co je okolo nás. Ale trend, a to je pravda, to, o čem hovořil pan kolega Langer, je takový, že za 4, 5, 6 let bychom v té mapce vypadali daleko hůře. Proto říkáme, že je zapotřebí k těm reformním krokům přistoupit nyní, kdy ta opatření nemusí být nijak zásadně razantní. Ale nepřistoupí-li se k nim, tak za 3, 4 roky ta opatření budou muset být daleko razantnější a pak na ty řadové zaměstnance a na odboráře by dopadla daleko hůře. Proto si myslíme, že teď je zapotřebí zdůvodňovat, proč vláda k tomu přistoupila, k těmto opatřením, vysvětlovat, jaká ta opatření jsou.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Kdy chcete jednat s odbory?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Sami jste říkali v tom úvodu, že jedenáctého je ta tripartita, tam jsou jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Jednání s odbory již také bylo. Ale hlavně také je třeba naslouchat tomu, když někdy odbory budou mít nějaký rozumný návrh, a určité nějaké dílčí návrhy budou rozumné, tak se s prominutím nezabýčit ve svých pozicích a být ochotni i třeba některé drobnosti korigovat, ale nikoliv drobnosti, které by šly proti směru té vládní koncepce, ale které ho třeba v některých dílčích detailech doplní a nebo udělají spravedlivější.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pánové, v tuto chvíli říkáte oba svým způsobem totéž: "Je třeba jednat." Já bych toto téma s dovolením uzavřel. Podotýkám, že stále hlasujete na téma: Budeme se v Evropské unii cítit bezpečněji? Ano či ne? V tuto chvíli "ano" říká 35, "ne" říká 65. A pojďme se podívat na třetí téma: Rodina Červeňákova a náš vztah k Evropskému soudu.

900 tisíc korun vyplatí stát několika romským rodinám z Ústí nad Labem. Chce tak předjít sporu u štrasburského soudu pro lidská práva. Tam se Romové obrátili kvůli údajné diskriminaci. Před několika lety odjely rodiny na náklady ústeckého magistrátu na Slovensko. Když se po čase vrátily, jejich byty už byly obsazené. Začaly se proto s městem soudit. Spor se vleče už osmým rokem. Teprve pod hrozbou žaloby u Evropského soudu stát i město ustoupily.

Vít Schrom, zmocněnec vlády:

Protože stát nese odpovědnost jednak za svoje soudy, jednak za veřejnoprávní korporace jako je třeba město Ústí nad Labem.

Klára Veselá-Samková, právnička:

Prostě se setkáváme zase s tím, že v momentě, kdy se jedná o Romy, tak je prostě takzvaně společensky nepřijatelné, aby měli pravdu.

Vojtěch Filko, účastník sporu:

To nejsou ve skutečnosti peníze, paní, poněvadž tu ostudu, to jsou takové ztráty, my jsme žili mezi potkany, žili jsme jak prasata.

Zdena Holubová, účastník sporu:

Koupíme si barák.

Rodiny zatím stáhly žalobu jen ve Štrasburku, ve sporech s městech hodlají pokračovat.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pánové, proč se stát rozhodl vyplatit náhradu a nepočkat na rozhodnutí Evropského soudu?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

No, tady já jenom musím podotknout, že ono to samozřejmě ještě tím rozhodnutím musí projít v tuto chvíli, ale vláda přesto na prostě to smírné řešení, které bude předloženo, přistoupila, protože pokud se ukazuje, že tak jak bylo zatím jednáno ve Štrasburku, tak v několika bodech soud rozhodl o přijatelnosti té stížnosti jak z hlediska ...

Moderátor (Jiří Podzimek):

Mluvíte o tuhleté konkrétní?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

O této konkrétní. ... jak z hlediska zákazu ponižujícího zacházení, tak z hlediska práva na řízení v přiměřené lhůtě, což je problém našich soudů, z hlediska práva na respektování rodinného a soukromého života a z hlediska práva na účinné právní prostředky a nápravy, to znamená tam už soud rozhodl o přípustnosti této stížnosti, to znamená, že na ni, v uvozovkách, něco je, to znamená řítili bychom se hlavou proti zdi a pak ty náhrady by mohly být samozřejmě daleko vyšší.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Z dosavadních deseti případů ve Štrasburku jsme prohráli devět. A teď - nestartuje tohleto precedent, to znamená, když nebudu mít úspěch, budu vlekle projednávat svůj soudní případ, obrátím se na Štrasburk, mám velkou šanci, že mi vyjdou vstříc? Není to tak?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já se obávám, že to je do určité míry návodné jednání. A je otázka, co je tomu příčinou, že Česká republika je takto neúspěšná. A myslím si, že i pan ministr tím, jak zmiňoval ty důvody pro přijatelnost té stížnosti nebo té žaloby, tak jednu z ní vidím jako klíčovou, a to je kvalita a rychlost fungování české justice, a troufám si tvrdit, že výrazná většina těch případů, ve kterých jsme byli neúspěšní, byla dána zejména oprávněností těch výtek v tom smyslu, že se lidé nemohou domoci svého práva, své spravedlnosti včas.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Z hlediska dlouhých procedur myslíte?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Ano. Ale v tomto konkrétním případě, tak jak jsem ho zde viděl a tak jak ho znám ze své osobní zkušenosti, já bych těm lidem nedal ani korunu. Já si myslím, že nemají nárok ani na korunu.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Jaké myslíte osobní zkušenosti?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Ne, z osobní znalosti toho případu. Prostě nedokážu si představit, že by někdo, kdo dobrovolně odejde někam jinam, vrátí se zpátky, potom začal vydírat stát a chtěl po něm, a mu dá peníze.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pánové, hraje v tomto případě nějakou roli fakt, že rodina Červeňákova jsou Romové?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Možná v tom smyslu pozitivní diskriminace, tak to vidím já osobně, že možná spoléhají právě na tuto notu, kterou já považuji za velmi falešnou, nicméně objektivně existující. Můj osobní názor je ani korunu.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane ministře, pozitivní diskriminace. Je to ten případ?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Ono je to hezké tady populisticky říkat "ani korunu", ale pravda je, že tam hrozí, že to bude ne 900 tisíc korun, ale 5,5 milionu korun.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Po rozsudku soudu ve Štrasburku?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Po rozsudku. Ale i v tuto chvíli se bude čekat. Vyplaceno nebude dříve, nežli se rozhodne o tom, že smír se přijímá, to znamená, že budou ty věci posuzovány. To není tak, že by to bylo jakoby vymyšlené tou rodinou. A druhá věc, která je zapotřebí k tomu také říci, že skutkově to tady asi nemá smysl rozebírat, ale ono to není úplně tak jednoduché skutkově a bohužel jsou tam prostě na straně státu třeba předkládány důkazy, zápisy, úřední záznamy z městské policie, které nejsou podepsány tou druhou stranou, to znamená ono opravdu důkazně je to velmi složité pro Českou republiku. Já to tady nechci zpochybňovat, protože ještě to řízení bude pokračovat, tak abych tady nezhoršoval pozici České republiky. Ale k tomu tvrzení o tom, že jsme velmi neúspěšní, já bych řekl ještě několik věcí. Bylo podáno 106 stížností k štrasburskému soudu pro lidská práva a 18 z těch stížností bylo prohlášeno jako nepřípustné. Ty se neobjevily v té statistice, o které jste hovořil, to znamená ty jsou automaticky rozhodnuty ve prospěch České republiky. A potom z těch desíti, které tam zůstaly, opravdu jedna byla ve prospěch, devět v neprospěch. A zůstává 74 zatím, které se ještě nedořešily, a kde se právě rozhoduje ve Štrasburku u soudu o tom, jestli jsou vůbec přípustné a nebo nejsou. Čili ona ta statistika není tak hrozná v tuto chvíli. Ale pravda je, že si prostě musíme dát pozor na to, aby naše instituce plnily svoje funkce. Soudy bohužel jsou na vládě nezávislé a jakýkoliv pokus, kdy třeba i vláda nebo i Poslanecká sněmovna dokáže přijmout nějaké normy, které by ten proces zrychlily, tak nastane to, čeho jsme byli svědky při zákonu o soudech a soudcích, ...

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Zákon o soudech a soudcích, ano.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

... kde Ústavní soud zrušil některé pasáže.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Já jenom podotknu, že...

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Pak ta bezmocnost jak vlády, tak sněmovny je poměrně značná.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Tady souhlasím.

Moderátor (Jiří Podzimek):

... vaše kolegyně, místopředsedkyně parlamentu, sněmovny, paní Němcová tvrdila, že jestliže máme 77 tisíc dlouhodobě vleklých soudních případů, tak představa nějakého precedentu, který by tedy to poslal do Štrasburku ve větším počtu, by nám mohla přinést i zásah do rozpočtu.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Každý jeden z těchto případů představuje potencionální hrozbu toho, že neúspěšný člověk v tomto sporu podá onu stížnost a může to skončit pro Českou republiku špatně.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Dámy a pánové, v tuto chvíli ještě stále, doufám, hlasujete na téma, které je třetím tématem, a to znamená, jestli nám Evropská unie zajistí ochranu zdraví, majetku a životů, až do ní, pokud do ní vstoupíme. Prosím.

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění je nejzávažnějším problémem, který trápí českou společnost, nedodržování zákonů. Z průzkumu vyplývá, že nedodržováním zákonů je znepokojeno 72 % Čechů. Veřejnost není spokojena ani s úrovní ochrany před kriminalitou a s mírou korupce. Budeme my všichni dodržovat lépe zákony po vstupu do Evropské unie, o kterém bychom měli hlasovat už za necelý týden? A budeme mít v Evropské unii zajištěnu lepší ochranu svého života, zdraví a majetku?

Moderátor (Jiří Podzimek):

Za necelý týden se zhodnotí jednak vaše racionální úvaha, zda ano či ne, a jednak se také zhodnotí kampaň do Evropské unie. Pánové, jak ji hodnotíte, tu kampaň, vlastní kampaň "zvací" do Evropské unie?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

No, já když jsem viděl úvodní reklamu předcházející tomuto pořadu, tak na první pohled jsem nebyl schopen rozpoznat, jestli je to reklama na prací prášek nebo reklama, která souvisí s referendem o vstupu do Evropské unie. Pro mne osobně ta kampaň je nesmírně sterilní a chápu mnoho občanů, kteří se cítí být až pobouřeni její kvalitou a způsobem argumentace, která je v ní používána. Domnívám se, že paradoxně může takto vedená kampaň vést u mnohých českých občanů k opačnému rozhodnutí, než je hlasovat "ano".

Moderátor (Jiří Podzimek):

Vy jste mě potěšil, že jste neřekl, že je kontraproduktivní, protože to politici říkají v této souvislosti s oblibou. Pane ministře, prosím.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já se ještě zastavím u toho, co říkal pan místopředseda Langer. Já si hlavně myslím, že to, co může lidi zviklat, je to, že jedna z hlavních politických stran nemá názor. Když prostě má předseda jedné významné politické strany názor pozitivní, jiný významný muž Občanské demokratické strany má negativní, to si myslím, že je ten hlavní problém, že k takto zásadním věcem by hlavní politické strany měly umět mluvit jasnou řečí a ne to hrát tak trochu na obě strany. Ale pokud jde o kampaň, tak ke kampani já si myslím, že kampaň prostě budeme muset zhodnotit po skončení kampaně. Já, když si vzpomenu na volební kampaně, tak v průzkumech k volebním kampaním při volbách do sněmovny všichni lidé nebo drtivá většina říkala, že kampaně se jim nelíbí a nějaký výsledek ty kampaně měly. A také víme, že vždycky, když se dělá nějaká kampaň, tak vždycky odborníci říkají, že 50 % těch nákladů je vyhozených, akorát vám nikdo neřekne, kterých 50 % to je. Takže já to tady nechci v tuto chvíli nějak hodnotit, protože důležitý bude výsledek. Já samozřejmě subjektivně si také myslím, že některé věci by mohly být udělány jinak, ale já si netroufám říct, že můj názor je většinový názor.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Tak referendum budeme hodnotit post festum. Pánové, když jsme u těch kampaní ...

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Mohl bych zareagovat jenom ještě na to obvinění, že politická strana, míněno ODS, nemá názor? Já si myslím, že to vůbec není pravda. Pan ministr ví, že nemluví pravdu. Občanská demokratická strana na jedné straně říká zcela jasně, že je pro vstup a doporučuje svým voličům vstoupit do Evropské unie, ale současně je to strana, která je uvnitř dostatečně silná a demokratická, že unese, možná na rozdíl od sociální demokracie, v které to nebývá v poslední době zvykem, mít svůj vlastní názor, tak unese také odlišný názor několika lidí, názor, který ale není povrchní, ale vychází z dlouhodobého studia všech pro a proti.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Ano, ale když jsme u technologie kampaní, toho bych se chtěl dotknout, protože vy jste své řekli k tomuto. Jak jste hodnotili kampaň na fiktivní obchodní dům Český sen, který Česká televize podle mediálních odborníků do něj investovala dokonce miliony korun? Co říkáte tomuto projektu, produktu?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já s ním zásadně nemohu souhlasit, protože si nedokážu představit, aby se za peníze koncesionářů a daňových poplatníků, protože peníze na ten projekt šly nejen z rozpočtu České televize, ale pokud jsem správně informován, také z Fondu na podporu české kinematografie, tak aby si za peníze lidí někdo z lidí dělal takovouto legraci, je pro mne nepřijatelný princip.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane ministře, co na tento případ říkáte?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Tak já nevím, odkud peníze šly, takže nemohu reagovat v tuto chvíli na ty finance, ale já si myslím, že je to ukázka toho, že prostě žijeme ve světe, kde se dá vybudovat naprosto reálná virtuální představa. Prostě moc médií je obrovská, tak to prostě funguje. Ale jenom ještě k tomu, co říkal pan místopředseda Langer. Podle mého názoru to není o síle ODS, podle mého názoru je to chladnokrevný kalkul, kdyby náhodou referendum nevyšlo, tak tady má ODS několik politiků, kteří s tímto názorem by vystupovali - pan předseda Langer, pan stínový ministr Říman - a pak jsou tady jiní, kteří zase byli pro. Já si myslím, že prostě v takovýchto věcech by politická strana měla mluvit jasnou řečí. To je můj názor.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pánové ...

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já musím odmítnout, že se jedná o nějaký chladnokrevný kalkul. V mém případě se jedná, a zdůrazňoval jsem to vždycky, nikoliv o politický, ale občanský postoj, který vychází z dlouhodobého studia té problematiky. Já nikoho nepřesvědčuji, aby hlasoval pro, a už vůbec nepřesvědčuji někoho, aby hlasoval proti. Já jsem na jasnou otázku řekl svoji jasnou a konkrétní odpověď.

Moderátor (Jiří Podzimek):

My se v tuhle chvíli ptáme stále...

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Není to pokrytecké říkat něco, co není pravda.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Teď vás poprosím o maximální stručnost, protože diváci mohou odpovídat pouze "ano" nebo "ne". Ta otázka na vás je stejná: Budeme se cítit v Evropské unii bezpečněji? Ano nebo ne? Pane ministře.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já myslím, že... Je to hloupé říct, že ta otázka je hloupě položená, protože já bych na takovouhle otázku, takhle položenou otázku také nemohl odpovědět jednoznačně.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Já jsem ji specifikoval na začátku, to znamená ochrana života, zdraví a majetku ve smyslu kriminálním, řekněme.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Evropská unie nám to nezajistí. Evropská unie nám dá některé nové nástroje, které nyní nemáme. V tomto smyslu bych odpověděl "ano", ale nezajistí nám to automaticky, dá nám nové nástroje.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

A odpověď moje zní velmi obdobně. O bezpečnost našich životů, našeho majetku se musí postarat české instituce, které jsou k tomu zřízeny, tedy policie, státní zastupitelství, soudy...

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane ministře, ano nebo ne?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Ne. Odpověď zní jednoznačně ne.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Dobře.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Vstup do Evropské unie rozhodně nebude znamenat, že bude v této zemi bezpečněji.

Moderátor (Jiří Podzimek):

My jsme se samozřejmě s dovolením zeptali i vás na ulici, jak budete odpovídat vy na stejnou otázku. Prosím.

Účastník ankety:

Určitě bych se cítil bezpečněji pod unií.

Účastnice ankety:

Budou lepší zákony asi.

Účastnice ankety:

Slibuji si od toho, že policie se zlepší.

Účastnice ankety:

Já si myslím, že se na tom příliš nezmění.

Účastník ankety:

Když je víc toho pohromadě, tak by to mělo být asi lepší.

Účastnice ankety:

Ano, určitě.

Účastník ankety:

Otázky bezpečnosti v Evropské unii, bych řekl, že jsou propracovanější než u nás.

Účastník ankety:

Nebudu, protože zákony se tvoří tady.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Všem odpovídajícím děkuji touto cestou alespoň, protože ty odpovědi jsou přinejmenším pozoruhodné. Pánové, pojďme se podívat konkrétně. Bude po našem vstupu do Evropské unie policie pracovat lépe než dnes?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Policie bude pracovat stejně jako v tuto chvíli, ale přibudou některé nové projekty, do kterých se zapojíme. Staneme se plnoprávným členem Europolu, budeme moct pracovat s některými informačními systémy, se kterými dnes pracovat nemůžeme. Takže já bych to vzal jinak. V té běžné policejní práci na ulici, drobné kriminalitě, na tu to velký dopad mít nebude. Kde to bude mít dopad, to je na organizovaný zločin a na ty vážnější formy trestné činnosti.

Moderátor (Jiří Podzimek):

... které přetékají za hranice nějakým způsobem?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Tam se nám otevřou nové možnosti, které dnes jdou velmi obtížně.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Bude policie pracovat lépe?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já doufám, že ano, a bude to záviset například na jednom konkrétním zákonu, který se jmenuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. A bude to záviset na tom, jak budou policisté motivováni pro to, aby svoji práci dělali dobře. Ten vstup do Evropské unie bude znamenat plusy, zejména v těch formách kriminality, které překračují hranici jednotlivých států, ale současně to přinese i určitý nápad a složitosti v jiné oblasti. Rozšíření a volný pohyb osob v rámci Evropské unie bude znamenat některé komplikace. Takže to celkové vybalancování bude otázkou schopnosti policie, a proto si myslím, že naši pozornost bychom měli upírat nikoliv do Evropy, ale sem do České republiky, a na to podle jakých pravidel a za jakých podmínek budou policisté pracovat.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pánové, pojďme se podívat společně s diváky na to, co na tuto otázku říkají experti, odborníci, právníci a podobně. Prosím.

Jan Černý, advokát:

Já jsem slyšel jednu celebritu vyslovit názor, že po vstupu do unie k nám přijde zákon. A já jsem si uvědomil, že si možná mnoho lidí myslí, že k nám přijde šerif z Bruselu a udělá tady pořádek, jinými slovy, že se v květnu 2004 probudíme a všechno bude jiné a lepší. Tak tak jednouché to opravdu nebude. Nemyslím si, že by se ta bezpečnostní situace po vstupu do unie naklonila výrazně na jednu nebo na druhou stranu, ale myslím si, že je dobré odbourat ty mýty, které panují mezi občany.

Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze:

V souvislosti s přijetím do Evropské unie stojí před soudy řada velkých úkolů, které budou muset zvládnout. Především je to na soudcích samotných, aby si položili otázku, zda jsou dostatečně kritičtí a nároční sami k sobě a k výsledkům své práce, ale zároveň je tady i otázka pro Ministerstvo spravedlnosti jakožto "servisní organizace" pro soudce, které musí zajistit materiální, finanční a personální podmínky pro vstup soudnictví do Evropské unie. Předpokládám, že se po vstupu do Evropské unie mimo jiné občan České republiky bude cítit bezpečněji.

Tomáš Sokol, advokát:

Z dlouhodobého hlediska asi nelze vyloučit, že centrální možnost kontroly určitého území bude mít vliv i na jeho bezpečnostní situaci. Ale aktuálně si nemyslím, že by vstup do Evropské unie přinesl nějaké významné snížení kriminality.

Luboš Vlasák, soudce Městského soud v Praze:

Naším vstupem do Evropské unie dojde k určitým změnám, které se například projeví i v tom, že připravovaná novela trestního řádu, která mimo jiné zařazuje zvláštní oddíl spolupráce se státy Evropské unie i na poli trestního stíhání.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pokud to shrneme, a samozřejmě jsem si vědom, že v tom shrnutí je čertovo kopyto, ale tak můžeme to shrnutí charakterizovat dvěma slovy "Ano, ale..." Pánové, jeden specielní fenomén, který spáchaly poslední měsíce, které samozřejmě s tou, a už obecnou nebo specifickou otázkou souvisí, co říkáte té vlně vyděračů? Kde se to vzalo? To je fenomén, který tady byl zřídkakdy k vidění a teď je téměř řetězový.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já se nerad vracím k některým věcem z minulosti, ale faktem je, když byla ta jedna z těch prvních kauz v Olomouci, tak jeden z důvodů, proč jsem tehdy nechtěl, aby ta věc byla tak medializována, jak se prostě medializovala, a měl jsem určitý spor, by prostě já chápu pana hejtmana, že cítil potřebu lidi informovat, měl jsem s ním určitý spor, tak byl přesně z tohoto důvodu, protože vždycky jsme byli upozorňováni na jednu věc, že takovéto věci, které jsou prostě do určité míry dány psychickým stavem jedinců, a populace je v tomhle směru různá, tak vyvolávají...

Moderátor (Jiří Podzimek):

To se opakujete v podstatě.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

... vyvolávají bohužel nějakou řetězovou reakci a pak se to velmi obtížně zastavuje. To zastavení je jediné, to zastavení je v okamžiku, kdy zase budeme mít konkrétního pachatele, kdy bude nějaký postih, tak potom vlastně zpětně, pokud možno s pomocí médií, a tady bych chtěl poděkovat za přístup televize Primy, která jako první nám v tomhletom vyšla vstříc, tak aby pak zase byl propagovaný ten postih, protože to je zase to, co může odradit.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Mám říct zdvořile "není za co" nebo máte za co?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Máme za co děkovat.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane místopředsedo.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já si myslím, že ta mediální pozornost, která je takovýmto případům věnována, určitě může působit motivačně a souhlasím také s tím, že naopak stejná pozornost by měla být věnována ukončení, v případě úspěšného ukončení těch případů. A já si myslím, že vedle těch vyděračských tady také byla celá řada trestných činů spočívajících v různých anonymních telefonátech hrozících uložením bomby tam či onde. A já si myslím, že je velmi dobré, že u těchto trestných činů se alespoň u některých z nich podařilo nejenom odhalit pachatele, ale také pachatele odsoudit a odsoudit trestem, který podle mne je dostatečně tvrdý na to, aby působil odstrašujícím způsobem pro každého, kdo by něco takového chtěl dělat.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pánové, vyděrači jsou svého druhu teroristé. A teď si trošičku zavzpomínáme, pane ministře, a podíváme se na to, co říkal pan ministr vnitra Gross před zhruba dvěma lety. Prosím.

Stanislav Gross (natočeno před dvěma lety):

Pro občany to bude znamenat toliko takové věci, že třeba před dvěmi, třemi lety nebylo běžné, abyste na ulicích potkali policistu se samopalem a neprůstřelné vestě, obrázek, který je obvyklý z řady západních zemí, a budeme si muset na takový obrázek i v pražských ulicích i v jiných městech v České republice zvyknout.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Podle prostřihu na pana kolegu Langera jste si všimli, že jste naše oblíbená často se zjevující dvojice.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Budeme to muset nějak "pročenžovat".

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já jsem jeho věrný stín a doufám, že se to obrátí.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane ministře, hrozba terorismu je podstatná, veliká. Nehrozí nebezpečí, že v rámci nějakých preventivních opatření se můžeme proměnit v účelně, účelově policejní stát?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Víte, to je vždycky vážné riziko, kdy se tyto věci musí vyvažovat. Vzpomeňte si třeba na veřejnou debatu ve Spojených státech po 11. září, také byla poměrně rozsáhlá ta debata organizace chránící lidská práva, protestovali proti některým opatřením, která tam byla administrativou prosazena. Já si myslím, že tady je logické, že ministr vnitra a Ministerstvo vnitra vždycky bude trošku více posunuto na tu stranu, že bude chtít dát represivním orgánům trochu více kompetencí, proti tomu budou stát organizace a politici.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Zejména opoziční.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Myslím, že to je a priori spor vláda - opozice.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

To jsou lidé prostě typu, já nevím, osobností, kterých já si vážím - Petr Uhl, ale třeba i ve vládě, já nevím, místopředseda Rychetský, kteří zas přeci jen i na základě životní zkušenosti prostě hodnoty lidských práv vnímají třeba poněkud silněji, nežli ten represivní resort. Takže tady bude nějaký střet názorů a něco z toho vzejde. Já si myslím, že prostě ta debata být musí. Já, kdybych jí nechtěl tu debatu, tak si myslím, že to bude prostě špatně.

Moderátor (Jiří Podzimek):

V případě, že se stanete ministrem vnitra, budete chtít více kompetencí, více peněz?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

No, já si myslím, že je přirozenou touhou na jedné straně každého ministra mít více kompetenci a více peněz, ale...

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já myslel, že řeknete, že se nestanete.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

... v tomto konkrétním případě si myslím, že je potřeba velmi pečlivě vyvažovat, kde je ta únosná hranice zasahování státu do našeho soukromí, a já jsem liberálně konzervativní politik a pro mne svoboda jednotlivce a nedotknutelnost soukromí jsou nesmírně vážené hodnoty. Takže musíme velmi pečlivě vyvažovat na jedné straněm, jak chránit tu svobodu a zamezit jejímu omezování a zase na straně druhé neochromit činnost bezpečnostního aparátu. Ale jestli jste hovořil o tom policejním státu, já zde nechci lacině nálepkovat policejní stát a podobně, ale jestli mluvíme o vpádu do soukromí jedinců a omezení svobody, tak já alespoň to vidím v tuto chvíli v tom velmi dramaticky rostoucím počtu odposlechů, které realizuje policie. A právě odposlech telefonických rozhovorů je ten nejzásadnější vpád do lidského soukromí, a jestli se něčeho bojím, tak je ta kombinace šestinásobného, to znamená 600 % nárůst počtu odposlechů.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Teď vás chytnu za slovo, pane místopředsedo. Zkusíme se podívat na to, co říkal přesně před 364 dny Ivan Langer na práci policie v Nedělní partii. Prosím.

Ivan Langer (natočeno před rokem):

Lidé pořád nežijí v této zemi s pocitem bezpečí, nežijí s pocitem toho, že na jedné straně jejich práva a majetek je dostatečně ochráněn a na straně druhé policie je opravdu důsledným ochráncem jejich práv, prostě jsme stále svědky některých velmi neprofesionálních výkonů ze strany policie, a to je potřeba změnit. Já mluvím o zhodnocení čtyřleté práce sociální demokracie v oblasti bezpečnosti a práce policie a tady musím říci, že právě proto, že nemají policisté dostatečnou motivaci pro tu svoji práci dělat ji dobře, se potkáváme například s tak vysokým procentem trestné činnosti policistů, jak to bylo za uplynulé období. Korupce vzniká tam, kde je nerovné postavení dvou lidí, kdy jeden rozhoduje o druhém - jeden má razítko a ten druhý pro život potřebuje to razítko, takže tam vzniká korupce. Chcete-li důsledně bojovat s korupcí, znamená to zmenšit objem byrokracie, ubrat razítek, ubrat úředníků a dát lidem větší volnost pro rozhodování.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Jenom pro informaci - "ano" říká 38 % z vás, "ne" říká 62 %. Pane ministře, co po roce říkáte na tyto rok staré repliky pana kolegy Langera?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Tak já myslím, že prostě to byl natolik obecný výrok, že těžko se dá k tomu něco jasného říkat. Ale pokud jde o tu motivaci, tak zhruba před tím rokem pan místopředseda Langer byl spoluautor torpédování toho služebního zákona, o kterém teď před chvílí hovořil. Já jsem rád, že v tuto chvíli prostě ten zákon je znovu ve sněmovně. Došlo tam k některým změnám, které také jdou vstříc tomu, co tehdy opozice kritizovala. Doufám, že tentokrát se to podaří prosadit. A snad jenom ještě k těm odposlechům, k těm číslům, která uváděl pan místopředseda Langer, je zapotřebí dodat, že jsou chybná z toho pohledu, že srovnává dvě nesrovnatelné základny - před novelou zákona o policii a po novele. Před novelou zákona o policii, respektive trestního řádu, kdy byly ty údaje, které měl k dispozici parlament, pouze na základě policejních odposlechů, nikoliv na základě odposlechů povolovaných soudem po sdělení obvinění, a nyní už jsou na základě novely pouze jedny odposlechy.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Ale pánové...

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já bych měl zase repliku, že něco ubylo z té statistiky, takže ta čísla tomu odpovídají.

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Ale přesto... Ne, ne, neodpovídají, ale nárůst určitý je.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane Korecký, prosím.

Miroslav Korecký, novinář, Týden:

Já se vrátím k tomu, co bylo řečeno na začátku tohoto tématu. Za rok, za dva, za tři po vstupu do Evropské unie může se tady objevit vlna poměrně masivní deziluze z toho, že zemědělci nebudou schopni konkurovat, české firmy nebudou schopny konkurovat, začnou krachovat, stát nebude už moci mít tu možnost jim pomoci...

Moderátor (Jiří Podzimek):

Prosím, otázku.

Miroslav Korecký, novinář, Týden:

... ceny mohou vyletět nahoru a tak dále. Nebojíte se toho, že právě proto, že se tady žádná česká strana nepostavila proti, vyjma komunistů, že tady může nastat poměrně razantní změna politické mapy, že komunisté tím mohou dramaticky získat?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Samozřejmě, že komunisté budou vydělávat na nespokojenosti vždycky, a já doufám, že to tak zůstane, protože v opozici, doufám, že zůstanou. Ale doufám, že lidé budou mít vždycky rozum v tomto směru, protože kritikou těžko něco změníte. Ale já bych se zeptal - proč by měly firmy krachovat kvůli konkurenci? Vždy už dnes absolutní konkurenci firmy vystaveny jsou. Státní podporu už dávat nemůžeme už minimálně rok komukoliv. Pokud nějakou podporu chceme dělat, tak musíme jít žádat stejně do Bruselu, a to ještě nejsme v Evropské unii. A naše firmy dneska, pokud se podíváte na strukturu dovozu a vývozu, tak zjistíte, že jsou velmi úspěšné na evropských trzích. Co nám může přivodit určitý problém, to je recese v Evropě. To je pravda, ale to vždycky každou malou ekonomiku asi recese, nějakého obchodního partnera, poznamená.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Pane Krejčí, prosím otázku na pana Langera.

Viktor Krejčí, nezávislý novinář:

Ne, na pana ministra vnitra.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Prosím.

Viktor Krejčí, nezávislý novinář:

Vy jste na začátku říkal, že se po vstupu do Evropské unie se nezmění přístup policistů na ulici. To mě teda docela vyděsilo, protože přístup policistů v Evropské unii a u nás je velice rozdílný. Pro mne je to taková další kapka, proč říkat "ne".

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Tím, co jsem chtěl říct, jsem řekl to, že vstup do Evropské unie sám o sobě nic na tom dennodenním přístupu policistů měnit nebude. Ale já zas bych tady s tím mýtem příliš nesouhlasil. Já samozřejmě vím, že problémy jsou. Já, když třeba hovořím s emigranty, a hovořím s nimi poměrně často, tak prostě u nich je nejlépe postřehnutelné, co oni říkají přístupu policistů po roce 90, když sem prvně přijeli.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Poslední otázka. Jsme na konci. Jak budete za týden hlasovat - "ano" nebo "ne" - v referendu?

Stanislav Gross (ČSSD), ministr vnitra:

Já budu jednoznačně pro vstup České republiky.

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

Já jsem řekl jasně, že ač ODS říká "ano"...

Moderátor (Jiří Podzimek):

... vy ne?

Ivan Langer (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny:

... toleruje menšinový názor.

Moderátor (Jiří Podzimek):

Dámy a pánové, 38 % říká "ano" na bezpečí v EU, 62 % říká "ne". Děkuji vám za pozornost, příště se na vás těší Štěpánka Duchová. Mějte se prima a díky. Hezké odpoledne. Děkuji vám.