Jak byste nazval letošní kampaň ODS? Hodí se pro ni slovo nízkorozpočtová?

My se snažíme o maximální efektivitu a současně jsme si vědomi, že v kampani nehrajeme sami a že máme protihráče. Jsme ale schopni předvídat jejich strategii a tomu přizpůsobit svoji. Splnilo se, co jsme předpokládali: že sociální demokraté začnou příliš brzo, a protože neznají míru, bude celá země přeparoubkována. A že Jiří Paroubek svým neobolševickým programem vystraší rozumné lidi. A že do takové atmosféry se nám bude lépe přicházet s našimi návrhy.

 

Sami říkáte, že na kampaň máte dramaticky míň peněz než ČSSD. O kolik?

Tak v poměru 1:3. Sociální demokracie je nejbohatší strana v republice, odkud pocházejí jejich peníze, netuším. Vím, že my i s penězi krajů máme na kampaň 200 milionů, zatímco sociální demokracie 600, možná 700. Ale já si nestěžuju. Vede nás to k přesnějšímu cílení na voličské skupiny. My neděláme plošné bombardování jako sociální demokraté. Oni vedou bombastickou billboardovou kampaň, ale ta by pro nás nebyla efektivní.

 

Obecně: jsou billboardy k něčemu?

Minimálně. Nebo takhle: jak pro koho. Billboard je pro to, aby si lidé všimli, že se něco děje. Ale má téměř nulovou informační hodnotu. Těžko vám přes billboard, na který máte čtyři pět sekund, dokážu sdělit něco zásadního.

 

Tak proč do nich strany tolik investují?

Nevím. Ale představa, že velké obličeje politiků u dálnic někoho přesvědčí, aby vás volil, je podle mě hloupost. Možná je v tom samolibost některých politiků, kteří se na sebe rádi koukají.

 

Jak jste myslel to, že billboardy jsou účinné jak pro koho? Že na voliče jiných stran zabírají víc než na vaše?

Určitě ano. Náš volič považuje za nedílnou součást života internet, život v síti, sociálnědemokratický nebo komunistický volič ne.

 

Jaký život žije on?

Život na ulici, život za volantem. Ti lidi až tak moc nečtou. Nicméně na ně masivní billboardová kampaň zapůsobit může. Stejně tak ale mobilizuje i voliče naše.

 

Máte k tomu nějaké vlastní průzkumy?

Víme to, byť to zatím ještě není statisticky zachytitelné. Ale vzedmula se spontánní reakce na jejich neobolševický program. Lži, sliby, dluhy, bankrot, regulace všeho, spolupráce s komunisty, to všechno musí rozumného člověka vyděsit – a taky vyděsilo.

Čím konkrétně vyděšení Paroubkem měříte, pokud ho ještě nemáte statisticky zachycené?

Nastala mailová a esemesková smršť. A cítím ho intuitivně. Myslím, že nám to průzkumy potvrdí do týdne dvou.

 

Jak se vám daří prát se s pochroumanou pověstí ODS?

Máme pochroumanou značku, nepochybně. Ale věřím, že lidi se nakonec zachovají racionálně a třeba si řeknou: no, moc se mi ti ódéesáci nelíbí, ale přece jen jsou pro mě jejich řešení nejlepší. Děláme pro to všechno.

 

A nebylo by nejúčinnější kampaní řádně se chovat, když zrovna vládnete? Nenasazovat Řebíčka, Jančíka a podobné?

Ale ODS ve vládě rozhodně nezklamala. To, co předvedla, bylo to nejlepší, co občané České republiky zažili za posledních 15 let. Jasně že může dojít k personálním chybám, které se potom podepíší na vnímání celé té strany. To se taky stalo. Otevřenost, s jakou jsme loni přistoupili k praní špinavého prádla, si žádná jiná strana netroufla. Sociální demokracie před stejným problémem zavřela oči, TOP 09, aby neměla stejný problém, před ním zavřela stranu. Důležité je, že my to už máme za sebou.

 

A neprali jste to špinavé prádlo jenom proto, že se to Mirku Topolánkovi hodilo ve vnitrostranickém boji? Slavně odebrané licence jste potom přidělovali těm samým lidem, pro které se předtím nakupovaly černé duše.

My jsme udělali maximum možného. Teď už máme program Eliška, stav členské základny je pod on-line kontrolou a my během jednoho dne zaregistrujeme, jestli v nějakém místním sdružení došlo k nějakým masivnějším náborům, a v tom okamžiku tam vyšleme hlavního manažera. Žádný takový případ naštěstí od kongresu nebyl.

 

Petr Nečas prozradil, že máte přesné analýzy, co voliče ODS na ODS štve. Co to je?

Určitě dozvuky loňského roku, kdy těch střetů ve straně bylo víc, a z nich plynoucí dojem nejednotnosti. Už i ti nejvášnivější kohouti pochopili, že to jde z tlustého do tenkého a že si musejí udělat hierarchizaci hodnot. A další? Teď jsme 70 dní před volbami, tak mi dovolte, abych zdůrazňoval spíš naše silné stránky.

 

Mnohem víc než v kampani na podzim dnes mluvíte o ekonomice, respektive o potřebě bojovat proti zadlužování. Rozhodli jste se pro to vědomě?

I do České republiky dorazily ozvěny maďarského bankrotu, fatální problémy Španělska, krize a hrozící bankrot v Řecku. Tudíž se mezi priority dostaly věci, které předtím až tak důležité nebyly. Dřív byla hrozba státního bankrotu éterické téma, ani před půl rokem ještě takhle intenzivní nebyla.

 

Čím vás v ODS tolik znervózňuje šéf vnitra Martin Pecina?

Neznervózňuje. Ale já když jsem mu předával funkci, tak jsem docela prorocky řekl: bořit je jednodušší než tvořit. A on opravdu nepřišel tvořit, ale likvidovat. Zbytečně zasahoval do reformy policie. Zbytečně útočil na projekt e-governmentu. Přivedl si na ministerstvo kamarády, kteří ochromili chod vnitra a jeho rozpočet přivedli k rozvalu. Vnitro neplatí České poště. Na vnitru nejsou peníze na výplatu sociálních dávek a výsluh na konci roku. Bude tam propad nejméně miliarda ve fiktivních příjmech z prodejů. Kromě toho hrál Pecina s veřejností hru kolem zdravotnických poplatků. Přitom když nastupoval do funkce, měl k dispozici obsáhlou analýzu, z níž vycházelo, že kraje porušují zákon. A on de facto kryl protiprávní postup hejtmanů. Vyvrcholením všeho je, jak se přihlásil k sociální demokracii a za odměnu dostal místo na kandidátce. Potvrdilo se, že na ministerstvo přišel dělat politiku sociální demokracie – a tím pošpinil celý koncept úřednické vlády.

 

Pořád ještě nechápu, proč ve vás Pecina vzbuzuje takovou paniku.

Panika? Ó ne. Já myslím, že způsobem, jakým ho umístila na kandidátku v Praze, sociální demokracie udělala fatální chybu. Vždyť to je úplně stejná korupce jako u Olgy Zubové. Ta byla za shození vlády odměněna místem na kandidátce, on se na kandidátku dostal za to, že se nechoval jako nestraník a odborník a dělal na vnitru kroky, které slouží sociální demokracii. A já myslím, že Pražané jsou na takovéto metody citliví.

 

V televizi jste otevřel případ Petra Židka (vysoký policista zadržený loni pro podezření, že si řekl o úplatek, nedávno ho policejní inspekce očistila – pozn. red.). Je to důkaz, že Pecina a ČSSD zneužívají vnitro v předvolebním boji?

Já jsem dalek toho dělat takovýto kategorický soud, ale případ Petra Židka je opravdu do nebe volající kriminalizace, která tu naposledy byla v éře ministerstva strachu Stanislava Grosse. Pan Židek stál v čele asi největšího investičního projektu v historii policie – projektu revitalizace policejních služeben, nákupu nové techniky a nových vozidel. Byl křivě obviněn, jeho život byl zničen – a z toho, co vím od něj a od jeho advokáta a co jsem si přečetl v novinách, je zřejmé, že případ Židek nebyl náhodný. Mám mnoho důvodů se domnívat, že to bylo vědomě křivé obvinění, snaha skandalizovat jednu osobu a jejím prostřednictvím mě jako bývalého ministra a všechno, co se na ministerstvu vnitra připravilo. To je přece nádherný jednoduchý symbol – ukázat: já jsem bojovník proti korupci a tady vidíte korupčníka, kterého jsme chytli.

 

Myslíte, že přes Židka směřovali na vás? A že se v tom osobně angažoval Pecina?

Podle mých informací ano, třebaže on to popírá. Je nepřijatelné, aby ministr vnitra, který není orgánem činným v trestním řízení, jakkoliv vstupoval do konkrétních trestních věcí. Překračuje tím všechny své pravomoce.

 

Jak si vysvětlujete, že si premiér Jan Fischer v těchhle věcech nezjedná pořádek?

Já mám Jana Fischera rád a vážím si ho jako člověka, ale on spíš volí metodu to vymlčet a přečkat, až se bouřka přežene.

 

Pojďme ještě k Ústavu pro studium totalitních režimů. To je svým způsobem vaše dítě. Bojíte se o něj?

Bojím. Ústav by nikdy nebyl bez iniciativy našich senátorů. Ale taky by nebyl, kdybychom na vnitru neotevřeli archiv bezpečnostních složek, kdybych nedal pokyn odtajnit všechno, co do té doby bylo utajováno, kdybych nezrušil ministerstvo informatiky a ústavu nedal novou moderní budovu. Mám s ním velmi silné emoční propojení. Takže teď s velkými rozpaky sleduju, co se tam odehrává. Nechci nasazovat nikomu psí hlavu a umím si představit, že Žáček nebyl zas tak excelentní manažer, ale každý, kdo prošlapává neprošlapanou cestu, to má těžký. On symbolizoval lidi, kteří mají odborný i morální předpoklad tu práci dělat. U nového šéfa o tom přesvědčen nejsem.

 

Narážíte na VUML?

Ano. Já nejsem historik a vůbec nezpochybňuji jeho odbornost a ty vazby politické a to, co dělal za minulého režimu, ho nediskvalifikují pro jakoukoliv práci, ale z mého pohledu ho to diskvalifikuje pro to, aby stál v čele ÚSTR.

 

Pavel Žáček byl zase členem fakultního výboru SSM.

To ano, ale měl jiné životní osudy. Žáček se ještě za totalitního režimu podílel na neoficiálních věcech a po jeho pádu na otevírání minulosti.

 

Co konkrétně teď ústavu hrozí?

Řada aktivních politiků, například ve sněmovně – a nemám na mysli jen komunisty, taky významná část sociálních demokratů byla kdysi v KSČ –, nemá zájem na tom, aby se otevřeně popsaly veškeré praktiky režimu.

 

A pokud ČSSD povede příští vládu?

Tak – a omlouvám se všem sexuologům za výpůjčku – nejdřív použijí metodu chemické kastrace a potom skutečné kastrace. Prostě nejdřív ten úřad neviditelně ochromí, utlumí jeho aktivity, zaměří je někam úplně jinam. A potom ho uvedou do stavu, v němž možná ještě bude existovat, ale bude naprosto impotentní.

 

Nebyl od vás ÚSTR spíš pokus odvést pozornost? Mám tím na mysli čistky v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Vůbec nerozumím té souvislosti.

 

Jestli jste bohulibým projektem, který otvíral minulost, neodváděl pozornost od přítomnosti.

Ne. Pro mě to byla důležitá věc. I z osobních důvodů – můj děda byl jako kulak zavřenej, rodina vystěhována a významnou část svého života kvůli tomu trpěla. Taky upřímně věřím tomu, že se od minulosti osvobodíme, jenom když ji poznáme. My žijeme ve společnosti, kde máte na základě zákona 106 možnost získat prakticky všechny důležité informace týkající se dnešní doby, a přitom tu do zřízení ÚSTR existoval objem utajovaných informací o minulém režimu. Víte, já jsem se na to taky mohl vykašlat, nemusel jsem to dělat. Ale říkal jsem si: když otevřeme archivy, tak i kdybysme udělali jenom tohle, něco po nás zůstane.

 

A co ÚOOZ? Jak vidíte zpětně odchod Jana Kubiceho?

Jana Kubiceho si vážím. Ale když se mě zeptáte jako manažera, jestli se ta změna projevila příznivě ve fungování útvaru, tak ano.

 

A ÚOOZ – kromě razií proti vymahačskému komandu ČEZ a skinheadům – ještě něco dělá?

Mají obrovské úspěchy v boji proti extremismu. Nebo jak teď odhalili ty padělatele. Současně se také zaměřili na nelegální zaměstnávání a otrockou práci...

 

Ale to je o stupeň méně závažné než propojení organizovaného zločinu se státní správou.

Ne ne ne. Jedno z měřítek, které musíte brát do úvahy, je žalovatelnost. Tedy poměr případů, které útvar odhalí a dokáže dovést až k soudu. Předtím celá řada medializovaných případů neskončila tak, jak měla. Oni se spíš zabývali sběrem informací a spíše zpravodajskou činností než trestněprávní – a v tom změna nastala.

 

Měl jste v případu ÚOOZ podporu premiéra? Někteří lidé od Topolánka dnes říkají, že Kubiceho odchod byla velká chyba.

Pozor, tu změnu jsem nedělal já. Dělal ji policejní prezident a jeho náměstek pro trestní řízení. Já do toho nezasahoval a premiér už vůbec ne. Jen se mě tázal, jestli si myslím, že to je dobře. Já jsem mu říkal, že to je složitý, ale že budoucnost ukáže, že to je dobře.

 

Co když ODS prohraje volby? Skončíte s politikou?

Budu skládat účty. Nejdřív sám sobě, potom rodině a nakonec kolegům ve straně. A nevylučuji... ale ne, to bych popřel zásady komunikace před volbami. Teď dělám všechno, abych přispěl k úspěchu ODS. Mám obrovskou motivaci, protože bankrot a vládnutí s komunisty, představené Jiřím Paroubkem, to je reálná hrozba, které chci zabránit nejenom kvůli sobě, ale i kvůli svým dětem.

(Autor: Daniel Kaiser)