Místopředsedovi ODS Ivanu Langerovi (35) a jeho ženě Markétě (30) se 19. února narodila dcera Petra. Langer si čekání na potomka krátil sepisováním deníku a pro čtenáře Práva vybral několik úryvků z chystaného dílka, které by mělo vyjít na podzim.

"Při pohledu na svoji kouzelně zakulacenou manželku jsem si jednoho dne uvědomil krutou pravdu. Je to na doživotí."

Omluvný úvod

¨I přes všechnu ironii a pokus o humorné ztvárnění mých prožitků, chci jasně a jednoznačně prohlásit, že miluji svoji ženu i to, co vzešlo z naší lásky ....., že miluji naši dceru a ač doposud jsem svírán pochybnostmi o své způsobilosti být dobrým otcem, píši tyto řádky nejenom jako vlastní zpověď, nýbrž i jako návod pro ostatní pohlavní soukmenovce "što dělat". Píši je jako návod, jak být dobrým otcem nebo alespoň otcem.

Sex a plodění dítěte

¨Děláme to všichni. S různou frekvencí, s různou motivací, s různými prožitky a především s rozdílnými dopady pro naše životy ...

... Ani se příliš nezamýšlíme nad tím proč? Je nám to prostě dáno shůry a považujeme to za víceméně příjemnou součást našeho života. A tím jsem se dostal k podstatě první kapitoly tohoto deníku. Ano celou dobu mluvím o sexu.

Prakticky každý muž dokáže dlouhé minuty (ne-li hodiny) zasvěceně hovořit o tom, kolikrát, jakým způsobem a především nad kým zvítězil, kteréžeto ženské tělo dobil, kolikrát za noc (relativní to údaj) dokázal dosáhnout vyvrcholení. Muž, hovořící na toto téma je jako rybář honosící se svými úlovky. Stejně jako nikdo nikdy neviděl ulovenou rybu, nikdo nikdy nedokáže posoudit pohlavní zdatnost vypravěče. Oba na to spoléhají. A protože posluchači nemohou připustit svoji loveckou méněcennost, dávají jim svým přikyvováním alibi i pro ten největší nesmysl. Přesně podle hesla, úspěch vypravěče je i mým úspěchem ... Kdyby to vše byla pravda, nebylo by výnosnější povolání, než velrybář na Vltavě.

¨V předmanželské poradně bych dozajista tvrdil, že jsem si svoji manželku vybíral na základě jejích morálně-volních vlastností. Pokrytectví, zejména pokud jde o sex, je nám lidem více než vlastní.

Uznávám, že tvrzení, že si žena vybírá muže, má pravdivý základ.

Trvalo mi to k dnešnímu dni zhruba šest let, než jsem si to dokázal přiznat. Tajně doufám, že alespoň stejně tak dlouho nad tím přemýšlela moje žena.

¨Veškeré ideologické a sexuologické poučky jdou stranou, stane-li se žena objektem nikoli jen sexuálních radovánek, nýbrž prostředkem k zachování rodu. To, co mi až do této chvíle připadalo jako zábava, se rázem stalo noční můrou. Která poloha je ta pravá. Kdy je ten pravý okamžik pro spojení mé spermie s jejím vajíčkem? Jsou moje spermie dostatečně pohyblivé? Jsou zdravé a způsobilé oplodnění? A co vajíčko, je v pořádku? A co vejcovody, jsou průchodné a umožňující to správné oplodnění?

Chcete-li mít dítě, zapomeňte na gynekologa a poraďte se se svým psychologem. Nepomůže-li to, běžte k psychiatrovi. Nezapoměňte si u něj domluvit slevu pro Vaše dítě. Dříve nebo později ho může (stejně jako vy) potřebovat. Jablko nepadá daleko od stromu.

Pochybnosti o otcovství

¨Ještě se to ale nenarodilo. A já si doteď nejsem jist, jsem-li tou pravou osobou. Ne, že bych si nebyl jist otcovstvím ... Tak to si teda vůbec nejsem jistý! Utěšuji se jen konstatováním, že každý kdo tvrdí, že si jistý je, neví co říká.

Snažím se tento problém pominout jako nepodstatný. Miluji svou ženu a ona miluje mne. Kdo jiný by měl být otcem našeho dítěte ... Položím-li si ale otázku jinak - kdo jiný by mohl být otcem našeho dítěte, jistota se v okamžiku mění v nejistotu. Začínám pochybovat o všem. Jediným pevným bodem ve vesmíru je moje těhotná manželka. Vše ostatní probíhá kolem ní po zcela neuchopitelných a veskrze relativních drahách ...

Kolikrát jsem se snažil žertovat, že otec je jistý zatímco matka je nejistá ... to platí jen do chvíle, mám-li být já tím otcem a potřebuji-li mít jistotu. Ale kde ji vzít? Čím víc mne manželka ujišuje, že já jsem tím jediným, tím více se mne zmocňují pochybnosti. Proč mi to říká, proč mne ujišuje? Kdyby to tak bylo, přeci není třeba ujišování.

Sex v těhotenství

¨Od okamžiku početí, uběhne k datu porodu devět měsíců. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je tak maximum, co s tím můžete dělat. Alespoň v případě, probíhá-li všechno tak, jak má.

Pro muže, který prodělal psychické trauma už jenom tím, že proměnil sex pro zábavu za sex pro zachování rodu, je tato perioda dalším traumatizujícím prožitkem. Smíříme-li se s tím, že Vaše manželka je jednou provždy jediným předmětem uspokojení Vašich sexuálních tužeb, může se těhotenství stát periodou Vašeho pohlavního půstu.

V knihách typu - Vy a Vaše dítě, Těhotenství, Čekáte miminko, je stav postupného zaoblování Vaší manželky popisován jako vítaná příležitost prožít něco nové, dosud nepoznané. Na tomto místě musím připomenout, že autorkami těchto publikací jsou téměř výhradně ženy!

Já ovšem ze svého dítěte boxera mít nehodlám. A z toho plyne i můj přístup k sexu v těhotenství.

Kluk nebo holčička?

¨Jedním z vrcholných výdobytků lidského pokroku je i ultrazvukové vyšetření plodu.

Jako student medicíny jsem své pacienty vždy utěšoval tím, že kdyby naši předkové věděli, čím vším mohou onemocnět, raději by se ani nenarodili. Přinejmenším by alespoň nevěděli, proč umřeli. Domnívám se, že rozdíl mezi minulou a soudobou medicínou je převážně v tom, že na rozdíl od tehdejších lékařů, ti dnešní alespoň ví, na co jejich pacienti umírají. Potěšitelné je, že se alespoň snaží si zasloužit svůj plat tím, že nám pacientům to nedají zadarmo.

Pro prvorodícího muže je od okamžiku, kdy se dozví, že bude rodit, klíčovým sdělením to, co vlastně bude rodit. Přesněji řečeno, oznámení pohlaví jeho dítěte. Nejinak tomu bylo i v mém případě. A právě ultrazvukové vyšetření pro mne znamenalo vítanou příležitost ke zjištění toho, co po mě na tomto světě vlastně zůstane. Měl jsem pocit, že se ultrazvukové vyšetření mé ženy proměnilo v několikaminutovou módní přehlídku ... našeho malého tvorečka.

¨Je to holčička, zněl hlas ošetřujícího lékaře. Ženská, zaúpěl jsem v duchu při představě, co všechno ji v životě s tímto pohlavím čeká. Zejména od nás mužů. Platón dobře věděl, proč již více než před dvěma tisíci let řekl: "Jsem šasten proto, že jsem se nenarodil jako otrok nebo žena". Rychle jsem se začal utěšovat tím, že bude-li dcera po mně, mají se všichni muži na této planetě na co těšit.

Jak se bude jmenovat?

¨... Jméno Ivana jsem okamžitě zavrhnul: Řekl jsem si, že ji není třeba trestat více. Stačí, že bude mojí dcerou.

Ještě před početím jsme se s manželkou mnohokráte zamýšleli nad tím, jak pojmenujeme naše dítě. Vzhledem k nezvratitelnému důkazu v podobě fotografie ze sonografického vyšetření se okruh potenciálních jmen zúžil na polovinu. Náš problém se ale rozhodně nestal polovičním. Je možné být na tomto světě originální a přitom normální? Ptal jsem se znovu a znovu.

Ono to totiž vůbec není banální - jmenovat se. Stačí jen, že po svých rodičích přebíráme jejich příjmení. "Nepřesvědčujte manželku příliš o své pravdě. Je to zcela zbytečné. Bude s Vámi souhlasit, ale stejně si to udělá po svém."

Bylo mi jasné, že křestní jméno naší dcery musí být nejen výsledkem mého zodpovědného přemýšlení a dlouhého hledání, nýbrž i vhodně zvolené strategie. Chcete-li přesvědčit svoji manželku o jménu Vašeho dítěte, musíte ji dopřát zdání toho, že na ně přišla ona.

Ženy totiž disponují v souboji s muži celou řadou výhod. Jsou těhotné, rodí a kojí. My muži jsme sice na počátku všeho, ale tato klíčová role je nám rychle upřena. Jedním z prostředků, jak v tomto nelítostném souboji obstát, je alespoň prosadit svoji představu jména Vašeho dítěte. Budete to totiž Vy, čí jméno nakonec bude Vaše dítě nosit a i kdyby Vám tato role byla někdy upírána (a to samozřejmě bude), vnitřní pocit vítězství a převahy Vám navždy zůstane.

Nezapomínejte na to, že těhotenství je vlastně nemoc. Je to něco jako třetí pohlaví v dvoupohlavním světě. Těhotenství je jako stav beztíže, v němž se vše, na co jste byli zvyklí, chová jinak, než jste byli zvyklí. Včetně Vás a Vašeho těla.

Já a ona

¨Žárlím na své nenarozené dítě. Je to zvláštní pocit žárlit na něco, co ještě nemá své identifikační číslo.

Naplno se to projevilo o Vánocích. Rád dávám dárky. Ještě raději je dostávám. I když se tvářím, jakože o nic nejde. Štědrý večer přinesl mě, prvorodícímu otci, velké zklamání.

Ještě se to ani nenarodilo a už to dostalo víc dárků než já.

Nejhorší ovšem bylo, že na můj úkor. Symbolem Štědrého večera se stal společný dárek pro mne a pro moji ženu. Po rozbalení první objemné krabice mi bylo jasné, že se mám připravit na nejhorší. Po mixéru na přípravu kojenecké stravy, přišla na řadu gumová lodička do vaničky, pak sada pestrobarevných dudlíků, dupačky, bílý pletený komplet, zelený pletený komplet ...

Domácí přípravy na rodičovství

¨Jak se postupně srovnávají jednotlivé ženské rozměry, uvědomoval jsem si i já čím dál tím více, že těhotenství není jen postupné zvyšování objemu bříška mé manželky. Změny začaly zasahovat i naši domácnost. Říká se tomu domácí přípravy na budoucí rodičovství. Pod tímto zdánlivě nevinným názvem se skrývá další ze zásadních proměn toho, na co jste byli zvyklí, na co jste spoléhali.

Bylo třeba připravit byt a vlastně všechno na příchod našeho potomka. Při nákupu vaničky, postýlky a přebalovacího pultíku jsem nekladl téměř žádný odpor. Při koupi kočárku jsem se ale vzbouřil. Vždy bude vypadat jako vodníkova dcera. Technické parametry byly skutečně ucházející, ale ten vzhled? Šumavská blata kombinovaná s třeboňským žabincem by dokázala vzbudit příjemnější pocit.

Přestože jsem stál sám osamocen proti názoru své manželky, tchýně a dokonce i mé vlastní matky, zvítězil jsem. Na první pohled jsem musel zaplatit krutou daň - dobrovolně jsem se zavázal k pravidelným projížďkám s kočárkem po těch nejfrekventovanějších místech v našem městě. Podmínkou byl ale kočárek podle mého výběru.

Je pravdou, že ještě nedávno jsem nad shrbenými postavami otců tlačících před sebou kočárky, nevěřícně kroutil hlavou. Teď jsem se naopak těšil. V jednom pánském časopise psali, že muži s kočárkem vzbuzují zájem žen. Prý proto, že ženy podvědomě cítí jejich plodnost a to je k nim přitahuje ... Mám se tedy na co těšit!

¨Ještě jsem si ani nestačil vyzkoušet roli ženami obdivovaného muže za kočárkem, a už tu byla další překážka. Manželka se rozhodla zahájit zařizování dětského pokojíčku.

Těhotenství je nepřetržitým soubojem o roli otce při výchově jeho dítěte. Nechcete-li se smířit s pasivní rolí plodotvora, je třeba mí tuto skutečnost neustále na mysli.

Po několika desítkách minut strávených v tzv. dětské sekci jsem se přistihnul při pochybnostech o správnosti rozhodnutí otěhotnět. Vše, co jsem až dosud musel vytrpět bylo jen lehkým závanem větru oproti bouřlivé aktivitě, která se zmocnila mé ženy při pohledu na stovky interiérových doplňků dětských pokojíčků. Pocit spiknutí proti mně navíc umocňovala nezvyklá ochota a vlídnost přítomných prodavaček.

Z konečné podoby dětského pokoje jsem dospěl k závěru, že moje žena je přesvědčena o tom, že naše dcerka bude umět hned po porodu chodit, mluvit, zpívat, tančit, malovat a dělat jiné věci.

¨Na svoji roli prvorodícího muže jsem se připravoval velmi zodpovědně a dlouhodobě. Být otcem vyžaduje velkou dávku zručnosti. Nemyslím teď okamžik zplození, nýbrž materiálně technické zajištění spokojeného dětství vašeho potomka.

Vrcholnou zkouškou mého budoucího otcovství bylo sestavení přebalovacího pultíku a dětské postýlky. Vždy jsem si přál, aby budování rozvinutého kapitalismu v Čechách dospělo přinejmenším do stejného stádia jako v Americe. Na všechno je návod a na všechno je záruka výrobce. I na blbost kupujícího.

Doporučuji těhotným mužům, aby nepodlehli svodům dodavatelů hotových výrobků a využili možnosti prokázat svoji zručnost při zajišování potřeb matky a dítěte. Ženy potřebují vědět, že muži nejsou na jedno použití, a že je dobré s nimi i nadále v životě počítat.

Přípravy na porod

¨Pokud jde o samotný porod, nedělal jsem si o odbornou přípravu mé manželky žádné vážnější starosti. Od čeho jsou tchýně a zejména zkušené kamarádky, říkal jsem si. Pro jistotu jsem ale provedl povrchní perlustraci všech osob, se kterými by moje žena mohla na téma porod hovořit. Jistota je jistota, případná starší svobodná a bezdětná hysterka totiž může na budoucí rodičce napáchat vážné škody.

Jediný problém, jež se stal předmětem dlouhých disputací, bylo mé umístění na porodním sále. Po chvíli manželčiných úvah, jsem si začal připadat jako pověstný smrák z pohádky Dařbuján a Pandrhola. Jednou jsem totiž stál u nohou, podruhé zase u hlavy. Doporučuji proto každému muži, který se rozhodne pro účast při porodu, aby pečlivě zvážil, kde je na porodním sále jeho místo. Rozhodnutí o Vašem umístění při porodu může mít pro Váš další pohlavní život zcela zásadní význam.

Plánujete-li své rodičovství, porovnejte předpokládaný porod s termínem konání olympijských her. Připustíte-li termínovou kolizi, nemůžete vyhrát ...

Těhotenská encefalopatie

¨Připadám si jako mimozemšan, prohlásila jednoho dne moje kulaoučká manželka. Kdyby jen tušila, jak dlouho mám tentýž pocit. Kdybych jen tušil, jak dlouho budu mít tentýž pocit.

Ráno si řeknu co chci během dne udělat a za hodinu nevím, co jsem chtěla, pokračovala moje žena v rozvíjení této zajímavé myšlenky. Neřekla mi tím nic, co bych už dávno nevěděl. Říká se tomu těhotenská encefalopatie, odvětil jsem se suverénním výrazem ve tváří. Pro občasnou pomatenost Vaší manželky je dobré mít odborné vysvětlení. Vám to dodá autoritu a Vaší ženě pocit důležitosti.

V mém případě tento problém nenabyl nijak kritické podoby. I tak jsem pro jistotu umístil do manželčiny peněženky malý štítek se sdělením: "Jmenuji se Markéta Langerová a jsem těhotná. Bydlím v Olomouci na ulici 8. května 25. Dále bylo uvedeno telefonní číslo k nám domů, číslo mého mobilního telefonu a žádost, aby v případě nálezu byla držitelka této kartičky dopravena domů.

Po krátké úvaze jsem těchto štítků vyrobil hned několik. Umístil jsem je do kapes všech bund a kabátů, které manželka v těhotenství nosila. Jistota je jistota, říkal jsem si. Peněženku může někdo ukrást, ale těhotnou ženu nikdo (když už ji přepadne) nebude vysvlékat z kabátu.

Jaké bude naše dítě?

¨Při pohledu do zrcadla mi bylo jasné, jak vážné nebezpečí pro svoji dceru představuji.

Při úvahách o tom, co po nás bude naše dítě mít, jsem nikdy neskrýval své přání, aby fyzický vzhled převzalo po matce a intelektovou výbavu po otci. A to i přesto, že jeden moudrý člověk kdysi napsal: "Běda géniu, jenž spatří světlo světa v ženském těle." Vím, že mé přání může působit poněkud nabubřele, ale najděte mi nějakého sebekritického rodiče. Co jiného než intelekt by po otci mohla naše dcera zdědit, chtěl-li jsem ji dát to nejlepší ze mě?

Pokud jde o povahu dítěte, zavadil jsem několikrát o různé publikace zabývající se předpovídáním povahových vlastností dětí. Metody pro tyto zaručené předpovědi byly různé - okamžik zplození, rodičovská znamení zvěrokruhu, znamení ve kterém se dítě narodí ...

Po přečtení několika stránek jsem všechny tyto knihy nedotčené odložil. Dospěl jsme totiž k jednoznačnému závěru: Co si sám nevymyslím, tomu nevěřím.

Co s manželkou po porodu?

¨Tři plastické operace a máš ji jako před porodem, řekl mi kdysi můj spolužák - chirurg v reakci na moje obavy z toho, nakolik se těhotenství a první měsíce mateřství podepíší na fyzickém vzhledu manželky.

Těhotenství je obrovským zásahem do života ženy, a proto je třeba být vůči ní tolerantní. Zejména je třeba jít sám příkladem. Když už jste manželku do toho dostali, když už jste s ní v těhotenství byli při tom, nesmíte ji po porodu v tom nechat samotnou! Vyplatí se Vám to. Převedl jsem tuto teoretickou poučku do praktické roviny a již dva měsíce před plánovaným termínem porodu jsem začal hubnout. Těšil jsem se na okamžik, kdy budu říkat - když jsem mohl zhubnout já, proč by jsi nemohla i ty?

Je lepší donutit manželku hubnout, než jí platit plastickou operaci.

Porod

¨Jsem v porodnici - oznámila mi moje žena telefonicky asi dvacet hodin poté, co se ozvali poslíčci. Jak už to tak bývá, nic z toho, co bylo předem pečlivě připraveno, neplatilo. Termín porodu nedodržen, budoucí otec daleko, ošetřující lékařka nezvedající telefon, dohodnutý anesteziolog nedostupný. Poučení pro prvorodícího muže proto zní - připravte se na to, že i ty sebedůkladnější přípravy na porod jsou k ničemu. Budoucí novorozenec Vás vždycky nachytá nepřipravené. Pionýr nepionýr, heslo - vždy připraven - při porodu prostě neplatí!

Hlavním úkolem muže při porodu je tvářit se, že vše probíhá normálně, že vše je pod kontrolou. Pokud tomu uvěříte, dodáte tím klid nejen rodičce, ale především sám sobě.

¨Každý muž je ješitný. Jste-li přítomni při porodu nebo připuštěni krátce po něm k tomu, co je jeho výsledkem, připravte se na to, že vaše ješitnost utrpí těžkou ránu.

Jste-li otcem budoucí matky, věnujte přípravě na první okamžiky po porodu ještě větší pečlivost. Mužská zkušenost s tím, že morálně-volní vlastnosti ženy nejsou určujícím, nýbrž jen doplňkovým faktorem přírodního výběru, by Vás neměly tváří tvář poporodní realitě deprimovat. Naopak, měly by vést k závěru, že to, co vidíte teď, nemusí platit později. Tedy, že i z toho malého pomačkaného fialového tvorečka s velkou hlavou a pokřivenými nožičkami může vyrůst krásná žena. Vědom si tohoto poučení, které dávám, připadal mi náš křičící fialový lebkou se šikmýma očima a rozpláclým nosem jako to nejkrásnější stvoření, který kdy spatřilo světlo světa. Připadá mi tak doteď a jsem si jist, že toto přesvědčení bude jenom sílit!

¨Jako muži trpíme pocitem, že ženy jsou méněcenné bytosti, stvořené k tomu, aby sloužily nám, pánům tvorstva. Ženám proto od pradávna systematicky vtloukáme do hlav, že jsou stvořeny - v lepším případě ku práci, v horším pak, že jsou nositelkami prvotního hříchu. Jsou ale chvíle, kdy naše hrdost musí ustoupit. Porod a celé těhotenství jsou okamžikem, kdy i ten nehrdější muž musí uznat sílu a dokonalost ženského plémě. Je to okamžik, kdy musíme uznat, že žena dokáže něco, na co prostě muž nemá. Respektujme to a buďme vděčni za to, že je máme.

Závěr

¨Třicepět let zrálo víno, které je mým průvodce při psaní těchto vět. Stejných třicetpět let, které uplynuly od okamžiku, kdy jsem se narodil. Byla to léta naplněná láskou a péčí mé maminky, za což jsem jí vděčný. Přál bych si, abych byl stejně tak dobrým rodičem, jakým byla ona. Chtělo by se říct - prvorodící otče, vše je za tebou. Chyba! Pupeční šňůra zůstává navždycky! Pokud jste anebo jste byli skutečně těhotným mužem se vším všudy, dobře víte, stejně jako já, že všechno teprve začíná ...

Právo 21. května 2002