Naším dnešním hostem je místopředseda Poslanecké sněmovny a člen ODS Ivan Langer. Dobrý den.

Host (Ivan Langer): Dobrý den přeji.

Moderátor (Lukáš Landa): Prvním tématem dnešního pořadu budou média. Pusme si nejprve vyjádření premiéra Vladimíra Špidly.

Projev Vladimíra Špidly: Je naším záměrem udržet a rozvíjet Českou televizi a Český rozhlas jako veřejnoprávní média. Je naším záměrem zachovat při České televizi dva programy. Veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas mají mít podle našeho názoru významnou váhu a dlouhodobě stabilizovanou existenci a dlouhodobě stabilizovaný tok financí tak, aby mohly svoji úlohu plnit.

Moderátor (Lukáš Landa): Tolik tedy slova premiéra Vladimíra Špidly. My se u financování médií veřejné služby zastavíme. Koaliční poslanci prosazují, aby se televizní poplatky ze současných 75 korun poprvé zvedly hned na 100 korun, poté by od ledna 2007 následoval růst na 135 korun a v roce 2010 na 155 korun měsíčně. Pane poslanče, co tomu návrhu říkáte?

Host (Ivan Langer): Ten návrh obsahuje z mého osobního pohledu dobré, ale i špatné věci. Tou dobrou věcí je přechod na postupný přechod na tak zvaný čistý model financování elektronických médií, tedy že veřejnoprávní právní média, a to jak Česká televize tak i Český rozhlas by byly financovány výhradně a pouze z koncesionářských poplatků, soukromá média výhradně z reklamy. Nicméně to špatné vidím zejména v tom jednorázovém navýšení koncesionářského poplatku již v letošním roce a to druhé špatné vidím v té samotné navrhované výši koncesionářských poplatků, o které jsem přesvědčen na základě propočtů, že neodpovídá tomu ponížení respektive úplnému zániku reklamy.

Moderátor (Lukáš Landa): Z jakých propočtů vycházíte?

Host (Ivan Langr): Vycházím z jednoduchých počtů, které říkají, v České republice máme 4,5 milionu domácnosti, zhruba půl milionu korun, teda půl milionu tu máme právnických osob, které podléhají placení koncesionářského poplatku a pokud to spojíte s navrhovaným zpřísněním výběru koncesionářských poplatků a dalšími příjmy, které mají veřejnoprávní instituce jako rozhlas a televize, potom ta celková navrhovaná výše financí, se kterými by měla hospodařit Česká televize je neskutečně a řekl bych dramaticky vyšší než je tomu dosud.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Televizní poplatek se naposledy zvedal v roce 1997, z 50 na 75 korun. Teď se 7 let s ním nic nedělo, jaká by tedy podle vás byla ta odpovídající výše?

Host (Ivan Langr): Víte teď neumím říct přesně jaká výše poplatků by měla být, nicméně říkáme, že v tuto chvíli probíhá v České televizi zejména velmi zásadní změna jejího fungování. Já osobně jsem navrhoval další konkrétní náměty, kde by Česká televize mohla ještě uspořit, aniž by musela škrtat v oblasti výroby.

Moderátor (Lukáš Landa): Můžete nám je tady říci?

Host (Ivan Langr): Určitě. Jsou to poplatky, které platí za přenos televizního signálu. Jsou to poplatky, které platí České poště za výběr koncesionářských poplatků, jsou to věci, které souvisejí s provizí za reklamy, jsou to věci, které souvisejí také mzdovým zajištěním nebo tou částí rozpočtu, která jde na mzdy, tedy jinými slovy příliš velký počet lidí, kteří v České televizi pracují.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Co na ty vaše návrhy říkal generální ředitel České televize pan Janeček? On ten váš návrh v médiích označil jako likvidační.

Host (Ivan Langr): Já bych odlišil jeho reakci na tyto mé konkrétní podmínky, které jsem říkal. Tady jsem se setkal se vstřícnou reakcí a samozřejmě s upozorněním, že tyto změny jsou možné, tyto úspory jsou možné, nicméně není jich možné dosáhnout ze dne na den. Proto jsme také dodávali, že chceme vidět výsledky restrukturalizace České televize dokonce tohoto roku a od nového roku můžeme přejít na ten postupný přechod na čistý model financování a pokud by se v závěru tohoto roku ukázalo, že Česká televize opravdu již není schopna dalších úspor, potom se pojďme bavit na, o jednorázovém navýšení koncesionářského poplatku.

Moderátor (Jindřich Šídlo): No a nehrozí to, v řeči bojoval o to poslanec Kopal z ČSSD, že do té doby ta televize vulgárně řečeno chcípne?

Host (Ivan Langr): Nemyslím si to. Opravdu jsem přesvědčen, že tou kombinací například přísnějšího výběru vnitřních úspor, nikoliv té výrobní oblasti, kombinací zbytečným podle mého názoru přesunem daně z přidané hodnoty za přenos televizního a radiového signálu z 5 na 19 procent by bylo možné dospět k tomu, aby Česká televize hospodařila rozumně i do konce roku a stále měla motivaci nějaké úspory a nějakou racionalizaci dělat. Teď se obávám, pokud ten poplatek zvýšíme v půlce roku hned na 100 korun, tak to povede k absolutní ztrátě motivace nějak ty změny dotáhnout do konce.

Moderátor (Lukáš Landa): Proč nevěříte generálnímu řediteli, který říká, že ta televize jednoduše může zaniknout nebo bude muset razantně omezit program a ta veřejná služba bude tím pádem o něco horší?

Host (Ivan Langr): Já bych nepoužíval slovo věřit nebo nevěřit. Já předesílám, že jsem přinesl konkrétní náměty, kde si myslím, že Česká televize může ještě uspořit, aniž by se to týkalo její výrobní části a jsem přesvědčen, že s tou kombinací, o které jsem hovořil, může Česká televize v klidu fungovat a plnit svoji veřejnoprávní roli v tomto roce a připouštím, to jsem také řekl, že pokud výsledkem restrukturalizace těch změn plošný výběr poplatku, snížení daně z přidané hodnoty bude závěr, že přesto ten poplatek je příliš nízký, potom v jasné výsledovce slovy ekonoma se můžeme bavit o tom, nakolik poplatek je třeba zvýšit.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Vy jste mediální odborník, vy určitě víte, že nižší poplatek než v Česku je pouze v Rumunsku, ale přesto se vám zdá, že by mohl být dostatečný, i po těch 7 letech?

Host (Ivan Langr): Ono to srovnání Rumunsko a zahraničí má svoji váhu, nicméně není ta váha absolutní. Myslím si, že vypovídající mají být čísla, fakta, jak hospodaří Česká televize a tady říkám, že oproti minulosti vidím a také oceňuji zásadní změnu přístupu ze strany vedení, jak tedy generálního ředitele Janečka, tak i ekonomického ředitele Lamberta, nicméně pořád jsem přesvědčen o tom, že je, je kde spořit, aniž by byla postižena Česká televize jako taková.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Mluvme ještě chvilku o tom, jak lépe vybírat televizní poplatek. Jaký návrh se líbí vám, je to to, co se nepřesně nazývá televizní daň nebo je to možnost podat čestné prohlášení, že tu televizi nemám a pak neplatit?

Host (Ivan Langr): Každá z těchto metod má svoje klady a zápory, nepochybně. Já se spíše k té povinnosti každé domácnosti platit koncesionářský poplatek, a to nikoliv za to, že vlastním televizi, ale protože společnost se většinově rozhodla na tom, že zde má existovat, mají existovat média veřejné služby a platí se tedy za onu veřejnou službu. Přináší to to riziko, že omezené procento, a já si troufám tvrdit, že je to tak jedno, maximálně 2 procenta domácností skutečně televizi nemají, ty na to budou doplácet. Nicméně v tuto chvíli takovýto návrh je ochranou těch poctivých koncesionářů, kteří platí a dívají, před těmi, kteří platí, mají televizi, tedy, kteří mají televizi, dívají se a neplatí.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Takže jinými slovy, já vám do toho skočím, promiňte, liberální ODS navrhuje novou daň?

Host (Ivan Langr): To není pravda, koncesionářský poplatek je ve své podstatě daň už teď. Potíž je v tom, že ti, kteří tuto daň platí poctivě jsou biti a doplácejí na ty, kteří tuto daň, která existuje už teď, jenom se nazývá koncesionářský poplatek, neplatí.

Moderátor (Lukáš Landa): Váš návrh nepočítá s reklamou v České televizi, ostatně i ten koaliční, zkuste mi jako laikovi vysvětlit, proč by Česká televize nemohla být alespoň zčásti financována z reklamy. Zkuste uvést příklady ze světa.

Host (Ivan Langr): Tak příklady, můžem si vzít hned ten nejpověstnější BBC, ale zase bych odstoupil od toho srovnávání se zahraničím a zkusil vám dát své své argumenty ve prospěch tak zvaného čistého modelu financování. Za prvé si myslím z ekonomického pohledu, že stávající hybridní systém je cosi jako nekalou soutěží, kdy na jednom poli se utkávají soukromé televize, veřejnoprávní televize a jedna z nich požívá té výhody televizní daně, tedy koncesionářského poplatku. Vedle toho platí...

Moderátor (Lukáš Landa): Protože plní funkci veřejné služby.

Host (Ivan Langr): Ano, ale potom tedy se ptám nakolik ta přítomnost reklamy je ku prospěchu té televizi a jejímu vysílání či nikoliv. Já se domnívám, že závislost na reklamě znamená větší závislost na sledovanosti za každou cenu a nikoliv pečlivé soustředění se na plnění role média veřejné služby. Znám argument, který říká, no ale sledovanost je přece důležitá. Ale potom si kladu otázku, jestli opravdu sledovanost veřejnoprávní televize má odviset od přítomnosti reklamy anebo má odviset od kvality samotného vysílání bez ohledu na tom, zda je ve vysílání přítomna reklama či nikoliv. Odpovídám, že má být výsledkem kvality toho vysílání, třebaže bez reklamy.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Určitě znáte něco, co se nazývá legitimita poplatku. Čili v okamžiku, kdy se na tu televizi prostě dívá méně než určitý počet lidí, tak vzniká samozřejmě hypotetická otázka, proč ty lidi nutit, aby si tu televizi dál platili. Kolik to podle vás je procent?

Host (Ivan Langr): To neumím odhadnout, a to si myslím, že je věc subjektivního soudu každého z nás. Já k tomu jedno a myslím, že to zaznělo velmi přesně ve vystoupení poslanců Občanské demokratické strany, že duální systém, který existuje v České republice, je systém, který nehodláme zpochybňovat, že jsme přesvědčeni o tom, že vedle sebe mají působit jak soukromoprávní média tak také veřejnoprávní média. Ale přesné číslo, které by jakoby zpochybňovalo už existenci samotných veřejnoprávních médií opravdu upřímně nedokážu říct.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Já bych se zeptal teď tedy napřímo. Ivan Langr je zastáncem dvou programů České televize vysílajících 24 hodin denně? Jste přesvědčený?

Host (Ivan Langr): To mě ženete do kouta, což je vaše práce. Já jsem zastáncem existence kvalitní veřejnoprávní televize. Pokud tato televize bude dobře hospodařit s tou televizní daní, kterou už teď všichni, nebo někteří z nás platíme, a pokud z toho vyplyne její schopnost naplnit kvalitním programem 24 hodin třeba 2 programy, klidně a má 2 programy.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Takže vy nejste zastáncem toho, co se vám občas podsouvám, že byste rádi ten druhý program zprivatizovali.

Moderátor (Lukáš Landa): Kdyby nyní pan...

Host (Ivan Langr): To je přesně, já jsem rád, že jste řek, to se mi často podsouvá...

Moderátor (Lukáš Landa): Kdyby nyní padly, ta otázka může znít takto, kdyby nyní padl návrh na privatizaci jednoho z kanálů České televize, podpořil byste ho dnes?

Host (Ivan Langr): Nevím, ale musím říct, že jsem v žádném případě nikdy nebyl a nejsem zastáncem apriorní privatizace jednoho z kanálů České televize. Tedy platí, co jsem řekl před chvílí. Pokud televize na to bude mít, pokud bude efektivně hospodařit s penězi, které vybere od koncesionářů, pokud bude schopna oba dva programy naplnit kvalitním programem, pak klidně a vysílá na dvou.

Moderátor (Lukáš Landa): Řekněte mi, chcete vůbec veřejnoprávní médium, veřejnoprávní televizi v České republice?

Host (Ivan Langr): Já ano a můžete mne usvědčit z toho, že mluvím pravdu a že se podle toho také chovám. Podíváte-li se do obsahu mých přednášek oboru média a právo, které přednáším na právnické fakultě v Olomouci a tam se prohlašuji za zastánce duálního systému vysílání.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Mě by zajímala taková věc, nakolik hraje v rozhodování poslanců, například o výši koncesionářského poplatku roli to, že je náhodou rozzlobí nějaký pořad. V debatě ve druhém čtení byla od vašich stranických kolegyň, zejména Němcové a Dostálové zjevné, že je nesmírně rozčílil jeden pořad na České televizi, a že to byl i takový poslední argument, já to říkám trochu nepřesně, proč ty poplatky není třeba zvedat.

Host (Ivan Langr): Tak v mém případě to nehraje roli v žádnou. Já se vždy snažím o odborný koncepční pohled na věc, třebaže připouštím, že s mým pohledem na tento problém nemusí být každý ztotožněn. Já si spíš myslím, že problém neleží v ODS, ale v některých poslancích sociální demokracie, kteří velmi negativně ještě dříve, než se ten zákon projednával, říkali a nahlas to říkali, pokud Česká televize bude o nás vysílat takové pořady, tak potom nedostane ani korunu navíc. To si myslím, že krátkozraké a chce to, tak jako všechno, profesionální přístup z obou dvou stran, tedy jak od poslanců tak i České televize.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Já bych se přece jenom ještě vrátil k té myšlence veřejnoprávní televize úplně bez reklamy, já to řeknu natvrdo, nakolik v tom hrají lobbistické zájmy soukromých televizí Primy a NOVY?

Host (Ivan Langr): Myslím si, že toto je systém, který by mohl a z mého přesvědčení také měl, vyhovovat všem, tedy jak privátním televizím tak i veřejnoprávní televizi. Já považuju za důležité zdůraznit, že já jsem navrhoval ten přechod na čistý model financování tak, aby byla zohledněna digitalizace vysílání v České republice a aby tedy ten start toho čistého modelu financování byl už v situaci, kdy český mediální trh je více otevřený než je nyní, aby nehrozila kumulace reklamy na jednom účtu jedné firmy nebo na dvou účtech dvou firem.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Trošku jste z té otázky uhnul. Souhlasíte tedy z tezí, že případný zákaz reklamy v České televizi pomůže komerčním televizím, v našem případě tedy televizi NOVA a televizi Prima?

Host (Ivan Langr): Já si myslím, že pomůže jak televizi Prima, tak televizi NOVA, tak také České televizi a zejména divákům. A to je teze, ze které vycházím, a proto jsem také zastáncem a byl jsem zastáncem čistého modelu financování.

Moderátor (Lukáš Landa): Z programu Sněmovny byl minulý týden stažen návrh novely, který se také týká médií veřejné služby, konkrétně jejich Rad. Dejme slovo ministru kultury Pavlu Dostálovi.

Projev Pavla Dostála: Nezávislost veřejnoprávní televize i veřejnoprávního rozhlasu nejlépe zajistí taková Rada, která nebude pracovat ve stavu ohrožení. Jinými slovy, že to musí být Rada, která bude co nejobtížněji odvolatelná. A to z jednoho prostého důvodu. Protože teoreticky řečeno, snadno odvolatelná Rada podléhá politickým tlakům. Radu by mělo volit několik subjektů. To jest Poslanecká sněmovna, Senát a jmenovat třetinu rady buď premiér nebo prezident republiky. Kdybyste se mě zeptali proč, tak vám sdělím, že to je právě pro tu neodvolatelnost. Šlo totiž o to, aby Rada nešla odvolat jako celek, tak jak Poslanecká sněmovna to v minulosti opakovaně udělala.

Moderátor (Lukáš Landa): Stále posloucháte Studio STOP, jehož hostem je dnes místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langr. Pane místopředsedo, jak vy pohlížíte na ten návrh, který tady přednesl ministr kultury Pavel Dostál?

Host (Ivan Langr): Já ten návrh považuji za zbytečný, jenom komplikující stávající situaci v České televizi. A ač tuto Radu České televize si absolutním způsobem, popírajícím veškeré principy poměrného zastoupení navolila vládní koalice, jsem přesvědčen, že jakákoli změna tohoto systému by byla změnou špatnou a myslím si, že jak vedení České televize, tak i Rada České televize v tuto chvíli odvádějí svoji práci relativně dobře.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Abychom byli úplně korektní, ona to nebyla celá Rada Česká televize, byla to ta třetina rady, kterou si navolila vládní koalice.

Host (Ivan Langr): Ano, děkuji za upozornění, je to tak, ale i ....

Moderátor (Jindřich Šídlo): Před rokem...

Host (Ivan Langr): I ta třetina popírala ten princip, který až dosud byl zachováván a byl zachováván dokonce i za času tolik proklínané Opoziční smlouvy.

Moderátor (Jindřich Šídlo): A vám se nelíbí ta myšlenka pana ministra kultury na jaksi zmenšení vlivu politiků ještě v dané konkrétní situaci v Poslanecké sněmovně na ty mediální Rady nebo na výsledek?

Host (Ivan Langr): Ono se hodně hovoří o vlivu politiků a méně už se mluví o jiných vlivech, o ekonomických, o lobbistických, o profesních vlivech, které taky můžou sehrát svoji negativní roli, tak jako vlivy politické. Já jsem přesvědčen ale, že bychom měli vážit velmi pečlivě, téměř na lékárnických vahách tu odvolatelnost a neodvolatelnost. To je velmi často politikům vytýkáno a říká se to, jako téměř základní teze, že každá moc, která nepodléhá kontrole, má tendenci se zvrhnout. A tady si myslím, že platí-li ten koncept, že radní zastupují veřejnost, že výši koncesionářského poplatku a že výroční zprávu České televizi projednává, respektive předtím schvaluje Poslanecká sněmovna, potom vedle té pravomoci, kterou Rada má by měla mít i jasnou odpovědnost. Já mám skutečně obavu, že tím rozptýlením, rozdělením toho systému potom se bude jednat o jakoby odtržení se těch lidí, kteří svoji funkci mají plnit od odpovědnosti a jak potom budete chtít ty lidi za situace, kdy Česká televize nebude plnit svoji funkci, povolat k odpovědnosti?

Moderátor (Jindřich Šídlo): Ten systém ale funguje v řadě zemí, například v Německu řekněme, myslíte si, že tam s tím mají špatné zkušenosti, že by ty Rady pak byly neodpovědnější, než když jsou jmenovávány a odvolávány?

Host (Ivan Langr): Já soudím z vlastního pohledu a ten říká, že nejvěrohodnějším rozložením nálady obyvatelstva je Poslanecká sněmovna, Poslanecká sněmovna de facto rozhoduje o výši koncesionářských poplatků, Poslanecká sněmovna by potom měla volit Radu České televize a Rada České televize by se měla zodpovídat Poslanecké sněmovně. Nemyslím si, že řešení spočívá v tom rozdělením volení členů Rady, ale například ke zpřísnění a k přesnější specifikaci důvodů, pro kterých může být Rada odvolána jako celek.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Konkrétně..

Host (Ivan Langr): Aniž by se, aniž by se...

Moderátor (Jindřich Šídlo): Zkusme vymyslet nějaké důvody.

Host (Ivan Langr): Dokážu si představit přesnou specifikaci ekonomické hospodaření, pak narážíme na problém definice veřejnoprávní role, co to je médium veřejné služby, co by mělo obsahovat vůbec ten, to vysílání, s tím, zda relevantní jsou otázka zda veřejnou službu musí plnit jenom veřejnoprávní televize anebo jestli si jí stát nemůže objednat od privátního subjektu. To jsou všechny relevantní argumenty, který je třeba zvažovat.

Moderátor (Lukáš Landa): Když vy jste mluvil o tom, jak si vládní koalice navolila loni třetinu Rady České televize, to je pravda...

Host (Ivan Langr): A přesto jsem dodal, že se nedomnívám, že bychom měli Radu v tuto chvíli odvolávat, měnit způsob její volby.

Moderátor (Lukáš Landa): Ano, vy jste tehdy také řekl, kdo s čím zachází, s tím taky schází v této souvislosti, ale nebyli jste to vy, kdo kdysi s ČSSD vlastně tenhleten silový způsob zacházení začal, když jste v roce 2000 odvolali tehdejší Radu České televize?

Host (Ivan Langr): Odvolání byla jedna věc, druhá věc byla potom volba, a tady říká, že i za časů tak proklínané Opoziční smlouvy se vždycky důsledně dodržoval princip poměrného zastoupení a já jsem vedl celou řadu jednání se zástupci tehdejší opozice. Musím říct, že ta jednání byla sice tvrdá, nicméně korektní a nikdo z nich si na to, na ten výsledek nemohl stěžovat a také si nestěžoval.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Kdyby se ODS ujala moci a vytvořila nějakou koalici s někým, můžete říct, že se nebudete chovat tak, že byste si tu třetinu Rady, která tam vyjde pro tu volbu nenavolili sami?

Host (Ivan Langr): S čím kdo zachází, s tím také schází, není výhrůžka, že se budu chovat stejně jako ten člověk, jak se chová nyní. Je to spíš to, že jednoho dne ta odpovědnost bude vyměřena tomu, kdo se choval špatně. Já budu vždy zastávat princip zachování principu poměrného zastoupení.

Moderátor (Lukáš Landa): Říká host dnešního Studia STOP Ivan Langr. Opusme nyní média a podívejme se na současnou politiku ODS. Zdá se, alespoň podle preferencí, si stojí v tuto chvíli velmi dobře. Mnozí ty zásluhy přisuzují vašemu předsedovi Topolánkovi. Patříte mezi ty lidi, kteří tedy zdvíhají pana předsedu do nebes a on je tím, který, vy se trochu smějete, který může za ty preference současné ODS?

Host (Ivan Langr): Já se směji, protože jsem nepatřil nikdy mezi ty členy ODS, kteří zvedali do nebes toho předcházejícího předsedu, takže není možné ode mne očekávat, že bych svůj přístup změnil. Nicméně ten výsledek, nebo stávající výsledek průzkumu volebních preferencí je nepochybně pro ODS potěšující, dodávám také zavazující. Je to výsledek, který je projevem kombinací několika prvků. Určitě na prvním místě změna v čele Občanské demokratické strany, myslím si, že Mirek Topolánek je muž, který má své klady a zápory. Za ty klady, které by mohly k tomu přispět řadím takovou přímočarost, srozumitelnost, takovou člověčinu, která z něj, z něj čiší. Dál se...

Moderátor (Lukáš Landa): Promiňte, že vás přeruším, byla by ta...

Host (Ivan Langr): Vy se mě budete ptát na ty aktiva, že jo? Na ty zápory?

Moderátor (Lukáš Landa): Já bych...

Host (Ivan Langr): Já jsem to čekal.

Moderátor (Lukáš Landa): Já bych u té člověčiny, myslíte si, že člověčina je dobrá vlastnost pro premiéra? Proč se na to ptám. Je pravděpodobné, že ODS vyhraje volby a že se bude podílet na sestavování vlády a že předseda ODS by mohl být i premiér.

Host (Ivan Langr): Myslím si, že ta lidskost, ta normálnost, já jsem použil slovo člověčina, je důležitý předpoklad k tomu, aby lidé věděli, že tam nahoře není robot, který nemá srdce, který nemá duši. Vedle té člověčiny ale musí být také přítomna profesionalita. A bez té by to vůbec nešlo.

Moderátor (Jindřich Šídlo): A má jí pan předseda Topolánek?

Host (Ivan Langr): Mě zatím přesvědčil v tom, že jako manager a premiér vlády by měl být člověk, který má jasnou vizi toho, jak by měla vypadat politika politické strany, kterou reprezentuje, vizi toho, jak by měl vypadat stát pod jeho premiérováním. Tak myslím si, že toto zatím naplňuje.

Moderátor (Jindřich Šídlo): To znamená, že vy budete zřejmě proto, aby Mirek Topolánek obhájil na Kongresu svoji roli, by se do té doby může stát spousta věcí, jsou volby.

Host (Ivan Langr): V tuto chvíli říkám, že kdyby Kongres byl zítra, můj hlas by Mirek Topolánek dostal.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Já bych přece jenom ale nerad nevyužil toho, co jste sám naznačil, že Mirek Topolánek má taky nějaká negativa, tak jaká má podle vás negativa?

Host (Ivan Langr): Každý máme klady a zápory. Dobře, naběhl jsem si, tak budu povídat. Myslím si, že by mu prospělo, prospěla větší schopnost taktiky a strategického dlouhodobého uvažování, možná trochu méně jadrnosti občas, ale on je Valach, takže těžko chtít, aby změnil svůj naturel, možná by to chtělo spíše déle uvažovat před tím, než něco řekne.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Co řekl třeba takového, co se vám nelíbilo?

Host (Ivan Langr): Teď neumím udělat výčet a nemám žádný černý deníček hříchů Mirka Topolánka, mám černou knihu hříchů České policie, ale to jsou takové obecné soudy spíše pocitového charakteru.

Moderátor (Lukáš Landa): ODS trvale kritizuje současnou vládu. Co ale zvažujete nebo co chcete udělat proto, aby tedy tato vláda byla svržena, aby tato vláda nevydržela do roku 2006? Vy už jste se o to tak trochu pokusili, ale neúspěšně nutno říct.

Host (Ivan Langr): Ano, neúspěšně a je potřeba říct, že síly v Poslanecké sněmovně jsou jasně definovány, že Občanská demokratická strana nemá většinu pro to, aby mohla tuto vládu svrhnout a tato vláda skončí teprve tehdy, až se sama rozloží. Já se domnívám, že prst na spoušti má zejména předseda KDU-ČSL pan Miroslav Kalousek, v podobě unionistů vidím nejvěrnějšího spojence Vladimíra Špidly, protože se budou držet této vlády zuby nehty, nebo jakékoli předčasné volby by znamenaly jejich smrt.

Moderátor (Lukáš Landa): Já tu otázku zopakuji a doplním o tu vaši odpověď. Probíhají tedy jednání mezi ODS a třeba předsedou Miroslavem KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem o tom, že by tedy tato vláda mohla skončit a nastala nějaká jiná varianta, třeba za účasti ODS?

Host (Ivan Langr): Nevím, jestli to nazvat jednáním s tím oficiálním puncem, ale určitě s ním se setkáváme, vím, že se s ním setkal pan předseda Topolánek, potkal jsem se s ním také já a odpověď pana Kalouska je podle mne svým způsobem velmi logická. On udělá to, co bude pro něj v tu danou chvíli nejvýhodnější.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Tak vy jste zkušený politik, řekněte nám, do kdy podle vás ta vláda vydrží? Kdy se může rozložit sama podle toho, co víte?

Host (Ivan Langr): Já to fakt nevím, ale kdybych měl vycházet z toho, že každý z účastníků této koalice má cosi jako politické svědomí, a to politické svědomí znamená srovnání si předvolebního programu z povolební praktickou politikou, pak si myslím, že ta vláda měla skončit už tak před rokem.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Ano, ale to není odpověď, takže...

Host (Ivan Langr): Já vím, já jsem také na úvod té odpovědi řekl, že nevím, kdy ta vláda skončí a říkám, že kdyby měli politické svědomí, tak by skončili... Vláda skončí v okamžiku, až se pro to rozhodne Miroslav Kalousek.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Když mluvíme o Miroslavu Kalouskovi, vidíte i vy Miroslava Kalouska jako potenciálně hlavního koaličního partnera pro budoucí vládu s ODS?

Host (Ivan Langr): Pokud politické spektrum zůstane definováno tak jak je, tedy vlevo sociální demokracie, KSČM, uprostřed lidovci a vpravo ODS, a možná Unie svobody, tak nepochybně, pokud by to byla Unie svobody a byla zastoupena v Poslanecká sněmovně, prvotní jednání s ní, pokud by to byli jenom lidovci, nepochybně klíčové jednání by mělo probíhat právě s Miroslavem Kalouskem.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Uvnitř vaší strany se totiž už ozývá to, že Miroslav Kalousek je totiž natolik tvrdý a cynický politický byznysmen, že možná bude jednodušší domluvit se na jakési velké koalici pragmaticky s ČSSD prostě, protože lidovci jsou lidovci, když to řeknu velmi zjednodušeně.

Host (Ivan Langr): Lidovci jsou lidovci, byli, jsou a budou lidovci. Na tom se vůbec nic nezmění. Ale to, že je Miroslav Kalousek velmi obratný a jak vy říkáte tvrdý a pragmatický politik, to je pravda. Nicméně tak jak jsem ho já poznal, je to člověk, který umí sice tvrdě vyjednávat, nicméně pokud k dohodě dojde, pak umí držet slovo.

Moderátor (Lukáš Landa): Můžete vyloučit to, že by ODS spolupracovala se sociální demokracií, že by tady nastala alternativa řekněme druhé Opoziční smlouvy?

Host (Ivan Langr): Myslím si, že není možné vstoupit do dvakrát do téže řeky a já vám opravdu upřímně mohu říct jen to, že budu-li mít vliv na rozhodování o sestavení povolební koalice, budu vždy upřednostňovat jednání s partnerem typu Miroslava Kalouska než Vladimíra Špidly či Stanislava Grosse.

Moderátor (Jindřich Šídlo): No, to je další věc, na kterou jsme se chtěli zeptat, pokud budu mít ten vliv, hodláte se vrátit v prosinci do vedení ODS? Vy jste z něj před dvěma lety, nebo před rokem a něco dost překvapivě vypadl, přestože jste patřil k jedním z těch, který pomáhali Mirkovi Topolánkovi, tak pak jste z těch dohod trochu vypadl, chcete se vrátit?

Host (Ivan Langr): Odpovím tak, jak vám odpoví vždycky politik. Pokud mě někdo navrhne a já budu cítit, že za mnou někdo stojí, pak to udělám. Nicméně pro mě ten poslední Kongres byl velkým poučením a nedávno jsem říkal, že je dobře, že je dobré podívat se na předsednický stůl ze sálu, nebo ten pohled ze sálu na předsednický stůl je úplně odlišný než pohled z předsednického stolu do sálu. Já jsem zvyklý a říkám to na výhry i prohry a v tuto chvíli nevidím smysl svého života a konec svého života v tom, že buď budu nebo nebudu místopředsedou. Já chci dělat svoji práci, kterou dělám a to nejenom jako stínový ministr, ale také jako zakladatel jedné vzdělávací instituce, a pokud se mi to nepodaří, znovu být zvolen do funkce místopředsedy, v mém politickém a osobním životě to nebude znamenat zásadní proměnu.

Moderátor (Lukáš Landa): My už jsme tady hovořili o Mirkovi Topolánkovi jako případném premiérovi. V tom případě by se dalo uvažovat i o vás jako případném ministru vnitra. Budete mít tyto ambice a mluvil jste o tom třeba s Mirkem Topolánkem, neřekl vám on, Ivane, vezmu si tě do vlády, budeš můj ministr vnitra.

Host (Ivan Langr): Tak tohle mi neřekl, ale řekl mi, chceš dělat ministra, stínového ministra vnitra? A já jsem mu odpověděl, že ano a v tuto chvíli se snažím svoji práci stínového ministra dělat co možná nejprofesionálněji, co možná nejvíce koncepčně tak, aby když ten okamžik přijde, abych byl připraven, abych věděl, co budu dělat den poté, co budu dělat týden poté a následující měsíce.

Moderátor (Lukáš Landa): Stále posloucháte Český rozhlas 6 Studio STOP, u mikrofonu je Lukáš Landa a Jindřich Šídlo, naším dnešním hostem je Ivan Langr, mimo jiné i stínový ministr vnitra, o čemž jsme tak trochu hovořili před malou chvílí. 23.ledna, což bylo zhruba před měsícem, jste dal ministru vnitra Stanislavu Grossovi lhůtu na to, že by měl navrhnout novelu zákona, která by umožnila ze seznamu STB vymazat neoprávněně zanesená jména. Měsíc máme tedy téměř za sebou, tak jak to s tou novelou vypadá?

Host (Ivan Langr): Já bych to s dovolením upřesnil. Já jsem řekl, že stávající praxe vyžaduje změnu, a to buď cestou výmazu těch osob ze seznamu, pokud pravomocně soud o tom rozhodne o tom, že nebyli vědomí spolupracovníci a že jsou neoprávněně tam vedeni a nebo druhou variantu, stanovit povinnost Ministerstvu vnitra, aby v případě, že takto soud pravomocně rozhodne, toto rozhodnutí bylo automaticky zaneseno do seznamu. Novela je hotová, nicméně při jednání poslaneckého klubu jsme se nakonec většinově shodli, že otvírání tohoto zákona za situace, kdy reálně jakoby zhoršení jeho kvality z našeho pohledu není taktické. Proto tedy tu novelu jako formálně podávat nebudu nicméně je napsaná a já jí tento týden dám jako inspiraci panu ministru vnitra, aby věděl, že se s tím stávajícím systémem, který je špatný, ale i z mnoha jiných důvodů, že se s tím systémem dá něco dělat.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Čím by ten zákon byl pro ODS horší, kdyby se ta změna udála, jak jste vlastně řekl?

Host (Ivan Langr): Já jsem to myslel tak, že stávající politická situace v Poslanecké sněmovně, ve které se nachází velmi výrazná většina sociální demokracie a komunistů, přičemž ti druzí se svými výhradami k lustračnímu zákonu a ke svazkovému zákonu netají, a i celá řada sociálních demokratů by také oba dva tyto zákony raději neviděla, tak hrozí tomu, že by zákon byl tak jaksi vypreparován nebo jak bych řekl vypitván, že by z něj zůstala jenom prázdná nepotřebná norma.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Rozumím tomu dobře, pokud možno neotevírat, aby se s touto iniciativou nesvezli ještě nějaké další.

Host (Ivan Langr): Přesně tak, přesně tak. To byl ten důvod strategický, proč jste se rozhodli a já to rozhodnutí respektuji, nepodávat oficiálně novelu, nicméně já svůj závazek, který jsem řekl, splňuji tento týden a pan ministr dostane inspiraci, jak ten zákon změnit.

Moderátor (Lukáš Landa): Vy současného pana ministra velmi často kritizujete a velmi rád, aspoň to tak vypadá. Vy jste prohlásil, že případ Bohdalová je jasným selháním Ministerstva vnitra a pana ministra Grosse. Otázka zní na vás, co jste udělal vy proto, aby ten návrh zákona, ta novela byla na stole dříve, než případ Bohdalová?

Host (Ivan Langr): Víte, já jsem opoziční politik a nesleduji detailním způsobem jednání Ministerstva vnitra v jeho každodenní funkcích. Já mohu vidět jenom to, co se projeví jako konkrétní selhání. A tento případ otevřel tu diskusi kolem svazku hned v několika rovinách. První je tedy, zda tam mají uvedeni lidé, u nichž soud pravomocným rozsudkem konstatoval, že jsou tam neoprávněně. Já říkám, že řešení vidím v tom, aby ten seznam obsahoval takový to výrok soudu. Za druhé a podstatně vážnější problém vidím v tom, že se stále více ukazuje, že ty seznamy nejsou úplné a že tedy tady něco Ministerstvo vnitra nepochybně zanedbalo. Za třetí mám velké pochybnosti o tom, zda ministerští právníci, kteří zastupují Ministerstvo vnitra u těchto sporů, se opravdu snaží ty spory vyhrát. Zda opravdu předkládají věrohodné argumenty tak, aby soud mohl rozhodnout skutečně spravedlivě.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Vy máte nějaké indicie, že ne? Promiňte.

Host (Ivan Langr): Od pár kolegů, kteří se zabývají problematikou jednak Státní bezpečnosti a komunistického režimu jako historikové i jako vyšetřovatelé některých specializovaných útvarů policie tyto indicie mám. A chtěl jsem říct za čtvrté, ten čtvrtý problém, který vidím v oblasti svazků je také strašně pomalý proces zpřístupňování toho svazku. Strašně dlouho na to lidé musejí čekat. Takže to jsou čtyři problémy, které vidím a kvůli kterým kritizuji ministra vnitra.

Moderátor (Lukáš Landa): Promiňte, já jsem nerozuměl té jedné věci. Jak byste chtěl přesvědčit soudce, aby rozhodovali spravedlivě z pozice ministra vnitra?

Host (Ivan Langr): Tím, že dva zástupci, právní zástupci Ministerstva vnitra, kteří jsou v těchto sporech žalovanou stranou, nebudou jen pasivně sedět a čekat, s jakými argumenty přijde navrhovatel nebo žalobce, ale budou se snažit těmto argumentům také čelit. A teď říkám, bez ohledu na to, jestli proti mě sedí na první pohled bezvýznamný člověk nebo člověk natolik významný, populární a známý jako je paní Bohdalová.

Moderátor (Jindřich Šídlo): To je právě ono. Vy jste říkal, že jste byl pouze, pouze v uvozovkách opoziční politik, vy jste také stínovým ministrem vnitra. Čím to, že až případ populární herečky vlastně zvedl tuhletu otázku oprávněnosti versus neoprávněnosti uvedení do svazku? Že to nebylo předtím?

Host (Ivan Langr): Je to možná proto, že tato agenda, tato problematika zůstávala stranou pozornosti všech a i já jsem se například více soustřeďoval na problematiku kvality fungování České policie a teprve tento případ otevřel tuto tématiku. Ale já jsem také řekl, že jsem vůbec nebažil potom býti součástí této kauzy a jen jsem na bezprostřední otázku, kterou mi dal redaktor Mladé fronty Dnes odpověděl tak, jak jsem odpověděl.

Moderátor (Lukáš Landa): Vy často kritizujete práci současné policie, nicméně policejní prezident Jiří Kolář prohlásil, že trestné činy se snižují, že počet trestných činů klesá až na jednu oblast tedy. Co tedy vám přesně vadí, a doplňme to, jak byste to zlepšil.

Host (Ivan Langr): Myslím si, že policii, ale i celému resortu vnitra chybí jasný cíl, jasná koncepce, jasná vize toho, jak by měla vypadat, a z toho potom má pramenící sled konkrétních kroků, opatření, jak toho cíle dosáhnout. Policie České republiky k mému, k mému pramalému uspokojení není silný, dobře fungující zdravý organismus, ale spíše organismus nemocný a potvrzují to i průzkumy veřejného mínění, kde policie prodělala v posledním roce dramatický propad své důvěry. Já jsem neměl žádnou radost z toho, že musím sepisovat černou knihu policejních hříchů, protože ač je člověk opoziční nebo vládní politik, policii, dobře fungující policii potřebuje každý stát a de facto každý občan.

Moderátor (Lukáš Landa): Jeden průzkum veřejného mínění opravdu relevantním argumentem, vždy jsou tu statistiky, které hovoří o tom, že počet trestných činů se snižuje, že policie funguje.

Host (Ivan Langr): Víte statistika, nápad trestné činnosti a její objasněnost podle mne, a v tom třeba vidím ten rozlišný, odlišný koncepční pohled, by měl být pouze jedním, jedním kamínkem z celkové mozaiky, který tvoří obraz policie. A sice kamínkem důležitým, nicméně ne tedy tím jedním, podle kterého bysme měli říct, policie funguje dobře nebo špatně. Černá kniha policejních hříchů, kterou jsem sestavil a kterou jste sepsali de facto vy novináři podle mne ukázala celou řadu závažných pochybení v policejním sboru, které když je člověk vidí a sleduje jednorázově, jednotlivě, ze dne na den, tak si neuvědomí jejich hloubku a jejich systémovost. Teprve to shromáždění dohromady podle mne ukázalo ten nelichotivý obrázek, kterou, který k mé velké lítosti a věřte, že upřímné lítosti, policie má.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Vy jste ale zároveň pomáhal panu ministru Grossovi prosazovat, když to řeknu velmi zjednodušeně, vyšší platy pro policisty. Nebylo by tedy lepší počkat si, až ta policie bude v lepším stavu a pak teprve zvedat ty platy? To je logika, kterou sleduju u vás v případě České televize.

Host (Ivan Langr): Ne, troufám si tvrdit, že moje logika je jiná, bych řekl. Já jsem byl velkým kritikem původní podoby tak zvaného služebního zákona příslušníků bezpečnostních sborů, protože jsem tvrdil, že ve své podstatě, to jako ústava, jako základní norma na, od jejíž kvality se odvíjí také kvalita fungování toho sboru, je špatná. Proto jsem předložil zhruba 90 pozměňujících návrhů, které nebyly motivovány tím jednoduchým jediným cílem zvednout platy policistů. Ten zákon je nesmírně tvrdý. Ty principy, které jsem do něj prosadil, znamenají, že vyšší platy, vyšší sociální jistoty ano, ale za něco. Ti policisté, hasiči, celníci, příslušníci vězeňské služby za to budou muset tvrdě zaplatit. Tedy nejdřív odveď svoji práci dobře, potom můžeš dostat dobré peníze, selžeš-li, letíš na hodinu, respektive na vteřinu z policie ven. To dosud zákon neumožňoval.

Moderátor (Lukáš Landa): Kdo je za to zodpovědným, teda vyjma ministra. Jak podle vás pracuje policejní prezident Jiří Kolář. Zůstal by policejním prezidentem i po vašem jmenování ministrem vnitra?

Host (Ivan Langr): Já jsem řekl, že jsem přesvědčen o tom, že pan ministr, tak i pan policejní prezident nezvládají své role vrcholných managerů, kteří mají být nositeli vize a koncepce. Nepochybuji o tom, že pan Kolář je z lidského hlediska slušný člověk, možná kvalitní policista na určitém stupni hierarchie policie, nicméně podle mne není tím správným člověkem v čele policie.

Moderátor (Lukáš Landa): Velkým problémem v České republice je tak zvaná hospodářská kriminalita. Jak se díváte na vznik tak zvané finanční policie, která by právě této kriminalitě měla čelit? Vy jste ji kritizoval, to vaše stanovisko bylo negativní. Zkuste tedy říci proč negativní a opět jak to řešit, když ne finanční policií?

Host (Ivan Langr): Je to úplně zbytečná policie. Je to policie která, nebo je to útvar, který řeší sociální problém této vlády a hrozící nárůst, další nárůst nezaměstnanosti na základě propouštění celníků. Jestli jsme měli někdy možnost v souvislosti se vstupem do Evropské unie ušetřit na byrokracii, bylo to v oblasti celníků a jejich redukce. To je první věc. Druhá věc. Druhá věc, myslím si, že nejjednodušším systémem, způsobem boje proti daňové kriminalitě je přece jednoduchý daňový systém a nízké daně. A tady musím zopakovat tu základní daňovou tezi ODS, jednoduchý systém v podobě rovné 15ti procentní daně a v tu chvíli minimalizujete motivaci těch, který stávající neprůhledný systém daňový a vysoké daně obcházejí. To je to řešení. Tedy paradoxně spočívá nikoliv v kvalitě práce policie, ale v tom systému jako takovém.

Moderátor (Jindřich Šídlo): Nepřesvědčí vás ani argument, že podobné útvary fungují v Rakousku, Německu, Belgii, Francii, ostatně i v sousedním Slovensku?

Host (Ivan Langr): Ale to jsou všechno systémy, až na to Slovensko, kde ten daňový systém je stejně chaotický, stejně neprůhledný, jako je ten náš. Tedy systémy, které nemotivují lidi podnikat, současně také odvádět daně, protože se jim to vyplatí.

Moderátor (Lukáš Landa): Našim dnešním hostem byl místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr vnitra a člen ODS Ivan Langr. Díky za návštěvu. Od mikrofonu Šestky Českého rozhlasu se s vámi loučí také Lukáš Landa...

Moderátor (Jindřich Šídlo): A Jindřich Šídlo.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Český rozhlas 6, Lukáš Landa a Jindřich Šídlo, 19. února 2004