Zadrhlo se jednání o úřednické překlenovací vládě na Topolánkově podmínce, že až do jejího vzniku setrváte na svém místě?

Zadrhlo se to na tom, že Jiří Paroubek není politik, státník a už vůbec ne stratég. Nechal se zaslepit svou destrukcí a touhou po zničení této vlády. V okamžiku, kdy se mu to povedlo, zjistil, že nemá žádné náhradní řešení.

 

Z čeho soudíte, že neměl plán B? Vždyť úterní dohoda mezi čtyřmi parlamentními stranami vlastně kopírovala přání Hradu. Jako by Václav Klaus a Jiří Paroubek už dávno měli jasno

Nevím, jestli se dohodli a zda to byl plán B. My teď máme za úkol dát dohromady čtyři demokratické strany a shodnout se na co nejrychlejším konání předčasných voleb a na datu dovládnutí kabinetu v demisi.

 

Nepodepsala si vaše vláda ortel už ve chvíli, kdy se v lednu 2007 opřela o dva přeběhlíky z ČSSD?

Otázka přeběhlíků není nová, i vláda Václava Klause se opírala o hlasy Jozefa Wagnera a Tomáše Teplíka, Paroubkova zase o Petra Kotta. Naše vláda byla podpořena poslanci, kteří odešli z ČSSD na protest proti atmosféře, kterou tam nastolil Jiří Paroubek. Prapodstata je někde jinde, totiž v neschopnosti uznat prohru. Kdyby Jiří Paroubek po volbách výhru ODS přiznal, mohl pak diskutovat o podmínkách, za nichž by byl ochoten její vládu tolerovat.

 

Paroubek si je ale jistý, že volby by neprohrál, kdybyste tři dny před nimi nepomohl na veřejnost Kubiceho zprávě.

To je ale problém ČSSD. Ta zpráva vznikla jako reakce na poměry, které tehdy panovaly v policii. Šlo o projev zoufalství části policie, která se ocitla pod politickým tlakem vládnoucí strany. Jestli někdo napsal Kubiceho zprávu, tak Jiří Paroubek, František Bublan a možná další lidé z resortu vnitra.

 

Dozvíme se podrobnosti, když teď sněmovna ustavila vyšetřovací komisi k objasnění prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a zbavila expolicistu Karla Tichého mlčenlivosti?

To je ale kauza Krakatice a já se znovu ptám, kdo se jí bojí? Já ne. Jestli něco Krakatice je, tak zrcadlo tehdejší práce a řízení ministerstva vnitra, vlastně i ČSSD. Proto jsem žádal, aby o Krakatici mohli vypovídat všichni, kteří s ní přišli do styku.

 

Vy byste tedy byl pro zveřejnění kompletního spisu Krakatice?

Nepochybně, do posledního slova. Včetně slov těch 54 lidí, kteří se spisem přišli do styku za Stanislava Grosse. To je jediná cesta, jak vytáhnout špunt a smrad nechat vyvanout.

 

Včetně všech Íček, Téček a informací o vašich kontaktech na podnikatele Luďka Sekyru?

Tvrdím, že jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani nemravného. Pokud to bylo celé zredukováno na můj vztah k Luďku Sekyrovi, o jehož propojení s panem Mrázkem jsem nevěděl, jde o mediální manipulaci. Narozdíl od těch, kdo mě soudí, mám dvě prověrky na stupeň přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Ten jasně potvrdil, že neexistuje nic, čím by Langer mohl být vydíratelný, nic, co by ho mohlo kompromitovat pro výkon funkce. Deset let mého života a všechny mé majetkové poměry jsou prověřeny do posledního detailu. Slovy Jiřího Paroubka bych se mohl zeptat: Kdo z vás to má?

 

Aby bylo jasno. Lobbovat za českou firmu Luďka Sekyry při privatizaci IPS vám, stejně jako NBÚ, připadá normální?

Za sebe říkám, že ano, i když chápu, že někdo má nastavena jiná kritéria. Pro mne je klíčové, zda jsem z titulu své funkce místopředsedy sněmovny mohl zavdat podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Což jsem nemohl, neboť jsem neměl sebemenší možnost jakékoli privatizační rozhodnutí ovlivnit.

 

Jako vlivný politik jste ale přímluvou mohl zmoci mnohé. Kdyby se to povedlo, třeba by nějaký ten milion na kontě ve Švýcarsku přistál...

Ne, žádné miliony na žádném kontě.

 

No zdali, vždyť to Sekyra Group nedostala.

Podle mne stojí za povšimnutí, zda ti jiní, kteří se toho procesu zúčastnili, nezneužívali své pravomoci. O tom ale lidé píšící o Krakatici jako o problému Íčka taktně mlčí.

 

A občané zase nebudou vědět nic.

Vzhledem ke strachu, který ČSSD z Krakatice má, se to lidé, obávám se, nedovědí.

 

Ani před volbami, kdy kampaň bude asi řádně vyhrocená?

Před nástupem do funkce jsem jasně řekl, že postavím neproniknutelnou zeď mezi ministerstvem vnitra, policií a politickým vedením resortu. Já prostě nechci, aby se v jakémkoli smyslu opakovala nějaká Kubiceho zpráva. Nikdo policistům neříká, co mají dělat, koho stíhat a za to, co dělají, jim nikdo nevyhrožuje kriminalizací. To je zásadní změna, k níž došlo a kterou si zřejmě Jiří Paroubek ještě neuvědomil.

 

Kdo by to ovšem vaší vládě po kauze Čunek či Wolf věřil?

Pro mne to není jednoznačná černobílá otázka, dobro a zlo, justiční mafie versus poctiví policisté a státní zástupci. Kauza Čunek je nešťastná od prvopočátku a neplatí v ní rozdělení na dobré a zlé. Řadu chyb udělali policisté i státní zástupci a já nejsem ten, který by to chtěl soudit.

 

Tak nebo onak, vaší vládě to fakt nepomohlo.

To jistě ne, ale nyní už jde o virtuální realitu, která se kolem toho vytvořila. Tvrdím jen, že to není černobílá záležitost. Každý v˙ní má svým způsobem máslo na hlavě.

 

Dá se tomu do budoucna předejít?

Ano, když politici dají pokoj policistům a nechají je dělat jejich práci. Státní zástupci musí konat bez ohledu na to, která strana vládne. Když zastavili stíhání několika sociálních demokratů, tak my jsme jejich verdikty také vzali na vědomí a nežádali jsme vznik vyšetřovací komise. Hlavní je nevtahování politiky do práce justičních orgánů. Naučme se respektovat jejich rozhodnutí.

 

Tak se to naučte. A když spěje kauza Wolf k návrhu na obvinění, neposílejte pana Dalíka, ať ho z toho vyseká.

Já neznám obsah spisu pana Wolfa a držím se faktů. Neklidem mě naplňuje, že z něj opět unikají informace. Důležité je, aby politici nepodléhali lákadlu a do práce orgánů činných v trestním řízení prostě nemluvili.

 

Hezky řečeno. Ale proč sám premiér Topolánek za vším vidí habaďůru? Za pádem vlády spiknutí prezidenta Klause, poslance Tlustého, primátora Béma a spolčení lobbistů Ulčáka, Velka a podnikatele Součka?

Politika je střetem politických a ekonomických zájmů, Vždycky si musíte položit otázku: Cui bono, tedy komu to slouží?

 

To je ale hrozné přiznání. Proč se tedy párat s volebními ideovými programy, když jde stejně jen o to, kdo dá víc?

To je bohužel realita života všude na světě. Pro mne politika byla, je a zůstane primárně střetem ideových zájmů, kde politici podle pravidel soupeří o přízeň voličů. Že to provázejí jiné zájmy, je holý fakt. Jako ministr vnitra a politik věřím, že to první stále dominuje.

 

Proč jste tedy nepřipravili zákon o pravidlech lobbingu?

Zákon o lobbingu může přinést projasnění, ale podstatu věci neřeší. V rámci boje s korupcí tato vláda udělala tisíckrát víc než kdokoli před námi. Došlo k zásadním strukturálním změnám počínaje protikorupčními audity, přes zřízení bezplatné linky 199, posílení pravomoci policie o zřízení protikorupčního agenta až po maximální míru elektronizace státní správy.

 

Vašemu resortu se povedlo to, co neprosadila zatím žádná země, totiž legislativní příprava na kompletní překlopení papírové veřejné správy na elektronickou. Kdy to vše začne fungovat?

Náš tým měl před příchodem na ministerstvo několik cílů. Za prvé proměnit tento úřad, snížil jsem například počet jeho zaměstnanců o dvacet procent. Za druhé zreformovat policii a proměnit veřejnou správu z hlediska kvality jejího fungování. E-government, tedy Egon, je ideový a věcný koncept, který nám závidí v celé Evropě. Máme přes 3600 Czech Pointů po celé republice, máme komunikační infrastrukturu, která zlevňuje fungování státu. Od léta spustíme elektronické datové schránky, což je největší revoluce od dob Marie Terezie, šetří čas, peníze a nervy lidí. Finišujeme se základními registry. To je dílo, které překročí éru této vlády a je to dar pro všechny budoucí generace.

 

Proč jste nedokázal udělat z Egona symbol této vlády?

Je to nepoměrně těžší, přestože jde o jednoznačnou pozitivní a největší změnu za posledních 200 let. Nemám pocit dluhu v případě Egona, ale mám ho v otázce nesprávné reakce na poplatky. Měli jsme uvádět více příkladů lidí, kterým právě poplatky umožnily lepší přístup ke zdravotní péči. Levice prostě nabízí peníze, které rozdá, ale zapomíná lidem říct, že jim je nejdříve sebere. A že jim vezme podstatně víc, než co jim dá.

 

ODS má s kampaněmi potíže už řadu let. Neuspěla s mobilizací proti levicové hrozbě, ani s nacionalistickým strašením. Jak vnímáte její nejnovější počin, kdy pád vlády přirovnává k Mnichovu 1938, Únoru 1948 či srpnu 1968?

Ten klip byl velmi emoční, ale beru to jako spontánní reakci členů ODS na dění ve sněmovně. Podíváme-li se do budoucna a řekneme-li, že nám hrozí vláda Jiřího Paroubka s komunisty, pak možná to, co se nám dnes zdá přepjaté, následně po několika měsících se nám bude jevit jako málo důrazné. Nevím.

 

Jako že by začali sociální demokraté ruku v ruce s komunisty stavět koncentráky?

O tom nechci spekulovat. Stále věřím, že díky našemu členství v˙EU a NATO návrat toho, co jsme zažívali před listopadem 1989, nehrozí.

 

Tak po Mnichovu stavěli koncentráky nacisti.

Opakuji. Možná to, co se nám teď jeví jako příliš přepjaté, může být tváří v tvář realitě příštího roku ještě málo důrazné.

 

Proč pod vaším vedením odešlo tolik policistů do civilu?

Nový služební zákon z roku 2007 stanovil podstatně tvrdší pravidla pro to, kdo může u policie sloužit, zejména z pohledu vzdělání. Zákon také nabídl velmi výhodný systém výsluh a odchodného. Spontánní reakcí byl odchod těch, kterým se to finančně vyplatilo a těch, kteří nesplňovali nové zákonné podmínky. Podstav, který byl trvale 2200 policistů, se tak prohloubil na 5000 lidí. My jsme zdědili policii podvyživenou, přestárlou a nevzdělanou. Když jste přijeli na služebnu, dýchla na vás atmosféra 60. let. Symbolem policie byla zrezavělá felicie a symbolem policejního funkcionáře obstárlí papaláši s pupkem.

 

Je to po těch dvou letech už jiné?

Ano. Policie má za sebou nejmasivnější investice do technického vybavení. Nová auta, motorky, služebny, uniformy, to je téměř pět miliard. Díky náborové kampani máme největší přísun policistů za uplynulá léta. Odešli staří páprdové a nastoupila generace mladých rozhněvaných mužů. To jsou ti důstojníci se vzděláním, kteří se na funkce nedostali, protože nad nimi byl generační špunt. Jinak začala pracovat i inspekce, takže vedle finanční motivace, lepších pracovních podmínek a techniky existuje i tvrdá hrozba sankce pro černé ovce.

 

Takže už by se nikdy neměl opakovat případ z Brna, kdy policejní hlídka téměř ubila Vietnamce Huang Son Lamu, který posléze na následky zranění zemřel?

Jsem kvůli tomu hrozně naštvaný. Na jedné straně vidíte stovky lidí, kteří jsou u policie, protože je ta práce baví a je to jejich smysl života. Na straně druhé se potkáváte s těmi, kteří ničí obraz policie a tu práci absolutně destruují. Těm jsem vyslovil nesmiřitelnou válku. Vedle podpory policistů musí existovat i projekt důsledné očisty policie, protože v ní nemohou působit lidé, kteří tam nepatří. My je musíme umět odhalit a pak se jich ihned zbavit.

 

I vy jste měl možnost jim zmenšit prostor. Jenže návrh vašeho ministerstva u Nejvyššího správního soudu (NSS) na zrušení Dělnické strany zcela pohořel.

Boj proti extremismu, ať už levému či pravému, je jednou z mých priorit. To jsem projevil jasným postupem proti Komunistickému svazu mládeže, kdy soud potvrdil naše rozhodnutí o jeho rozpuštění. Nedávný verdikt ohledně Dělnické strany mě mrzí, nicméně obdobné rozhodování je nesmírně složité. Politické strany by měly mít takovou sílu, jakou jim dají voliči a jakýkoli zásah státní moci je velmi citlivý bez ohledu na mé přesvědčení, že by byl správný. Na jedné straně je dobře, že NSS vyslal politikům signál, aby přes něj neřešili své problémy. Na straně druhé si kladu otázku, zda to hrdlo, které NSS nastavil, není až příliš úzké.

 

Přesto soudci NSS vyjádřili údiv nad laxním přístupem vašeho resortu. Ministerstvo dopravy si na své spory najímá drahé soukromé právníky za desítky milionů korun. Neměli jste státní peníze využít spíše v tomto případu?

Já, když v něčem neuspěji, vždy si kladu otázku, jestli jsem nemohl udělat cosi lépe. V tomto případě také. Možná ano, ale zdůrazňuji, že to byl historicky první krok. NSS vymezil prostor, který nikdy nebyl popsán. Teď už přesně víme, co od nás a od každého, kdo podobný návrh bude podávat, soud očekává. Máme tedy alespoň vodítko.

 

Budete pod ním příště podepsán zase vy?

Svůj pobyt na ministerstvu jsem vždy bral jako dočasný, striktně omezený čtyřletý mandát, za nějž budu skládat účty. Pokud uspěji, budu mít šanci pracovat dál, pokud ne, pokračovat nebudu. Věřím ale, že námi postavené týmy a systémová proměna znamenají kvantový skok z ministerstva strachu v ministerstvo důvěry. A každý, kdo bude chtít bojovat například proti fenoménu extremismu, tady najde potřebné experty. Třeba budou mít větší štěstí.

Deník, 4. dubna 2009