Petr HARTMAN, moderátor

Kvůli šedé ekonomice přichází stát na daních maximálně o 40 až 50 miliard korun ročně. V rozhovoru pro ČTK to v pátek řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Běžně uváděných 200 miliard je podle něj obrat šedé ekonomiky. I kdyby ji stát celou vymýtil, z těchto peněz by podle něj viděl jen čtvrtinu až pětinu, kterou by firmy odvedly na daních. Pokud vláda prosadí chystané zákony proti daňovým únikům, budou muset registrační pokladny zavést nejen prodejci u stánků a na tržištích, ale i restaurace a menší obchody. Sobotka je totiž chce mít všude, kde převažují tržby v hotovosti. Registrační pokladny by tak pořizovaly i všechny potraviny, drogerie a ostatní menší obchody nebo všechny restaurace a hospody. Přiznávat by lidé měli každý majetek, který by měl hodnotu oscilující kolem milionu korun. Na přesné hranici se koalice ještě neshodla. Přiznávaly by se tak především nemovitosti, drahá auta, anebo jachty. "Běžný člověk bude takové přiznání podávat jednou, dvakrát, třikrát za život," řekl ministr Sobotka. Kromě cigaret by se měly nově kolkovat i lihoviny. Toto opatření prý funguje v celé řadě zahraničních států. Sobotka se nebojí ani případného padělání kolků. "Takové případy se objevily i po zavedení kolků u cigaret a není to nic, co by nás mělo od zavedení systému odradit," dodal Sobotka. Vládou navrhované zákony mohou podle ministra financí v příštích třech letech vynést několik miliard korun. Bohuslav Sobotka s těmito příjmy závazně nepočítá. Zlepšit stav veřejných financí lze samozřejmě nejen vyššími příjmy, ale také úsporami na straně výdajů. V této souvislosti se například diskutuje o počtu státních úředníků. Milan Bouška připravil na toto téma dva názory, jednak místopředsedy Poslanecké sněmovny za ODS Ivana Langera a náměstka ministra vnitra Josefa Postráneckého. Prvního si k mikrofonu pozval Ivana Langera.

Milan BOUŠKA, redaktor

Pane místopředsedo, po čase se opět hovoří o reformě veřejné správy. Vláda ve středu projednávala zprávu o tom, jaký je současný stav té veřejné správy. Jak vy jako opozice se na to díváte? Jste spokojeni s tím stavem?

Ivan LANGER, místopředseda PS PČR /ODS/

Stav po reformě je trichtní a řekl bych, že došlo na naše slova, že neplatí nic z toho, co vládou při spuštění této takzvané reformy bylo slibováno. Mělo to fungovat lépe, mělo to dělat méně lidí, mělo to daňové poplatníky po reformě všechno stát méně peněz. Nefunguje to lépe, nedělá to méně lidí a musím konstatovat také, že to nestojí méně peněz než předtím. Platí tedy, že neplatí ze žádných slibů vlády tehdy.

Milan BOUŠKA, redaktor

Co konkrétně vyčítáte této reformě?

Ivan LANGER, místopředseda PS PČR /ODS/

Tato reforma přinesla chaos, zmatek, problémy pro občany a její praktické užití znamená jedno jediné, že lidé namísto toho, aby jezdili tak jako dříve na jedno místo, de facto na jeden úřad, musí mnohdy dojíždět na hned několik míst do různých obcí a mnohdy nemají ani jasno, kde ten úřad, který zrovna právě potřebují, leží.

Milan BOUŠKA, redaktor

A kde vidíte příčiny tohoto podle vás nedobrého stavu?

Ivan LANGER, místopředseda PS PČR /ODS/

Já jako stínový ministr vnitra jsem upozorňoval pana ministra Grosse, že dříve, než se vůbec něco jako reforma veřejné správy spustí, musí existovat funkční analýza, ze které by vyplývalo, které úřady kolikrát jací lidé potřebují, jaké jsou vlastní kompetence těchto jednotlivých institucí. A teprve na základě funkční analýzy dělat to mechanické rozparcelování České republiky na větší počet takzvaných malých okresů.

Milan BOUŠKA, redaktor

Když byste se dostali jako opozice jednou k vládě, jak byste postupovali vy, abyste tento stav zlepšili?

Ivan LANGER, místopředseda PS PČR /ODS/

No, přiznám se, že dědictví, které by nám tato vláda po sobě zanechala, by bylo velmi obtížné napravovat, to přiznávám velmi otevřeně. Nicméně nevede mne to k přílišné skepsi. Domnívám se ale, že řešení začíná úplně někde jinde, než je v tom rozdělování země na malé okrsky. Za prvé, je potřeba zavést cosi, čemu já říkám legislativní střídmost, tedy zastavit další chrlení norem legislativních, které zvyšují míru regulace, zvyšují počet razítek a tím pádem i zvyšují potřebu na úřednická místa. A za druhé, potom provést to, čemu říkám funkční analýza, a zkusit zmapovat ten stav, který teď vznikl. A na základě těchto výsledků se pokusit ho změnit, ale upřímně přiznávám, že udělat pořádek v tomto chaosu bude skutečně velmi obtížné.

Milan BOUŠKA, redaktor

Takže nějaký konkrétní recept zatím nemáte?

Ivan LANGER, místopředseda PS PČR /ODS/

V tuto chvíli ne a my jsme přesně proto varovali, aby se ta takzvaná reforma, já tomu říkám deforma, veřejné správy nespouštěla. Teď je potřeba opravdu zmapovat ty výsledky a teprve na základě důkladné analýzy je možné definovat zodpovědně, co by bylo potřeba dělat.

Milan BOUŠKA, redaktor

Vy jste za jednoho z hlavních viníků označil ministra Grosse. Já se zeptám trošku na něco jiného. Já vím, že existuje jistá sázka mezi panem ministrem Grossem a předsedou poslaneckého klubu ODS, panem Tlustým o tom, kdo odstoupí a neodstoupí a za jakých podmínek. Kdybyste si měl tipnout, kdo myslíte, že tu sázku vyhraje?

Ivan LANGER, místopředseda PS PČR /ODS/

No, v tuto chvíli je potřeba říci, že v České republice pracuje nejvíc úředníků v celé její novodobé historii a ten počet úředníků i nadále roste. Já jsem přesvědčen, že i přes tato čísla je skutečný počet administrativních pracovníků ještě vyšší a podle mého hlubokého přesvědčení pan ministr Gross tuto sázku prohrál. A je-li v něm alespoň trocha čestnosti, je-li alespoň trochu chlap, tak by to měl přiznat. A jestli je zodpovědný politik, pak by nemohl udělat nic jiného, než na tuto sázku reagovat svojí rezignací.

Milan BOUŠKA, redaktor

Potud tedy názory místopředsedy Poslanecké sněmovny Ivana Langera na současný stav reformy veřejné správy. Co na tyto výtky říká zástupce ministerstva, které má reformu veřejné správy v popisu práce, na to jsme se zeptali náměstka ministra vnitra Josefa Postráneckého.
Pane náměstku, reforma veřejné správy má za sebou roční fungování. Jaké jsou po roce ty zkušenosti? Splnila to, co se od ní očekávalo?

Josef POSTRÁNECKÝ, náměstek ministra vnitra

Tak především reforma veřejné správy má za sebou již víceleté fungování. Máte patrně na mysli realizaci druhé fáze reformy, kdy k 31. prosinci loňského roku byly zrušeny okresní úřady. Většina jejich kompetencí přešla na zákonem stanovené obce s rozšířenou působností, kterých je 205. A ty první zkušenosti jsou takové, že výkon státní správy je těmito obcemi v podstatné části vykonáván. Je zde pouze zhruba 40 obcí, které zatím z různých důvodů nemohou kompletní rozsah výkonu státní správy zabezpečovat a využívají k tomu pomoci sousedních obcí téže kategorie.

Milan BOUŠKA, redaktor

Od té reformy veřejné správy se očekávalo také, že přiblíží vlastně to fungování úřadů občanům a zároveň že dojde k úsporám. Přiblížila se skutečně ta veřejná správa občanovi, když občan musí třeba kvůli jedněm věcem jezdit na tři rozdílná místa?

Josef POSTRÁNECKÝ, náměstek ministra vnitra

Tak pokud jde o vazbu na ukončení činnosti okresních úřadů, tak nepochybně, protože těch bylo 76 a, jak jsem řekl, obcí s rozšířenou působností je 205, takže v řadě případů občan má za výkonem těchto kompetencí mnohem blíže, než měl v době existence okresních úřadů. No, a pokud jde o více míst, kam musí občané dojíždět za různými záležitostmi, tak nikdy nebude možné soustředit výkon státní správy do jednoho místa, protože některé činnosti jsou velmi frekventované a je potřeba mít v území třeba i stovky příslušných úřadů, viz kupříkladu je 700 stavebních úřadů a tak dále. A jiné činnosti občané potřebují a využívají velmi zřídka, takže stačí kupříkladu sí dotyčných úřadů jenom v rámci jednotlivých krajských měst, takže těch úřadů je kupříkladu čtrnáct. Z toho pak logicky vyplývá, že občan v souhrnu dojíždí na více míst, ale podstatné je to, že většina těch základních kompetencí je v rámci pověřených obcí.

Milan BOUŠKA, redaktor

Další věc, která se očekávala od té reformy, bylo snížení úředníků. Zatím to vypadá podle statistického úřadu, že jich spíš přibývá. Já vím, že vy namítnete, že jsou do toho započítáni hasiči, policisté a tak dále, ale nedošlo skutečně k nárůstu úředníků?

Josef POSTRÁNECKÝ, náměstek ministra vnitra

Tak pokud hovoříme o druhé etapě reformy, z okresních úřadů přešlo na ostatní úřady kolem osmnácti tisíc zaměstnanců. A ze zjištění z poloviny letošního roku vyplývá, že ty příslušné činnosti zabezpečuje výrazněji nižší počet zaměstnanců, zhruba kolem šestnácti a půl tisíc. Čili je zde úspora 1500 v podstatě úředníků.

Milan BOUŠKA, redaktor

V souvislosti s Evropskou unií ale jistě k nějakému nárůstu úředníků také dojde.

Josef POSTRÁNECKÝ, náměstek ministra vnitra

Tak nepochybně ty úkoly související s přípravou a s budoucím fungováním České republiky jsou poměrně rozsáhlé a bude nezbytné připravit potřebné administrativní struktury pro využívání strukturálních fondů. Čili jestliže na úrovni centrální státní správy v souvislosti s reformou veřejné správy došlo k určitému snížení počtu úředníků, tak toto musí být vykompenzováno novými úředníky pro evropské záležitosti.

Milan BOUŠKA, redaktor

Takže v podstatě k úbytku, když to tak vezmeme, nedojde, protože na jedné straně sice ubyde, na druhé straně přibyde, takže takzvaně nula od nuly pojde. Kdysi před asi rokem se vsadil pan poslanec Tlustý s panem ministrem Grossem, že když dojde k nárůstu úředníků, že by měl v té sázce odstoupit, pan ministr Gross. Kdo myslíte, že tu sázku vyhraje?

Josef POSTRÁNECKÝ, náměstek ministra vnitra

Tak já nemohu komentovat tuto sázku, ale jak jsem zdůraznil, na okresních úřadech koncem loňského roku bylo celkem osmnáct tisíc úřednických míst a v tuto chvíli příslušné činnosti, které dělaly okresní úřady, zabezpečuje kolem šestnácti a půl tisíce zaměstnanců na různých typech úřadů. Takže zde ten pokles proti loňskému roku je znatelný.

Petr HARTMAN, moderátor

Milan Bouška postupně hovořil s místopředsedou Poslanecké sněmovny za ODS Ivanem Langerem a s náměstek ministra vnitra Josefem Postráneckým.

ČRo 6, 10. října 2003