Václav Moravec, moderátor:
Tři poslanci a dvě senátorky měli dostat v těchto dnech obálky s nábojnicemi. Důvod – volba prezidenta Václava Klause. Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek k tomu v rozhovoru pro Radio Impuls říká, že i on dostává výhrůžné dopisy a dodává:

Já jsem takovýchto sms dostal deset. Pro pobavení jsem je četl svým kolegům. Byly vulgární, vyhrožující, dokonce tam byly i telefonní čísla a jména těch lidí.

Dodává šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek. Nejen o výhrůžkách a psychologických hrách, které provázejí volbu prezidenta, bude řeč v následujících minutách. Pozvání k mikrofonu Radia Impuls přijal po čase místopředseda ODS, ministr vnitra, Ivan Langer. Vítejte v nejposlouchanější rozhlasové stanici v zemi. Hezký dobrý den.

Ivan Langer, host:
Zdravím nejvíc posluchačů, které radio v České republice má.

Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i díky posluchačům Radia Impuls, kteří své dotazy v průběhu dne psali a posílali formou sms zpráv na číslo 774 99 888. Ptejte se dál místopředsedy občanských demokratů a ministra vnitra, Ivana Langera, na čísle 774 999 888. Pane ministře, když televize Nova odvysílala část vašeho rozhovoru s vicepremiérem a šéfem zelených, Martinem Bursíkem, který nebyl určen veřejnosti, přemýšlel jste nad tím, že byste se veřejnosti za svá slova omluvil?

Tak za prvé ten rozhovor skutečně nebyl určen veřejnosti, ale byl to rozhovor mezi čtyřma očima. Za druhé jsem přesvědčen, že vystoupení Martina Bursíka nebylo fér, protože namísto toho, aby hovořil o svém kandidátovi, tak dominantně se vypořádával s protikandidátem. A za třetí za fér já zas považuji to, že jsem mu řekl svůj názor mezi čtyřma očima do očí a to si myslím, že je normální. Horší by bylo a nefér by bylo, kdybych vystoupil a veřejně bych začal zase já naopak nakopávat lidově řečeno Martina Bursíka za to, co řekl veřejně.

Když ona nahrávka unikla na veřejnost, přemýšlel jste, že byste se omluvil veřejnosti?

Já jsem nad tímto nepřemýšlel, protože to byl rozhovor mezi mnou a Martinem Bursíkem. Myslím si, že stojí za zamyšlení určitě zda člověk si má dávat větší pozor ve světě špiclování, jestli věci, které jsou mezi čtyřma očima, mohou uniknout…

Promiňte, ale ve Španělském sále Pražského hradu a mikrofony tam jasně zaznamenávaly…

Podívejte, já si myslím, že procedura nestojí za řeč. Můj názor je ten, co jsem řekl. Já jsem nepovažoval za fér způsob, jakým vystoupil Martin Bursík. Stalo se paradoxně to, že ti, kteří volí Václava Klause ve svých vystoupeních, hovořili o Václavu Klausovi, a ti, kteří volí Jana Švejnara, tak hovořili o Václavu Klausovi. Nepovažoval jsem jeho vystoupení za fér, řekl jsem mu to mezi čtyřma očima. Na obsahu toho rozhovoru nic měnit nehodlám a myslím si, že chlapi se poznají mimo jiné podle toho, jestli takové věci mezi sebou si mohou říci a unesou to.

Mnoho sms od posluchačů Radia Impuls se vás ptá, a teď následuje citát: Pan Langer by nám měl už konečně doříct účet za tu špinavou hru a zda nehodlá rezignovat? Jeden z dotazů.

Tak za prvé politik má být vždycky připraven na to, že ve své funkci není donekonečna a do smrti, za druhé nedomnívám se, toto, a to je můj subjektivní soud, že slovo, které řeknu, má být takovéto slovo důvodem, proč bych měl rezignovat a za třetí, zase říkám, bylo to mezi čtyřma očima a o tom, co jsme si řekli mezi sebou…

Nedá se to chápat jako výhrůžka, že jste vyhrožoval z pozice ministra vnitra, že teď budete zatýkat?

Ne, tak to je velká hloupost, takováto interpretace a myslím si, že ani Martin Bursík to takto neinterpretuje. To byl jen můj subjektivní soud, který pronesl člověk, který zná mimo jiné některé věci, které provázejí volbu prezidenta a myslím si, že o jedné z nich se nyní teď velmi spekuluje a tj. proč těsně před volbou prezidenta někdo porušil zákon, nerespektoval ochranu soukromí a zúčastnil se nějaké schůzky v jednom hotelu.

O tom bude řeč záhy. Místopředseda poslanců ČSSD, David Rath, tvrdí v rozhovoru pro Radio Impuls, že občanští demokraté vykonávají nepřiměřený nátlak na volitele ČSSD a ekonom Jan Švejnar není outsiderem ve druhé volbě.

Já myslím, že všechno je možné, ale v tuhle chvíli není nic rozhodnuto a bude záležet na taktice soupeře. Pokud ODS dál bude tlačit takto na pilu, bude to provázeno takovýmito neuvěřitelnými věcmi, jakože ministr vnitra vykřikuje, že spousta lidí půjde bručet, že se zhroutí náš poslanec po rozhovoru s ministrem vnitra...

Podle místopředsedy poslanců ČSSD, Davida Ratha, jsou slova ministra vnitra Ivana Langera o tom, že někdo půjde bručet, jasnou ukázkou vyhrožování a Rath dodává.

Minimálně prostě chtít vysvětlení od ministra vnitra. Koho myslel, že půjde bručet, jestli má nějaké informace, jestli kryje nějaké trestné činy nebo jestli o nějakých trestných činech ví a záměrně je kryje, aby ty lidi mohl vydírat. To je naprosto šokující.

Dodává místopředseda poslaneckého klubu ČSSD, David Rath, v rozhovoru pro Radio Impuls. Jaké vysvětlení mu nabídnete?

Tak já jsem se už kdysi zařekl, že nebudu reagovat na všechno, co David Rath řekne, protože to bych nedělal nic jiného a jen bych se snížil na jeho úroveň. Já v tuto chvíli nemá, co bych k tomu dodal, nic jiného, než podívejte se na www.aktuálně.cz na můj blog, který jsem tam občerstvil dnešním svým příspěvkem, protože to jen dokumentuje absurditu výroku některých lidí ze Sociální demokracie a obludnost toho, co všechno jsou schopni si vymyslet a vykonstruovat jen proto, aby strašili své kolegy.

Když se podíváme na to, co jsem říkal v úvodu, že tři poslanci a dvě senátorky měli dostat v těchto dnech obálky s nábojnicemi. Požádal vás někdo ze zákonodárců o přidělení ochranky kvůli tomu, že dostal nábojnici?

Na takto položenou otázku odpovím ne.

Nikdo vás nepožádal?

Otázku, kterou jste před tím, někdo mě nepožádal, tak na tuto otázku musím odpovědět ano.

Požádal vás některý z těch pěti zákonodárců, kteří dostali onu obálku, o přidělení ochranky?

Ano.

Rozhodl jste, že jako ministr vnitra přidělíte ochranku?

Ne, ještě ne, budu o tom jednat a každou takovou věc člověk musí velmi pečlivě posoudit, protože na jedné straně rozumíte, dokážete pochopit ty pocity člověka, který kvůli projevení svého názoru se stane předmětem takového zastrašování, vedle toho ale musíme posoudit, zda ty důvody jsou opravdu takové, aby odůvodňovaly použití ochrany.

Jsou takové, pane ministře?

To já teď nevím.

Kdy to budete vědět?

Myslím si, že dnes večer budu znát takovou tu odpověď.

Zatím máte jednu žádost o přidělení ochranky?

Ano, zatím v tuto chvíli mám jednu.

Tušíte nebo věděl jste a dostal jste informace od policie, nakolik je pravděpodobné, že by šlo vyšetřit a zjistit odesílatele těch anonymních dopisů?

Je to nesmírně těžké, protože pokud ten člověk to poslal poštou, tak je velmi těžké zjistit, o koho se jedná. Můžete si vzít tu obálku, můžete si vzít věci, které jsou v ní, pokusit se získat prostřednictvím některých kriminalistických metod nějaké poznatky, ale najít jen díky tomu mezi 10 miliony obyvatel toho pachatele je nesmírně těžké, nemáte-li v ruce něco víc než jenom tu obálku.

Co možná námitka, kterou uplatňují sociální demokraté, že za výhrůžkami Klausovým příznivcům paradoxně může být proklausovský tábor a následuje citát slov šéfa poslanců ČSSD, Michala Haška: Já to považuji za obrovskou provokaci.

Na to nemůžu než zareagovat, než jak jsem reagoval už před tím. Sociální demokraté znovu a znovu a znovu přicházejí s takovými obludnými konstrukcemi, obviněními a kdyby člověk nedělal nic jiného, než reagoval na ně, tak fakt nemá čas na cokoliv jiného.

Ale vám nepřijde, pane ministře, promiňte, vám nepřijde logická ta námitka, že to svým způsobem pomáhá táboru Václava Klause, protože se může ukázat, že když někdo posílá nábojnice lidem, kteří volí Václava Klause, takže ti Švejnarovci…

Já vím, ale to je stejně tak logické, jako hysterie, kterou rozpoutali sociálně demokratičtí poslanci kvůli mému setkání se Zdeňkou Horníkovou, s panem poslancem Snítilým a jestli, já, vidíte, že jsem schopen normálně vždycky komunikovat a hovořit, ale já už fakt nemám sílu na takto kydanou špínu reagovat a omlouvám se za to, nemám na to sílu, protože to jsou takové obludnosti, při kterých rozum zůstává stát a neumím, neumím znovu a znovu a znovu říkat, že jsou to hlouposti, že jsou to výmysly, že jsou to pomluvy, že jsou to špinavosti.

Vy jste zmínil jméno Evžena Snítilého.

Ano.

Sociálně demokratický poslanec, který v sobotu se nezúčastnil třetího kola první volby, ten teď zvažuje, zda vystoupí z poslaneckého klubu sociálních demokratů nebo přímo složí poslanecký mandát a Evžen Snítilý dodává.

Od úterý do čtvrtka mě běží lhůta, kdy se jasně vyjádřím jak k setrvání v poslaneckém klubu, tak v setrvání v Sociální demokracii, tak k tomu, jestli se zúčastním prezidentské volby nebo nikoliv.

Slova poslance ČSSD Evžena Snítilého. Podle deníku Právo mohlo za jeho sobotním náhlým zhroucením stát i vydírání kvůli minulosti. Snítilý mohl podle Práva spolupracovat s někdejší komunistickou Státní policií, tedy STB, pane ministře, nepožádal vás poslanec ČSSD Evžen Snítilý o prověření svého lustračního osvědčení?

Nepožádal, ale víte, toto je jeden, jeden z těch kouzelných případů, kdy bychom jsme ho měli být schopni dohrát do konce. Na začátku byla hysterie a obludné obvinění mé osoby, že jsem pana poslance vydíral, že jsem na něj dělal nátlak, že se kvůli rozhovoru se mnou zhroutil, následně pan poslanec Snítilý jasně prohlásí, že to je nesmysl, že to je lež a jede se dál. A přijde další obvinění ze strany Sociální demokracie a aniž by v sobě našli alespoň dostatek soudnosti a řekli, omlouváme se, mýlili jsme se, nechali jsme příliš volnou cestu našim emocím, a proto se vracím zpátky k tomu, co jsem řekl. Nemám sílu na ty obludné špinavosti a obvinění reagovat a nebudu, nemůžu na ně reagovat, nebudu na ně reagovat.

Zůstaňme ale ještě u toho negativního lustračního osvědčení, kterým Snítilý disponuje a on nefiguruje v žádném veřejně přístupném seznamu spolupracovníků komunistické vojenské kontrarozvědky, ani Státní bezpečnosti, ale šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček však Snítilého jméno dvakrát objevil v takzvaných registračních svazcích, které má archiv bezpečnostních složek ministra vnitra a převzal je od Ministerstva obrany. Nemůže tady vzniknout ta linka, že teď se to objevilo, aby Snítilý byl rukojmí?

Tak, v tuto chvíli ten archiv již není součástí Ministerstva vnitra, ty materiály tam byly předávány teprve nedávno a sám pan Žáček, jak jsem měl možnost slyšet jeho vyjádření, řekl, že se jimi dosud neměli příležitost zabývat. Jinými slovy, pokud někdo opět se snaží fabulovat a naznačovat, že Ministerstvo vnitra nebo já bych mohl stát za tímto zveřejněním, pokud je to pravda, tak říkám, je to znovu

Neprospělo by, pane ministře, té kauze to, kdyby byla prověřena lustrace Evžena Snítilého? Váš osobní názor.

Určitě, pokud pan poslanec požádá o novou lustrační prověrku tak, aby se prověřilo to negativní lustrační osvědčení, které získal ještě když byl ministrem vnitra pan Jan Ruml, tak bude věc řádně standardně zadministrována.

Myslíte, že by to bylo dobré, z pohledu, aby se ta kauza vyřešila?

Ale to je jeho věcí.

Ptám se na váš osobní názor.

To je jeho věcí a hlavně, připadá mi zvláštní, když teď, shodou okolností při této příležitosti někdo vytahuje věci, které jsou přes 30 let staré, nicméně z pohledu administrativního, úřednického nepochybně je třeba prověřit, zda jeden státní dokument odpovídá skutečnostem.

Premiér a šéf ODS Mirek Topolánek si myslí, že za únikem videonahrávky, zachycující setkání kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbyisty z ČSSD Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy stojí bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák a mluvčí bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce Petr Dimun. To je únik té nahrávky, o které Ivan Langer tady také mluvil na začátku dnešních Impulsů. . .

Ano, ano, ano.

Nakolik souhlasíte s premiérovou tezí?

Tak, pan Dimun je velmi blízkým spolupracovníkem Jiřího Paroubka a podíváme-li se na tu věc s otázkou qui bono, komu to posloužilo, tak nepochybně toto zveřejnění posloužilo jako silný argument těm, kteří říkali, nechceme tajnou volbu, chceme volbu veřejnou, takže prostor a základ pro takovouto úvahu zde existuje. Já jako ministr vnitra mám jasný úkol teď, pokusit se, respektive udělat maximum pro to, aby se prověřila platnost jedna ze tří vyšetřovacích verzí, které existují, neboť nepochybně platí, že někdo porušil zákon. Jedna verze. . .

Jsou tři vyšetřovací verze.

Jedna verze říká, ten dokument, respektive ta nahrávka mohla uniknout z hotelu samotného, tedy od pracovníků, druhá varianta je, že mohla uniknout od policie a třetí varianta, že mohla uniknout od civilní rozvědky. V tuto chvíli stav vyšetřování, alespoň tak, já mám ty informace a nemám a nemůžu mít detailní, je takový, že není možné s jistotou prohlásit, že platí první, druhá nebo třetí verze.

To znamená, že všechny tři jsou stále ve hře, přeložím-li si to do češtiny.

V tu chvíli všechny tři jsou verze, ale to je počátek toho příběhu. Pan premiér hovoří o tom konci, zda vlastně takto získaná nahrávka potom putovala do, tuším, Aktuálně prostřednictvím pana Randáka nebo pana Dimuna. . .

Není to tedy ukvapený soud, když ve hře jsou stále tři verze, pane ministře?

Já jsem schopný se vyjadřovat sám za sebe, zodpovídat sám za sebe, s premiérem jsem dnes mluvil jen krátce, nicméně jsem přesvědčen, že ví, co říká a ten argumenty, které by hovořily a hovoří ve prospěch jeho argumentace existují.

Bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák a mluvčí bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce Petr Dimun. . .

A spolupracovník Jiřího Paroubka, to byste měl ještě dodávat. . .

Ano, to nařčení odmítají, i když Jiří Paroubek nikdy neprohlásil, že je Petr Dimun jeho oficiálním blízkým spolupracovníkem, je to asi podobné, jako Marek Dalík a Mirek Topolánek.

Víte, co je zajímavé, teď, jak se o tom bavíme, že pořád se mluví o Marku Dalíkovi a nemluví se o Petru Dimunovi.

Teď se o něm mluví.

Teď se o něm mluví, to je fajn, že se. . .

A ono se o něm mluví, pane ministře, už delší dobu o Petru Dimunovi.

Jo?

Navíc je velmi zajímavé, že ti lidé včetně Pavla Němce se objevují na Hradě při volbě prezidenta. . .

A víte, že jsem si říkal. . .

Co si potom veřejnost má myslet, že se na Hrad dostane bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, kde vesele si šveholí s místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou.

Na Hradě, jo?

Přesně tak.

Tak, to máte, safra, musím se ještě zlepšit, tedy, když už jsem takový démon, to máte lepší informace než já, ale musím říct, že jsem si taky položil otázku, proč jsou tam takoví lidé, jací tam jsou, rozumím tomu, že jsou tam ústavní činitelé, rodinní příslušníci nebo spolupracovníci kandidátů, nicméně netuším, jaká byla kritéria pro rozdělování pozvání. . . .

A nepřijde vám to tak jako pochybné toto?

Zvláštní.

Zarážející.

Nevím, jestli zarážející, ale tak jsem si položil otázku, co tam dělají.

Vraťme se tedy k tomu, že Karel Randák i Petr Dimun odmítají tu verzi premiérovu. Premiér Mirek Topolánek však k osudu nahrávky setkání Weigel-Šlouf ještě říká:

Ukazuje se, že to DVD se záznamem schůzky v hotelu Savoy získal příslušník Útvaru zvláštních činností Policie České republiky. Ten jednal na základě žádosti vysokého důstojníka Úřadu pro zahraniční styky a informace, což je služba, která podléhá ministru vnitra. Policista ani příslušník toho úřadu k tomu neměli žádný zákonný důvod. To, jestli o té věci věděli nadřízení, to je věcí dalšího šetření. V získání tohoto DVD a v jejich cíleném předání novinářům se angažovaly další dvě osoby a to je Karel Randák a Petr Dimun, zcela průkazně.

Slova premiéra, předsedy ODS, Mirka Topolánka. Premiér vám uložil, abyste urychleně předložil návrhy, které povedou k nápravě v souvislosti s civilní rozvědkou. Kdy předložíte premiérovi?

Tady platí to, co jsem řekl, že existují tři vyšetřovací verze a nejprve je potřeba udělat maximum pro to, abychom zjistili, kdo je odpovědný za únik této informace, respektive této nahrávky, neboť je zjevné, že byl porušen zákon, ať už tím nebo oním člověkem, a na základě toho pak můžete zjistit rozhas toho pochybení, zda se jednalo o selhání jednotlivce nebo to bylo selhání, které bylo v uvozovkách přikryto jeho nadřízeným a tím pádem odpovědnost by měla být širší.

Berte tu otázku následující v nadsázce, není to to, že někdo půjde bručet? Byl-li porušen zákon?

Tři tečky, ano.

A to jste měl na mysli, když jste to říkal Martinu Bursíkovi?

Ano.

Vy jste věděl o té nahrávce a o způsobu úniku?

Ne, tak v té době již probíhalo, ta nahrávka byla zveřejněna dávno, dávno před tou volbou.

Ale o způsobu úniku.

A již v té době probíhalo vyšetřování, ano.

A…

A bylo zjevné od prvopočátku, já to chci zdůraznit, od prvopočátku přece bylo zjevné, že v souvislosti s tím byl porušen zákon, ať už platí vyšetřovací verze jedna, dva nebo tři, někdo zákon porušil a někdo musí za to pykat.

Pokud by se ukázala ta verze, že za tím stojí bývalý ředitel civilní rozvědky, Karel Randák, i když ještě jednou opakuji, že on tuto verzi zásadně odmítá a je ochoten se i kvůli tomu soudit. Nebylo by velice podivné, pokud by měl ředitel, který skončil před rokem v civilní rozvědce, vliv na její chod?

Tady bych byl velmi opatrný s konstatováním vliv na chod rozvědky. to, že může některý bývalý pracovník policie například mít mezi policisty své přátele, kteří jsou natolik nezodpovědní, že jsou schopni porušit zákon a neplnit své služební povinnosti, tak to je věc nepříjemná, leč přirozená. To se může stát. Co si myslím, že mohu v tuhle chvíli vyloučit je, že by platila teze, kterou jste řekl, že by bývalý ředitel měl vliv na chod civilní rozvědky. Jestli mohl ovlivnit některého konkrétního pracovníka, to nevím a to budeme prověřovat a musíme se pokusit to prověřit. A pokud se to ukáže, tak ten zodpovědný člověk, který je ve služebním poměru, má problém, má problém v tom, že porušil zákon jako příslušník bezpečnostního sboru a tudíž ponese maximální odpovědnost.

Jsou ještě na místě nějaké systémové změny v civilní rozvědce v souvislosti s tím, co se kolem ní děje opět?

No tak teď jsme zaměřeni na civilní rozvědku, myslím si, že je potřeba si obecně říct, že chce tato vláda řešit zpravodajské služby, které minulé vlády nechaly stranou pozornosti a proto také reforma zpravodajských služeb a proto také strategické rozhodnutí, že chceme mít dvě zpravodajské služby, jednu rozvědku a jednu kontrarozvědku. A dodávám, že součástí toho rozhodnutí je i ten fakt, že nechce vláda, aby tyto zpravodajské služby byly podřízeny některému z resortů, jak je tomu v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace, to je vnitro, vojenské zpravodajství je obrana, ale aby to byly dvě národní zpravodajské služby, zavěšené pod premiéra.

A kdy se tak už konečně stane? Protože o té reformě tajných služeb mluvíte příliš dlouho a…

Já chápu vaši netrpělivost, ale osm let se kolem toho nic nedělo, myslím si, že za rok, který má tato vláda za sebou, jsme významně pokročili v podobě nejen věcného záměru zákona, ale zákona již v paragrafovaném znění. Projednala tento návrh bezpečnostní rada státu, mám pocit, že se na to téma sejde ještě jednou a věřím, že v tomto pololetí nebo v prvním pololetí tohoto roku návrh projedná vláda a pošle ho do Poslanecké sněmovny.

Další otázky od posluchačů dnešních Impulsů – pane ministře, chcete měnit image policie novými vozy, nebylo by lepší nejdřív policii vybavit řádným technickým zařízením, kamery v autech, detektory na drogy a tak podobně a dále image vylepšíte i tím, že nebudete z policejních složek dělat před národem neustále hňupy?

Tak já nechci vylepšovat image policie, ale oproti svým předchůdcům děláme konkrétní kroky a rok 2008 bude rokem největších investic do technického vybavení, do pracovního zázemí policie za posledních deset let. Víte, že jsme nastartovali a běží projekt modernizace policejních služeben, investujeme přes tři a půl miliardy korun do pracovního zázemí policistů, které je tak strašidelně zanedbané, že člověk se musí až stydět za podmínky, ve kterých ti policisté pracují. Chystáme největší jednorázový nákup policejních vozidel za jeden a půl miliardy, tři tisíce nových policejních vozidel. To jsou všechny jasné důkazy toho, že mě osobně a celému týmu na Ministerstvu vnitra i ve vedení Policejního prezídia jde o to, abychom zlepšily podmínky pro práci policie a tím i její výkonnost. Nejde jen o image.

Když mluvíte o třech a půl tisících nových vozů…

Třech tisících.

O třech tisících nových vozů, na to se posluchači Impulsu také ptají, jak to uskutečníte, aby nebyly kolem toho tenderu tak zásadní pochybnosti, jako například u tenderů na Ministerstvu obrany?

My jsme si vzali od prvopočátku k dispozici auditorskou a konzultační firmu, existuje speciální projektový tým, asi tři měsíce jsme řešili, jakým způsobem dosáhnout toho, aby v rozpočtu policie, který kdybychom s ním něco neudělali, tak policie skončí krachem, protože nejsou prostředky na investice, tak jako jinak strukturovat a bude velmi transparentní výběrové řízení, které budeme dělat ve spolupráci s renomovanou auditorskou firmou Delloite and Touche a jsem přesvědčen, že to zvládneme a že do konce tohoto roku policisté dostanou nejméně 800 nových vozidel.

Další otázka souvisí se včerejším jednáním vlády, kdy jste schválili aktualizovaný plán boje proti terorismu pro léta 2007 až 2009 a podle toho dokumentu se sice Česká republika zatím nestala dějištěm žádné akce, kterou je možné označit za klasický teroristický útok, ale riziko toho útoku se trvale zvyšuje. Jaké k tomu máte informace a důkazy?

Boj proti terorismu není možné úspěšně zvládnout bez mezinárodní spolupráce a v tomto smyslu je Česká republika považovaná za velmi seriozního partnera. Sdílíme některé informace. Vzpomeňte si na podzim roku 2006, kdy právě díky takovýmto informacím jsme byli schopni zareagovat na tu asi nejvážnější hrozbu, která existovala za poslední období. Tyto informace jak od zpravodajských služeb, tak od specializovaných útvarů policie vyhodnocujeme a tady platí, že musíme být připraveni.

Ale to, že to riziko stoupá, vy máte nějaké konkrétnější důkazy?

Riziko stoupá mírou zapojení České republiky do euroatlantických struktur, do evropských struktur…

To se ale nemění.

A mírou naší angažovanosti v zahraničí a už přestáváme být zemí…

Promiňte, znamená to, že když se Česká republika teď víc bude angažovat v Afghánistánu a bude mít vlastní rekonstrukční tým v Logaru, tak…

Takhle bych to, já teď nechci prozrazovat to, co víme, ale věřte, že informace, které máme k dispozici z pohledu toho analytického, vedou k tomu, že jakoby teroristicky atraktivní nejsou jen ty velmoci typu Spojené státy americké, Británie, Španělsko, Francie, ale už i Německo a bohužel i Česká republika. A snažíme se být v tom velmi obezřetní a připravit se na možná rizika, ovšem způsobem, kdy chceme velmi pečlivě vyvažovat dvě hodnoty a to je bezpečnost a současně nedotknutelnost soukromí a svoboda jednotlivce. To je nesmírně těžké, je to vážení na lékárnických vahách tak, abychom ve jménu bezpečnosti se nevzdali naší svobody a našeho soukromí.

Říká ministr vnitra, místopředseda ODS, Ivan Langer. Děkuji, že jste přijal pozvání do Radia Impuls a někdy příště na shledanou.

Děkuji a těším se, až si popovídáme o úspěšné náborové kampani policie.

Rádio Impuls, pořad Impulsy Václava Moravce, 12. února 2008