Musím říci, že jsem nikdy příliš nerozlišoval mezi ženami - političkami a muži - politiky. Osoby v politice obecně hodnotím spíše dle jejich práce, osobních kvalit, vystupování apod. A tak mezi ženami - stejně jako mezi muži - mohu jmenovat několik mediálně výrazných osobností, o něco více tichých, ale za to neobyčejně pracovitých včeliček, a bohužel také ty, za nimiž není vidět prakticky nic. Ostatně, jak jsem už řekl, je to obrázek podobný jako u mužů.

Myslím, že určitě má, by to asi nebude hned v příštích prezidentských volbách. Ostatně proč by neměla?

Myslím, že počet žen v české politice je přímo úměrný jejich zájmu o aktivní činnost v této oblasti. Ostatně, z demografických údajů víme, že žen - a tedy také voliček - je o něco více než mužů. Kdyby samy ženy tento problém pociovaly jako něco vskutku tíživého, myslím, že by postaraly se o jeho vyřešení tím, že by využily svého většinového postavení. Navíc mám pocit, že volání po větším zastoupení žen v politice se obvykle ozývá z kruhů, kterým je blízká apriorní kritika celé české politiky. A toto je jenom jeden z prvků této kritiky.

Pokud vím, o takovém návrhu ODS nikdy neuvažovala a věřím, že ani uvažovat nebude. Jakékoli takové kvóty totiž degradují toho, pro koho jsou určeny, nebo mu dávají najevo, že je a priori méně schopný, nadaný atd. To pochopitelně platí také o kvótách "ženských".

Velmi nerad generalizuji. Proto mohu jen konstatovat, že mezi ženami - političkami jsou jak šarmantní dámy, tak tvrdé bojovnice, stejně tak pracovité včelky, jako nepříliš průbojné puky apod. Ostatně opět jako u mužů. Je ovšem pravdou, že ženy asi obecně svoji roli v politice hrají s větším šarmem. Ovšem znovu musím zopakovat, že to neplatí o všech.

Na tuto otázku jsem již jednou odpověděl. Jakoukoli pozitivní diskriminaci považuji za znevažování toho, komu je určena, a ubírání práv těm, kdo pozitivně diskriminováni nejsou. Navíc je fakticky porušení zásady rovnosti před zákonem. Zhoubnost pozitivních diskriminací koneckonců dokazuje celá řada zahraničních příkladů.

Ačkoli pevně věřím, že něco takového by se ve skutečně pravicové straně nestalo, musím se přiznat, že jeho existenci považuji za celkem "logický" výsledek personální politiky ČSSD a především jejího expředsedy Zemana. Byl to totiž on, kdo nejprve ostře kritizoval předešlé vlády za to, že v nich bylo malé zastoupení žen, a posléze do svého kabinetu, jehož složení mohl ovlivnit jako zatím žádný jiný český premiér, nevybral ani jednu ženu. Kdybych chtěl být škodolibý, řekl bych, že si to pan premiér Zeman sám vykoledoval. Tady bych také upozornil na stínovou vládu ODS, v níž je žen hned několik, a to v dosti významných "resortech" (spravedlnost, práce a sociální věci, kultura)

Opět bych nechtěl bagatelizovat, nicméně tento problém skutečně nepociuji jako ten nejzásadnější. Za vskutku zásadní považuji to, že čeští občané jsou jako celek obtěžkání vysokým daňovým břemenem, které rok od roku narůstá. To znamená, že čeští občané jsou v první řadě nepřiměřeně "obíráni" státem. Ve srovnání s tím se mi problém rozdílného ohodnocení mužů a žen jeví jako skutečně druhořadá záležitost.

Nicméně k tomu, co bych jako politik udělal. Základní věc je rozlišení zaměstnavatelů. Pokud je zaměstnavatelem stát, pak by asi měla platit zásada rovných příležitostí a tedy také rovného ohodnocení. I když je možné, že v některých profesích zkrátka taková rovnost možná není. Na druhé straně u soukromých subjektů coby zaměstnavatelů si - jako zastánce minimálních zásahů státu do ekonomiky - žádnou regulaci představit nedokážu. Myslím, že již teď jsou soukromníci ze strany státu tak šikanováni, že každá další regulace, by vedená tím "nejlepším úmyslem", už by vskutku ohrozila samotné soukromé podnikání. Jsem přesvědčen, že každý soukromník má právo na to stanovit si při přijímání a ohodnocování svých zaměstnanců svá vlastní kritéria, která jsou ostatně už dost svázaná jinými zákony (zj. zákoníkem práce).

A opět na závěr připomenu fakt, že ženy tvoří většinu české populace i voličů.

Projekt Hlídací fena (http://www.hlidacifena.cz/), jehož součástí je i tento rozhovor, si klade za cíl podpořit vstup žen do politiky a přispět k feminizaci a ozdravění naší politické scény. Co si o tomto projektu myslíte?

Předně bych řekl, že žijeme v demokracii a právním státě, kde "co není zakázáno, je dovoleno". Jinými slovy: ač se nikdy nestanu Vaším aktivistou, považuji Vaše iniciativy za plně legitimní. Avšak ve chvíli, kdyby se Váš program stal součástí programu některé politické strany (nebo - nedej bože - dokonce vlády!), pak bych proti němu musel vystoupit, a to dosti ostře. Myslím si totiž, že sociálního inženýrství tato země (i naše ženy) zažila již více než dost. Navíc, když čtu pojem "feminizace", vzpomenu si vždycky na feminizaci školství. Tu rozhodně nepovažuji za ideální příklad zrovnoprávňování žen.