Zhruba dvě třetiny nasazených odposlechů loni vedly k dopadení pachatelů trestných činů. Přímý podíl na získávání nezbytných důkazů mělo asi 64 procent odposlechů, dalších asi 16 procent pomohlo odhalit jinou trestnou činnost či další pachatele. Vyplývá to z analýzy odposlechů za rok 2007, kterou dnes novinářům představil ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Teprve až výsledky analýz za další roky ale podle něho ukážou, zda jde o "uspokojivá" čísla.

Počet telefonních odposlechů v Česku loni proti roku 2006 klesl o 28 procent. V předminulém roce policie odposlouchávala 7672 telefonních linek. V loňském roce jich bylo 5491, policisté odposlouchávali 3343 lidí. "Rok 2007 je možné označit za rok průlomový, neboť došlo k historickému ročnímu poklesu nasazení odposlechů," řekl Langer.

Ministr svůj záměr snížit užívání odposlechů prezentoval již v minulosti. Ještě jako opoziční politik kritizoval jejich nadměrné používání, podobně jako například prezident Václav Klaus. Podle Langra bylo hodně lidí odposloucháváno bezdůvodně. Do roku 2004 počet odposlechů stoupal. Policie tehdy nasadila 9610 odposlechů, další rok počet klesl na 7330.

Dalších 1809 odposlechů ale v minulém roce použili celníci, Inspekce ministra vnitra 143 a vojenská policie pět. Civilní rozvědka (ÚZSI), vězeňská služba a Bezpečnostní informační služba (BIS) naopak loni v rámci trestního řízení k odposlouchávání nesáhly ani jednou. Podle ministra zůstávají tyto složky stranou pozornosti a v souvislosti s užíváním odposlechů potřebují více kontroly.

Analýza podle Langra prokázala, že počet nasazených odposlechů nemusí mít přímou souvislost s počtem klientů telefonních operátorů nebo užívaných čísel, kterých neustále přibývá. Loni jich podle analýzy bylo téměř 13,2 milionu.

Z hlediska regionů nad ostatními v počtu nasazených odposlechů vyčnívala jižní Morava a Praha. Na jihu Moravy policie sledovala 855 telefonních linek, v Praze to bylo zhruba o 100 linek méně. Z elitních útvarů k odposlechům nejčastěji sahali policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Podle druhu kriminality využívali odposlechy nejvíce policisté vyšetřující trestné činy související s drogami - tvoří téměř 30 procent všech nasazených odposlechů za minulý rok. S bezmála 18 procenty následuje násilná trestná činnost.

Ke sledování loni policisté přistoupili v 2463 případech. Více než pětinu tvořilo sledování v souvislosti s vyšetřováním násilných zločinů, dalších zhruba 30 procent případů se váže na šetření krádeží a krádeží vloupáním. Téměř 68 procent ze všech sledování vedlo podle analýzy k odhalení pachatelů.

Podle Langra nelze zcela zabránit úniku informací, protože k odposlechům mají v rámci trestního a soudního řízení přístup například i samotní obvinění, poškození či právníci.

Aby se co nejvíce zamezilo nadužívání a zneužívání odposlechů, přijalo ministerstvo podle Langra řadu opatření. Například jde podle něho o zvýšení individuální odpovědnosti za záznamy hovorů, které jsou v současnosti vedeny více v elektronické podobě. Snížil se také počet lidí, kteří se s nimi seznamují. Mezi další opatření patří i novely zákonů. Zpřísnění povolování odposlechů například v dubnu podpořil Senát.

Zpravodajství ČTK, 9. července 2008