Myslím si, že v případě osob, které jsou součástí bezpečnostního aparátu státu, by měl platit přísný parametr. Ten rozsudek je podle mě, jakkoli neznám konkrétní spis, "výzvou" pro ostatní policisty, že si mohou dělat, co chtějí, a nehrozí jim za to žádný zásadní trest. To, že tresty za způsobení smrti jsou nižší než za zpronevěru miliónu, to vyplývá z koncepce trestního zákona z dob komunismu, kdy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví byl ten nejtěžší zločin, kterého se člověk mohl dopustit. Myslím si, že nový koncept by měl spíše klást důraz na ochranu osobnostních práv, tedy postihovat přísněji útoky proti člověku, jeho zdraví.

V tom mohu dát za pravdu ministru spravedlnosti, že při rozhodování soudů je formalita až příliš výrazná, že se soudci příliš otrocky nechají ovládat, a myslím si, že zbytečně.

* Takže chyba je v soudcích?

Určitě.

Trestní zákon je pořád z roku 1962.

Hovořím o konceptu, o filozofii toho zákona. Které hodnoty společnosti považuje za důležitější, které za méně důležité a podle toho stanovuje trestní sazbu v rámci těchto hodnot.

To se ptejte vlády. Já jsem přesvědčen, že takovéto kodexy nemají vůbec vznikat ve Sněmovně, ale na ministerstvu spravedlnosti. Sněmovna by pak do nich neměla vůbec zasahovat, měla by je buď vzít tak, jak jsou předloženy, nebo je odmítnout. Protože jakékoli zásahy zvenčí mohou narušit vnitřní souvislost a integritu té normy.

V roce 1992 až 1996 se připravila řada nových zákonů a staré kodexy se jen vyspravovaly. Ale od roku 1997 už uběhlo šest let a práce na trestním zákoně už mohly dávno dospět do finální fáze. Už jsou nové procesní normy jako trestní řád a občanský soudní řád. Teď jde o to, sáhnout i na hmotné normy. To čekám od této vlády. Jestli někdo hovoří o reformě justice, pak se to netýká jen lidí a podmínek jejich práce, ale i norem, na základě kterých mohou pracovat. A to je trestní zákon.