PRAHA - V programovém prohlášení vlády Stanislava Grosse nechybí článek, který se věnuje zpravodajským službám. Stejně jako jeho předchůdci slibuje jejich reformu. Poslanci však jeho sliby označili za nekonkrétní. Dožadují se širší diskuse a větších kontrolních pravomocí. Tyto kritické hlasy zaznívají z řad parlamentní opozice i koalice. Ale ani poslanci nemají jasno.

"Máme čtyři zpravodajské služby. Bezpečnostní informační službu, tedy BIS, civilní kontrarozvědku podřízenou premiérovi, Úřad pro zahraniční styky a informace, civilní rozvědku ÚZSI podřízenou ministrovi vnitra, a dále Vojenské obranné zpravodajství, tedy vojenskou kontrarozvědku VOZ a vojenskou rozvědku VZ, tedy Vojenské zpravodajství. Obě vojenské služby jsou podřízeny ministrovi obrany. Mimo jakoukoli kontrolu jsou obě rozvědky. Jinými slovy kontrole nepodléhá ÚZSI a VZ. To není v pořádku. To je třeba změnit. Jenže vládní prohlášení se k ničemu takovému nehlásí a nezavazuje," míní předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS a sněmovního podvýboru pro zpravodajské služby Jan Klas (ODS).

Člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Miloš Titz (ČSSD) uznal, že je chyba, jestliže parlament nezná audit zpravodajských služeb. Za jednostranné označil Langrovo obvinění vlády. "Myslím si, že by se v návrzích zákona vztahujících se ke zpravodajským službám mělo hovořit s celým politickým spektrem mnohem dřív, než přijdou na pořad jednání Sněmovny. U nás se o věci nemluví, což je chyba, které se dopouští i opozice. Poslanci ODS Petr Nečas, Tomáš Kladívko a Jan Vidím například předložili dva návrhy k vojenské zpravodajské službě. Neprojednali je jediným slovem ani s námi, členy výboru pro obranu a bezpečnost. Závada ve vzájemné komunikaci je zde na obou stranách. Obě strany jsou vinny. Koalice i opozice," zdůraznil Titz.

Podle poslance Pavla Severy (KDU-ČSL) vzájemná obviňování k ničemu nevedou. "Ve Sněmovně a jinde se diskutuje o zpravodajských službách od roku 1996 o tom, jaká by měla být kontrola zpravodajských služeb a kolik by jich mělo být. Bez zjevného výsledku. Dosud se nedosáhlo ani toho, aby byly obě rozvědky pod kontrolou," řekl Severa.  Vládní prohlášení neobsahuje nic o tom, kolik máme mít zpravodajských služeb. Jednotný názor nemají ani poslanci. Někteří tvrdí, že stačí dvě, jiní před tím varují.