* Pane ministře vnitra a místopředsedo ODS, prezident Václav Klaus kritizuje vaši stranu za námluvy s exprezidentem Václavem Havlem. Nehrozí kvůli tomu vaší straně rozkol?

Jsem přesvědčený, že nikoliv. Na jedné straně platí, že strana nesmí zapomínat na své kořeny, a ten v dobrém slova smyslu „klausismus“ v ODS zůstává a zůstane. Vedle toho se každá strana musí neustále rozhlížet a být v interakci se svým okolím. Musí prokázat vysokou míru schopnosti přizpůsobit se změně prostředí, aniž by zapomněla, odkud vzešla. A v tomto směru má ODS pevné kořeny a chce mít logicky košatější korunu.

* *Nicméně například poslankyně Dundáčková už kvůli tomu hrozí odchodem z ODS. Neobáváte se, že další budou následovat?

Takovéto názory samozřejmě existují a považuji je za naprosto přirozené. Je to společenství zhruba třiceti tisíc lidí. Byla by chyba tyto názory umlčovat, ale byla by ještě větší chyba je přeceňovat v okamžiku, kdy nejsou většinové a neznamenají podle mě žádnou hrozbu. Je to na jejich svobodném rozhodnutí, jakým směrem se dál vydají. Jakkoliv mi je to líto, tak to budu brát jako realitu, která ODS neohrozí a její šanci na volební úspěch také ne.

* Rozpad tedy nepřijde?

Rozkolu se neobávám ani náhodou, absolutně drtivá většina na zasedání výkonné rady se přihlásila k principu, který jsem popsal v obrazu toho stromu. Máme pevné kořeny, ale pokud chceme uspět, nesmíme být jen ubohý uschlý pahýl, ale musíme mít širokou a rozkošatělou korunu.

* Může se váš rozchod s prezidentem negativně projevit na podpoře voličů?

Otázka je, jestli se rozešel on s námi, nebo my s ním. A podle mě platí teze první. Václav Klaus se stal svébytnou politickou osobností na české scéně a jasně se vyhranil z pohledu svých preferencí a podpory jiným politickým subjektům než ODS. Co mne na tom lidsky a osobně mrzí, je to, že se vymezuje proti těm, kteří udělali maximum, aby byl dvakrát zvolen prezidentem a bez jejichž hlasů by nikdy prezidentem nebyl. Buď zvolíme rovnou a pohodlnou cestu, tedy dvacetiprocentní jasně vyhraněné strany obehnané vysokými ploty, nebo si vybereme klikatou a trnitou cestu, která je podstatně náročnější, ale skýtá možnost čtyřicetiprocentní voličské podpory. To je jediná šance, aby ODS mohla být tím jednotícím prvkem pravice.

* Mrzí vás tedy dneska, že jste do protlačení Klause na Hrad tolik investovali?

Je mi to líto. Bez své loajality vůči druhým nemůžete žádat, aby oni byli loajální k vám. Není to slepá poslušnost a vzdání se vlastního názoru, ale je to schopnost týmové spolupráce. Mrzí mě to a je mi to líto o to víc, že zejména v poslední době to vypadá, že argumenty, vystupování a konkrétní politické kroky Václava Klause jsou bližší Jiřímu Paroubkovi, tedy tomu, který ho nevolil a který dělal vše, aby zvolen nebyl. Ale to je realita, jsem s tím smířen a jsme s tím smířeni i jako politická strana.

* Kdybyste před volbou prezidenta věděl, jak budou jeho kroky ve funkci vypadat, tak byste ho neprosazoval?

Z kandidátů, kteří byli, je Václav Klaus stále suverénně nejlepší. Neměl jsem křišťálovou kouli, ale všichni jsme tušili, že když půjde do svého druhého období a nebude již potřebovat politickou podporu stran, že to povede k jeho větší emancipaci, než tomu bylo dosud. V mnoha věcech jsou nicméně pro mě jeho kroky překvapením a někdy až šokem, i když tento vývoj se dal předpokládat a já jsem s tím počítal.

* Co vás šokovalo?

Způsob, jakým se postavil k předsednictví České republiky Evropské unii. Myslím si, že každý státník, který umí nemyslet jen sám na sebe a na svoje dílčí politické cíle, musí být schopen hrát v barvách České republiky a tu trikolóru nemít jen připnutou na klopě, ale nosit ji také v srdci. Prezidentův tlak na to, aby vláda skončila svůj mandát co nejdřív, čili ještě před koncem našeho předsednictví, nás v očích Evropy strašně poškodil.

* Je z tohoto pohledu dobře, že jste se s Klausem rozešli?

Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, je to prostě fakt, který vyplynul z odlišných názorů na budoucnost ODS. Koncepční rozchod nebo spor o budoucnost tady byl a je.

* A má tedy prezident pravdu, když tvrdí, že se z ODS stalo nové občanské hnutí pravdy a lásky?

Nechci říkat, že je to falešné a prázdné, ale hodně se to tomu blíží. Není to pravda a já jsem řekl, že ODS má jasné kořeny, že je to liberálně konzervativní strana, která ale k tomu, aby měla šanci dominovat, musí mít schopnost otevřenosti, nesmí se uzavřít do sebe sama.

* *Vy osobně byste stál o podporu Václava Havla v předvolební kampani?

Platí, že mezi Havlem a ODS existovala, existuje a také bude existovat řada zásadních názorových rozdílů. K tomu ale přidávám, že podpora každého, který chce zabránit většině ČSSD a komunistů po podzimních volbách, je vítána. A já věřím, že stejný cíl má vedle Václava Havla i Václav Klaus. A velmi věřím v odpovědnost za další směřování této republiky nejen u těchto dvou, ale i u všech dalších, kteří si takový scénář nepřejí.

* Klaus by si nicméně podle všeho přál především velkou koalici. Vy byste si takové řešení dokázal představit?

Nevím, co je prezidentovo přání, ale cíl mé práce to není. Všechno, co budu dělat a co jsem doteď dělal, je nedostat se do tohoto stadia. Věřím, že spojíme-li tvrdou práci, jednotu a komunikační schopnost, podaří se nám dosáhnout výsledku, při kterém to nebude nutné.

* Martin Říman oznámil, že v dalších volbách již kandidovat nebude. Vy se hodláte o poslanecký mandát opět ucházet?

Nemohu odpovědět jinak, než že pokud budu nominován, tak kandidovat budu. Budu-li mít podporu, tak jako lídr ODS v Olomouckém kraji.

* Právě ve svém kraji jste ale příliš úspěšný nebyl, ODS tam porazili i komunisté…

V posledních parlamentních volbách jsme získali o jeden poslanecký mandát více, než jsme měli předtím, ze tří jsme měli čtyři, což já považuji za úspěch. Každý kraj je odlišný a každý, kdo se podívá do sociální struktury, ví, jak odlišné nasazení musíte mít, když žijete v kraji, kde je jedna z nejvyšších nezaměstnaností a nejnižších průměrných mezd v republice.

* Kde by měl podle vás kandidovat předseda Topolánek? Už je o tom rozhodnuto?

Není to zatím jasné, různými spekulacemi v médiích se jen bavím. Nicméně z pohledu strategie a fungování předsedy jako superlídra v kampani bych považoval za optimální, aby kandidoval v Praze.

* Pražský primátor Pavel Bém se ale vyjádřil, že to nevidí jako reálné.

To je jeho názor. Podle mě si musíme uvědomit, že ODS nemůže být rozdělena do čtrnácti občanskodemokratických stran a že kandiduje jako jedna strana, která má svého lídra. A myslím, že víc než předtím bude ten volební souboj levá versus pravá a že bude víc než kdykoliv předtím v symbolice Topolánek versus Paroubek.

* *Podle Béma by měl v Praze kandidovat David Vodrážka, který vás na kongresu porazil v boji o post prvního místopředsedy strany. Jak hodnotíte jeho působení na tomto postu?

Za prvé je potřeba říct, co je to porážka a co výhra. Já jsem zvolil takové řešení, které umožnilo úspěšné zakončení kongresu a úspěšné zvolení celého vedení, což se třeba sociálním demokratům doteď nepodařilo. David udělal velký skok z pozice starosty stotisícového města na dvojku největší strany v republice. V tomto ohledu je potřeba být velmi tolerantní a chápavý v tom, že nemůže umět znát a dělat všechno to, co dělají ti, kteří se na vrcholných postech v politice pohybují dlouhá léta. Já ho považuji za velmi perspektivní osobu v ODS a myslím, že bude ve volební kampani velmi výraznou tváří.

* O vás se v minulosti hovořilo jako o korunním princi ODS. Máte ještě ambice stranu vést jako její šéf?

Nemám. Moje místo je tam, kde je, mojí ambicí je mít možnost přesvědčovat své kolegy uvnitř strany, že vize, které předkládám, jsou správné a že práce, která za mnou je, dokazuje, že vím, co chci a co dělám. Ambici být předsedou opravdu nemám.

* Nicméně na vnitro byste se po volbách jistě vrátil rád…

Ano. A to ani ne tak kvůli sobě a kvůli ukojení nějakého ega, ale kvůli tomu, co jsem už říkal. Zrealizovali jsme nesmírné množství projektů, které prospívají této zemi, a ta ambice je proto, že jsou zde stále projekty, které stojí za to dokončit a je třeba je dokončit, proto ta motivace.

* Jaký jste měl vlastně pocit, když vláda padla?

Já jsem to tušení měl už dávno předtím, mě to nepřekvapilo tak, jako to překvapilo Jiřího Paroubka. On si najednou uvědomil, jaký průšvih způsobil a že se to obrátí proti němu. Možná jsem blázen, ale v první chvíli mě napadlo, co bude s lidmi a projekty, jak se podaří je dokončit. A jsou to opravdu velké věci, největší změny policie po šedesáti letech…

* Kabinet skončil už během předsednictví i proto, že premiér vás odmítl obětovat. Nebylo by z tohoto pohledu lepší na podmínku Jiřího Paroubka přistoupit?

To rozhodnutí bylo správně, protože vydírání a zlu se ustupovat nemá, neboť vydírání a zlo se sice může chvíli tvářit přátelsky jako podaná ruka, ale ODS a tato vláda by na tom ztratila více, než by mohla získat. Byl to pouze verbální ejakulát jednoho člověka.

* *Vy sám jste o rezignaci neuvažoval?

Lhal bych, kdybych říkal, že jsem nad tím nepřemýšlel. Mluvil jsem o tom s Mirkem Topolánkem a shodli jsme se, že by to byl projev obrovské slabosti a ústupek zlu, který by se nám z dlouhodobého hlediska nevyplatil.

* Nekapitulovala ODS pak až moc?

Myslím že ne. To jednání bylo neuvěřitelně složité, bylo nutné zajistit průnik několika množin a stanoviska byla následující. ODS – co nejdéle vláda, přinejmenším dokončit předsednictví a pak co nejdříve volby. Zelení – co nejdéle vláda a volby relativně blízko. Lidovci – co nejdéle vláda a volby pokud možno už nikdy. ČSSD – vláda okamžitě pryč a volby co nejpozději. A prezident – vláda okamžitě pryč a volby možná co nejpozději. No a výsledek je ten, že volby jsou v nejbližším možném termínu, ovšem podmínkou bylo co nejrychlejší ukončení působnosti této vlády. To byla oběť, kterou jsme museli dát, protože dohoda jinak nebyla možná. Samozřejmě by se nám vyjednávalo podstatně lépe, kdyby prezident řekl, že bere na vědomí politickou realitu, nicméně v zájmu republiky je, aby tato vláda v demisi dokončila předsednictví, a teprve potom vznikla nová překlenovací vláda. Ale to se bohužel nestalo.

* Otázka je, jestli ta cena nebyla příliš vysoká…

Ta cena se ukáže teprve při fungování nového kabinetu vedeného Janem Fischerem. Pokud těžký úkol nezvládne a pokud příchod nových lidí na ministerstva bude znamenat zastavení všech rozjetých projektů nebo dokonce jejich rozval, pak si budu říkat, že ta cena byla opravdu moc velká.

* A má vůbec šanci to tato vláda zvládnout?

Věřím, že ano. Fischera považuji za velmi schopného člověka. Pokud lidé, kteří na ministerstva přijdou, budou mít v sobě dostatek pokory v dobrém slova smyslu, že nastupují do rozjetého vlaku a budou respektovat směr, kterým jede, s tím, že jiný směr má přijít až na základě politického rozhodnutí po volbách, tak pak se až tolik nebojím.

* Jak posuzujete záměr svého nástupce Martina Peciny, který si chce odskakovat do Brna, aby se věnoval i řízení antimonopolního úřadu?

S Martinem Pecinou jsem se potkal a dlouho jsme si povídali, popisoval jsem mu projekty, které běží, a úskalí, včetně vrcholícího předsednictví, protože např. v resortu vnitra je několik zásadních projektů ještě před námi. Myslím, že bude mít dostatek pokory, aby si uvědomil, že je to velmi obtížný resort, který čítá 130 tisíc lidí od hasičů a policistů přes rozvědčíky až po poštu. To je obrovská odpovědnost, které se dá dostát pouze při maximálním nasazení.

* Nebyla chyba nechat tento resort ČSSD?

To se ukáže. Bude záležet na tom, jestli někdo odolá pokušení bourat pravidla, která tu byla nastavena, že ministr neřídí policii a nezasahuje do fungování policie, do správních řízení a podobně, že existují nepřekročitelné zdi mezi politickým vedením a každodenním řízením ministerstva.

* Jednou z posledních věcí, které Topolánkova vláda ještě stihne, bude nová strategie boje proti extremismu. Jak bude vypadat?

Vláda se nemůže zaměřit pouze na důsledky. Musíme se více věnovat příčinám toho problému. Extremismus má živnou půdu v neznalosti, v nevědomí, v nedostatečné informovanosti a z toho plynoucího předkládání jednoduchých lákavých řešení. Podstata strategie je víc než předtím postavena na prevenci, větší míře informovanosti a vzdělávání, a to jak dovnitř policie a dalších orgánů, tak i k samosprávám, školám a široké veřejnosti. Víc než předtím bude klást důraz i na odpovědnost každého z nás. Ten boj nemůže být úspěšný, aniž by si např. Romové, proti nimž je v poslední době extremismus vyhrocen, uvědomili svou klíčovou roli. V okamžiku, kdy lidé chodí každý den do práce, přemýšlejí, jak vydělat peníze, aby se mohli uživit oni i jejich děti, a jsou konfrontováni s lidmi, kteří nepracují a postavili na tom dokonce celý svůj život, neposílají svoje děti do školy, tak se nemůžete divit, že potom mohou podlehnout lákavému řešení.

* Když jste na vnitro nastupoval, řekl jste, že chcete opravit loď, dát jí nový směr a nadchnout posádku k další plavbě. Jste ale první ministr, za kterého policisté a hasiči demonstrovali, a jste také ministr, za kterého odešly tisíce policistů do civilu. Skutečně se vám povedlo nadchnout posádku?

To jsou velmi jednoduché zkratky, které vůbec neodpovídají realitě. Ta je taková, že platy v policii nikdy za poslední roky nerostly tak jako teď. Policie nikdy nedostala takovou podporu z pohledu technického vybavení jako teď. Realita je taková, že za poslední dva roky do policie přišlo 6000 nových policistů. Čtyři roky platil služební zákon, ale ti, kteří tady byli, kteří měli na to policii připravit, se na to prachsprostě vykašlali. Stáli jsme tváří v tvář personální krizi, na kterou jsme museli umět zareagovat. Trend odchodů a příchodů se zvrátil a na přelomu roku 2009 a 2010 bude personální stav policie stabilizovaný. To je realita, tamto jsou jednoduché nálepky, kterými někdo zakrývá to, že neodpracoval to, co odpracovat měl.

* Realita je ale i taková, že odešla spousta velmi zkušených kriminalistů, kteří nemohou být ani při nejlepší vůli okamžitě nahrazeni nováčky. Např. protikorupční policie zmiňuje možný negativní dopad na vyšetřování nejzávažnější hospodářské kriminality.

Ale tady přece platí, že policie má procházet přirozenou generační obměnou a ta se tady na čtyři roky během čekání na platnost nového služebního zákona absolutně uzavřela, policie se zakonzervovala a pak přišel ten velký třesk. Ano, k tomuhle došlo a spíše se ptejme na to, jestli jsme nastoupili správnou cestu při řešení té situace. A já jsem přesvědčený, že ano.

Právo, 25. dubna 2009