Už je to nějaký ten pátek, co čeští dělníci jezdili za lepším výdělkem do zahraničí. Němečtí a rakouští příhraniční chlebodárci je rádi zaměstnávali, protože za podstatně nižší plat odváděli stejnou práci. Naši dělníci zase rádi dojížděli za prací, vydělali si totiž více než doma. Po čase se situace změnila a zahraniční dělníci začali jezdit k nám. Je to naprosto v pořádku, jsme demokratická země, kde fungují tržní mechanismy.

Zde začíná příběh zahraničního dělníka. I hospodářská krize, ve které se v současnosti nacházíme, je součástí tržního mechanismu. Jak známo, v krizi se snižuje poptávka a tím pádem omezuje výroba. S tím souvisí propouštění pracovníků. Ti nejméně kvalifikovaní, mezi které zahraniční dělníci patří, jsou první v pořadí. Tisíce lidí bez znalosti češtiny, bez koruny v kapse, bez sociálního a zdravotního pojištění se najednou ocitnou na ulici. Bez práce, bez peněz na cestu domů a častokrát s dluhy. Tito lidé budou muset svou zoufalou situaci řešit. A není žádným tajemstvím, že zoufalý člověk, aby své problémy vyřešil, často neváhá překročit zákon.

Myslím, že nejsem sám, komu se tento stav nelíbí. Nemůžeme nad tím jen tak mávnout rukou a nechat problém „vyhnít“. Určitě existuje celá řada možností, jak situaci vyřešit. Je ale potřeba mít na zřeteli všechny aspekty, které s tím souvisí. Stručně řečeno řešení musí být komplexní. Na jedné straně musí vyřešit stávající situaci, na straně druhé předcházet tomu, aby se opakovala. Musí chránit zájmy našich občanů a zároveň být korektní vůči cizincům.

Řešení, které navrhla vláda, podle mého názoru tyto požadavky beze zbytku splňuje. Cizincům, kteří dobrovolně opustí naši republiku, zaplatí cestovní náklady, a navíc přidá motivační příspěvek 500 eur, který by jim měl pomoci z toho nejhoršího. Současně ovšem omezí vydávání pracovních víz, aby zabránila situaci, kdy jedni nezaměstnaní odjíždějí a noví přijíždějí. Zpřísní také podmínky práce zprostředkovatelských agentur a okamžitě zavede důslednější kontrolu jejich činnosti.

Ne, neohřívám si zde svou vlastní polívčičku. Jde o týmovou práci. Řešení totiž vzniklo ve spolupráci s dalšími ministerstvy a za to jim patří velký dík.

Ivan Langer, blog.aktualne.cz, 13. února 2009