V letních měsících se zastavil trend masivního odchodu policistů ze služby do civilu. V červenci a v srpnu poprvé po řadě měsíců nastoupilo k policii více lidí, než od ní odešlo. "Trend se obrací," řekl dnes ministr vnitra Ivan Langer na tiskové konferenci věnované hodnocení činnosti managementu za uplynulý rok.

Odchody policistů způsobené novým služebním zákonem platným od začátku roku podle ministra sice stále pokračují, ale v červenci a srpnu se prý již podařilo zvrátit poměr mezi odchody a příchody. Zatímco například v lednu od policie odešlo 213 lidí a nastoupilo k ní 160, v červenci byl již poměr 154 ku 272 a v srpnu 222 ku 232.

Langer vyvracel tvrzení, že nový služební zákon ve svém důsledku snižuje policistům platy. "Devadesát čtyři procent policistů si v prvním pololetí letošního roku ve srovnání s rokem 2006 polepšilo," řekl ministr. Řada policistů si ale stále stěžuje, že kvůli novým pravidlům berou méně peněz než dříve. Podle ministerstva jde jen o malou skupinu policistů a jejich situaci se úřad snaží řešit.

To potvrdil i předseda policejního odborového svazu Milan Štěpánek. "Je zde příslib vedení policie i vedení vnitra, že při meziročním srovnání nedojde k propadu u nikoho," uvedl Štěpánek.

Někteří policisté a další zaměstnanci bezpečnostních složek chtějí kvůli novému zákonu 15. září demonstrovat.

Policisté i jejich odbory vidí největší problém spíše v odpracování prvních 150 přesčasových hodin zdarma, neproplácení služeb o svátcích a údajném porušování mnoha dalších práv příslušníků bezpečnostních složek.

Štěpánek v této souvislosti připomněl, že neplacené přesčasové hodiny mají být podle zákona využívány pouze v případě, kdy to vyžaduje bezpečnostní situace. Ideálně by prý poměr odpracovaných placených a neplacených přesčasových hodin měl být jedna ku jedné.

"Tento poměr splňují například východní Čechy. Jsou ale extrémy, jako Severočeský kraj, kde bylo čerpáno placených přesčasových hodin 2,9 procenta a neplacených 97,1 procenta," upozornil Štěpánek.

Ministerstvo podle Langra v rámci zeštíhlení snížilo počet náměstků ministerstva vnitra a zaniklého ministerstva informatiky z deseti na čtyři. Do konce roku má v jeho řadách ubýt téměř 14 procent zaměstnanců. Podle Langra to má umožnit lépe platit kvalitní pracovníky.

V rámci projektu P1000, kterým chce ministerstvo zmodernizovat policejní služebny, získala naprostá většina služeben také přístup k internetu.

Zatímco v září loňského roku bylo na elektronickou síť připojeno necelých deset procent pracovišť, v současné době je to již téměř 100 procent. Do služeben chce ministerstvo investovat více než 3,4 miliardy korun. Část peněz na přestavbu a vybavení hodlá ministerstvo získat prodejem 196 nemovitostí.

Kvůli odborné přípravě policistů také vznikly dvě vyšší odborné policejní školy. Asi 66 procent policistů, kteří mají mít vyšší než maturitní vzdělání, totiž tuto podmínku zatím nesplňuje.

Jako jednu ze svých priorit označilo ministerstvo chystaný vstup ČR do schengenského prostoru a přípravu nového azylového zákona. Za své "milované dítě" pak Langer označil eGona, tedy projekt na vytvoření elektronické sítě umožňující občanům rychlou komunikaci se státní správou a úřady.

Ministr přiznal, že ne všechna předsevzetí se mu podařilo splnit. Za neúspěchy označil již zmíněný nekončící odchod policistů a způsob, jakým skončilo vyšetřování zásahu policie proti účastníkům technoparty CzechTek 2005. Při nástupu do funkce totiž chtěl, aby kritizovaný postup policie byl řádně prozkoumán a případní viníci potrestáni. Vše ale skončilo tak, že na základě 128 podání od postižených byli potrestáni jen dva policisté.

Zpravodajství ČTK, 6. září 2007