Vážený pane premiére,

moje interpelace se týká zákona o cenných papírech, paragrafu 81, kde odst. 3. říká, že stát má povinnost půjčit garančnímu fondu obchodníku s cennými papíry polovinu prostředků potřebných pro odškodnění klientů, nemá-li jich dostatek.

K interpelaci mne vede postup vlády, která pod vaším vedením odkládá poskytnutí této půjčky, bez kterého, jak je vám jistě dobře známo, k odškodnění nemůže dojít. Vláda tak vlastně dodatečně poškozuje více než 28 tisíc klientů KTP Quantum a zhruba 2500 klientů Private Investors, a mohl bych pokračovat, koho ještě.

Tyto společnosti zkrachovaly za vaší vlády, stejně tak jako další finanční instituce. Zatímco garanční fond je povinen zahájit výplatu náhrad ve stanovených lhůtách - tři měsíce od oznámení rozhodných skutečností o krachu makléře - vláda lhůtu k poskytnutí návratné finanční pomoci garančního fondu nemá. Při prvním projednávání si vláda nejprve vyžádala analýzu Komise pro cenné papíry, když ji dostala, hledá v ní nedostatky. Komisi ji vrátila 30. 1. 2003, z čehož plyne, že výplata peněz je opět v nedohlednu.

Mé dvě otázky jsou následující:

Bude stát postupovat vůči všem poškozeným různých finančních a bankovních institucí stejně? Na této schůzi jsme opakovaně a již poněkolikáté zvýšili odškodnění bývalým kampeličkářům, a proto tedy otázka, zda všem bude měřeno stejně podle jednoho metru.

A za druhé, kdy konečně dojde ke splnění povinností státu a kdy bude moci garanční fond odškodnit tisíce čekajících lidí, poškozených klientů společností KTP Quantum a Private Investors. Děkuji za odpovědi.

Vladimír Špidla, předseda vlády České republiky:

Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Pan poslanec Langer, jak předpokládám, jako přesvědčený liberál ví velmi dobře, nebo alespoň z jeho hlediska považuje jistě za demagogické uvádět vztah mezi krachem soukromé společnosti a ústavní odpovědností kterékoliv vlády. Privátní investoři, resp. privátní společnosti vznikají a zanikají působením trhu zcela průběžně a vztah k vládě je v tomto směru nepochybně velmi volný.

V odpovědi na vaši interpelaci tedy nejprve uvedu stručný popis situace v sektoru obchodníků s cennými papíry, protože jsem přesvědčen, že bude dobré to přednést oficiálně při interpelaci, protože znalosti o této situaci, jak jsem si ověřil i v tisku, nejsou příliš zevrubné.

V období mezi květnem 2001 a srpnem 2002 zkrachovalo celkem 5 obchodníků s cennými papíry. Byli to Private Investors, Rosenblatt& Compagny, Quantum, Profin CB a Finex Praha. Všichni tito obchodníci zkrachovali v době, když byla v zákoně o cenných papírech zakotvena úprava systému pojištění zákazníků, obchodníků s cennými papíry, kteří z důvodů přímo související s jejich finanční situací nejsou schopni plnit své závazky vůči svým zákazníkům. Z hlediska výše náhrad a zejména počtu postižených zákazníků jsou rozhodujícími případy obchodníka KTP Quantum a Private Investors. Počet zákazníků je u KTP Quantum přibližně 29 tisíc a u Private Investors přibližně 2500. U Finexu Praha je počet zákazníků asi 2400, ale výše náhrad není vysoká. U dalších dvou obchodníků se jedná o počty řádově v desítkách.

Přepočítaná výše náhrad u KTP Quantum se pohybuje mezi 1, 0 až 1, 8 mld. Kč a u Private Investors na úrovni 360 mil. Kč.

Termín zahájení výplat náhrad je určen zákonem o cenných papírech, a to u Private Investors 4. 8. 2002, u Bradley, Rosenblant and Company 5. 10. 2002, u KTP Quantum 21. 3. 2003, u Finex 27. 6. 2003 a u Profin CB 27 .6. 2003. U posledních tří obchodníků může ještě Komise pro cenné papíry prodloužit lhůtu o tři měsíce.

Nyní k zákonné úpravě garančního fondu obchodníků s cennými papíry. Úprava garančního fondu obchodníků s cennými papíry byla do zákona o cenných papírech zakotvena zákonem č. 362/2000, kterým se mění zákon o cenných papírech. Novela nabyla účinnosti 1: 1. 2001. Tato úprava je v souladu s čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9 ES, podle něhož každý členský stát zajistí, aby na jeho území byl zaveden jeden nebo více programů pro odškodnění investorů.

Podle této úpravy se zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací není schopen plnit své závazky vůči zákazníkům, poskytuje z fondu náhrada podle § 81 c) odst. 1 zákona. Fond tedy vznikl podle směrnice, která je zaměřena na ochranu investora, nikoli na garanci investic. Podle směrnice není stát povinen přispívat do fondu, je povinen pouze zajistit existenci systému. O to, aby systém fungoval, se musí starat jeho účastníci, což jsou obchodníci s cennými papíry, kteří jsou povinni účastnit se systému pojištění zabezpečovaného fondem podle § 81 a) odst. 5 zákona.

Zákonná úprava stanoví v § 81 d) odst. 3, že v případě, že prostředky fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad zákazníkům obchodníkům s cennými papíry, poskytne 50 % potřebných peněžních prostředků do fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a zbylých 50 % prostředků bude pokryto bankovním úvěrem. Tato úprava byla navržena analogicky s úpravou v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, kde byla při zákonné úpravě pojištění vkladů do zákona inkorporována návratná finanční výpomoc státu ve výši 50 % a dalších 50 % prostředků zajišoval bezúroční úvěr České národní banky.

Obchodníci s cennými papíry sami o tento systém příliš zájem nemají. Nechtějí doplácet na špatné obchodníky a spoléhají na stát.

První problém vznikl už při projednávání návrhu zákona č. 362/2000 Sb., kdy ve vládním návrhu bylo uvedeno, že základem pro výpočet příspěvku obchodníka do fondu bude hodnota zákaznického majetku vykázaného v účetnictví. Při projednávání v rozpočtovém výboru byl podán pozměňovací návrh, který byl schválen plénem sněmovny, a tento poslanecký návrh změnil vládní návrh zákona v tom smyslu, že základem bude pouze hodnota majetku vykázaného v rozvaze. Tato úprava vedla k tomu, že příspěvky obchodníků do fondu za rok 2001 dosáhly pěti milionů korun.

Další novela zákona o cenných papírech, která byla schválena současně s novelou zákona č. 15 /1998 o komisi pro cenné papíry, vrátila do zákona původně navrhovaný termín účetnictví. Současně se změnila sazba. Návrh Ministerstva financí byl 0, 025, po projednání ve sněmovně byla schválena sazba dvaapůlkrát nižší. Tato změna sice znamená, že výše vybraných příspěvků za rok 2002 by měla být podle odhadu Komise pro cenné papíry vyšší než za rok 2001, ale i tak je evidentní, že v případě přijetí návrhu Ministerstva financí by finanční situace fondu v příštím roce mohla být podstatně lepší, než je současný stav.

V zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, který připravuje Ministerstvo financí a který by měl nabýt účinnosti 1. 1. 2004, už účast státu v kompenzačním schématu pojištění zákazníků obchodníků s cennými papíry není. Finanční situace fondu je velmi špatná, protože na příspěvcích v roce 2001 obdržel pět milionů a hrubé odhady výše příspěvku za rok 2002 se pohybují na úrovni 4, 4 milionu.

Dále bych se chtěl vyjádřit k žádosti garančního fondu o návratnou finanční výpomoc státu. Garanční fond obchodníků požádal v loňském roce stát o návratnou finanční výpomoc na výplatu náhrad pro zákazníky Private Investors, Bradley, Rosenblat and Company ve výši přibližně 169 milionů korun. To je 50 % předpokládaných náhrad. Garanční fond dále požádal o návratnou výpomoc ve výši 50 % předpokládaných náhrad pro zákazníky společnosti KTP Quantum v roce 2003 ve výši 900 milionů korun. Tuto žádost podal garanční fond podle vyhlášky Ministerstva financí, kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich předání.

Žádost o 900 milionů byla zahrnuta do návrhu státního rozpočtu, při jeho projednávání ve sněmovně však došlo ke snížení této částky na 750 milionů korun. Tuto částku obsahuje kapitola Všeobecná pokladní správa. Garanční fond na základě údajů správců konkursní podstaty připravuje podklady pro výplatu náhrad zákazníkům, jeho finanční situace však nedovoluje výplatu náhrad, prozatím zvolil v podstatě symbolické zálohové vyplácení náhrad zákazníků Private Investors, zákazníky KTP Quantum zatím vyplácet nemusí.

A nyní k projednávané žádosti o návratnou finanční pomoc ve vládě. Požadovaná výše návratné finanční výpomoci, o kterou požádal garanční fond, tj. 169 milionů korun, překračuje 50 milionů korun, což je hranice, do níž je ministr financí usnesením vlády č. 109/01 zmocněn uskutečňovat z vládní rozpočtové rezervy nezbytné výdaje, které nejsou zajištěny v rozpočtu jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Proto ministr financí předložil žádost na jednání vlády. Vláda tuto žádost projednala dne 6. listopadu 2002, jednání však přerušila s tím, že je dokončí po projednání analýzy fungování dohledu nad kapitálovým trhem ve fázích vzniku rizika selhání dohledu Komise pro cenné papíry, včetně opatření přijatých k aktivizaci dohledové činnosti komise, kterou předloží předseda Komise pro cenné papíry prostřednictvím ministra financí.

Po předložení této analýzy vláda znovu žádost projednala 29. ledna 2003. Po rozsáhlé diskusi k tomuto bodu vláda analýzu vrátila k přepracování a uložila předsedovi Komise pro cenné papíry zvýšit dohledovou aktivitu Komise pro cenné papíry, zejména z hlediska zintenzivnění dohledu nad subjekty, jejichž podnikatelská činnost zahrnuje vyšší tržní rizika s ohledem na to, že do doby nabytí účinnosti zákona o podnikání na kapitálovém trhu bude neschopnost obchodníků s cennými papíry plnit své závazky ze zákonných a smluvních podmínek podléhat režimu zákona 591 o cenných papírech. (?)

V těchto dnech je přepracovaná analýza rozeslána ministrům a guvernérovi České národní banky ke stanovisku. Předpokládám, že analýza ve spojitosti s poskytnutím návratné finanční výpomoci bude na programu jednání vlády přibližně v polovině března.

Ministr financí poskytl v rámci své kompetence návratnou finanční výpomoc garančnímu fondu v prosinci 2002 ve výši jeden milion korun. Podle ustanovení § 81 d) odst. 1 zákona o cenných papírech se v případě přijetí návratné finanční výpomoci zvyšují příspěvky obchodníků na dvojnásobek. Tento budoucí efekt může pomoci řešit náhrady v případných budoucích případech, nemá však význam vzhledem k minulosti, tedy zejména k případům Private Investors a KTP Quantum. K poskytnutí návratné finanční výpomoci ve výši 50 %, jak zní litera zákona, je v podstatě nenávratné. Vzhledem k výši příspěvků obchodníků s cennými papíry bude splátkový kalendář v desítkách nebo pravděpodobně stovkách let. Děkuji.

Ivan Langer, místopředseda Poslanecké sněmovny:

Pane premiére, pominu poučení o vztahu vlády a soukromých společností a doufám, že si vaše vláda bude uvědomovat, že by měl být velmi volný a neměla by se snažit do nich zasahovat způsobem, jakým zasahuje dnes a denně. Aby bylo rozuměno, mně jde o rovné postavení poškozených klientů např. družstevních záložen a makléřských firem. Jestliže jsme na této schůzi byli schopni již poněkolikáté navýšit, tentokrát o 800 milionů, objem odškodnění klientům družstevních záložen tak, že celková částka dosáhla 8 miliard Kč, připadá mi velmi zvláštní, když v tomto případě není k dispozici 169 milionů Kč.

Nicméně věřím, že 21. 3. 2003 bude mít Garanční fond dostatek prostředků pro to, aby mohl vyplácet a věřte, že na příští schůzi Poslanecké sněmovny se na vás opět obrátím s interpelací, jakým způsobem vláda v tomto případě postupuje.

Děkuji.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 27. února 2003