Senát schválil novelu, která má umožnit v Česku rozjezd digitálního televizního vysílání. Novela přispěje k rozšíření nabídky televizních programů, neboť otevírá televizní trh dalším zájemcům o vysílání. Normu, která je výsledkem kompromisů, musí ještě posoudit prezident.

"Výsledný produkt je optimálním kompromisem, který umožňuje od 1. ledna spustit to, o čem se dlouhá léta v České republice zatím jen hovoří, ale nikdy nikdo pro to nic reálného a nutného neudělal, a to je rozvoj televizního digitálního vysílání," uvedl ministr vnitra a informatiky Ivan Langer (ODS). Zákon podle něj přináší liberalizaci v oblasti přístupu na digitální televizní trh, neboť "skončí doba tzv. soutěže krásy, kterou vypisovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, kdy určovala, kdo vysílat může a kdo vysílat nemůže".

Pro takzvanou diginovelu hlasovalo 60 senátorů, proti žádný a čtyři se hlasování zdrželi.

Licenci pro digitální vysílání by měl podle novely po vypnutí zastaralého analogového vysílání získat každý, kdo o ni požádá a splní určité podmínky, jako je tomu již nyní u satelitních a kabelových stanic. Analogové vysílání by mělo podle novely v Česku skončit mezi 10. říjnem 2010 a koncem roku 2012. Předseda Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák nedávno za reálný termín vypnutí všech analogových vysílačů označil 11. listopad 2011.

Televize Nova a Prima mají podle diginovely dostat kompenzační licenci za to, že se vzdají svých analogových kmitočtů. Bez jejich uvolnění by nevznikl prostor pro další digitální stanice. Licence obou celoplošných soukromých televizí mají být navíc prodlouženy o dalších osm let. Langer to označil za motivační princip pro tyto televize, neboť bez jejich aktivního přístupu by celý projekt digitalizace možný nebyl.

Diginovela má také dát dočasnou kompenzační licenci šesti TV stanicím, které loni získaly licence pro nastupující digitální vysílání a které o ně později vinou soudních sporů přišly. Jde o Febio TV, TV Barrandov, TV Pohoda, Óčko, Z1 a RTA, které se sdružily v Asociaci digitálních televizí (ADT).

Předseda asociace a ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín dnes ČTK řekl, že jak sdružení, tak Óčko vítají, že byl učiněn další krok k prolomení zablokovaného přechodu na pozemní digitální vysílání.

Tyto televize budou mít příští rok na to, aby spustily vysílání. "Začátek vysílání záleží jen a jen na nich a vždy se jedná o velmi důležité strategické rozhodnutí," připomněl Balvín. Domnívá se, že nejdříve může vysílání zahájit zpravodajská televize Z1.

Předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS) uvedl, že kompenzační licence pro šestici televizí sdružených v ADT budou pouze dočasné do vypnutí analogového vysílání. "Pro jejich držitele to znamená, že sice budou mít jistou výhodu pro rozjezd svého vysílání, ale nebudou mít jistotu, že tuto licenci podrží tak dlouho, aby se jejich investice bezpečně vrátily," podotkl.

Předmětem výtek senátorů byla sněmovní úprava, podle níž mají provozovatelé kabelového vysílání programy těchto šesti stanic zařadit do své nejnižší programové nabídky. Mluvčí největší tuzemské kabelové firmy UPC František Malina to označil za "zásah do práv soukromých investorů ve prospěch omezené skupiny jiných podnikatelů". Senátoři budou podle Oberfalzera tento problém zřejmě řešit při projednávání novely zákona o elektronických komunikacích.

Senátoři se moc netvářili ani na to, že novela umožňuje České televizi (ČT) vysílat víc reklamy - na ČT1 až 0,75 procenta denního vysílacího času, na ostatních půl procenta. Původní vládní verze povolovala i na ČT1 jen půl procenta. Podle nyní platného zákona by nemohla ČT od ledna reklamu až na výjimky vysílat, což jí parlament kompenzoval navýšením koncesionářských poplatků. Langer zdůraznil, že navýšení je dočasné a účelově vázané. Výnosy ČT z reklamy mají směřovat na podporu digitalizace, do fondu kinematografie a na digitalizaci archivu ČT. "Beru to jako nutné zlo či úlitbu tomu, aby bylo možno tuto novelu vůbec prosadit," uvedl Oberfalzer. Generální ředitel Novy Petr Dvořák to označil za vychýlení rovnováhy na reklamním trhu.

Digitální zemské vysílání má lidem přinést až několik desítek volně přístupných programů. Nutností pro sledování digitálního vysílání je zapojení převaděče signálu, označovaného jako set-top box, anebo zakoupení dražšího televizoru s již zabudovaným digitálním tunerem. Pokud novelu podpoří i prezident, mohla by od ledna nabýt účinnosti.

Zpravodajství ČTK, 1. listopadu 2007